Praha
Praha je hlavním a největším městem České republiky. Leží na řece Vltavě, která protéká městem, v délce 30 km. Z Prahy je vzdušnou čarou přibližně…

více o Praha

Partner lokality
 

Objevujte Prahu s námi!

S mapami a průvodci Prague City Tourism budete v Praze jako doma. Navštivte náš web a informační centra, nechte se inspirovat a užijte si Prahu naplno.

 

Turistika.cz doporučuje
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Praha
Tipy na výlet všechny kategorie / nevybrat nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle všechny kategorie / nevybrat nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Babyfriendly
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Prima Port
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Bouda
Boží muka
Chata
Chrám
Drobné památky
Dům, budova
Farma
Hrad
Hradby
Hrádek
Hradiště
Hřbitov
Hřebčín
Kaple
Kašna
Klášter
Kostel
Kříž
Lapidárium
Letohrad
Mešita
Měšťanský dům
Muzeum
Památník
Panský dvůr
Pevnost, opevnění
Pomník
Radnice
Rotunda
Rychta
Salaš, koliba
Skanzen
Socha
Statek
Synagoga
Trosky
Tvrz
Zámeček
Zámek
Zřícenina
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Hora
Hřeben
Jeskyně
Jezero
Jezírko
Kámen
Kaňon
Kopec
Krasový útvar
Louka
Minerální pramen
Ostrov
Památný strom
Park
Planina
Pláž
Pleso
Pobřeží
Pohoří
Poloostrov
Potok
Poušť
Pramen
Propast
Přírodní památka
Přírodní park
Rašeliniště
Rokle
Rybník
Řeka
Říčka
Sedlo
Skalní útvar
Slatě
Sopka
Soutěska
Studánka
Štít
Travertíny
Tůň
Údolí
Údolí, dolina
Vodní nádrž
Vodopád
Vrchol
Zahrada
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Aquapark
Cyklisté vítáni
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Golf
Koňská stezka
Koupaliště
Lázně
Ledovec
Letovisko
Potápění
Půjčovna kol
Půjčovna lodí
Rekreační oblast
Ski areál
Zábava, atrakce
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy všechny kategorie / nevybrat nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Druh vybrat: vše / nic
Video trasa
Cestopisy všechny kategorie / nevybrat nic
Články redakce všechny kategorie / nevybrat nic
Rady a tipy všechny kategorie / nevybrat nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Fotogalerie všechny kategorie / nevybrat nic
zobrazit výsledky

Staroměstské náměstí

Turistické cíle Města, obce, vesnice Městská část

Staroměstské náměstí 009
Staroměstské náměstí 009  •  Fotografie (154)  • Foto: davidova

