Máchovo jezero (Velký rybník)

Kdo se dostane do Doks a uvidí Máchovo jezero a neví to, oč se jedná, tak si z názvu i ze stylu zdejšího reliéfu vyvodí, že se jedná buďto o vodní nádrž, nebo skutečně o přírodní jezero, ale ani jedno není správně, protože tato vodou vyplněná kotlina je prostým rybníkem, jehož počátky musíme hledat v raném středověku, alespoň podle některých dobových německých historiků. Jinak se tvrdí, že u jeho počátků stál císař Karel IV., jenž rád zajížděl na Bezděz a měl v oblibě okolní krajinu.

Podle lidových vyprávění jednou seděl na Havraní skále a když tak pozoroval přilehlou pánev, řekl si, že právě zde by mohl být na Robečském potoce založen pěkný rybník, který by nejen zapadl do této krajiny, nýbrž se stal její okrasou a mohl by z něj být chovem ryb velký užitek. Mělo se tak stát v říjnu 1366, alespoň podle pražského kanovníka Beneše Krabice z Veitmile a kronikáře Jana z Gubenu, přičemž druhý zápis byl sepsán v Žitavě roku 1367 a zmiňoval mj. nový druh ryb - parem. Můžeme tak číst následující záznam: "Téhož roku (1366) pan císař po návratu do Čech vybudoval a zřídil pod hradem Bezdězem rybník obdivuhodně veliký jako jezero. Za těch časů se také v Čechách objevil jakýsi druh ryb, dříve zde nikdy nevídaný, kterým se lidově říká parmy čili vousáči, a to ve velikém množství, takže jimi oplývaly všechny české vody."

Tato vodní plocha bývala od svých počátků popisována jako rybník pod Hirschbergem (německé pojmenování Doks), teprve později začal být přezdíván jako Velký (něm. Gross Teich, později See či Hirschberger See), a to od toho, že byl v celém širém okolí největším ze všech, druhého mu podobného bychom tu nenašli. Avšak ohledně jeho vzniku se však objevují tvrzení, že měl být založen již v roce 1272 a v některých statích se uvažuje dokonce ještě o dřívějších obdobích. Mohlo se však jednat pouze o menší rybník, který zabíral jen část této kotliny, takže byl pouhým základem pozdějšího Velkého rybníka. Pro jeho existenci by mohla svědčit první zmínka o mlýně ve Starých Splavech, jež pochází právě z výše jmenovaného roku. Mohl také sloužit k ochraně hradu Myšlína, jehož zbytky můžeme vidět uprostřed dnešního Máchova jezera a jeho bytí je doloženo k roku 1405 z predikátu Petra z Dokze a Myšlína, jenž měl tehdy jakýsi spor s Janem z Dokze a Myšlína kvůli škodám v Doksech. O Myšlínu pak naposledy víme v roce 1460, kdy obyvatelé Doks obdrželi od krále Jiřího z Poděbrad potvrzení toho, že ves Myšlín patřila k jejich rychtě, ale to již dávno zmizela pod vodami Máchova jezera.

Ať tak, či onak, praktickým realizátorem vybudování rybníka byl bezdězský purkrabí Oldřich Tista z Albrechtic a z jeho velikosti si můžeme domyslet, že jeho plnění trvalo řadu let, i když je docela možné, že tehdejší Robečský potok a další toky v okolí mohly mívat mnohem větší průtoky než dnes, což vidíme i v současné době, kdy stále vody postupně ubývá, ale jsou lidé, kteří pamatují, že tomu bývalo dříve naopak, takže posuzovat tehdejší stav nynějšíma očima je zavádějící, přičemž stále pozůstával vlastnictvím těch, jimž náležel hrad Bezděz. Sama rybniční soustava však nabyla svých základních obrysů až v 16. a 17. století, kdy byl dokonce Velký rybník větší než dnes, což můžeme vidět jak z I. vojenského mapování z let 1764-1768, resp. z jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/12780/?view=-23.012538490636807,108.41765379827115,6), tak z indikační skici stabilního katastru z roku 1843 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BOL165018430) a jeho reambulace z roku 1875 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=orm&idrastru=B2_a_4C_2002_12). Na přelomu 18. a 19. století k němu začínají směřovat lázeňští návštěvníci a v rámci toho tu pobýval také Karel Hynek Mácha, přičemž ze svých doložených šesti cest byl v Doksech poprvé v roce 1832. Nebyl však prvním letním dokeským hostem, tím byl podle místního kronikáře Josefa Quaißera květinář Franz Mayer, který se zde zotavoval z těžké nemoci u své sestry.

