Loading...
Koclířov je sice jen vískou při někdejší česko-moravské zemské hranici, ve které žije 750 obyvatel, ale zajímavých památek zde najdeme více než dost. Jednou z nich je unikátní vstupní brána zdejšího hřbitova u kostela sv. Jakuba Staršího a sv. Filomeny. Tato brána je neogoticky upravená budova bývalé poustevny a charakterizuje ji zejména sochařská výzdoba průčelí. Její podoba bývá kromě neogotiky spojována také s historismem a barokem. Některé informační prameny přitom tvrdí, že brána vznikla přestavbou kostelní věže, tedy spíše samostatně stojící zvonice (což by v tomto kraji bylo docela pravděpodobné).
Zástaňme ale u toho, že původní obydlí poustevníků bylo do dnešní podoby upraveno v roce 1856. Jedná se o objekt na obdélném půdorysu, postavený ze smíšeného a cihelného zdiva. Střecha je valbová a - příčně položená – sedlová. Fasády bez plastického členění zakončuje profilovaná římsa, lemující i trojboký štít sedlové střechy. Brána má plochostropé obytné patro a segmentově zaklenutý průjezd, ve kterém jsou umístěny reliéfy s emblémy smrti a božího oka. Z hřbitovní strany jsou po obou stranách výklenky (snad původně osazené soškami, reliéfy či drobnými kapličkami); ten zcela vpravo se změnil v umělou jeskyni Panny Marie Lurdské.
Nad portálem vstupního průčelí se nachází pět hrotitých neogotických výklenků s pískovcovými sochami Immaculaty, sv. Šebestiána, sv. Rocha, sv. Filomeny a sv. Jakuba Staršího. Plastiky jsou provedeny v klasickém ikonografickém pojetí: mladá Immaculata stojí se sepjatýma rukama na zeměkouli obtočené hadem; sv. Šebestián v bederní roušce je připoután ke stromu s rukama svázanýma za zády; sv. Roch v poutnickém plášti a s kloboukem na zádech si vyhrnuje šat nad levým kolenem, u jeho pravé nohy sedí pes s bochníkem chleba v tlamě; sv. Filomena s hlavou lehce zakloněnou vzhůru, pravou rukou na hrudi, levou před klínem a věncem z květin ve vlasech; sv. Jakub s plnovousem drží v levé ruce berlu s křížem, u pasu má zavěšenou baňatou láhev a je oděn do poutnického pláště.
Naší chráněnou kulturní památkou je tato hřbitovní vstupní brána – jako součást areálu kostela sv. Jakuba Staršího (Většího) a sv. Filomeny - již od května roku 1958.