Staroměstské náměstí, nejstarší a nejvýznamnější náměstí historické Prahy, se formovalo již od 10. st. jako tržiště na křižovatce evropských obchodních cest. Bývala zde celnice (Ungelt), kde se odedávna proclívalo zboží dovezené cizími kupci. Pro ně zde byl založen již v 10. st. špitál s kostelem P. Marie, hostince a stáje. Konaly se tu pravidelné i výroční trhy nejrůznějšího zboží. Na náměstí stály krámy pevné i přenosné. Kolem paty radniční věže bylo třináct kamenných kotců, kde se prodávala většinou drahá sukna z dovozu. I sama radniční budova byla obklopena krámy trhovců. V přenosných stáncích prodávali pekaři, hrnčíři, výrobci dřevěného zboží, kořenářky, pernikářky a další. Na jižní straně bývali prodavači hub, jahod a jiných lesních plodin, prodávala se zvěřina, zelenina, máslo, syrečky, omastek, věnce, sukně aj. V severozápadní části náměstí poblíž radnice byl rybný trh. Prodavačů ryb zde bylo nejvíce, poněvadž na ryby měl Staroměstský trh dlouhou dobu monopol. Náměstí mělo v průběhu staletí různá jména: jeho nejstarší známý název byl Velké náměstí (na rozdíl od menšího tržiště u sv. Havla), ve 13. st. se objevuje název Staré tržiště, od 14. st. Rynk nebo Staroměstský rynk, v 18. st. Staroměstský plac, Velké Staroměstské náměstí nebo jen Velké náměstí a od roku 1895 platí dnešní název. Ve 12. a 13. století byly vystavěny okolo náměstí mnohé domy, v nichž jsou zachovány románské a raně gotické základy, sklepy a někde i část přízemí. Původní románské přízemí a výjimečně i část prvního patra se asi v polovině 13. st. ocitlo pod úrovní ulice při protipovodňové akci, kdy se terén zavážel zeminou do značné výše. Ve 14. st. byla na náměstí zřízena radnice a o něco později vybudován hlavní staroměstský chrám Panny Marie před Týnem. Tyto stavby podtrhly význam prostoru, který se tak stal nejen ekonomickým, ale i politickým centrem života Starého Města pražského. Za velké slávy tudy projížděli královské korunovační průvody k Hradu. Prvním českým králem, který tudy projel, byl roku 1311 Jan Lucemburský s Eliškou Přemyslovnou. Odehrávaly se tu i tragické události, např. popravy, ale i různé slavnosti a shromáždění lidu. V roce 1422 bylo náměstí svědkem bouří po popravě vůdce pražské chudiny Jana Želivského, který byl sťat u studně na radničním dvoře. V roce 1437 se tu konala poprava posledního husitského hejtmana Jana Roháče z Dubé a ze Sionu a jeho druhů. Po porážce husitské revoluce zde byl roku 1458 zvolen Jiří z Poděbrad českým králem. Jedna z největších tragických událostí se odehrála před radnicí 21. června 1621. Bylo popraveno 27 předních účastníků českého stavovského odboje proti Habsburkům. Sťati byli pánové Jáchym Ondřej Šlik, Václav Budovec z Budova, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Kašpar Kaplíř ze Sulevic, Prokop Dvořecký z Olbramovic, Fridrich z Bílé, Otta z Losu, Diviš Černín z Chudenic, Vilím z Konecchlumu, Boleslav starší z Michalovic, Valentin Kochan z Prachové, Dobiáš Štefek z Koloděj, Jan Jesenius, Kryštof Kobr, Jan Šultys, Maximilián Hošťálek, Jiří Haunšild, Leandr Ryppel, Václav Maštěřovský, Jindřich Kozel, Ondřej Kocour, Jiří Řečický, Michal Wittman a Šimon Kováč. Oběšeni byli Jan Kutnauer, Šimon Sušický a Nathanael Vodňanský. Jan Sixt z Ottersdorfu, který měl být také sťat, dostal na poslední chvíli milost. Na jejich památku je v chodníku při Staroměstské radnici vyznačeno 27 křížů, symboly mečů a trnové koruny. Poprvé tu bylo místo popravy v dlažbě vyznačeno v roce 1904 při příležitosti výměny dláždění na celém náměstí. Od roku 1591 stávala v severní části náměstí slavná Krocínova kašna (viz dokument Fontány). V roce 1650 zde byl jako poděkování za osvobození Prahy od Švédů vztyčen ke cti Panny Marie Neposkvrněné Mariánský sloup, dílo Jana Jiřího Bendla. Byl to druhý nejstarší sloup v Evropě po Mnichově a stál zde do roku 1918, kdy byl stržen.(viz dokument Pomníky a sochy) Na jeho místě je dnes mosazná tabulka, která ho připomíná. V dlažbě je také vyznačen tzv. pražský poledník, místo, kam dopadal stín, který Mariánský sloup vrhal za slunečného počasí v pravé poledne. Je to 14 stupňů 25 minut východně od Greenwiche. Český a latinský nápis u něj praví: Poledník, podle něhož byl v minulosti řízen pražský čas. Meridianus quo olim tempus pragense dirigebatur. Od roku 1849 stávala na náměstí pod radničním balkonem čelem k Týnskému chrámu tzv. Hauptwacha, tedy hlavní vojenská strážnice s dvěma děly u vchodu. Posádka střežila erární a městské pokladny. V první polovině 19. st. změnila podobu náměstí výstavba nové radnice v novogotickém slohu, tzv. Sprengerovo křídlo. Velký dopad měla rovněž asanace v 90. letech 19. st., kdy došlo ke zbourání domů v severní části náměstí a ke vzniku zcela nové ulice Mikulášské s průhledem na Letnou, od roku 1926 známé jako Pařížská třída. Před asanací bylo místo zastavěno domy. Také před kostelem sv. Mikuláše stával již od středověku Krennův (Křenův, či Chřenovský) dům, který zakrýval pohled na kostel. Zbourán byl až v roce 1901 při asanaci. Pomník Mistra Jana Husa od Ladislava Šalouna byl na náměstí odhalen v roce 1915 k 500. výročí upálení Jana Husa v Kostnici. (viz dokument Pomníky a sochy) V roce 1902 se zde konala manifestace za všeobecné hlasovací právo a 14. října 1918 zde žádal lid zřízení svobodné socialistické republiky. V únoru 1948 předseda tehdejší vlády Klement Gottwald ve svém projevu z balkonu paláce Kinských ohlásil shromážděnému lidu nekompromisní program budování socialismu v Československu a zahájil tak dlouhé období totality u nás. Pražané se na náměstí při významných událostech scházejí dodnes. V posledních letech byla obnovena tradice vánočních a velikonočních trhů. Tramvajové koleje, které sem vedly z Celetné a Pařížské ulice, zmizely již v roce 1960, autobusy byly odtud vyloučeny v roce 1967. V roce 1979 bylo na náměstí zrušeno i veřejné parkoviště aut. Bylo rozhodnuto, aby se celé náměstí stalo pěší zónou stejně jako přilehlá Celetná ulice a byla z něj vyloučena veškerá Doprava. Automobilová Doprava zůstala pouze mezi Pařížskou a Dlouhou ulicí. Dnes na náměstí podél stromové aleje za radnicí stojí pouze koňské povozy s kočáry pro turisty. V roce 1987 byla dokončena rekonstrukce náměstí. Bylo obnoveno pietní místo popraviště 27 vůdců protihabsburského odboje českých stavů v roce 1621. Celé náměstí bylo předlážděno, celkem bylo položeno 23 tisíc m2 nové dlažby. Do kolektoru s domovními přípojkami byla pod náměstím kompletně regenerována inženýrská síť v celé oblasti. Náměstí bylo osvětleno 29 novými svítilnami se dvěma stovkami světel. Na místě původního severního křídla radnice, které bylo při bojích na jaře 1945 zničeno, byl nejprve založen parčík. V roce 1998 bylo toto odpočinkové místo o rozloze téměř 2000 m2 změněno osazením 51 javorů, laviček a nové dlažby v modrém, červeném a bílém odstínu. Rozloha náměstí je něco přes 9000 m2. Pro svůj význam bylo Staroměstské náměstí prohlášeno v roce 1962 národní kulturní památkou. zdroj: www.pis.cz

Podobné příspěvky
Praha, Staré Město - dům U Bílého páva

Dům U Bílého páva se svojí hlavní fasádou otáčí do Celetné ulice (č. p. 557). Dům stojí na místě, kde původně stávaly tři gotické domy. Z nich se částečně dochovaly sklepy a zdivo v zadním traktu (ulice Kamzíková).  Fasáda v Celetné svoji podobu získala při přestavbě v roce 1750. Nad prostředním oknem prvního patra je rokokové štukové domovní znamení, bílý páv.

