Mechanická tkalcovna a šlichtovna Josef Pěnička a syn v Jaroměři
Původně se v těchto pravidelně zaplavovaných místech nacházel Podkostelní mlýn, o němž máme zmínku již z 22. listopadu 1465, kdy byl jmenován v narovnání mezi podkomořím království Českého Vaňkem (psán jako Vaniek) z Valečova a jaroměřskou obcí. Od té doby byl obecním vlastnictvím, a to až do období před rokem 1760, kdy ho obec odprodala do soukromých rukou. Antonín Knapp nám ve svých "Pamětech královského věnného města Jaroměře nad Labem" uvádí z jeho dávné historie toto: "Mlýn podkostelní r. 1556. neb krátce před tím koupila obec; t. l. učinil Jan Hons od mlýna toho odevzdání obci; 1558. nazývá se mlýn ten též mlýn pod klášterem. Obec držela mlýn podkostelní téměř po dvě století; okolo r. 1750. dr. jej Matěj Štejma; 1760. k. Jan Jánský; 1763. Tomáš Skála k. za 2800 zl. Byl toho času o třech složeních a náležel k němu palouk s rokytím a pustým místem »kavčí trh« nazvaným. V zápisu tom se připomíná transakce z r. 1702. a povinnosť Dolanských »šosovně poddacích« svá meliva do mlýnů obecních dovážeti, zejména Dolanští k tomuto mlýnu zas byli přivtěleni. - Při tom měl povinnosť držitel mlýna obecní vodárnu v nejlepším pozoru dnem i nocí míti, vodu stále do města pilně hnáti atd. Za to dostával mlynář od měšťanů starobylý plat z každé várky od hnaní vody 10 kr., a na potřebné mazadlo z důchodův obecních 3 zl. 13 kr. R. 1771. k. František John."
Když mlynář Josef Stárek postoupil mlýn svým synům Josefu a Rudolfovi, zřídili tito barevnu a tiskárnu látek. V souvislosti s touto přestavbou byly vykoupeny domky na již zmíněném "Kavčím trhu". Jednalo se o čp. 39 Václava Stránského, čp. 40 Anny Švertnerové a čp. 41 Františka Chmelíka. Bratrské dvojici se však příliš nedařilo a po konci jejich závodu koupilo tento objekt konsorcium tiskáren v Čechách, jež stroje z továrny rozprodalo a mlýn zbořilo. Poté se tyto pozemky dostaly koupí do rukou města a od něho přešly do majetku v roce 1894 vzniklé firmy Josef Pěnička a syn z Ústí u Staré Paky, jež závod v letech 1907-1908 přestavěla. K němu rovněž přistavěla na místech zbouraných domů čp. 36 Jana Rohna a čp. 38 Josefa Volfa přízemní tkalcovnu a prázdné prostranství u továrny přeměnila v park. Kdo byl autorem plánů, tak to přesně nevíme. Mnohé zdroje uvažují o tom, že jejich tvůrcem byl místní stavitel a architekt Josef Máša, který vypracoval návrh obytného domu u staršího čp. 38.
Továrna, jež roku 1909 vstoupila do Spolku českých textilníků, se zprvu zabývala výrobou režného bavlněného zboží, zejména šlo o kapesníky a sypkovinu. Jako pohon využívala nejen vlastní vodní elektrárnu, nýbrž také parní stroj o 120 HP, i když ten byl brán spíše za záložní zdroj. Firmě se rok od roku stále více dařilo, protože její výrobky byly velmi kvalitní a jak to tak bývalo, zvěsti o kvalitě se brzy roznesly nejen mezi místním obyvatelstvem, ale též po celých Čechách, následně i po Rakousko-Uhersku a dokonce i mimo jeho hranice. Zatímco v roce 1912 měla necelých 100 zaměstnanců a většina prací byla prováděných ručně, tak v prosinci 1924 zde pracovalo 56 zaměstnanců, jež obsluhovali 178 tkalcovských stavů 6 dní v týdnu (z nich bylo 40 žen).
