Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Praha
Tipy na výlet všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Druh vybrat: vše / nic
Vinařská turistika
Za gastronomií
Na kole
Na hory
Na golf
Do přírody
Za sportem
Za kulturou
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Poloostrov
Pláž
Tůň
Soutěska
Studánka
Vodní nádrž
Přírodní památka
Rokle
Park
Poušť
Pobřeží
Sopka
Ostrov
Přírodní park
Památný strom
Slatě
Rašeliniště
Zahrada
Kámen
Pramen
Louka
Hřeben
Planina
Travertíny
Sedlo
Kaňon
Údolí, dolina
Pohoří
Říčka
Řeka
Jezírko
Skalní útvar
Údolí
Krasový útvar
Jeskyně
Minerální pramen
Propast
Vodopád
Rybník
Pleso
Potok
Jezero
Vrchol
Štít
Kopec
Hora
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Půjčovna kol
Cyklisté vítáni
Zábava, atrakce
Potápění
Cyklo shop - servis
Cyklo bar - hospůdka
Půjčovna lodí
Golf
Ski areál
Ledovec
Koupaliště
Letovisko
Aquapark
Koňská stezka
Rekreační oblast
Lázně
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Synagoga
Mešita
Drobné památky
Radnice
Pevnost, opevnění
Rychta
Panský dvůr
Hrádek
Boží muka
Socha
Kašna
Lapidárium
Hradby
Hřbitov
Chrám
Dům, budova
Statek
Rotunda
Hradiště
Skanzen
Tvrz
Zámeček
Hřebčín
Farma
Letohrad
Salaš, koliba
Měšťanský dům
Památník
Kostel
Bouda
Muzeum
Chata
Kříž
Pomník
Klášter
Kaple
Trosky
Zřícenina
Zámek
Hrad
Ostatní vybrat: vše / nic
Prima Port
Babyfriendly
Bivak
WebKamera
Infocentrum
Nordic walking point
Turistická známka
Hraniční přechod
Ostatní
Zajímavost
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Typ vybrat: vše / nic
Balónem
Golf
Pěší trasa
Cyklotrasa
In line brusle
Běžky
Po vodě
Ski areál
Běžecká trasa
Autem
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Druh vybrat: vše / nic
Video trasa
Cestopisy všechny kategorie / nevybrat nic
Články redakce všechny kategorie / nevybrat nic
Fotogalerie všechny kategorie / nevybrat nic
zobrazit výsledky

Břevnovský klášter

Tipy na výlet Rodina s dětmi Vycházka - půldenní Za kulturou

Kam a jak jedeme?

Břevnovský klášter je pozoruhodný už jenom tím, že se jedná o první mužský klášter v Čechách. Dojet se sem dá autem, dojít pěšky a tramvaj zastavuje také nedaleko kláštera.

Za čím jedeme?

Vítejte na místě, kde před staletími rostl neprostupný prales. Nejsme teď nikde na Šumavě nebo pohraničních horách. Stojíme takřka v srdci naší matičky stověžaté, na místě památném a hojně navštěvovaném – v areálu Břevnovského kláštera.

Za jeho zrodem stojí hned dvě historické osobnosti – pražský biskup sv. Vojtěch kníže Boleslav II. (zvaný též Pobožný), kteří se o zrod kláštera sv. Benediktínů zasloužili. Hned při jeho zrodu se mu dostalo jednoho „nej“. Jednalo se o první, dne tudíž nejstarší mužský klášter v Čechách jehož přirozenou dominantou je dnes Kostel Sv. Markéty. Máme-li však dodržet určitý řád vyprávění, musíme začít hezky od začátku. První kamenný kostele v Břevnově byl zbudován v 11. století, o což se zasloužil tehdejší opat Menhard. Tato stavba může docela dobře posloužit jako příklad pomíjivosti slávy pozemské. Do dnešních časů se z něho díky archeologickým pracím dochovala pouze jeho krypta, kterou najdeme pod dnešní bazilikou. Mezitím na stejném místě vyrostl také kostel, tentokrát románský, později vystřídaný svatostánkem gotickým. Nic z toho však nezůstalo ušetřeno v dobách husitských válek, které se zle podepsaly na stavu kláštera.