V roce 1945 budovu vážně poškodil požár a při její obnově roku 1949 bylo z hlavní budovy zachováno pouze průčelí.

Praha, Staré Město - Sixtův dům

Sixtův dům, číslo popisné 553, stojí mezi Celetnou a Kamzíkovou ulicí. Budova románského původu (dochované sklepy) prošla řadou stavebních úprav. Hlavní průčelí do Celetné je výsledkem barokní přestavby provedené před rokem 1736. Věžovitá stavba, která se obrací do nepravidelného prostranství Kamzíkovy ulice, získala svoji podobu při klasicistní přestavbě na počátku 19. století.

Praha, Staré Město - dům U Černého slunce

Dům U Černého slunce, číslo popisné 556, se hlavní fasádou otáčí do Celetné ulice, bočním průčelím pak do Kamzíkové. Původně gotický dům byl nejprve renesančně, ve druhé polovině 18. století pak pozdně barokně přestavěn. Označení U Zlatého slunce či U Slunců doloženo od roku 1514, od 17. století pak současné. Domovní znamení na fasádě v Celetné pochází z poloviny 18. století.

Staroměstské náměstí 21, Železná 2

Domy "U Zlatého velblouda" a "U Zlatého jednorožce" jsou novostavbami, postavené podle plánů Jana Bělského z roku 1858. Stojí na parcelách dvou středověkých domů.

Staroměstské náměstí 22

Dům "U Zlaté koruny" a "U Zlatého koníka" byl postaven v 18. století spojením dvou samostatných objektů. Dům na levé straně, ten bez podloubí, je zmiňován již v roce 1358 a s domem čp. 483 tvořil již tehdy jeden celek. To lze usuzovat z jeho Vysoké prodejní ceny. Nápadný pokles ceny při jeho prodeji roku 1495 nasvědčuje tomu, že stavby byly opět odděleny. Dům napravo zmiňují prameny od roku 1400 a již tehdy měl dvě patra. Barokními úpravami prošel po roce 1690. Podloubí získal při společné úpravě s nalevo stojícím domem po roce 1767. Roku 1945 oba domy poničil požár a rekonstrukce proběhla v letech 1949 - 1952. Sklepy pod oběma objekty jsou středověké.

Staroměstské náměstí 24

Čp. 480, Staroměstské náměstí 24, Kožná 9 - První zmínka o domě "U Červené lišky" (U Srpů, U Zlatého vlka) se pojí k roku 1401. Jeho původ ale sahá až do románského období. Jeho podloubí pochází zřejmě z předhusitské doby. Pod domem jsou dodnes gotické sklepy. Po roce 1508 proběhly další úpravy a po roce 1694 získal dům barokní fasádu. Další prvky na fasádě jsou z roku 1881 a roku 1923 přibylo podkroví s byty.

Staroměstské náměstí 26

Nárožní dům "Na Kamenci" má románské jádro a vznikl kolem roku 1270, byl raně goticky přestavěn a má sklepy ze 13. století. Arkýř do dnešní Melantrichovy ulice přibyl v 16. století. Raně barokní fasádu má ze začátku 18. století. V roce 1914 byla zničena románská Křížová klenba a o tři roky později zastavěn dvůr.

Staroměstské náměstí 29

Čp. 460, Staroměstské náměstí 29, Michalská 29 - Dům "U Černého (Zlatého( anděla" je barokní a historicky souvisel s kostelem sv. Michala. V domě bývala v 15. století i lékárna. V 16. století býval dům větší než dnes a od 17. století nese dnešní jméno. Po zrušení kostela sv. Michala roku 1782 byla zastavěna ulička na levé straně domu a tehdy dvoupatrový dům byl zvednut o patro s podkrovím. Barokní průčelí má dům z roku 1730.

Dnes restaurace a hotel U Prince: www.hoteluprince.com

Staroměstské náměstí 6

Dřívější palác bývalé Městské pojišťovny je komplexem novobarokních a secesních staveb z let 1899 až 1909, které projektoval Osvald Polívka. Sice navenek dům vypadá jako dvojice nestejných barokních domů, ale to proto, že bylo rozhodnuto o slohovém zachování jejich předchůdců. Je zde využito i nové železné a skleněné konstrukce, aby se Tato novodobá architektura přizbůsobila historickému kontextu. Ceněná je i dvorana z let 1933 až 1934 od Františka Roitha.

Dnes v objektu sídlí Ministerstvo pro místní rozvoj.

Staroměstské náměstí 7

V dnešní době už stavba jen ukončuje rozsáhlý konvent bývalého kláštera paulánů u sv. Salvátora. Klášter svou činnost ukončil roku 1784 a byla tu zřízena mincovna. Klášterní objekt byl zbořen v rámci asanace v letech 1902 - 1903 a dodnes se zachovalo pouze průčelí budovy.