Jediným složitým obdobím se tak stala 1. světová válka, kdy díky odvodům, nedostatku materiálu a ztrátě trhů přestala továrna v roce 1915 fungovat, aby po vzniku ČSR nastartovala ještě mohutnější rozvoj. Zpočátku to však nevypadalo, protože v prosinci 1920 vázl příděl uhlí, a tak byla na nějakou dobu výroba zastavena. Ale to byly "porodní bolesti" nově založeného státu. Jinou věcí byly časté klamné zprávy, jež vypouštěla konkurence, např. roku 1923 se objevily zvěsti o tom, že továrnu koupila firma Fr. Polický a ta v ní hodlá zavést výrobu svršků pro obuvníky. Tyto hoaxy přivedly společnost do problémů, ale vše se nakonec vyřešilo v témže roce při vyrovnávacím řízením před královéhradeckým obchodním soudem.
Následného velkého boomu a přibývajících finančních prostředků bylo využito k dalšímu rozšiřování závodu. V roce 1925 byla postavena barevna a bělidlo a o rok později byla zahájena produkce jemného bavlněného zboží. K rozvoji firmy však byla nutně potřeba elektrická energie. Z tohoto důvodu byla v letech 1928-1929 vybudována nová vodní elektrárna, jíž bylo uděleno čp. 37 (podle vlastního projektu Josefa Pěničky). Tato novostavba byla poškozena známou větrnou smrští 4. července 1929, kdy došlo ke stržení vysokého štítu. Roku 1931 vyrostl ještě domek vrátného s čp. 36 a nové kanceláře a byt s čp. 39. Pak se objevila velká překážka v podobě následků světové hospodářské krize a počátkem ledna 1933 zde byla na nějakou dobu zastavena výroba. Koncem 30. let 20. století bylo plánováno rozšíření závodu, k němuž však vlivem politických událostí nedošlo, a tak byl v roce 1939 prodán např. moderní vysokovýkonný šlichtovací teplovzdušný stroj od firmy MASUREL-LACLERCO z Roubaix. Jeden takový stroj měl nahradit až 3 dosavadní zařízení, ale za 2. světové války již nebylo na nějaké investice ani pomyšlení.
Po osvobození od německých okupantů byla využívána přízemní hala barevny firmou Krčmář a syn, továrna na drát a nábytková pera (pronajata jí byla v roce 1947), jejíž výroba byla v letech 1937-1939 soustředěna ve velké hale a menších dilnách při čp. 91 na Jakubském Předměstí. Po znárodnění celého provozu zde fungoval n. p. Kovosmalt a po něm Karosa Vysoké Mýto. Textilka posloužila ke zřízení školního závodu n. p. Lina Jaroměř, naopak malá vodní elektrárna se dostala do správy n. p. Východočeské elektrárny Hradec Králové. Stavu tohoto areálu nebyla věnována velká pozornost, opravováno bylo pouze to, co bylo nezbytně nutné. Když došlo po roce 1989 ke společenským změnám, tak byly všechny budovy opuštěny a začaly chátrat. V provozu zůstala pouze malá vodní elektrárna s 1 turbínou, která dnes náleží Josefu Pěničkovi a Jiřímu Skuhrovi (viz http://www.tv-adams.wz.cz/vodni_dila/452.html), naopak areál bývalého závodu patří Ing. Janu Čížkovi a Jaroslavu Lhotákovi.
Když mlynář Josef Stárek postoupil mlýn svým synům Josefu a Rudolfovi, zřídili tito barevnu a tiskárnu látek. V souvislosti s touto přestavbou byly vykoupeny domky na již zmíněném "Kavčím trhu". Jednalo se o čp. 39 Václava Stránského, čp. 40 Anny Švertnerové a čp. 41 Františka Chmelíka. Bratrské dvojici se však příliš nedařilo a po konci jejich závodu koupilo tento objekt konsorcium tiskáren v Čechách, jež stroje z továrny rozprodalo a mlýn zbořilo. Poté se tyto pozemky dostaly koupí do rukou města a od něho přešly do majetku v roce 1894 vzniklé firmy Josef Pěnička a syn z Ústí u Staré Paky, jež závod v letech 1907-1908 přestavěla. K němu rovněž přistavěla na místech zbouraných domů čp. 36 Jana Rohna a čp. 38 Josefa Volfa přízemní tkalcovnu a prázdné prostranství u továrny přeměnila v park. Kdo byl autorem plánů, tak to přesně nevíme. Mnohé zdroje uvažují o tom, že jejich tvůrcem byl místní stavitel a architekt Josef Máša, který vypracoval návrh obytného domu u staršího čp. 38.