Důkladná obnova a barokní přestavba přišla na řadu teprve po třicetileté válce zásluhou opatů Tomáše Sartoria a zvláště v 1. polovině 18.století i Otmara Zinkeho, který nejenže najal přední stavitele a umělce, ale dokázal vyvíjet patřičný nátlak především na malíře Petra Brandla, který si přílišnou disciplínou a dochvilností velkou hlavu nedělal. Nejen zásluhou těchto dvou mužů, ale třeba i stavitele Kryštofa Ignáce Dientzehofera a dalších mistrů vyrostl v Břevnově velmi ceněný komplex budov s rozsáhlou zahradou.

Pohled do historie kláštera v druhé polovině 20. století je povětšinou smutným čtením. V roce 1950 celý areál zabrala tehdejší komunistická vláda, jeho opat Anastáz Opasek byl zatčen a dlouhá léta vězněn. Klášter po desítky let značně chátral, sloužíce jako archív. Teprve po roce 1989 se zásluhou státu a zahraničních klášterů dočkal obnovy a v roce 1993 mohl v obnovené kráse přivítat tehdejšího papeže Jana Pavla II.. Ve své původní podobě oživla barokní bazilika sv. Markéty, konvent i prelatura, všechny v sobě nesoucí rukopis stavitele Kryštofa Ignáce Dientzehofera, zatímco vnitřní výzdoba baziliky je dílem jeho syna – Kiliána Ignáce. Svůj velký díl práce tu však odvedli i malíř Petr Brandl a autor fresek Jan Jakub Stevens. Těch umělců, kteří se zasloužili o výzdobu kláštera je celá řada. Za všechny zmiňme alespoň sochaře Karla Josefa Hiernleho nebo Matěje Václava Häckela. A ještě jedno jméno je třeba si v souvislosti se zdejší bazilikou připomenout. Svůj náhrobek tu má blahoslavený, přesto však rozporuplný a historiky hojně diskutovaný šumavský postevník Vintíř.

Samostatnou kapitolou jsou břevnovské varhany. Hodnověrné informace máme sice jen o těch, které byly instalovány v nově zbudované barokní bazilice, přesto se dochoval záznam o platbě varhaníkovi Tobiášovi Meissnerovi za úpravu varhan, pravděpodobně přenesených z původního kostela. Řešení to však bylo zřejmě provizorní, neboť již v roce 1725 týž varhaník instaluje do baziliky varhany nové, svým řešením unikátní barokní varhany. Je paradoxní, že svůj díl na jejich provedení má i údajný nedostatek místa, na který si Meissner stěžoval a jenž si vyžádal odlišné natočení píšťalových polí či odlišný půdorys kruhových výsečí pro umístění obdélníkových ovzdušnic. Že se stavba kostela nevyhnula komplikacím svědčí mimo jiné fakt, že velké okno, které bylo původně za varhanami, muselo být kvůli sedajícím základům a velké prasklině na západní straně objektu zazděno. Sečteme-li všechny poznatky, vyjde nám z toho dost paradoxní závěr. Své unikátnosti vděčí zdejší varhany jednak určitým stavebním problémům, jednak určité neprofesionálnosti autora zdejších varhan. Ale jak už to tak bývá, někdy může shodu podobných událostí vzniknout unikátní umělecké dílo. To zde vydrželo až do roku 1896, kdy bylo nahrazeno nástrojem z dílny J. Schiffnera, sídlícího v nedalekém, dnes už dávno zrušeném klášterním pivovaru. Zřejmě se nejednalo o žádný skvost, neboť již v roce 1947 jsou zaznamenány pokusy o jeho opravu. Archeologické práce na odkrývání krypty pod podlahou kostela odsoudily zdejší varhany takřka k zániku. Pokus o jejich přestavbu nebyl úspěšný. Jeho jediným jeho výsledkem však bylo to, že díly, určené k výměně, byly zničeny, ale žádný další pokrok v obnově varhan zaznamenán nebyl. Peníze se promrhaly a jejich navrácení zabránila smrt člověka, jenž měl jejich opravu provést. A tak teprve rok 1989 přinesl novou naději. Zahraniční sbírky sice přednostně směřovaly na obnovu zchátralých budov, přesto se stále častěji ozývaly hlasy volající po opravě unikátního hudebního nástroje, což se nakonec spojeným úsilím Městské části Praha 6,. ministerstva kultury a řady dalších dárců a sponzorů podařilo. Výsledkem jsou varhany se 3 manuály a 34 rejstříky, které se poprvé rozezněly na koncertě konaném 30. září 2007. Jen skuteční odborníci poznají, že svým tónem mají připomínat varhany z oblasti Slezska, ze kterého autor původních varhan – T. Meissner – pocházel. A jen zasvěcení vědí, jaké úsilí si obnovení tohoto pokladu břevnovského kláštera vyžádalo. Mimo jiné třeba i obnovení původně zazděného okna a snesení dalších doplňků, svým způsobem znehodnocující autentičnost díla našich předků.