Roku 1896 vyšel Arnošt hrabě Valdštejn vstříc všem tím, že povolil přístup k rybníku a na následujících 12 let v něm povolil koupání, avšak pouze na vyhrazených místech, s podmínkou, že pokud dojde k častému a nepřípustnému porušování pravidel, tak dojde ke zrušení tohoto povolení, o čemž však není nikde ani zmínka, z čehož můžeme usuzovat, že si návštěvníci vážili tohoto kroku a vše nejspíše dodržovali tak, jak bylo nařízeno. Později se obec dohodla s velkostatkem a společnou správu nad Máchovým jezerem převzala Jezerní komise, takže v Doksech i ve Starých Splavech vznikala různá zařízení na letní a ozdravné pobyty dětí i dospělých.

V roce 1920 koupila obec Doksy od Adolfa hraběte z Valdštejna pozemky na pobřeží Velkého rybníka, aby se dodržely podmínky 1. čs. pozemkové reformy, přičemž prodávající získal nárok na 40 % v chystané akciové společnosti a město mohlo na Velkém rybníce provozovat koupání a plavbu loděk. Šlo jak o malé loďky, tak o parníček Greif mezi Doksy a Starými Splavy a od roku 1924 o motorovou loď Maria. Roku 1926 byla ustanovena 5členná lázeňská správa, jež byla zodpovědná městské radě. Společný podnik byl rozdělen na pobřežní zařízení a plavební podnik, a tak po roce 1928 došlo k plnému otevření Velkého rybníka k rekreačním účelům, i když zároveň bylo dbáno na ochranu zdejší přírody, např. tím, že do některých zátok nemohla vodní doprava, někam dokonce ani sami návštěvníci.

Jak to tam tehdy vypadalo, tak o tom nám přináší zprávu Bohumil Kinský, jenž v roce 1932 píše: "Při jižním okraji jezera rozloženy jsou Doksy, k nimž patří i Staré Splavy, rozložené severně kol Dračího vrchu. Již první pohled s nádraží v Doksech na Bezděz dává tušiti, že zde turista prožije chvíle plné uspokojení. Oblast Máchova jezera jest druhou nejrozsáhlejší rybniční oblastí v Čechách. Jezero zaujímá dnes 350 ha plochy a jeho obvod vyžaduje asi tříhodinové chůze. Jezero tvoří na jižním a severním okraji zálivy, jež kromě starosplavského jsou částečně zarostlé rákosím, a staly se proto chráněným sídlištěm vodního ptactva. Uprostřed jezera vystupuje ze dna skalnatý ostrůvek, zvaný Myší zámek, do výše 10 m; měří 658 m2 plochy, jsou na něm zbytky zdiva, jež daly vznik pověsti o rytíři Pancéři a myších. Ostrůvek jest nejoblíbenějším hnízdištěm racků. Poblíž Klučku jest ostrov Kačina (857 m2) s bujnou vegetací; jest také chráněnou oblastí vodního ptactva. Hladina jezerní jest 260 m nad mořem; jezero jest napájeno Mlýnským potokem od Břehyně a Lučankou, tekoucí od Oken."

