Mozartův SALZBURG (Salcburg), jezera v Solné komoře, Bad Ischl, Gmunden - RAKOUSKO

Poté, co napoprvé nevyšlo  Orlí hnízdo  v německém Berchtesgadenu (z důvodu  nepříznivého počasí nás tam vůbec nevpustili), jsme zvolili jako náhradní program  návštěvu rodiště  Wolfganga Amadea Mozarta.

Salzburg (po našem Solnohrad), rozprostírající se na 66 km², nedaleko hranic  s Německem, je hlavním městem rakouské spolkové země Salcbursko, čtvrtým nejv. městem Rakouska a druhým největším letištěm Rakouska. Město má cca 150 000 obyvatel. Salzburg leží ve výšce 424 m.n.m.  na obou březích řeky  Salzach, v blízkosti pohoří Tennen, mezi kopci Kapucínská hora (Kapuzinerberg)  Mnišská hora (Mönchsberg), Mezní hora a Festungsberg.

Alpy se majestátně tyčí několik kilometrů za městem.

Jméno Salzburgu daly kromě hudebního genia také tradice, hluboké kořeny kulturní, ale především solné doly. Kdysi bylo město centrem obchodování s „bílým zlatem“.  Díky  této skutečnosti se může pyšnit velmi zachovalou a bohatou architekturou. Neužili jsme si jí však dosyta, Salzburg nás totiž po celou dobu návštěvy provázel vytrvalým deštěm. Srážek tu prý bývá během roku opravdu požehnaně. Teplota se pohybovala kolem + 6 stupňů, což na vycházku po městě nebylo nijak zvlášť příjemné. 

Zaparkovali jsme na pravém břehu řeky Salzach a zavítali do historického městského jádra, které bylo právem 5. 12. 1996 zařazeno UNESCEM na seznam Světového kulturního dědictví. Nejnavštěvovanější památky mají souvislost  s životem hudebního umělce Wolfganga Amadea Mozarta.

Procházeli jsme romantickými uličkami, parky, viděli spoustu pamětihodností - od strohých gotických staveb po barokní kostely, renesanční stavby a měšťanské domy. Barokní styl nenásilně splýval se styly jinými, včetně moderní architektury. Z jednoho z mostů přes řeku Salzach, na jehož zábradlí bylo navěšeno nespočetně zámků, popsaných monogramy zamilovaných, jsme měli krásný pohled na hrad Hohensalzburg.

 Prohlédli jsme si zvenčí Mirabell. Tento zámek nechal postavit biskup Wolf Diettrich pro svoji milenku Salome Alt (měl s ní 15 dětí). Zámek obklopuje překrásná zámecká zahrada s fontánou a sochami. Dále jsme viděli Univerzitu  Mozarteum a také dům, kde později (v letech 1773 - 1780) žili Mozartovi. Na Kapucínské hoře (Kapuzinerberg) jsme ze města zhlédli Kapucínský klášter.

Staré město na levé straně řeky je  sevřeno vrchy Mönchsberg, Festungsberg a Salzach. Procházeli jsme světoznámou ulicí Getreidegasse, největší z ulic historického jádra Salzburgu.

V domě č. 9 č. spatřil 27. 1. 1756 světlo světa Wolfgang Amadeus Mozart. Žil tam 17 let. Od roku 1880 se v domě nachází muzeum.

Na kopci Festungsberg se tyčí dominanta města – Hohensalzburg. Nahoru je možné vyjet lanovkou. Doporučuji však jít pěšky a užít si cestou k hradu parádních výhledů na město. Hrad byl postaven v roce 1077 a během staletí byl neustále rozšiřován. Pevnost patří mezi největší doposud zachovalé obranné stavby v Evropě. Sloužila kdysi i jako dočasná rezidence knížecích arcibiskupů a v 19. stol. jako vojenská kasárna. Hohensalzburg je přístupný celoročně. Interiéry jsme nenavštívili.