Je toho mnoho, co může zdejší areál nabídnout. Pozornost si rozhodně zaslouží zdejší zahrady, jenž jsou výsledkem barokních úprav otce a syna Dientzehoferových. Zatímco spodní tzv. klauzurní část, je přístupna o víkendech od 5,30 do 20,30 a ve všední dny od 5,30 do 8.00 a od 17.00 do 20.30 hod, horní část zahrady, v současnosti procházející rekonstrukcí, je otevřena stále.

Ke komplexu budov patří i Klášterní šenk, který se otevírá nejen milovníkům dobrého jídla, světlého či tmavého piva Klášter či vína. Teplo sálající z otevřeného ohniště zahřeje na těle i na duši.

Samostatnou kapitolu by si zasloužil objekt hotelu Adalbert. Ten dnes sídlí vlastně v jakémsi torzu bývalého Sartoriova konventu – nejstarší částí nadzemního komplexu kláštera, který svou dnešní podobu získal v roce 1737 po zbourání jeho severního křídla. I on má však ve své historii temnou kapitolu. Od roku 1950 v něm sídlilo výcvikové středisko pro agenty tehdejší československé kontrarozvědky. Právě z bývalých klášterních stájí vyjížděli ke svým nechvalně proslulým raziím. Nového impulsu se objektu dostalo až v roce 2003, kdy začala jeho přestavba na hotel, nesoucí dnes jméno jednoho ze zakladatelů břevnovského kláštera.

V porovnání výše zmíněnými stavebními klenoty působí ostatní objekty areálu výrazně skromněji. Platí to jak pro Starý konvent ze 17. století, tak pro ostatní hospodářské budovy (vč. sýpky) zbudované vesměs v 18. století. V souvislosti s nimi je dobré zmínit i problém vlhkosti, trápící dodnes celý areál. Hlavní problém spočívá v tom, že v dobách minulých došlo ke zničení celého systému odvodňovacích štol a šachet. Původní podobu se zatím podařilo vrátit jen malé části z nich.

Co popřát Břevnovskému klášteru do budoucnosti? Samozřejmě jen to nejlepší, neboť těch temných kapitol už bylo v jeho historii dost a dost. A je úplně jedno, zda tím míníme dobu komunistického blouznění, pruské obléhání Prahy v roce 1715, kdy kostel sloužil jako lazaret, nebo vyplenění kláštera tábority v roce 1420. Chtělo by se nám popřát všem těm, kteří mají zásluhu na dnešní podobě areálu, aby z nich prýštila energie a síla minimálně se stejnou vytrvalostí, jako je tomu u zdejšího pramene Vojtěšky, vyvěrajícího zde země po celá staletí. Není sice nijak vydatný, ale snad právě tím, jako kdyby připomínal a zdůrazňoval význam trpělivé a každodenní, byť někdy drobné a mravenčí, práce pro optimistickou budoucnost břevnovského kláštera. Tak tedy hodně štěstí, klidu a energie do dalších let.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Najíst a napít se dá v Klášterním šenku, byť za poněkud vyšší ceny.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Břevnovský klášter je nádhernou oázou klidu a pohody uprostřed rušného velkoměsta.

