Mariánský sloup v Jaroměři

Tato 15,6 m vysoká dominanta náměstí Československé armády, jež byla původně pojmenována jako Statue blahoslaveného Početí Panny Marie, pochází z dílny Matyáše Bernarda Brauna, kterého proslavila výzdoba nedalekého Kuksu. Tento výrazný sochař se v roce 1719 oženil s Marií Alžbětou Miseliusovou, dcerou zdejšího měšťana, čehož využili zdejší obyvatelé, kteří se závistí hleděli na Šporkovo panství, jehož sochařská výzdoba se stále rozšiřovala. A oni též chtěli získat alespoň jedno dílo, které by se stalo velkou okrasou města a památkou na jejich časy i je samé, což se jim skutečně podařilo.

Roku 1721 tak došlo k objednávce sochy k uctění Neposkvrněného Početí Panny Marie Immaculaty. Příspěvky na její vybudování byly sbírány od října 1722. Sám Braun vytvořil kompozici sloupu, skici a modely, které pak do kamene provedli přímo v Jaroměři jeho spolupracovníci Jan a Řehoř Thény, případně ještě Jiří František Pacák. V lednu následujícího roku byl lámán na Hořicku kámen (hrubozrnný pískovec, nejspíše jde o bohánecký), a to nejspíše kameníkem Janem Šmídem. V září 1723 se začaly kopat základy a následně došlo k jejich zdění. Tyto práce prováděl zedník Antonín Alffíra se svými pomocníky. Ještě během těchto prací bylo stavěno tesařem Martinem Matuškou a truhlářem Pelzhofferem lešení, což vyvolávalo mezi uvedenými drobné půtky. Během října 1723 došlo k osazení podstavce obelistu a v zimě 1723-1724, kdy byly venkovní práce přerušeny, bylo kovářem Ondřejem Müllerem připraveno železo ke spojování a u obchodníka Františka Miseliuse bylo opatřeno mýdlo a lůj na provazy. Hned v červnu 1724 byl zhotoven oblouk a hvězdy pro sochu Panny Marie. Oblouk byl pozlacen místním malířem a pozlacovačem Litickým, ale hvězdy byly zlaceny až v Praze. Tehdy byla dokončena a osazena hlavice obelisku s letopočtem 1724. V srpnu 1724 došlo k vyplacení posledních peněz Braunovým kameníkům, což znamenalo, že sochařské práce byly plně dokončeny. V témže měsíci se začalo osazovat zábradlí sloupu. Od března do září 1725 malíři Rýdl a Pelzhoffer pokračovali v natírání sloupu, s nímž začali již v červenci 1724. Během léta 1726 byla zámečníkem Broulíkem vykována mříž zábradlí. Sousoší bylo nakonec vysvěceno 8. prosince 1727 zdejším děkanem P. Janem Františkem Hermannem. Náklady ve výši 1 321 zl. a 30 kr. byly uhrazeny převážně z darů měšťanů, přičemž sám Braun si účtoval mnohem méně, než u něj bylo obvyklé. Bylo mu totiž vyplaceno pouhých 332 zl.

Jedná se o sloup s bohatou sochařskou výzdobou, kdy se na 3 stupních nachází trojstranné kamenné zábradlí s 6 postamenty. Z nich rohová trojice nese sochy sv. Floriána, Ignáce z Loyoly a Jana Nepomuckého. Na střední postamenty jsou založeny volutovité pilastry hran trojbokého podstavce. Na volutách pilastrů jsou sošky andílků. Na plochách podstavce se nacházejí: rakouská orlice se znakem Jaroměře na prsou, pod nímž jsou 2 letící andílci, kteří nesou tabulku s nápisem: „CAROLO VI ET REGINA ELISABETHA REGNANTE PIETAS REGIAE VRBIS NOSTRAE IN DEIPARAM POSVIT.“ a nahoře je kartuš s textem: „SALVE REGINA VIRGO ET MATER DEI CASTA VITA ET SPES NOSTRA SALVE.“; reliéf Útěku sv. Rodiny do Egypta, nad nímž je symbol Ducha sv. A kartuš s nápisem: „VRBI NOSTRAE SEMPER SVCCVRITE DIVI.“ a reliéf sv. Mikuláše přinášejícího věno chudým dcerám s prázdnou kartuší nad sebou. Na mocných římsách zakončujících pilastry podstavce jsou sochy sv. Jana Křtitele, sv. Štěpána a Jakuba. Nad středem podstavce je umístěn nízký trojhranný sokl, na jehož plochách jsou reliéfy: Obětování Krista v chrámě, Navštívení Panny Marie a Nanebevzetí Panny Marie. Na římse soklu je sedící alegorie Víry. Nad ní je na soklu umístěn trojboký obelisk, na plochách kasetovaný a ukončený kompozitní hlavicí se zlacenou sochou Neposkvrněného Početí Panny Marie. Kolem sousoší se nachází šestiboké železné zábradlí z akantovými lístky ozdobených rozvilin, zapuštěné ve 12 hranolových pískovcových pilířích, jež jsou na vrcholu zakončeny koulemi. Jeho obvod kolem celého sousoší činí 26,70 m.

K opravě sloupu došlo v letech 1845, 1883 (B. Seeling), 1924-1925 (J. Krepčík) a 1971. 28. února 1964 byl objekt navíc zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/sloup-se-sochou-panny-marie-a-sochami-svetcu-16304001). V 90. letech 20. století bylo kvůli havarijnímu stavu soch rozhodnuto o vytvoření kopií sochařské výzdoby a některých prvků architektury. V letech 1990-1997 bylo celkem provedeno 30 nových kamenných sochařských děl, přičemž základní stavební části památky byly staticky zajištěny a zrestaurovány. Tyto práce měla na starosti firma RenoArt s. r. o. ze Dvora Králové nad Labem. Veškeré originály, kromě sv. Floriána, zapůjčeného pro výstavní účely Muzeu barokních soch v Chrudimi, nyní můžeme vidět v kasematech Bastionu č. 1 (v dělostřelecké dílně č. 140) v josefovské pevnosti. Od roku 2012 se počítá s novou obnovou sloupu, přičemž v roce 2015 byla zahájena příprava podkladů pro zrestaurování spodní partie Mariánského sloupu a tak můžeme dále pokračovat, neboť jde o opravdu složitou věc. Dodejme ještě, že o této památce vyšla též obsáhlá brožura MUDr. Vojtěcha Paula „M. B. Braunův Mariánský sloup a Plačící žena v Jaroměři“ (1925).

Mariánský sloup v Jaroměři na mapě