Továrna, jež roku 1909 vstoupila do Spolku českých textilníků, se zprvu zabývala výrobou režného bavlněného zboží, zejména šlo o kapesníky a sypkovinu. Jako pohon využívala nejen vlastní vodní elektrárnu, nýbrž také parní stroj o 120 HP, i když ten byl brán spíše za záložní zdroj. Firmě se rok od roku stále více dařilo, protože její výrobky byly velmi kvalitní a jak to tak bývalo, zvěsti o kvalitě se brzy roznesly nejen mezi místním obyvatelstvem, ale též po celých Čechách, následně i po Rakousko-Uhersku a dokonce i mimo jeho hranice. Zatímco v roce 1912 měla necelých 100 zaměstnanců a většina prací byla prováděných ručně, tak v prosinci 1924 zde pracovalo 56 zaměstnanců, jež obsluhovali 178 tkalcovských stavů 6 dní v týdnu (z nich bylo 40 žen).
Jediným složitým obdobím se tak stala 1. světová válka, kdy díky odvodům, nedostatku materiálu a ztrátě trhů přestala továrna v roce 1915 fungovat, aby po vzniku ČSR nastartovala ještě mohutnější rozvoj. Zpočátku to však nevypadalo, protože v prosinci 1920 vázl příděl uhlí, a tak byla na nějakou dobu výroba zastavena. Ale to byly "porodní bolesti" nově založeného státu. Jinou věcí byly časté klamné zprávy, jež vypouštěla konkurence, např. roku 1923 se objevily zvěsti o tom, že továrnu koupila firma Fr. Polický a ta v ní hodlá zavést výrobu svršků pro obuvníky. Tyto hoaxy přivedly společnost do problémů, ale vše se nakonec vyřešilo v témže roce při vyrovnávacím řízením před královéhradeckým obchodním soudem.
Následného velkého boomu a přibývajících finančních prostředků bylo využito k dalšímu rozšiřování závodu. V roce 1925 byla postavena barevna a bělidlo a o rok později byla zahájena produkce jemného bavlněného zboží. K rozvoji firmy však byla nutně potřeba elektrická energie. Z tohoto důvodu byla v letech 1928-1929 vybudována nová vodní elektrárna, jíž bylo uděleno čp. 37 (podle vlastního projektu Josefa Pěničky). Tato novostavba byla poškozena známou větrnou smrští 4. července 1929, kdy došlo ke stržení vysokého štítu. Roku 1931 vyrostl ještě domek vrátného s čp. 36 a nové kanceláře a byt s čp. 39. Pak se objevila velká překážka v podobě následků světové hospodářské krize a počátkem ledna 1933 zde byla na nějakou dobu zastavena výroba. Koncem 30. let 20. století bylo plánováno rozšíření závodu, k němuž však vlivem politických událostí nedošlo, a tak byl v roce 1939 prodán např. moderní vysokovýkonný šlichtovací teplovzdušný stroj od firmy MASUREL-LACLERCO z Roubaix. Jeden takový stroj měl nahradit až 3 dosavadní zařízení, ale za 2. světové války již nebylo na nějaké investice ani pomyšlení.