V centru starého města stojí katedrála  sv. Ruperta, obklopená náměstími Domplatz,  Residenzplatz a Kapitelplatz. Kromě katedrály sv. Ruperta se nachází na Residenzplatz Nová Rezidence (se zvonkohrou), Stará rezidence a kostel. Sv. Michala. Na nejkrásnější salzburské kašně uprostřed náměstí chrlí vodu Tritón a čtyři mořští koně. Kousek dál odtud je Mozartovo náměstí (Mozartplatz) se skladatelovým pomníkem. Viděli jsme ještě Františkánský kostel (Franziskaner Kirche), univerzitní kostel Kollegienkirche a kostel sv. Petra. Nějak mi ta architektura začala splývat.

Slavný skladatel W. A. Mozart  zde „žije“  stále. Každým rokem (již od  roku 1920) se ve městě koná  mezinárodně uznávaný festival nejen evropské, ale i světové kultury - Salzburské slavnosti (Salzburger Festspiele). V programu nechybí koncerty, opery, písňové večery, divadelní představení. Celkový dojem umocňují místa konání představení. Konají se přímo v barokním centru.

Kromě tohoto světově známého festivalu se však v Salzburgu po celý rok koná spoustu jiných významných kulturních událostí.

Cestou do vlasti po druhé, již úspěšné návštěvě Orlího hnízda, jsme projížděli kolem jezer v oblasti  Solné komory (Salzkammergut). Udělali jsme pár krátkých zastávek. Počasí, bohužel, nepřálo téměř po celou dobu prodlouženého víkendu, i zde nás doprovázel déšť, vichr a chlad.

Jezera a jejich okolí nabízí kromě relaxu i turistické a sportovní vyžití (nordic-walking, cyklistiku) také koupání a rybolov, možnosti výprav do hor, plavby po jezeře atd. 

Všechna navštívená městečka byla krásně upravená a čistá.

Z autobusu jsme prohlédli  Fuschlsee.  První zastávka proběhla až u jezera  Wolfgangsee, v městečku  St.Gilgen, rodišti  matky W. A. Mozarta. Prohlédli jsme si zde dům maminky hudebního génia  a  cukrárnu Dallmann, která vlastní ochrannou známku na výrobu Mozartových koulí (Mozartkugeln). Tyto kulaté bombony (pralinky), pojmenované po slavném skladateli, v roce 1890 vymyslel a vytvořil cukrář Paul Fürst.

Sankt Wolfgang je další městečko, ležící na Wolfgangsee. Průvodkyně nám sdělila, že je proslaveno poutním kostelem, kde stojí křídlový oltář Michaela Pachera. Nezastavovali jsme zde.

Projeli jsme městečkem Strobl do Bad Ischl, které je proslulé svými termálními lázněmi. V současnosti se tu léčí dýchací choroby, revmatismus  atd. Bad Ischl navštívilo mnoho významných osobností. Už kdysi bylo městečko významným střediskem obchodu a těžby soli. V první čtvrtině 19. stol. zde  byly založeny solné lázně. Dle informace  průvodkyně obsahovala voda až 27% soli. Město velmi proslavili císař František Josef I.  a císařovna Alžběta Bavorská (Sissi). Mnoho let v letních měsících pobývali v Bad  Ischl (v císařské vile - Kaiservilla).

Posledním návštěva proběhla v lázeňksém Gmundenu. Městečko patří v oblasti solné komory k těm největším a proslavilo se výrobou  keramiky. Gmunden leží na jezeře Traunsee. Vodní plochu (o rozl. 24,5 km² a  hloubce  191 m) napájí řeka Traun. 

Zastavili jsme kousek od vodního zámečku Ort je postavený zčásti na pevnině a zčásti na nedalekém ostrůvku a pevninou spojený mostem.  Chtěli jsme se pak projít kousek podél jezera. Přehnala se však prudká  bouřka. Z vycházky se  stal  sprint k nejbližší cukrárně.  Ochutnali jsme různé druhy káv a někteří degustovali typické rakouské dortíky.

Chutně a sladce jsme tedy ukončili uplakano - mrazivý výlet (viz FOTOGALERIE ) 

Optimismus a skvělá nálada výborně posbírané bandy "účastníků zájezdu" napravila tento  dost významný nelad.

Opět jsem si uvědomila, že příznivé počasí na výletech není vůbec automatismem.

 

konec května 2013