Staroměstské náměstí 10

Dům s názvem "Zlatý kříž" stojí na místě dvou středověkých domů. Zbořil je roku 1904 stavitel Václav Romováček, avšak byl nucen zachovat siluetu původní stavby. Dnešní budova je proto vyvedená v novobarokním stylu.

V přízemí budovy je bar Caffreys: www.caffreys.cz

Staroměstské náměstí 15 - U Bílého jednorožce

Dům "U Bílého jednorožce" (též i Trčkovský či Pelechovský) stojí na místě dvou románských staveb ze 13. století. Za Trčků z Lípy byly oba domyspojeny a o patro zvýšeny. Roku 1703 tu byla zřízena lékárna, která byla později i se svým názvem přenesena do čp. 551.

Dnes tu najdeme například Kavárnu U Týna či prodejnu dárků a suvenýrů.

Staroměstské náměstí 16 - Štorchův dům

Dům s gotickým jádrem, gotickým arkýřem a barokní fasádou. Dříve U Černých dveří či U Kamenné Pany Marie nebo U Kamenného obrazu mariánského. Dnešní vzhled dům získal v letech 1896 - 1897 při přestavbě barokního domu pro nakladatele a knihkupce Alexandra Štorcha a syna. Architekty byli Bedřich Ohmann a Rudolf Krieghammer. Kartony pro nástěnné malby na fasádě vypracoval Mikoláš Aleš.

Staroměstské náměstí 17 - U Kamenného beránka

Dům U Kamenného beránka je gotickou novostavbou s fragmenty románského zdiva. Z románského domu se dochovala pouze část kvádříkové stěny z přelomu 12. a 13. století. Kolem roku 1530 byl dům renesančně upraven, vystavěn vstupní portál s balkonem a počátkem 17. století zvýšen o patro a vystavěn vysoký, pozdně renesanční štít. Po požáru roku 1945 byly zmodernizovány interiéry.

Pamětní deska poblíž vchodu připomíná fakt, že tu v letech 1910 - 1911 přednášel Albert Einstein. V tomto domě se nacházel salon Berty Fantové a scházeli se tu německy píšící spisovatelé či osobnosti, jak Franz Kafka, Franz Werfel, Max Brod nebo Egon Ervin Kisch.

27 křížů v dlažbě chodníku u Staroměstské radnice

21. června 1621 bylo na Staroměstském náměstí popraveno 27 předních účastníků českého stavovského odboje proti Habsburkům.

Sťati byli tito pánové: Jáchym Ondřej Šlik, Václav Budovec z Budova, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Kašpar Kaplíř ze Sulevic, Prokop Dvořecký z Olbramovic, Fridrich z Bílé, Otta z Losu, Diviš Černín z Chudenic, Vilím z Konecchlumu, Boleslav starší z Michalovic, Valentin Kochan z Prachové, Dobiáš Štefek z Koloděj, Jan Jesenius, Kryštof Kobr, Jan Šultys, Maximilián Hošťálek, Jiří Haunšild, Leandr Ryppel, Václav Maštěřovský, Jindřich Kozel, Ondřej Kocour, Jiří Řečický, Michal Wittman a Šimon Kováč. Oběšeni byli Jan Kutnauer, Šimon Sušický a Nathanael Vodňanský. Jan Sixt z Ottersdorfu, který měl být také sťat, dostal na poslední chvíli milost.

Na jejich památku je v budově radnice zasazena pamětní deska s jejich jmény a v dlažbě chodníku u Staroměstské radnice je vyznačeno 27 křížů, symboly mečů a trnové koruny. Poprvé tu bylo místo popravy v dlažbě vyznačeno v roce 1904 při příležitosti výměny dláždění na celém náměstí.

Dům U tří královen

Celetná 3 – v letech 1896 – 1907 tu žil spisovatel Franz Kafka s rodiči.

Opitzův dům

Celetná 14 - byly zde objeveny trámové malované stropy.

Celetná 11 - U Českého lva

Celetná 11 - Pozoruhodný byl tento dům hlavně svou funkcí v osmnáctém století, tedy přesněji od roku 1781, neboť v něm byla zřízena tzv. „malá pošta“ lidově zvaná „klapačková“. Úkolem takovéto pošty bylo rychlé doručování dopisů po Praze či do vzdálenosti tří mil od města. Poštovní poslové nosívali dlouhé soukenné pláště a třírohé klobouky a ohlašovali se klapačkami. Pošta byla pro nezájem roku 1820 zrušena. V cenném gotickém sklepení dnes najdete Restauraci Ambiente – Ristorante Pasta Fresca.

Celetná 2 - Sixtův palác

Celetná 2 - Barokní dům stojí při ústí Celetné na Staroměstské náměstí a je pojmenován podle historika a právníka Jana Sixta z Otersdorfu, jenž tento dům koupil v roce 1567. Poté (tedy na počátku 17. století) v něm bydlel jeho syn Jan Theodor, který se účastnil stavovského povstání proti Habsburkům. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 byl spolu s 27 českými pány odsouzen k smrti, ale na náměstí „pod sekyrou“ dostal milost. V roce 1626 odešel do exilu a dům pak připadl písaři Filipu Fabriciovi, což je poněkud zvláštní, neboť Fabricius byl při druhé pražské defenestraci vyhozen z hradního okna, a tudíž stál na počátku událostí celého stavovského povstání. Dnešní podoba domu pochází z počátku 18. století a nejstarší částí domu jsou zbytky románského sklepa z období kolem roku 1200.