Po osvobození od německých okupantů byla využívána přízemní hala barevny firmou Krčmář a syn, továrna na drát a nábytková pera (pronajata jí byla v roce 1947), jejíž výroba byla v letech 1937-1939 soustředěna ve velké hale a menších dilnách při čp. 91 na Jakubském Předměstí. Po znárodnění celého provozu zde fungoval n. p. Kovosmalt a po něm Karosa Vysoké Mýto. Textilka posloužila ke zřízení školního závodu n. p. Lina Jaroměř, naopak malá vodní elektrárna se dostala do správy n. p. Východočeské elektrárny Hradec Králové. Stavu tohoto areálu nebyla věnována velká pozornost, opravováno bylo pouze to, co bylo nezbytně nutné. Když došlo po roce 1989 ke společenským změnám, tak byly všechny budovy opuštěny a začaly chátrat. V provozu zůstala pouze malá vodní elektrárna s 1 turbínou, která dnes náleží Josefu Pěničkovi a Jiřímu Skuhrovi (viz http://www.tv-adams.wz.cz/vodni_dila/452.html), naopak areál bývalého závodu patří Ing. Janu Čížkovi a Jaroslavu Lhotákovi.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.355, 15.922)
Poslední aktualizace: 24.4.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Jaroměř
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Mechanická tkalcovna a šlichtovna Josef Pěnička a syn v Jaroměři
Jaroměř - sv. Jan Nepomucký
Socha
Cca 50 metrů východně od chrámu sv. Mikuláše se nalézá zajímavá Socha sv. Jana Nepomuckého. Nejedná se však o původní dílo, které pocházelo zřejmě z dílny Jiřího Pacáka z období kolem roku 1740. Současná replika je prací Antonína Wagner ze Dvora Králové. Slavnostní vysvěcení obnovené sochy se uskutečnilo dne 17. června 2011. Originální dílo je uloženo v lapidáriu v bastionu č.…
0.4km
více »
smírčí kříž Libina
Kříž
Smířčí kříž Libina
Většina lidí naštěvuje hrady,zámky,vrcholy,rozhledny ale sakrální památky asi mnohem méně.A na Náchodsku jich je celkem dost,jmenují se Smírčí kříže,které se stavěly dalo by se říct za trest.Takže my naštívíme jeden z nich který najdete pod horou Libina(309 m.n.m) nedaleko Jaroměře.Kdysi se v tomto okolí stala…
0.4km
více »
Jaroměř - městská brána se zvonicí
Zvonice
Městská brána se zvonicí se nachází na konci východní strany náměstí v sousedství Chrámu Sv. Mikuláše. Na bráně je umístěna barokní jezdecká socha sv. Václava z roku 1707. Bránou ve středověku procházela tzv. polská cesta.
0.4km
více »
Jaroměř - Turistické informační centrum
Infocentrum
Jaroměřské informační centrum, kde návštěvník o městě a okolí najde vše potřebné, se nachází v budově městského úřadu na náměstí Československé armády 16. V infocentru je možno získat turistickou známku č. 1349 - …
0.5km
více »
Jaroměř - most s kapličkou
Most
Zajímavá jaroměřská památka, kterou je nenápadný most s kapličkou, se nalézá v Havlíčkově ulici, cca 200 metrů od Chrámu Sv. Mikuláše. Historie mostu sahá do 14, století, kdy zde byl postaven most kamenný. V původ…
0.5km
více »
Klenutý silniční most s kaplí Panny Marie v Jaroměři
Most
Tato místa, přes která vede dnešní most s kapličkou Panny Marie (podle jedné z pověstí byla zřízena na místě, kde se sličná dcera pána hořenického hradu vrhla dolů do vodních hlubin, aby tak unikla příkoří, která …
0.5km
více »
Jaroměř - náměstí ČS armády
Náměstí
Náměstí ČS armády v Jaroměři je lemováno renesančními a barokními domy s podloubím na severní straně. Na domě čp. 61 je dochován vstupní portál z roku 1568. Budova radnice je původně renesanční ze 16. století, do …
0.5km
více »
Jaroměř - Mariánský sloup
Pomník
