Kostel sv. Kateřiny, panny a mučednice v Horní Rovni

Stejně jako u jiných chrámů Páně, tak i u tohoto se dozvídáme o tom, že byl farním, až z popisu pražské diecéze z let 1344-1350, přičemž tehdy náležel pod mýtský dekanát a královéhradecký archidiakonát a následně byl odstoupen k litomyšlskému biskupství. Další zmínku o něm pak máme z roku 1349, kdy Šternberkové prodali zdejší rychtu s podacím. Kostkové později získali celou Roveň, ale podací si museli koupit zvlášť. V roce 1382 byl zdejší plebán Petr prezentován spolu s 2 dalšími do Slatiny, což vyvolalo spor, který však skončil jeho potvrzením. Během 15. století byla zdejší fara opuštěna a občas spravována husitskými kněžími (roku 1486 farář Jakub), po nichž přišli v 16. století kněží podobojí (v roce 1565 Vít Fejfar). Z roku 1615 máme povědomí o knězi arcibiskupského svěcení Matěji Zubovi Tuntolynovi (Dentolinovi) a v roce 1620 tu působil evangelický farář Jonáš Nuxellus Hořický. Po Bílé hoře byli odsud kněží podobojí vypuzeni (12. října 1617 žádal pardubický děkan Matouš Appián arcibiskupa o nové katolické kněze pro Dašice a Roveň, "ježto všichni ti zde buď kalvinisté, buď pikhardisté neb lutheráni jsou a ani jeden katolík se nenachází.") a správy chrámu Páně se ujal kvardián pardubického minoritského kláštera P. Antonín Štěpán Rulikovský, jenž rovněž spravoval kostely v Holicích (do roku 1636), Moravanech a Ostřetíně. V roce 1638 byl zdejším farářem P. Kašpar Florianis. Podle relace z roku 1677 měl tento dřevěný kostel 2 stříbrné kalichy, měděnou monstranci a cínovou křtitelnici. Tato stavba však byla postupem času v takovém stavu, že nejen nevyhovala kapacitně, ale přímo hrozila tím, že věřícím "spadne na hlavu", a tak bylo nakonec rozhodnuto o jejím zbourání. Na jejím místě byl chrudimským stavitelem italského původu Janem Conacrasem postaven v letech 1697-1699 nový kostel, přičemž základní kámen byl položen 30. srpna 1697 a za stavbu měl obdržet 700 zlatých. Tehdy však byl bez věže, zvony byly zavěšeny v malé samostatné zvonici a věž byla vybudována teprve roku 1799. V roce 1714 byl jmenován první kaplan, jímž se stal P. Ignác Lesák. Roku 1758 byl kostel vydrancován pruskými vojáky (největší ztrátou bylo ciborium). V roce 1787 byla Horní Roveň přifařena k Holicím. Roku 1810 musel kostel vydat k rekvizicím řadu zlatých věcí, z nichž místní dokázali vyplatit monstranci a pozlacený stříbrný kalich. V letech 1859 a 1895 došlo k opravě chrámu Páně, přičemž při té druhé byl pořízen nový oltář Panny Marie. V noci ze 4. na 5. října 1886 došlo k vykradení kostela. Škoda byla spočtena na 80 zlatých, přičemž se ztratilo postříbřené cínové a uvnitř vyzlacené ciborium i s pláštíčkem, hedvábný plášť od Panny Marie, stříbrný řetěz, 5 křížových tolarů a 8 dvacetníků z doby císařovny Marie Terezie. 15. května 1888 zavítal do kostela královéhradecký biskup Msgre. Josef Jan Evangelista Hais. Roku 1896 darovali Josef a Marie Kloecklerovi z Vysokého Mýta koberec před hlavní oltář a Žofie Udržalová z Dolní Rovně antipendium. O 2 roky později byla dána na věž nová plechová střecha. 1.-8. prosince 1901 se konala v kostele sv. misie. 16. března 1964 byl objekt zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-kateriny-16130295). V roce 1997 došlo k vyloupení kostela, při němž byla odcizena socha sv. Jana Nepomuckého a různé plastiky andílků. Různé opravy počkaly až na dnešní dobu, např. v roce 2017 byla provedena nová fasáda presbytáře, kdy zde byla rovněž zahájena tradice vánočních koncertů (viz https://pardubicky.denik.cz/zpravy_region/v-rovni-se-mozna-zrodila-nova-vanocni-tradice-koncert-nadchnul-publikum-20251224.html), i když rozličné koncerty se tam již uskutečnily o mnoho let dříve (viz https://pardubicky.denik.cz/ctenar-reporter/koncert-varhany-kostel-roven.html). Zdejší kostel je zatím stále samostatný a má svého faráře, takže není administrován jako mnohé svatostánky v širém okolí (viz https://www-cns.mkcr.cz/cns_internet/CNS/Detail_cpo.aspx?id_subj=3205&str_zpet=Seznam_CPO.aspx a https://www.bihk.cz/dieceze/horni-roven).

Jedná se o jednolodní stavbu se sedlovou střechou, s půlkruhově uzavřeným presbytářem, s boční sakristií a předsíní. Hlavní průčelí je trojosé a završeno volutovým štítem, po stranách hlavního vchodu jsou niky a boční stěny jsou hladké. Presbytář je zaklenut konchou s výsečemi; v lodi, která je 16,8 m dlouhá, 11,7 m široká, skládá se ze trojice oddílů a má polokruhovitou apsidu o délce 7 m a šířce 6,3 m, je valená klenba s výsečemi na pásech a stěny jsou členěny masivními toskánskými sloupy, přičemž na západní straně je situována zděná, 5,2 m dlouhá a 11,7 m široká kruchta, nesená též toskánskými sloupy a podklenutá kombinací křížové a hřebínkové klenby. Okna mají půlkruhové záklenky a nad triumfálním obloukem se vypíná sanktusová vížka s cibulovitou bání.

Hlavní oltář s barokně vypadajícími točenými sloupy a sochami sv. Petra a sv. Máří Magdaleny, čtveřicí obrázků sv. Ludmily a Václava, Vojtěcha a Alžběty na bočních pilířích, obrazem sv. Kateřiny od Františka Umlaufa z roku 1875 vznikl právě v témže roce, protože jeho předchůdce roku 1874 shořel, přičemž na tuto stavbu byla použita řezbářská část ze staršího oltáře z 1. poloviny 18. století, k jejímuž zakoupení došlo z katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze nebo z kostela sv. Petra na Poříčí v Praze, zde se totiž prameny dosti liší, i když sám se kloním spíše k druhé možnosti. Boční oltář sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. století je vysoký 1,4 m a široký 0,8 m a uprostřed je socha světce s křížem a palmou, po stranách pak pilastry s postavami andělů a nad nimi voluty s anděli a nad oltářem reliéf Matky Boží Boleslavské. Někteří autoři ho pak připisují sochaři a řezbáři Jakubu Teplému (viz https://www.kampocesku.cz/clanek/26493/zrucny-sochar-i-rezbar). Oltář Panny Marie má novodobý obraz. Původně měl však kostel 6 oltářů - sv. Kateřiny, sv. Jana Nepomuckého, Panny Marie, sv. Rozálie, sv. Anny a sv. Donáta, přičemž oltář sv. Jana Mepomuckého měl od papeže Benedikta XIV. zvláštní odpustkovou výsadu. Každoročně 16. května byly do Rovně konány poutě, aby se zde zpovídali všichni okolní kněží. Na jejich vydržování založil farář P. Jan Dědic fundaci ve výši 28 zlatých. V lodi nalezneme obraz sv. Kateřiny v kasulovém rámu (původní obraz z hlavního oltáře) z 1. poloviny 18. století. Kazatelnu se sochou Dobrého pastýře vytvořil patrně stejný tvůrce jako oltář sv. Jana Nepomuckého. Cínová, 76 cm vysoká (s víkem, bez víka 54 cm) křtitelnice z roku 1563 na sobě nese nápisy: "Ecce vox de coelis dicens tu es filius meus dilectus in quo mihi complacuit. Tato krzydlnicze gest udyelana skrze Matyge Konwarze. TATO KRZTITDLNICE GEST UDIELANA ZA SRPAVY KNIEZE WITA FEIFARA LETHA PANIE 156III." Za zmínku stojí ještě: jedna lavice v presbytáři s postranicemi zdobenými bohatými rozvilinovými a květinovými řezbami z počátku 18. století; varhany s rozvilinovým ornamentem z roku 1796 (v roce 1854 jim Friedrich Anders přistavěl pedály a roku 1930 do nich Václav Poláček vestavěl nový nástroj; viz https://www.varhany.net/cardheader.php?lok=4002); dvojice zpovědnic s intarsiemi a sochařskými doplňky z 1. poloviny 18. století a křížová cesta z počátku 19. století.

Samostatná hranolovitá zděná věž s jehlancovitou střechou, která slouží jako zvonice, byla vybudována v roce 1799 (téhož roku na ni byly dány hodiny), ale původně měla báňovitou střechu, avšak při opravě v roce 1920 došlo ke změně do současného stavu. Původně v ní byla zavěšena trojice zvonů - první o průměru 1,35 m, výšce 0,9 m a hmotnosti 20 centů a 60 liber s nápisem: "Vox mea vox vota. Voco vos ad sacra venite. Hec campana fusa est ad honorem Sancti Joannis Nepomuceni patroni Regni Anno 1839. Sub altissimo Pardubicensi Patronatu sua sacra caesarea Regia Apostolica Majestatis Ferdinandi. Tunc temporis fuit Frauna curatus dominus Pardubicensis Josephus Stiastni Horzicensis. Gegossen von Karl W. Paulin Königrätz." (vysvěcen měl být přímo v Chrasti, odkud pak byl teprve odvezen do Horní Rovně; roztrhnout se měl v roce 1723); druhý z roku 1581, jenž byl poprvé přelit v roce 1724 (některé zdroje hovoří o roku 1729) od Johanna Pricqueye v Bitovanech u Chrudimi a třetí zvon, který pocházel z roku 1682, což však změnily rekvizice obou světových válek, takže do dnešní doby se z nich měl dochovat pouze ten druhý (viz https://www.hrady.cz/kostel-sv-kateriny-alexandrijske-horni-roven), jenž byl zrestaurován Petrem Rudolfem Manouškem v roce 2012 (viz https://www.youtube.com/watch?v=T7EIBRLwsCY). Na závěr ještě dodejme to, že ve zdejším chrámu Páně svého času vystupoval výborný hudebník Josef Wittoch (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_František_Wittoch) a dnes je tento kostel též novodobým poutním místem hasičů, když farnost získala vzácnou relikvii sv. Floriana (viz https://pardubice.rozhlas.cz/dolni-roven-je-rajem-pro-milovniky-prvni-republiky-8113318).