Celetná 12 - Palác Hrzánů z Harasova

Celetná 12 - Palác Hrzánů z Harasova byl postaven podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho (architekt vrcholného baroka) na románských a gotických základech. Z výtvarného hlediska je Tato stavba snad vůbec nejcennější v ulici. Průčelí domu je vyzdobeno plastikami Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa (z jeho dílny pochází i výzdoba Sixtova paláce).

Praha 1 - Celetná - pamětní deska Julie a Hermann Kafkovi

Pamětní deska na domě č.12 (Palác Hrzánů z Harrasova) v Celetné ulici upozorňuje na dům, ve kterém v letech 1906 - 1912 provozovali velkoobchod galanterním a střižním zbožím rodiče jednoho z nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století Franze Kafky. Oba byli židovského původu, o otci Kafka píše v díle Dopis otci.

Staroměstské náměstí - nejstarší náměstí v Praze

Pražské Staroměstské náměstí je nejstarším náměstím v našem hlavním městě a středobodem historického centra. Kromě vysoké věže se světoznámým orlojem a pomníku mistra Jana Husa se na náměstí nachází i některé méně známější věci.

Jednou z nich je původní označení Státní nivelace, kterou tvoří dvě tabulky: „VÝŠE NAD HLADINOU MOŘE JADERSKÉHO 194´4427“ a „STÁTNÍ NIVELACE – POŠKOZENÍ SE TRESTÁ“

Zlomovým rokem pro určování času v Praze byl rok 1652. Tehdy byl do dlažby na Staroměstském náměstí zasazen Pražský poledník. Souřadnice jsou 14°25'17" východní délky od nultého poledníku. Tento poledník byl vyznačován stínem, který v pravé poledne vrhal Mariánský sloup. Ač se však dnes člověk po náměstí sebelépe rozhlíží, žádný takový sloup nevidí a pravé poledne za jeho pomoci neurčí. Mariánský sloup si totiž dnes bohužel na Staroměstském náměstí prohlédnout nemůžeme. Jednalo se ale o památku, která po mnoho let patřila k dominantám náměstí. Mariánský sloup pocházel z dílny nejvýznamnějšího českého raně barokního sochaře Jana Jiřího Bendla a byl na svém vrcholu osazen sochou Neposkvrněné Panny Marie. Pískovcový barokní sloup byl vztyčen uprostřed náměstí, jako poděkování za obranu Prahy před nájezdy švédských vojsk v roce 1648. Stavba památníku započala o dva roky později, v roce 1650. Za další dva roky jej slavnostně vysvětil pražský arcibiskup, kardinál z Harrachu. Po vzniku samostatného Československa, byl sloup 3. listopadu roku 1918 rozvášněným davem stržen. Pro lidi to představovalo svržení Habsburské nadvlády. To, co zbylo z Mariánského sloupu, je dnes uloženo v Lapidáriu Národního muzea na pražském Výstavišti. Socha Neposkvrněné Panny Marie byla v roce 1954 českými krajany opět zhotovena (autorem byl papežský sochař profesor Monteleone v Římě). V roce 1993 byla socha převezena jako dar zpět do Prahy a dnes je možno vidět tuto památku v zahradách Strahovského kláštera.

Poledník na Staroměstském náměstí je umístěn v blízkosti Pomníku mistra Jana Husa. Je vyznačen kovovým pásem destičkou, na které je umístěn český i latinský nápis: POLEDNÍK, PODLE NĚHOŽ BYL V MINULOSTI ŘÍZEN PRAŽSKÝ ČAS / MERIDIANUS QUO OLIM TEMPUS PRAGENSE DIRIGEBATUR.

V centru Prahy a okolí mne zaujalo ještě například následující:

- Mariánský sloup na Staroměstském náměstí:http://www.turistika.cz/mista/mariansky-sloup-v-praze-na-staromestskem-namesti

- kostel Panny Marie Vítězné a pražské jezulátko:http://www.turistika.cz/mista/kostel-panny-marie-vitezne-prazske-jezulatko

- socha Panny Marie:http://www.turistika.cz/mista/socha-neposkvrnene-panny-marie-a-socha-panny-marie-z-exilu

- zajímavá kašna:http://www.turistika.cz/mista/kasna-terezka-na-marianskem-namesti

- hladová zeď:http://www.turistika.cz/mista/hladova-zed-v-praze

- unikátní kapli sv. Máří Magdalény, která se stěhovala:http://www.turistika.cz/mista/unikatni-kaple-sv-mari-magdaleny-u-cechova-mostu-ktera-se-nastesti-misto-zboreni-stehovala

- zajímavý stroj času:http://www.turistika.cz/mista/stroj-casu-kyvadlo-na-letne-na-miste-byvaleho-pomniku-j-v-stalina

- Kampa:http://www.turistika.cz/cestopisy/prochazka-po-ostrove-kampa

- Negrelliho viadukt:http://www.turistika.cz/mista/praha-negrelliho-viadukt

- pohyblivý jez Štvanice:http://www.turistika.cz/mista/praha-pohyblivy-jez-stvanice

- Národní památník na Vítkově:http://www.turistika.cz/mista/narodni-pamatnik-na-vitkove--1

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/

Mariánský sloup v Praze na Staroměstském náměstí

Pražské Staroměstské náměstí je nejstarším náměstím v našem hlavním městě a středobodem historického centra. Kromě vysoké věže se světoznámým orlojem a pomníku mistra Jana Husa zde mohli lidé kdysi spatřit také Mariánský sloup.