Mariánský sloup postavený v letech 1723-1727 je největší dominantou dnešního náměstí ČS armády. Je dílem Matyáše Bernarda Brauna a jeho sochařské dílny (R. Thényho a J. Pacáka). V 90. letech minulého století byly…
0.5km
více »
Jaroměř - chrám sv. Mikuláše
Chrám
Chrám sv. Mikuláše je nejstarší stavbou ve městě, je cennou památkou české lucemburské a vladislavské gotiky. Založen byl počátkem 14. století a stal se součástí Městského opevnění, dostavěn byl v druhé polovině 15. století. Do dnešní podoby byl upraven při rekonstrukci počátkem 20. století. Hlavní oltář s obrazem sv. Mikuláše pochází z let 1770-72, řezbářská výzdoba je dílem…
0.5km
více »
Pomník Michala Silorada Patrčky v Jaroměři
Pomník
Pokud jedeme Jaroměří směrem na Náchod, uvidíme po pravé straně silnice v místech bývalého hřbitova u kostela sv. Jakuba pilíř bílé barvy, který je pomníkem Michala Silorada Patrčky. Ten tu sice byl pohřben, ale nikdo neví přesně kde, a tak se pomník nenachází na místě, kde spočívají jeho ostatky.Nejprve bych však rád čtenáře trochu seznámil s osobou tohoto národovce. Narodil s…
0.6km
více »
Masarykovy sady v Jaroměři
Park
Tato lokalita je dodnes nazývána jako „Ostrov“ či „Na Ostrově“, a to proto, že od nepaměti skutečně bývala ostrovem, který se rozkládal mezi tokem řeky Labe a Mlýnským náhonem, který vedl z Labe vodu na mlýn čp. 1…
0.6km
více »
Jaroměř - kostel svatého Jakuba
Kostel
Kostel svatého Jakuba byl vystavěn před rokem 1347 a pozdně goticky přestavěn v první polovině 16. století. Výrazně přestavěn po požáru v roce 1670, kdy byla zbarokizována věž. Ve 2. polovině 19. století zrušen okolní hřbitov a nechybělo mnoho, byl by zbořen i kostel.
0.6km
více »
Jaroměř - železný most přes Labe
Most
Železný most přes Labe, který spojuje centrum města s částí zvanou Na ostrově, byl dle štítku zhotoven v roce 1884. Boční lávka byla věnována veřejnosti Občanskou záložnou v roce 1931. Dnes most slouží pouze pěším…
0.6km
více »
Jaroměř - Tyršův most přes Labe
Most
Tyršův most přes Labe se nachází v místě staršího řetězového mostu, který byl postaven v letech 1831 - 33, tehdy patřil mezi první řetězové mosty v Evropě. V roce 1884 byl řetězový most rozebrán a nahrazen příhrad…
0.6km
více »
Jaroměř - Masarykovy sady
Park
Masarykovy sady (městský park) se nachází na pravém břehu Labe v lokalitě Na ostrově. Park byl založen v roce 1886 při dostavbě sousední Masarykovy školy (v té době chlapecká). Na místě, které je označeno Velkým balvanem stával původní pomník T.G.Masaryka, nejprve byl v roce 1940 zničen fašisty, v roce 1953 i komunisty. Současný pomník T.G.M. se nachází na okraji sadů u…
0.6km
více »
Jaroměř - kostel sv. Jakuba
Kostel
Kostel sv. Jakuba je na předměstí byl založen ve 14. století, připomíná se roku 1374. V 16. století, zřejmě v roce 1530 byl pozdně goticky přestavěn. Roku 1670 kostel vyhořel a následně byl barokně upraven, pozdně gotické portály se však dochovaly. To, že kolem kostela býval původní jaroměřský hřbitov připomíná pomníček M. S. Patrčky, který byl zakladatelem prvního kouzelného…
0.6km
více »
Muzeum magie
Muzeum
Úvodní část uvádí vznik představ o nadpřirozenu, vznik kouzel a magických praktik. Muzeum dále uvádí doklady o historii českých kočovných kouzelných divadel a dokumentuje osobnosti…
0.7km
více »
Pomník Boženy Němcové v Jaroměři
Pomník
Pokud přijdeme k jaroměřské Základní škole Boženy Němcové (bývalá dívčí obecná a měšťanská škola „Na Ptákách“ z let 1913-1914), uzříme v parčíku při křižovatce ulic: Ot. Španiela, Dr. Ed. Beneše, Studničkovy a Pio…
0.8km
více »
Zřízení c. k. všeobecné školy řemeslnické v Jaroměři
Zajímavost