V téže době rovněž probíhaly spory o pojmenování rybníka, protože čeští hraničáři se snažili, aby byl úředně nazýván jako Máchovo jezero (tento pojem se objevil před 1. světovou válkou a mezi Čechy zevšeobecněl zejména po postavení pomníku K. H. Máchy na Jarmilině skále v roce 1936, avšak žádost narazila na dokské městské zastupitelstvo, jež souhlas s přejmenováním neudělilo, i když sám vlastník JUDr. Karl Ernst Waldstein-Wartenberg proti tomuto 6. října 1936 nic nenamítal) a němečtí obyvatelé chtěli zůstat u dosavadního jména Velký rybník, i když přímo proti Karlu Hynkovi Máchovi nic neměli, mnohdy právě naopak, neboť často si četli v překladech jeho Máj. Jim bylo spíše trnem v oku využívání tohoto autora v nacionální rovině, čemuž rovněž sami rozuměli, protože se oba tábory de facto chovaly k tomu druhému stejně. To však vyvrcholilo známými událostmi, kdy byly Doksy v letech 1938-1945 součástí Třetí říše a rekreovat se k Velkému rybníku jezdili pouze němečtí obyvatelé a jejich někteří spřátelení zahraniční hosté. Na konci 2. světové války se stal rybník rovněž místem, kam byly vyhozeny Němci nepotřebné a nadbytečné zbraně a munice, když utíkali před postupující Rudou armádou.

Po osvobození byl rybník jako majetek státu vyčištěn od zbraní a munice, v roce 1946 poprvé vyloven (předtím se tak dělo pouze v letech 1937 a 1943; když byl na přelomu října a listopadu vypouštěn, došlo k tomu, že voda z něj zaplavila kolem 17 ha polí s cukrovkou, bramborami a lnem, čímž došlo ke škodě na 10 000 Kčs) a jeho okolí upraveno, aby se mohlo navázat na jeho předválečnou éru, např. tím, že se zde 15.-17. srpna 1947 uskutečnilo mistrovství republiky v plachtění na olympijských jolách. Německé lodě Maria a Tista byly přejmenovány na Jarmilu a Hynka, k nimž roku 1959 přibyla česká loď Máj a v roce 1966 maďarská loď Racek. Celé okolí Velkého rybníka, přejmenovaného oficiálně na Máchovo jezero roku 1961, se postupně zaplňovalo chatkami a podnikovými rekreačními středisky a návštěvnost rostla, třeba roku 1953 jezero navštívilo 270 000 lidí. Investice však byly vloženy i do samotného Máchova jezera, když v letech 1969-1972 došlo na generální opravu hráze, resp. vybudování nové výpusti, zpevnění kanálu, zhotovení nového vypouštěcího zařízení se stavidlem a přelivem, postavenými do půlkruhu Vodohospodářskými stavbami z Ústí nad Labem v nákladu kolem 2 milionů Kčs (kvůli nedostatku financí byl zrušen plánovaný most přes výpusť a vypouštění jezera byla stanovena na 1x za 9 let; 15. července téhož roku se na Máchově jezeře uskutečnil 1. ročník jeho přeplavby "Máchovo jezero - můj osud", pořádaný ZO SSM n. p. Vagónka Česká Lípa a TJ Sokol Staré Splavy za účasti 50 plavců-vytrvalců na trati 1 500 m dlouhé a co mne jako Královéhradečana zaujalo, že tehdy zvítězil Jiljí Soušek z Hradce Králové s časem 19:27,0 min.) a v letech 2014-2015 došlo opět na její rekonstrukci spolu s výpustí.

Zároveň se však stále věnovala pozornost ochraně zdejší přírody, ať již šlo o chráněnou studijní plochu Swamp čili záliv Máchova jezera při vtoku Břehyňského potoka s bažinou slatinného charakteru s četnými tůňkami, či o oba výše zmíněné ostrůvky - Myší zámek, tzv. Myšlín s racky chechtavými a rybáky obecnými, a Kachní ostrůvek s výskytem jednoho vzácného druhu šnečka. Díky tomu všemu je zde dnes spolu s borovými lesy čtveřice velkých písečných pláží a možnost sportovního využití od tobogánů přes šlapadla a surfy až po lodičky a řadu jiných vodních sportů, včetně potápění, případně mohou návštěvníci vyrazit po jezeře na výletních parnících a obdivovat překrásné okolí jezera, které se mnohokrát mihlo v různých filmech a televizních seriálech (Cikáni z roku 1921, Před maturitou z roku 1936, Zítra se bude tančit všude z roku 1952, Pan Tau z roku 1988, Hastrman z roku 2018 apod.; viz https://ceskolipsky.denik.cz/zpravy_region/foto-filmy-ktere-se-tocily-u-machova-jezera-pripomina-unikatni-lavice-20200729.html).