Ostatní informace

Za vstup do kláštera se platí 30,- Kč ale Tereziánský sál za to stojí. Klášter má i svou turistickou známku, rovněž za 30,- Kč.

Poslední aktualizace: 27.01.2011
Autor příspěvku: pavka07
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Břevnovský klášter - Služby, informace
Břevnovský klášter na mapě
Přidat oblast mezi oblíbené
Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:

Příspěvky v okolí Břevnovský klášter

Břevnovský klášter je klášter řádu benediktinů. Je to nejstarší mužský klášter v Čechách. Byl založen Boleslavem II. A sv. Vojtěchem dne 14.1. roku 993. Podle legendy se název kláštera zrodil podle břevna, které…
Nejstarší mužský klášter v Čechách, patřící řádu benediktínů, založen v Praze roku 993. Přestavěný barokně K.I.Dienzenhoferem.
Dnes jsme se vydali do mužského Břevnovského kláštera,jeli jsme tramvají č.22 z I.P.Pavlova a vystoupili na zastávce Břevnovský klášter,jedou sem i tramvaje č.15,25 a 32 Je zde k vid…
Městská část
Pův. ves vystavěná z břeven, klád, po založení kláštera (Boleslav II. 993), se jméno spojovalo s klášterem, tedy Břevnov (břevnovský) klášter. Na zdejším území původně 2 vesnice Břevnov a Kuromrtvy, které zanikly …
Tipy na výlet
Pojedeme se podívat na letohrádek Hvězda.Letohrádek leží ve stejnojmené oboře Hvězda, na Praze 6 - Liboc. Pražská MHD sem jezdí celkem často, vlak také, ale nejlépe autem, pokud nejste z …
Jedna z dominant Prahy, ocelová rozhledna vysoká 60 metrů, napodobenina Eiffelovy věže z roku 1891.
Petřínská rozhledna - historie Petřínské rozhlednyPetřínská rozhledna aneb jak to celé začalo. Roku 1889 se 363 členů Klubu českých turistů vypravilo na Světovou výstavu v Paříži. Výprava se pro ně stala nezapomen…
Bludiště bylo zbudováno podle projektu arch. Wiehla jako pavilon Klubu českých turistů pro pražskou Jubilejní výstavu v roce 1891. Bludiště postavil pražský tesařský mistr a stavitel Matěj Bílek. Stavba původně …
Představujeme vám překrásné skalnaté údolí, které se nachází při okraji Prahy. Kdysi na jeho místě bývalo slovanské Hradiště. Podle jeho rozlehlosti a bohatých nálezů se usuzuje, že zde…
Městská část
Praha Hradčany jsou městskou částí Prahy 1. Tato městská část Prahy se rozkládá kolem Pražského hradu a její součástí je zámecký park a zdejší zahrady. Leží na levém břehu řeky Vltavy a na ostrohu nad řekou. Na …
Městská část
Malá Strana patří k městské části Prahy 1. Tato část města se rozkládá pod Pražským Hradem na levém břehu Vltavy. Součástí Malé Strany je Petřínská rozhledna, kam můžeme vyjet pozemní…
Pozemní kolejová, vybudovaná v letech 1890-91 u příležitosti Zemské jubilejní výstavy, původní délke 396,5 m, rozchod kolejnic 1 m, původní provoz na principu vodní převahy. Doprava zastavena roku 1914, v roce 1932 prodloužena a elektrifikována, v provozu do roku 1965. Obnovena v letech 1983-85, délke 510 m, doba jízdy 3 min, použito opravené hnací soustrojí z roku 1932.
Sídlo českých králů v Hlavním městě Praze.
Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů. Chrám je třetím kostelem stejného zasvěcení na témže místě. Kolem roku 925 zde kníže Václav I. založil románskou rotundu, která byla po roce 1060 přestavěna v trojlodní baziliku se dvěma …