Byl podzim roku 1648, hrůzostrašná třicetiletá válka se blížila ke svému konci, ale švédská vojska se ještě nechystala opustit Prahu. Naopak chtěla dobýt Staré a Nové město pražské. Jelikož jim v cestě stály hradby a řeka, tak nejsnazší cestou k cíli byl Karlův most. Ale tady se k obraně města dali dohromady měšťané, studenti i řemeslníci a vytvořili mariánskou legii. Nezalekli se přesily, ani lépe vyzbrojeného protivníka. Když jim docházeli síly, tak poprosili o pomoc Pannu Marii a slíbili, že když s její pomocí zabrání nepřátelským vojskům vstoupit do města, tak postaví sloup na Staroměstském rynku. Možná se tehdy stal zázrak nebo zvítězila odvaha a statečnost obránců, kterým se podařilo město uhájit. A jak slíbili, tak po skončení války také učinili.

Základní kámen slavnostně položil 26. dubna 1650 nejvyšší hofmistr království českého Bernard Ignác z Martinic. Vlastní práce byly zahájeny 23. května téhož roku. Část prací probíhala na místě, některé díly byly dovezeny hotové. Sloup byl zhotoven z hrubozrnného pískovce vytěženého v lomu u Žehrovic. Jméno architekta, který dílo navrhl, není známo. Sochařská výzdoba pocházela z dílny nejvýznamnějšího českého raně barokního sochaře Jana Jiřího Bendla a sloup byl na svém vrcholu osazen pozlacenou sochou Neposkvrněné Panny Marie (Immaculata). Práce byly sice dokončeny během pěti měsíců, ale na posvěcení sloupu si museli lidé počkat ještě necelé dva roky. Stalo se tak 13. července 1652, kdy do Prahy přijel císař Ferdinand III. Světitelem byl pražský arcibiskup, kardinál Arnošt Harrach. Nápis na podstavci sloupu zněl: „Panně rodičce bez poskvrny prvotní počaté za obhájení a osvobození města zbožný a spravedlivý císař sochu postavil.“ Zajímavostí je, že sloup byl postaven v blízkosti místa, kde původně stávala šibenice a tak se z popraviště stalo místo úcty a modlitby.

Sloup patřil po mnoho let k dominantám náměstí, stal se postupně součástí denního života místních lidí, kteří si podle něj například také řídili svůj denní program. Rok 1652 se totiž stal zlomovým rokem pro určování času v Praze. Tehdy byl do dlažby na Staroměstském náměstí zasazen Pražský poledník. Souřadnice jsou 14°25'17" východní délky od nultého poledníku. Tento poledník byl vyznačován stínem, který v pravé poledne vrhal Mariánský sloup. Ač se však dnes člověk po náměstí sebelépe rozhlíží, žádný takový sloup nevidí a pravé poledne za jeho pomoci neurčí. Mariánský sloup si totiž dnes na Staroměstském náměstí prohlédnout nemůžeme. Po vzniku samostatného Československa, byl 3. listopadu roku 1918 stržen za pomoci hasičů ze Žižkova rozvášněným davem, přivedeným sem z tábora lidu na Bílé hoře. Pro lidi to představovalo svržení Habsburské nadvlády a vypořádání se s Rakousko-uherskou monarchií. Ale já myslím, že šlo o vandalismus lidí, kteří toho moc nevěděli. To, co zbylo z Mariánského sloupu, je dnes uloženo v Lapidáriu Národního muzea na pražském Výstavišti.

Strahovský klášter a Staroměstské náměstí jsou od sebe vzdálené vzdušnou čarou asi dva kilometry, přesto mají v jedné věci k sobě velmi blízko. Jak jsem již uvedl, Mariánský sloup byl na svém vrcholu osazen sochou Neposkvrněné Panny Marie, která byla také při stržení sloupu rozbita. Socha Neposkvrněné Panny Marie byla v roce 1954 českými krajany z finančních sbírek opět zhotovena. Autorem je papežský sochař profesor Monteleone v Římě. V roce 1955 byla slavnostně instalována v zahradě benediktinského kláštera v Lisle u Chicaga v USA. Tato socha Panny Marie z Exilu byla v roce 1993 převezena jako dar krajanů zpět do Prahy a slavnostně instalována v zahradách Strahovského kláštera. Byla také posvěcena kardinálem Miloslavem Vlkem. Aby těch soch nebylo málo, tak od 3. listopadu roku 2003 se nachází v Praze ještě jedna socha Panny Marie Immaculaty. Tato je určená pro obnovovaný mariánský sloup. Sochu nechala zhotovit a postavit u jižního bočního vchodu do chrámu Panny Marie před Týnem Společnost pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.

Obnova Mariánského sloupu je z hlediska technického bez problémů, sochaři pilně pracují nebo již mají možná hotovo. Teď jsou na řadě odborné posudky, politická rozhodnutí a úřednická razítka, kterých nebude zapotřebí málo. Lidi, kteří se snaží o to, aby opět sloup stál na Staroměstské náměstí, zastupuje Společnosti pro obnovu mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze, na jejíchž stránkách se lze dočíst podrobnější informace:http://www.marianskysloup.cz/. Partnerem projektu je Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského.

