Loading...
Tato poměrně nenápadná a neznámá koclířovská stavba bývá označována jako zámeček i letohrádek. Původně se zřejmě skutečně jednalo o malý zámeček, který pochází z doby končící renesance a sloužil jako letní sídlo. A také o poměrně unikátní jednopatrovou budovu z lomového kamene, která prošla – bohužel – mnoha modernizacemi a stavebními úpravami.
Pozdně renesanční letohrádek v podobě válcové věže byl snad postaven v roce 1601 (podle některých zdrojů dokonce až 1691), a to z lámané opuky smíšené s cihlami. O století později zde došlo k prvním větším stavebním úpravám. V období pozemkové reformy zakoupil věžovou stavbu statkář Kretzel, který někdy po roce 1920 (zřejmě v roce 1926) přistavěl onu vilku. Zámečku se tehdy začalo říkat Kretzelturm. Při poválečných stavebních úpravách byla z letohrádku odstraněna většina malebných a dekorativních detailů.
Někteří odborníci předpokládají, že pozdně renesanční zámeček sloužící jako letní sídlo nechala postavit tehdejší majitelka litomyšlského panství Frebonie z Pernštejna nebo její nástupce Maxmilián z Trautmannsdorfu. Jednalo se o menší jednopatrovou budovu elipsovitého půdorysu, v jejíž střeše bylo umístěno vyhlídkové patro. V 19. století nebyla budova trvale obývána a lidé jí začali říkat Lusthaus. Následovala éra Emila Kretzela a další větší stavební úpravy z let 1975 až 1976.
Dnes se stále ještě jedná o poměrně zajímavý objekt, kde hlavní válcovou věžovitou budovu doplnila přístavba rodinné vilky. Zámeček najdeme v blízkosti křižovatky silnic I. třídy na západním okraji obce. A je velmi zajímavé, že o této stavbě neexistují téměř žádné písemné zprávy.
O chráněnou kulturní památku se nejedná, což platí i pro zajímavé sloupové sousoší Nejsvětější Trojice, které se v areálu někdejšího letohrádku nachází a jehož součástí je také socha sv. Jana Nepomuckého.