Prostor pozdější Zlaté uličky byl původně součástí opěvnění severní strany Pražského Hradu, vystavěného B. Riedem na konci 15. století. Prostor severního parkánu byl využit ke stavbě skromných obydlí, která jsou…
Městská část
Ostrov Kampa byl postupně zvyšován přirozenými náplavami i navážkami, zejména po velkém požáru Malé Strany a Hradčan v r. 1541. Břehy byly pevně zformovány po r. 1600. Na ostrově nejprve vznikaly zahrady a teprve …
Pražské Benátky neboli Kampa: Další místečko v Praze, které můžete navštívit ať jste tu jen na návštěvě nebo místní. Tento klidný kout plný zeleně z jedné strany omývaný vodou Vltavy a z druhé strany uměle vytvořenou Čertovkou nalezneme přímo u Karlova mostu a jeho okolí. Ostrov Kampa je opředen mnoha záhadami a nejasnostmi, například ani jeho vznik není jednoznačný. A se…
Karlův most je nejstarší pražský most a je to jedna z našich nejvýznamějších památek.
Pražský hrad je největším klenotem hlavního města i celé České republiky. Pražský hrad je národní kulturní památkou a tradičně patří k našim nejnavštěvovanějším památkám. Pražský hrad tvoří rozsáhlý komplex paláco…
Do roku 1852 zakoupen pozemek bývalé solnice u řetězového mostu, v roce 1862 tu bylo postaveno Prozatimní divadlo pro 990 diváků (V.I.Ullmann), v roce 1868 položen základní kámen k novostavbě podle novorenesančn…
Staroměstské náměstí, nejstarší a nejvýznamnější náměstí historické Prahy, se formovalo již od 10. st. jako tržiště na křižovatce evropských obchodních cest. Bývala zde celnice (Ungelt), kde se odedávna proclívalo…
Nejrozsáhlejší městká památková rezervace v České Republice.
Městská část
Vysoko nad vltavským břehem vypíná se vysoká skála, na níž od nepaměti stojí Vyšehrad; jedná se o jednu z bezrozporně nejpůsobivějších památek celé Prahy, nebo spíš celé České republiky; ačkoliv je zdejší pevnost …
Hlavní město
Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží mírně na sever od středu Čech na řece Vltavě, uvnitř Středočeského kraje, jehož je správním centrem, ale jako samostatný kraj…
Městská část
Název nese od roku 1848 podle raně barokního pomníku sv.Václava, původně Koňský trh. Vzniklo při založení Nového Města 1348. 1786-89 na náměstí dřevěné divadlo (Bouda), 1848 sloužena u pomníku sv.Václava mše, po…
Hlavní město
Praha je hlavním a největším městem České republiky. Leží na řece Vltavě, která protéká městem, v délce 30 km. Z Prahy je vzdušnou čarou přibližně stejně daleko k Jaderskému a k Baltskému moři. Praha je…
Pražská ZOO... Pražská ZOO patří mezi nejlepší a nejvybavenější Zoologické zahrady v České republice. A není ani divu. V ZOO najdeme například koně převalského, adaxy, zubry a mnohé další. ZOO je velmi vhodná na Krásně strá…
Botanická zahrada hl. m. Prahy je z pohledu ostatních Botanických zahrad benjamínkem. Svou činnost zahájila v roce 1969, první expozice byly otevřeny v létě 1992. Nemůžeme se chlubit bohatou minulostí, ale zajímav…
Vrcholně gotický hrad založený v roce 1348 zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem ařímským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. V roce 1355 již Karel IV. pobýval na hradě, dohlížel na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních…
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace