Morašice (okr. SY) – farní kostel sv. Petra a Pavla, gotické nástěnné malby a středověký karner
Bez jakéhokoliv přehánění se dá napsat, že kostel sv. Petra a Pavla v obci Morašice (u Litomyšle) patří k nejvýznamnějším a nejzajímavějším sakrálním stavbám na Svitavsku. Navíc se nejedná pouze o kostel, ale o vysoce atraktivní, ohrazený - a původně raně středověký - areál. U někdejšího hřbitovního kostela se nejčastěji připomíná gotika i baroko, ale tím nejvýznamnějším zde jsou gotické fresky či nástěnné malby z roku 1393.
Tento farní kostel má dlouhou a stavebně bohatou historii. Původně se zřejmě jednalo o gotickou kapli postavenou před rokem 1321. Ta byla přestavěná na kostel roku 1393 a předpokládá se, že současně vzniklé nástěnné malby jsou dílem malíře dvorského okruhu Václava IV. V souvislosti s přeměnou kaple na kostel je zajímavé, že fara tady existovala již v roce 1350.
Roku 1450 kostel vyhořel a musel být renovován. Dalších úprav se dočkal v roce 1712 a potom v letech 1949 až 1952, kdy byly v presbytáři znovuobjeveny zmíněné gotické nástěnné malby. Západní část lodi však stále obsahuje zdivo z doby před polovinou 14. století. Naopak až kolem roku 1400 vznikají kamenické prvky v presbytáři, klenba sakristie a většina obvodového zdiva. Horní dvě patra věže jsou již renesanční a pocházejí z II. poloviny 16. století.
Dnes se jedná o jednolodní venkovský kostel s odsazeným pětibokým presbytářem a věží po jeho severní straně. K lodi ze severu přiléhá mladší předsíň. Západní štítové průčelí je prolomeno vstupem a oknem s kamennou špaletou ve tvaru na koso postaveného čtyřúhelníku se čtyřlistou kružbou. Nad ním je ještě kruhové okénko bez ostění. Z jihu loď osvětlují tři renesanční okna. Jižní stěnu presbytáře a závěr osvětlují vysoká hrotitá okna s kamennými parapety a moderními vitrážemi (jen u částečně zazděného okna v závěru vidíme kamennou kružbu s vepsaným čtyřlistem). Součástí presbytáře jsou i stupňovité opěrné pilíře.
Kostelní mobiliář je převážně neogotický a z konce 19. století pocházející. To platí i pro dubový oltář sv. Petra a Pavla z roku 1896, obraz na hlavním oltáři i obrazy sv. Anny s Pannou Marií a sv. Josefa s Ježíškem z roku 1849 (malíř Antonín Dvořák) nebo vedlejší oltáře Panny Marie a Božského srdce Páně z let 1892 a 1893. Křížová cesta i výmalba kostela pochází z roku 1915 a ke vzniku nového obětního stolu posloužila řezbářská výzdoba neogotické kazatelny, odstraněné v roce 1994.
Mohutná hranolová věž obsahuje v přízemí sakristii a nad ní se stupňovitě zužuje. Zvonové patro věže je osvětlené ze všech stran vysokými okny s žaluziovými okenicemi a završuje ji báň s makovicí a dvouramenným křížem. Před rokem 1800 byla nad střechou kněžiště ještě jedna věž se dvěma menšími zvony.
Vedle kostela se nachází drobná hranolová stavba středověké kostnice či karneru ze samého počátku 14. století, kde se v interiéru dochovala lomená valená klenba. Předpokládá se, že zde svého času býval umístěn gotický oltář sv. Tomáše. Naopak ohradní zeď někdejšího hřbitova se v podstatě nedochovala vůbec (jen její část tvoří tarasu v podnoži kostela při silnici).
Zajímavý je také kamenný empírový náhrobek z roku 1814 v podobě obelisku, který zdobí reliéf krucifixu a alegorie marnosti či konce života v podobě klečícího plačícího děcka se skloněnou pochodní. A před kostelem můžeme vidět také kvalitní barokní sochu sv. Jana Nepomuckého pocházející z roku 1732.
V každém případě se jedná o jeden z nejvýznamnějších středověkých kostelů s dochovanými gotickými malbami nejen na Svitavsku. Proto jistě nepřekvapí, že je celý areál – tedy kostel sv. Petra a Pavla, gotická kostnice, fragment ohradní zdi i empírový náhrobek – mezi naše chráněné kulturní zařazen již od května roku 1958.
Na závěr ještě několik zajímavých informací, které jistě zaujmou zejména turisty ze Šumperska a příznivce velkých jmen naší historie.
V sousedství morašického kostela totiž stávala mohutná tvrz, kde sídlil od roku 1200 panský rod Bludů z Bludova, což byli předkové Žerotínů. Právě Bludové zřejmě vystavěli kapli sv. Petra a Pavla, která tvoří současnou chrámovou loď (již dříve zde však asi stávala nějaká dřevěná svatyně). V roce 1356 udělil v tomto kostele věřícím odpustky sám arcibiskup Arnošt z Pardubic a později také Jan z Jenštejna. A roku 1393 byl kostel nejen rozšířen a vysvěcen, ale také získal malířskou výzdobu žebroví, svatostánek se dvěma anděly i dvě cenné nástěnné malby (Klanění Tří králů a Trpící Kristus). Tyto fresky zřejmě vznikly zásluhou litomyšlského biskupa Jana Železného, který měl dostatek finančních prostředků i úzké vazby na krále a císaře Václava IV.
Nejvýznamnější přestavba kostela na konci 14. století bývá připisována bratrské dvojici stavitelů Peška a Ješka Lútků z Prahy.
Středověké fresky byly restaurovány pražským akademickým malířem Františkem Fišerem. V roce 1994 proběhla poslední úprava interiéru a roku 2002 byla zahájena generální oprava věže. Úplně poslední změnou však byla až instalace zajímavých vitrážových oken v letech 2010 a 2011.
Na stropě kostela jsou vyobrazeny erby majitelů místní tvrze a litomyšlského zámku. Renesanční malby na vítězném oblouku pocházejí z období kolem roku 1540, kdy kostel vyhořel, což platí také pro dva dochované zvony. Pod gotickými freskami je umístěn latinský nápis, který sděluje, že „L.P.1393 o svátku sv. Matouše apoštola a evangelisty byl tento kostel zároveň se hřbitovem celý posvěcen ke cti sv. apoštolů Petra a Pavla …“.
Informační prameny se příliš neshodují na funkci drobné stavby vedle kostela ani na dataci jejího vzniku. Nejpravděpodobnější se jeví varianta rok 1300 a tzv. karner, kdy ve spodní části byla kostnice a v té horní hřbitovní kaple s Božím hrobem.
Bohoslužby zde probíhají od středy do neděle v 18,30 hod. a každou neděli v 7,45 hod. (bez záruky). Kromě různých speciálních akcí typu Noc kostelů je to jedna z mála příležitostí, jak se do interiéru tohoto krásného kostela podívat.
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Morašice
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Morašice (okr. SY) – farní kostel sv. Petra a Pavla, gotické nástěnné malby a středověký karner