Tento nový druh průmyslových škol znamenal revoluci do odborného vzdělávání, ale jejich zavádění bylo pomalé a plné různých průtahů, ať již u ministerstva vyučování, či u rozličných jiných úřadů, jež jim „házely k…
0.8km
více »
Jaroměř - Městské divadlo
Zábava, atrakce
Městské divadlo sídlí v nejvýznamnější secesní budově ve městě, v dříve zvané Fügnerově sokolovně, která byla postavena dle projektu J. Podhajského v letech 1901-03. Budova byla též zvána jako Sokolský dům, pro úč…
0.8km
více »
Husův sbor v Jaroměři
Kostel
Město Jaroměř náleželo k těm, kde vznikla Církev československá poměrně záhy po jejím založení (14. ledna 1920 na schůzi svolané dorostem Republikánské strany českého venkova), k němuž došlo na sjezdu Klubu reform…
0.9km
více »
Městské muzeum v Jaroměři
Tipy na výlet
Jaroměř je snadno dostupná, leží na hlavní silnici Hradec Králové – Náchod , jezdí tudy vlaky a místní do muzea můžou dojít pěšky, my jsme se v muzeu zastavili při našem výletu do horního Polabí. Cílem výletu je návštěva Městského muzea Jaroměři, najdeme jej na Husově ulici č.295. Muzeum není obzvlášť obrovské, tak se to dá vydržet i bez občerstvení, jinak v desetitisícovém městě nějakou ho…
0.9km
více »
Jaroměř - Boučkovo loutkové divadlo
Zábava, atrakce
Jaroměřské loutkové divadlo je se svou stálou loutkovou scénou jednou z nejstarších v českých zemích. Jeho historie spadá do roku 1918, zakladatelem divadla byl učitel Rudolf Bouček, po kterém bylo v roce 1936 poj…
0.9km
více »
Jaroměř - Městské muzeum - Wenkeův dům
Muzeum
Jaroměřské Městské muzeum se nachází v bývalém obchodním domě A. Wenke a syn (tzv. Wenkeův dům). Dům byl postaven v letech 1910-11 dle projektu architekta Josefa Gočára a je památkově chráněn. Předsazené prosklené průčelí tu má evropské prvenství. Městské muzeum, které bylo založeno v roce 1883 sídlí ve Wenkeově domě od roku 1947. V muzeu se konají sezónní výstavy a je zde…
0.9km
více »
Obrázky (nejenom) z Broumovska – Wenkeův dům v Jaroměři
Zajímavost
Proč neudělat své ženušce radost a nevzít ji na nákupy. Tak nějak uvažuji při cestě z Broumovska domů. Ale obchodní dům „A. Wenke a syn“ už moc zboží na prodej nemá, i když mají otevřeno.
Wenkeův dům, architektoni…
0.9km
více »
Jaroměř
Město
Jaroměř leží ve Východních Čechách, severním směrem od Hradce Králové. Město najdeme u soutoku řeky Labe a Úpy a nedaleko ústí Metuje do Labe. Východním směrem od Jaroměře se rozkládá Vodní nádrž Rozkoš. U severní…
1.1km
více »
Putování krajem M. B. Brauna a Babičky Boženy Němcové
Cestopisy
Druhý víkend v září jsem absolvoval tradiční cyklovýlet po památkách zemí českých. Jen střední Čechy tentokrát nahradily ty východní a Milana Bob. Klesla také přístupnost jednotlivých…
1.5km
více »
Josefov
Městská část
Josefov je městská část Jaroměře a může se pochlubit unikátní památkou, kterou je podzemní labyrint chodeb. Ten je dlouhý několik kilometrů a pro zájemnce prohlídky bude jistě velice poučné, vyzkoušet si na vlas…
2.4km
více »
Pevnost Josefov
Pevnost, opevnění
Pevnost Josefov najdeme v severovýchodních Čechách, nedaleko Jaroměře, u Josefova.
Habsburská monarchie prošla v letech 1756 až 1763 tzv. Sedmiletou válkou s výbojným Pruskem. V této válce císařovna Marie Terezie …
2.4km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Josefov - pevnost, vstup do podzemí
Pevnost, opevnění
Pevnost Josefov byla postavena z popudu císaře Josefa II v letech 1780 až 1787 jako obranný prvek proti Prusku. Základní kámen položil sám císař Josef II dne 3.10.1780. Hradby pevnosti byly postaveny podle francou…
2.5km
více »