"Objevná výprava" k opravené historické dřevěné tramvaji v Hrabové a po stopách zbytků trati do Nové Bělé.

Turistické cíle • Žel. stanice

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (14 fotografií)

Píši článek o běhu v Hrabové [1] a nějak jsem si vzpomněl, že by někde tam měla být krásně opravená historická dřevěná tramvaj a tak zjišťuji bližší informace. Nějaké nacházím a nakonec mi to nedá a tak se hned další den vydávám na „objevnou výpravu“. Rád bych byl, kdybych to mohl vzít i trochu svižněji. Počasí je kdo ví jaké, ale zvědavost je silnější. Abych nedělal voloviny, tak nejsem v běžeckém. Kdybych očekával, kolik že toho neobjevím, tak by se mi určitě tolik novinek zcela náhodně najít nepodařilo. Autobus nestíhám a tak jedu tramvají. Kdybych chtěl dobíhat na další, tak bych si ušetřil možná pět minut času, ale tak jsem si prošel i některé místa známá, třeba památník Gagarina a Koperníka v Hrabůvce [2]. A protože světlo nepočká, tak tu nepodstatnou část trasy klidným tempem probíhám. Za chvíli se dostávám k podchodu pod hlavní cestou z Ostravy do Místku a místo abych pokračoval rovně ke krásně vymalovaným garážím [3], tak hned za podchodem odbočuji na naučnou stezku Viléma Závady, rodáka z Hrabové, doprava. Nemusím běžet moc daleko, jen přes cestu Paskovskou, aby mě za chvíli jen mžikem oka překvapil pohled doprava. Zatím jsem si oblasti nikdy nevšiml, ale jsou zde pěkně upravené Hrabovské mokřady. Nikdy by mě nenapadlo, že zde mokřady vůbec budou, jsou označeny číslem dva a tak asi někde budou ještě další. Zde zvolním, není třeba se vždy jen někam hnát. Když už se chci rozeběhnout, tak o možná padesát metrů dál se nachází menší venkovní posilovna. Také novinka o které jsem zatím nevěděl. Tedy vedle podobných posilovacích zařízení v Bělském lese [4], na Dubině, v Porubě, v opavských Městských sadech nebo v porubském lese u hvězdárny, tak se další nachází právě zde v Hrabové.

Běžím dále k dřevěnému kostelu sv. Kateřiny, který zde zase stojí v plné kráse po předešlém požáru. Není možné se zde nezastavit. Není úplně nejteplejší den (taky je prosinec), možná i trochu mrholí. Nikterak mi to ovšem náladu nekazí a já nyní již pomaleji mířím k předpokládanému místu s opravenou dřevěnou tramvají. Jenom, abych ji nepřehlédl. Netrvá to dlouho, skoro ani nevyslovím tuto myšlenku a už z dálky vidím něco, co by se tramvaji mohlo podobat. Stačí jen pár kroků a je to potvrzené. Dnes dokonce i s vánoční výzdobou. Kdo ví, možná je v noci osvětlená. O kousek dál se nachází budova o které mám již nastudováno, že by se mělo jednat o bývalou staniční budovu. Podrobnější informace může člověk vyčíst jak u tramvaje, tak i této budovy na menších informačních tabulích. Dlouho zde nejsem, je chladno a pokračuji tím směrem o kterém si myslím, že je správný. Jak špatně jsem si „uložil“ mapu do hlavy zjišťuji poměrně brzo, už na podchodem pod silnicí ulice Mostní. Zastavuji se a přemýšlím jestli mám pokračovat rovně nebo hned odbočit doprava, kde se rýsuje vyšlapaná cestička. Rozhodnu se pro rovně, ale nějak se mi to nezdá. Kolemjdoucí místní mi říkají, že bych se měl spíš vrátit zpět k podchodu a od něj doleva. Vracím se tedy na pěšinu, která mě nakonec dovede k přípojce ulice Mostní. Běžím po ulici „Ve stromoví“, ale na jejím konci už je mi jasné, že se nejedná o nejsprávnější cestu. Přebíhám nad Šídloveckým potokem, který teče až pod jižní svahy Hrabůvecké haldy [5]. Dále přebíhám ještě další potok, jehož jméno ale neznám. Za ním už je jen dálnice Místecká a za ní technologický park Ostrava – Dubina („Na Rovince“).

Nezbývá mi nic jiného než se po poli vydat tím směrem, který považuji za správný. Naštěstí je zima a nic zde neroste, tak je přesun vcelku nenáročný. Až na to mírně rozorané pole. Po chvíli se dostávám na správné místo k podchodu pod Místeckou. Dotyční mi neřekli správný směr, naopak trať vede od chatek za ulicí „Poplužní“ (jižně od této ulice) v jakémsi stromořadí. Tuto oblast jsem neprozkoumal, ale podle mapy by tomu tak mělo být. Nějaké fotky a popis by se měl nacházet zde: [6]. Za podchodem pod ulicí Místeckou je již směřování jasné. Jen kousek za ním, v těsné blízkosti hranice průmyslové zóny „Na Rovince“ je roklinka v současnosti zaplněná vodou. Po pár stech metrech podél pole lze ale již sestoupit a pokračovat dále. Nakonec se člověk napojí na val (násep), který jej dovede až k poslední části toho, co zbylo z trasy a to k mostu nad ulicí „Na Šancích“ v Nové Bělé. Dalšímu postupu již brání vzrostlá tráva a plot pozemku. Sestupuji dolů pod most a vydávám se doprava s tím, že přes Novou a Starou Bělou si ještě udělám kolečko přes Bělský les do Hrabůvky. Můj odhad správného směru není úplně přesný a tak se s velkým údivem dostávám na konec průmyslové zóny. Tedy mnohem blíž výchozímu bodu než jsem čekal. Pak už jen proběhnu táhlým chodníkem z jednoho konce průmyslové zóny na druhý, který je tak nudný jak naznačuje i název „Na Rovince“. Pokračuji přes Hrabůvku a Zábřeh až do Pískových dolů. Nakonec mám svých cca 18 km a jsem spokojen. Především z nových objevů.

DOPORUČENÁ A POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE:

[1] https://www.turistika.cz/mista/jak-jsem-poprve-bezel-aneb-beh-17-listopadu-v-hrabove/detail … „Běh 17. listopadu“ v Hrabové v roce 2025.

[2] https://www.turistika.cz/mista/pamatnik-gagarina-a-kopernika-v-hrabuvce/detail … Památník Gagarina a Koperníka v Hrabůvce.

[3] https://www.turistika.cz/mista/krasne-vymalovane-garaze-v-ostrave-hrabove/detail … krásně vymalované garáže v Hrabové.

[4] https://youtu.be/SwJxgg-IK3c … Překážková dráha v Bělském lese a venkovní posilovna.