Poutní cesta Vintířova stezka

Tato poutní trasa je pojmenována po německém středověkém benediktinském mnichovi, diplomatovi a světci sv. Vintíři. Narodil se v 10. století do hraběcí rodiny a žil světským životem šlechticů. Byl příbuzným císaře Jindřicha II. a díky sňatku své sestry dokonce i uherského krále Štěpána. Ve 45 letech (někde píšou v 50 letech) se rozhodl stát se řeholníkem. Rozdal svůj majetek, vykonal pouť do Svaté země a vstoupil do řádu benediktinů v Niederalteichu v Bavorsku. Stal se z něj misionář. Šířil víru a díky němu se začalo s osídlováním území dnešního Bavorského lesa a Šumavy. Založil však dokonce i jeden klášter v Maďarsku. Díky své znalosti jazyků a šlechtickému původu byl skvělým diplomatem, zprostředkovával jednání mezi různými vladaři. Prošel bavorskou část Šumavy a později i oblast kolem hradu Rábí. Usadil se na vrchu Březník, v dnešní Dobré Vodě, kde si zřídil skromnou poustevnu. Byl skromný a pracovitý. I když nebyl prý nikdy oficiálně kanonizován, toleruje církev jeho označení za svatého a benediktinské řády každoročně uctívají jeho památku. Zemřel r. 1045 a byl pochován v Břevnovském klášteře v Praze. Jeho ostatky však během husitských válek vzali husité rozházeli.

Vintířova stezka vede po jedné z nejstarších obchodních stezek, přes místa, kde Vintíř působil. Vede Bavorským lesem z jeho domovského kláštera Niederalteich na Dunaji, od hranic pokračuje přes Šumavu do Blatné, kde původně končila. Tehdy měřila 162 km. Na bavorské straně je trasa značena symbolem motyky, na české straně je běžné turistické značení, které je doplněno zlatým písmenem V. R. 2021 byla trasa u nás doplněna lavičkami a zastaveními, kde jsou informace ze života sv. Vintíře. Jsou to umělecky ztvárněné kamenné sestavy s poutnickou holí.

R. 2025 byla cesta prodloužena o dalších 136 km až do Prahy. Není však přesně známo, kudy Vintíř chodil do Prahy, ani kudy byly jeho ostatky ze Šumavy do Prahy dovezeny. Proto vede po poutní trase Via Nova a po dalších významných  středověkých poutních a obchodních trasách, kdy se předpokládá, že právě tudy mohl chodit. Vede přes Brdy a pokračuje částí bývalé královské cesty. Končí v Břevnovském klášteře, kde byl pochován. Tato téměř 300 km dlouhá poutní stezka není jen turistická trasa, ale cesta, která propojuje historii, víru a přírodu. Je střední obtížnosti, vede okolo velkého množství sakrálních staveb – kaplí, kapliček, božích muk, křížků, soch, památných stromů, památníčků, studánek a dalších zajímavých míst, samozřejmě nabízí i daleké výhledy.

Původní stezku od hranic do Blatné lze projít v devíti denních etapách, druhou - novější část v šesti etapách. Chce to prý jen mít trochu kondice a lehký batoh s dostatkem jídla a pití. Dokonce existují průvodce etapami, kde jsou jednotlivé úseky podrobně popsány, jen nevím, kde je lze sehnat. Pro toho, koho zajímají tyto doporučené trasy, tak je zde uvádím:

1 Niederalteich – Lalling

2. Lalling – Rinchnach

3. Rinchnach – Zwiesel

4. Zwiesel – Prášily

5. Prášily – Hartmanice

6. Hartmanice – Sušice

7. Sušice – Horažďovice

8. Horažďovice – Chanovice

9. Chanovice – Blatná

1. Blatná – Březnice

2. Březnice – Svatá Hora

3. Svatá Hora – Osov

4. Osov – Svatý Jan pod Skalou

5. Svatý Jan pod Skalou – Rudná

6. Rudná – Břevnov

My jsme v plzeňském infocentru sehnali 6 brožurek - jsou to však jednodenní výletní okruhy (16 km Annínský, 10 km Žichovický, 10 km Hartmanický, 16,8 km Sušický, 9,4 km Horažďovický a 2,3 km Chanovický), které začínají a končí vždy na stejném místě. Část těchto tras vede po poutní cestě. Na některých těchto okruzích jsou umístěny herní prvky pro malé turisty, pro některé okruhy lze do mobilních telefonů stáhnout herní trasu v rámci geolokační hry Skryté příběhy.

To jsem trošku odbočila od poutní cesty. My jsme se rozhodli, že si projdeme celou její českou část, ale postupně, s tím, že něco projdeme letos, a když to nestačíme, budeme klidně pokračovat příští rok. Vždy využijeme nějakého volna, kdy nebudeme mít jiný program. Jenže jejich trasy jsou v délce 14 - 22 km. Vzhledem k věku a mému zdravotnímu stavu si vytvoříme vlastní kratší trasy, a to tak, aby jejich začátek i konec byl v dosahu prostředků hromadné dopravy. A protože chceme začít již na jaře, nebudeme začínat na Šumavě, kde by mohl být ještě i sníh nebo bláto, ale v Praze, takže trasu půjdeme v protisměru. Ale myslím, že to nemůže vadit. Naše trasy vypadají takhle:

1. Praha/Břevnovský klášter - Praha/Stodůlky 9,7 km

2. Praha/Stodůlky - Nučice 11 km

3. Nučice - Loděnice 11,1 km

4. Loděnice - Beroun 14 km

5. Beroun - Všeradice 16 km

6. Všeradice - Dobříš-Na Hradci 13,3 km

7. Dobříš-Na Hradci - Hluboš-Kardavec 16,1 km

8. Hluboš-Kardavec - Příbram 10,5 km

9. Příbram - Tochovice 12,6 km

10. Tochovice - Hudčice 13,5 km

11. Hudčice - Paštiky 15,1 km

12. Paštiky - Kadov/Vrbno 13,7 km

13. Kadov/Vrbno - Chanovice 9,9 km

14. Chanovice - Svéradice 9,9 km

15. Svéradice - Horažďovice 12,1 km

16. Horažďovice - Žichovice 12 km

17. Žichovice - Sušice/nábřeží 14,3 km

18. Sušice/nábřeží - Annín 10,9 km

19. Annín - Hartmanice/Dobrá Voda (chata Rovina) 13,2 km

20. Hartmanice/Dobrá Voda - hraniční přechod Gsenget - Prášily 15,7 km

Ke každé trase vytvořím vždy samostatný článek a pevně doufám, že vydržíme a že si vše projdeme. Už se těšíme.
Aby tu byla nějaká fotka, tak vkládám fotky kláštera v Břevnově, kde jsme už několkrát byli, naposledy před 3 lety. Další budou u samostatných článků.

Poutní cesta Vintířova stezka na mapě