Hudební pavilon u Františkova pramene

Když se ráno u Františkova pramene scházejí lázeňští hosté na pitnou kúru, málokdo si uvědomí, že tradice hudby na tomto místě sahá více než sto padesát let do minulosti. Nenápadný dřevěný pavilon je totiž svědkem doby, kdy se lázeňský den neobešel bez orchestru a společenské promenády.

Dřevěný osmiboký hudební pavilon byl vystavěn roku 1882 podle návrhu architekta Gustava Wiedermanna. Nahradil starší pavilon z let 1851–1853, který stával na tehdejším lázeňském náměstí zvaném „Kurplatz“, kde se hosté každé ráno setkávali při pitné kúře.

Stavbou původního pavilonu pověřilo město Cheb již roku 1851 architekta Adama Haberzettla, jenž se podílel na řadě staveb v rozvíjejících se Františkových Lázních. S rostoucí oblibou lázní však bylo potřeba reprezentativnější řešení, a tak byl koncem 19. století postaven nový pavilon podle návrhu Gustava Wiedermanna.

Architektonicky jde o typickou ukázku lehké lázeňské architektury historismu. Osmiboká otevřená dřevěná konstrukce umožňuje, aby se hudba přirozeně nesla do okolního prostoru kolonád a promenád. Stavba působí vzdušně a elegantně, přesně tak, jak si tehdejší lázeňská společnost žádala.

Zajímavostí je, že dnešní poloha pavilonu není původní. V roce 2000 byl přemístěn na východní stranu dnešního Náměstí míru, kde dnes doplňuje prostor v blízkosti Františkova pramene.

Hudební pavilon je součástí historického lázeňského centra, které je chráněno jako Městská památková rezervace Františkovy Lázně. Od roku 2021 je navíc celé lázeňské město součástí světového dědictví UNESCO v rámci seriální památky Great Spa Towns of Europe.

Lázeňský život se tak i dnes odehrává nejen u pramenů, ale také při hudbě, promenádách a společenském setkávání.