Městské sady

Stačí pár kroků od lázeňské promenády a člověk se ocitne v místě, kde se už více než dvě století potkávají procházky, hudba, pomníky i lázeňská historie. Městské sady totiž nejsou jen parkem – jsou kronikou Františkových Lázní psanou stromy, cestami a sochami.

Městské sady, někdy označované také jako Severní park, patří k nejstarším upraveným částem lázeňského města. Nacházejí se severně od hlavní lázeňské třídy – dnešní Národní třídy – a vznikly v době, kdy se mladé lázně na přelomu 18. a 19. století rychle rozvíjely a potřebovaly také reprezentativní promenádní prostory pro hosty. Parková úprava byla postupně rozvíjena během 19. století, kdy se Františkovy Lázně stávaly jedním z významných evropských lázeňských středisek.

První úpravy parku vycházely z tehdejšího ideálu lázeňských zahrad – kombinace pravidelných alejí, otevřených travnatých ploch a romantických vyhlídek. Severní část parku byla založena jako geometrická kompozice dvou velkých čtverců oddělených širokou cestou v ose dnešní Národní třídy. Stromy zde byly vysazeny v pravidelném sponu na navážce vzniklé z výkopů při stavbě lázeňských domů.

Dominantou původní parkové kompozice byl umělý pahorek zvaný Schneckenberg – Šnečí vrch. Na jeho vrcholu stával obelisk a serpentinová cesta vedla k vyhlídce, odkud byl krásný pohled na lázně i okolní krajinu. Dnes na tomto místě stojí známá jezdecká socha císaře Františka I., která připomíná panovníka, po němž město nese jméno.

Park však nebyl určen jen k procházkám – byl také centrem společenského života. V roce 1851 zde nechalo město Cheb postavit první hudební pavilon podle návrhu architekta Adama Haberzettla. Ten se stal oblíbeným místem lázeňských koncertů. V roce 1882 byl pavilon přestavěn podle návrhu významného františkolázeňského architekta Gustava Wiedermanna do podoby dřevěného osmibokého pavilonu, který se dochoval dodnes. V jeho průčelí jsou umístěny busty dvou hudebních velikánů – Wolfganga Amadea Mozarta a Ludwiga van Beethovena.

Prostor kolem pavilonu byl kdysi znám jako „Konzertplatz“, tedy koncertní náměstí. Lázeňští hosté sem přicházeli na odpolední promenády, poslouchali lázeňský orchestr a vychutnávali kávu v nedaleké Sadové kavárně, jejíž historická budova pochází z roku 1857.

Městské sady postupně doplnila také řada pomníků, plastik a drobné lázeňské architektury. Park byl vždy živým místem lázeňského života. Konaly se zde promenádní koncerty, společenská setkání i běžné odpolední procházky hostů, kteří sem přicházeli od kolonád a lázeňských domů. Tato tradice vlastně nikdy nezanikla – hudební pavilon je dodnes využíván pro koncerty františkolázeňského orchestru a park zůstává jedním z nejpříjemnějších míst k odpočinku ve městě.

Městské sady jsou dnes součástí historického lázeňského centra Františkových Lázní, které je chráněno jako městská památková rezervace. Great Spa Towns of Europe navíc zahrnula Františkovy Lázně v roce 2021 mezi světové památky UNESCO jako jedno z „Velkých lázeňských měst Evropy“.

A když se člověk po parkových cestách prochází dnes, může mít skoro pocit, že se čas příliš nezměnil – jen místo dlouhých empírových šatů a cylindrů dnes mezi stromy šustí spíše turistické bundy. Hudba, klid a lázeňská atmosféra ale zůstaly.

Pokud vás baví architektura lázeňských staveb, určitě si nenechte ujít stavby jako Nová kolonáda s uhličitými plynovými lázněmi, monumentální Dvorana Glauberových pramenů nebo novorenesanční Společenský dům, romantický „malý zámek“ mezi vilami – Vila Steinsberg. Zajímavé jsou i menší lázeňské stavby jako elegantní empírový Pavilon Luisina pramene či Pavilon Františkova pramene s nedalekou sochou Františka. Milovníci soch a pomníků mohou navštívit Pomník císaře Františka I. (jezdecká socha, jejíž originál býval součástí Krannerovy kašny v Praze), pomník zakladatelům lázní, Pomník Clary Nonnerové – ženy mecenášky, Pomník Boženy Němcové (který původně jejím pomníkem vůbec nebyl) či Památník vojákům Americké armády (25.4.1945!). Zatímco odpočinek v zeleni nabízejí Městské sady s Hudebním pavilonem nebo romantický Lesopark Amerika (Přírodní rezervace) – kam se dostanete pěšky i Mikrovláčkem. Při procházce lázeňským centrem nepřehlédněte ani Sfingy u kolonády, Hudební pavilon u Františkova pramene, Kašnu v Ruské ulici, kulturní místa jako divadlo Boženy Němcové či Základní uměleckou školu Járy Cimrmana a pro trochu hravosti i obří hru Živé Člověče, nezlob se!.