Navržená kopie strženého barokního sloupu vzbuzuje debatu a rozděluje společnost. Mnoho lidí její stavbu stále zpochybňuje a jsou důrazně proti. Hlavním odborným argumentem je to, že neexistuje celková trojrozměrná dokumentace původního sloupu a také skutečnost, že se od doby stržení sloupu částečně změnil urbanistický charakter náměstí a sloup by se ocitl v jiném prostředí. A pak je zde samozřejmě jeden, řekněme politický argument, který „mluví jasně proti“. Stručně to lze shrnout do následující věty. Sloup nebyl postaven jen z důvodů, které jsem uvedl na začátku, tudíž to není pouhý památník mariánské úcty, nýbrž se jednalo o oslavu vítězství nad českou reformací a nad lidem v Čechách a na Moravě, kterému byla sebrána náboženská svoboda.

Velká část lidí je však názorově někde mezi, má jiné starosti a navrácení sloupu je jim lhostejné. Myslím, že pro současnou většinovou českou společnost nebude případná existence sloupu na Staroměstském náměstí znamenat téměř nic. A kdybych toto téma chtěl trochu zlehčit, tak bych dodal, že zahraniční turisté budou mít ve svých fotoaparátech o jeden snímek navíc.

Zda se vůbec a kdy sloup vrátí na své místo, asi nikdo neví. Obnovovat, co zaniklo je v některé době běžné, jindy zase podivné. Ostatně ohledně znovupostavení sloupu se vedou živé a vášnivé debaty patrně již od jeho stržení. Dějiny jdou a půjdou dál. Každý má právo mít svůj názor. Bylo by zajímavé vědět, co si budou říkat lidé třeba za dvacet let po případném znovupostavení Mariánského sloupu. Jestli ho do té doby někdo zase nestrhne.

V centru Prahy a okolí mne zaujalo ještě například následující:

- Staroměstské náměstí:http://www.turistika.cz/mista/staromestske-namesti-v-praze

- socha Panny Marie:http://www.turistika.cz/mista/socha-neposkvrnene-panny-marie-a-socha-panny-marie-z-exilu

- zajímavá kašna:http://www.turistika.cz/mista/kasna-terezka-na-marianskem-namesti

- kostel Panny Marie Vítězné a pražské jezulátko:http://www.turistika.cz/mista/kostel-panny-marie-vitezne-prazske-jezulatko

- unikátní kapli sv. Máří Magdalény, která se stěhovala:http://www.turistika.cz/mista/unikatni-kaple-sv-mari-magdaleny-u-cechova-mostu-ktera-se-nastesti-misto-zboreni-stehovala

- hladová zeď:http://www.turistika.cz/mista/hladova-zed-v-praze

- zajímavý stroj času:http://www.turistika.cz/mista/stroj-casu-kyvadlo-na-letne-na-miste-byvaleho-pomniku-j-v-stalina

- Kampa:http://www.turistika.cz/cestopisy/prochazka-po-ostrove-kampa

- Negrelliho viadukt:http://www.turistika.cz/mista/praha-negrelliho-viadukt

- pohyblivý jez Štvanice:http://www.turistika.cz/mista/praha-pohyblivy-jez-stvanice

- Národní památník na Vítkově:http://www.turistika.cz/mista/narodni-pamatnik-na-vitkove--1

Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/

Nadmořská výška:
250 metrů nad mořem
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.088, 14.422)
Poslední aktualizace: 2.3.2005
Autor: davidova
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Praktické informace
Staroměstské náměstí</strong> mapa
Mapa Staroměstské náměstí
Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
1,1km od místa

