Loading...
Jestliže v minulosti tvořily olomouckou Křížkovského ulici zejména kanovnické domy a rezidence, dnes si její podstatnou část pro sebe „zabavila“ zdejší Univerzita Palackého. Pokud se vám někdy naskytne příležitost navštívit její vnitřní prostory, neváhejte ani vteřinu a využijte ji. Jistě nebudete litovat.
Ne, že bych tímto snad chtěl nějak propagovat studium na jakékoliv Filozofické fakultě. To rozhodně ne - už jen proto, že klasické filozofy antického typu už zde asi čekat nikdy nemůžeme a přínos všech těch nesčetných politologů, amerikanistů či ukrajinistů pro jakoukoliv společnost považuji za přibližně stejně užitečný jako např. u komárů, blech, štěnic nebo ovádů. V tomto případě – při vší úctě k UP - jde opravdu jen a pouze o historický význam budov na adrese Křížkovského 8, 10, 12 a 14. Těšit se tady můžeme např. na pozůstatky gotické kaple, freskovou výzdobu nebo malované trámové stropy. A také na půvabné parkánové zahrady.
Jednotlivé univerzitní objekty na Křížkovského ulici navíc ve 21. století (zejména v letech 2007 a 2014 až 2018) prošly rozsáhlou rekonstrukcí, takže se dnes Filozofická fakulta ráda pyšní tím, že se zde prolíná historická atmosféra s dynamickým akademickým prostředím, nabízejícím moderní učebny, prostory pro výzkum i klidové zóny.
Asi nejméně skutečně cenných historických klenotů najdete v téměř monumentálním komplexu Křížkovského 10, ale historický vývoj právě této části patří naopak k tomu nejzajímavějšímu. Vždyť právě zde podle archeologických nálezů již v 9. století stával dvorec, který byl správním centrem Velkomoravské říše. Na počátku 11. století byl na jeho místě vybudován kostel sv. Petra (nejstarší doložený kostel v Olomouci), který později vystřídal kostel sv. Petra a Pavla. Ten obklopoval hřbitov, zrušený na konci 18. století. Fungoval zde také klášter augustiniánek, který později převzali minorité. Klášter byl Josefem II. v roce 1785 zrušen a přestavěn na nemocnici, aby se na konci 19. století začalo vážně uvažovat o využití areálu pro vzdělávací ústav. A tak zde v letech 1901 až 1902 vzniklo tzv. Elisabethinum, tedy všeobecná dívčí veřejná a měšťanská škola s učitelským vzdělávacím ústavem a dívčím pensionátem. Po vzniku Československa se název změnil na Komenium a začala zde působit česká škola. Od zimního semestru roku 1946 se pak budova stala součástí Filozofické fakulty UP.
Budovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého na Křížkovské ulici a nad olomouckými hradbami bývají často označovány za architektonický skvost ve službách výuky a vědy. Týká se to zejména objektů v závěru ulice (č. 12 a 14), která se následně lomí v pravém úhlu a dál pokračuje jako Wurmova. Právě zde se totiž můžeme těšit na již zmíněné malované trámové stropy s vegetabilními motivy, bývalou privátní kapli v I. patře (č. 12), která je bohatě vyzdobena freskami, anebo přízemní goticko-renesanční kapli s křížovou klenbou a andělskou freskou. Vidět zde můžeme i fragment hradební zdi.
Při návštěvě univerzitních objektů na Křížkovského ulici by si ale měl každý dávat pozor na to, aby zde nezabloudil. Ony památkově chráněné renesančně-barokní rezidence totiž tak trošku připomínají labyrint. A připomenout si u toho můžeme také fakt, že se rekonstrukce těchto prostor uskutečnila podle projektu Jiřího Tomečka a Břetislava Sýkory z firmy Ateliér A Olomouc.
Na závěr ještě několik informací o tom, co všechno budovy FF UP nabízí (a to zde svého času bývaly běžné byty):
Rezidence na č. 12 se pyšní nejstarší částí v podobě kamenného zadního křídla postaveného na středověké městské hradbě nebo goticko-renesančním oknem s profilovaným kamenným ostěním v jižním křídle. Toto křídlo skrývá i přízemní goticko-renesanční kapli s oltářním výklenkem a fragmentem figurální malby anděla nebo – v patře umístěnou - malou privátní kapli s rokokovými freskami (mj. Klanění tří králů, Archanděl Rafael provázející malého Tobiáše, sv. Antonín Paduánský). Při rekonstrukci z let 1979 až 1983 byl v patře odkryt a zrestaurován malovaný trámový záklopový strop zdobený vegetabilními motivy.
Nejstarším známým držitelem rezidence č. 14 byl od roku 1335 kanovník Jindřich a příčinou její atypické trojúhelníkové dispozice je ohyb městských hradeb. Dvě místnosti v patře se pyšní malovanými trámovými záklopovými barokní stropy z 18. století, které zdobí akantové motivy. Součástí někdejší rezidence je také barokní schodiště s renesančním portálem.
V objektu č. 10 se nabízí hlavně novodobá aula a vyznačené místo, kde stával původní nejstarší olomoucký kostel, zatímco č. 8 je někdejším kapitulním probošstvím a dnešním sídlem rektorátu. Na jeho nádvoří se nachází barokní kašna s novodobou plastikou, samotná rezidence zaujme hlavně dvěma nádvořími, vstupním portálem nebo velkou nástropní freskou Karla Františka Antonína Teppera.
Podle jednoho sdělovacího prostředku mají budovy Filozofické fakulty Univerzity Palackého na Křížkovské ulici č. 12 a 14 celkovou „kapacitu“ 76 + 9 KK + 33 sociálních zařízení, hodnotu nevyčíslitelnou a jejich rekonstrukce přišla téměř na 100 milionů korun.