Příspěvky v okolí Staroměstské náměstí

Židovské muzeum v Praze vzniklo roku 1906. Jeho účelem bylo zdokumentovat historii, tradice a zvyky židovského obyvatelstva v Čechách a na Moravě, a to především kvůli právě probíhající asanaci pražského židovskéh…
Tak jako je Paříž, hlavní a největší město Francie, významné centrum evropské kultury, vzor životního stylu a elegance, tak i tato ulice je něčím podobným pro Prahu. Tato výstavná a elegantní ulice spojuje Staromě…
Marek Mardochai Maisel (1528 - 1601), byl velmi bohatý občan židovského ghetta, který finančně podporoval císaře Rudolfa II., české stavy i židy i v cizině. Právě on vystavěl v této ulici synagogu, která je po něm…
Židovské město pražské, zvané též Josefov, se rozkládalo v severozípadní části Starého Města, od něhož bylo odděleno zdmi a branami. V letech 1896-1911 byl starobylý Josefov s mnoha renesančními a barokními domy r…
Tipy na výlet
K odjezdu vlaku se dostavíme na poslední chvíli - jen nastoupíme do vlaku, pískají odjezd! Jedeme za různými zážitky do Prahy, nedávno jsme totiž dostali knihu Skvosty Prahy, kde jsme našli dost zajímavých mís…
Staronová synagoga stojí v Praze Na starém městě, v Červené ulici a je to jedna z nejstarších a nejcennějších evropských i světových židovských památek. Nejstarší synagoga ve střední Evropě která slouží bohosluž…
Je to největší pražský Evangelický kostel zasvěcený Spasiteli (Salvator = Spasitel). Stavba kostela Sv.Salvátora byla politickou událostí, příznačnou pro napětí v českém předbělohorském státě. Ke stavbě kostela př…
Městská část
Za císaře Josefa II. nastalo mnoho změn v celém státě, ba i ve společenském postavení Židů. Císař Josef II. odstranil potupné znamení žlutého kolečka, jež museli nositi Židé na pravém…
Staroměstská radnice vznikla v roce 1338 za vlády Jana Lucemburského. Základem radnice se stal gotický dům k němuž byla roku 1364 přistavěna mohutná věž. Na její jižní stranu pak v roce 1410 přibyl Orloj. Staroměstská radnice je spojena s nejvýznamnějšími událostmi země.
U stěny Staroměstské radnice na Staroměstském náměstí v Praze najdeme v dlažbě dvacet sedm bílých křížů. Je to památka na popravu 27 českých pánů,  která se konala právě na tomto místě dne 21. Červn…
Pomník mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí v Praze Pomník mistra Jana Husa stojí na Staroměstském náměstí v Praze. Byl odhalen v roce 1915 k pětistému výročí jeho upálení. Autorem je sochař Ladislav Jan Šaloun, který zvítězil ve veřejné soutěži. Stavba byla financována z veřejné sbírky. Mistr Jan Hus se dívá směrem k Týnskému chrámu,…
Roku 1338 vydal panovník Jan Luxemburský privilégium o vlastnej Radnici. Obec kúpila jeden mešťanský dom pre účely Radnice. Roku 1364 bola k Radnici pristavaná mohutná hranolová veža 69,5 metrov vysoká. Neskôr, v roku 1410 bol na jej južnej strane umiestnený Orloj. Roku 2010 oslavoval 600. výročie. Vstupné na vežu je 100 Kč, študenti 50 Kč. Na vrchol veže sa dostanete…
Pražský orloj je jednou z nejvyhledávanějších památek v Praze. Za rok ho navštíví tisíce turistů, kteří přijíždí z různých koutů světa kochat se jeho krásou. Naleznete ho na jižní straně Staroměstské radnice v Praze   Pražský orloj vznikl roku 1410 kdy královský hodinář Mikuláš z Kadaně vytvořil tento hodinový stroj, který umožnil číst čas…
Myšlenku o postavení pomníku Janu Husovi vyvolal kníže Karel Schwarzenberk na zasedání českého sněmu v listopadu 1889, když se neuctivě vyjádřil o husitech jako o bandě lupičů a žhářů, neboť takto vstoupil do disk…
Nejrozsáhlejší městká památková rezervace v České Republice.
Na tomto místě stával už v 11. století románský Kostelík, který byl nahrazen v druhé polovině 13. století za raně gotickou stavbu. Ve které kázal Konrád Waldhauser - kritik církevních mravů. Teprve v 14. století b…
Hlavní město
Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží mírně na sever od středu Čech na řece Vltavě, uvnitř Středočeského kraje, jehož je správním centrem, ale jako samostatný kraj…
Jedna z bran opevnění Starého Města Pražského. V nynější neogotické podobě patří spolu s přilehlým Obecním domem k symbolům hlavního města. Současný vzhled ale pochází až z období let 1878-86, kdy byla přestavěna pod vedením Mockera
Prašná brána stojí na svém místě už od 13. Století. Říkalo se jí Horská (podle Kutné Hory) nebo Odraná, současné jméno má od 18 století, kdy byla využívána jako skladiště střelného prachu. V roce 1757 při pruském obléhání byla hodně poškozena, ale koncem 19. a začátkem 20. století byla opravena. Vnější výzdobu tvoří sochy panovníků , světců, Ježíše Krista, Panny Marie,…
Karlův most je nejstarší pražský most a je to jedna z našich nejvýznamějších památek.
Pražský hrad je největším klenotem hlavního města i celé České republiky. Pražský hrad je národní kulturní památkou a tradičně patří k našim nejnavštěvovanějším památkám. Pražský hrad tvoří rozsáhlý komplex paláco…
Městská část
Název nese od roku 1848 podle raně barokního pomníku sv.Václava, původně Koňský trh. Vzniklo při založení Nového Města 1348. 1786-89 na náměstí dřevěné divadlo (Bouda), 1848 sloužena u pomníku sv.Václava mše, po…
Do roku 1852 zakoupen pozemek bývalé solnice u řetězového mostu, v roce 1862 tu bylo postaveno Prozatimní divadlo pro 990 diváků (V.I.Ullmann), v roce 1868 položen základní kámen k novostavbě podle novorenesančn…
Prostor pozdější Zlaté uličky byl původně součástí opěvnění severní strany Pražského Hradu, vystavěného B. Riedem na konci 15. století. Prostor severního parkánu byl využit ke stavbě skromných obydlí, která jsou…
Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů. Chrám je třetím kostelem stejného zasvěcení na témže místě. Kolem roku 925 zde kníže Václav I. založil románskou rotundu, která byla po roce 1060 přestavěna v trojlodní baziliku se dvěma …
Sídlo českých králů v Hlavním městě Praze.
Hlavní město
Praha je hlavním a největším městem České republiky. Leží na řece Vltavě, která protéká městem, v délce 30 km. Z Prahy je vzdušnou čarou přibližně stejně daleko k Jaderskému a k Baltskému moři. Praha je…
Petřínská rozhledna - historie Petřínské rozhlednyPetřínská rozhledna aneb jak to celé začalo. Roku 1889 se 363 členů Klubu českých turistů vypravilo na Světovou výstavu v Paříži. Výprava se pro ně stala nezapomen…
Pražská ZOO... Pražská ZOO patří mezi nejlepší a nejvybavenější Zoologické zahrady v České republice. A není ani divu. V ZOO najdeme například koně převalského, adaxy, zubry a mnohé další. ZOO je velmi vhodná na Krásně strá…
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace