Dům čp. 18 na nám. Československé armády v Jaroměři Na tomto místě se nacházel původně tzv. „Podzidní“ („Podzední“) mlýn, který vznikl pod městskými zdmi a díky tomu obdržel tedy svůj název, i když lidově byl nazýván také jako „Podžidní“ neboli „pod Židy“. V některých dobách se mu navíc říkalo ještě „Podkutlofní“ nebo „Kutlovský“ (od toho, že se nacházel v blízkosti masných krámů čp. 38 – kutlofu) a „Jindřiščin“. Podle všeho vznikl jako mlýn, kde se mlelo pro hradní čeládku a jednou z prvních zmínek o jeho existenci je listina z 5. října 1448, kdy se město poddalo Jiřímu z Poděbrad. Přímo pro panstvo byl určen druhý mlýn, a to „Podkostelní“ (rovněž známý jako „Podklášterní“), který byl kolem roku 1556 zakoupen obcí od Jana Honse.V roce 1557 držela mlýn Mandalena, vdova po Jindřichu z Krucemburka. Roku 1571 ho zdědila její sestra Ludmila Mikšová. V roce 1596 ujal „mlýn pod zídmi“ Jan Kupka, a to po svém otci Mikuláši Kupkovi. Roku 1614 držel mlýn Václav Svědík a u stavu podzedního mlýna bývala valcha… Na tomto místě se nacházel původně tzv. „Podzidní“ („Podzední“) mlýn, který vznikl pod městskými zdmi a díky tomu obdržel tedy svůj název, i když lidově byl nazýván také jako „Podžidní“ neboli „pod Židy“. V některých dobách se mu navíc říkalo ještě „Podkutlofní“ nebo „Kutlovský“ (od toho, že se nacházel v blízkosti masných krámů čp. 38 – kutlofu) a „Jindřiščin“. Podle všeho vznikl jako mlýn, kde se mlelo pro hradní čeládku a jednou z prvních zmínek o jeho existenci je listina z 5. října 1448, kdy se město poddalo Jiřímu z Poděbrad. Přímo pro panstvo byl určen druhý mlýn, a to „Podkostelní“ (rovněž známý jako „Podklášterní“), který byl kolem roku 1556 zakoupen obcí od Jana Honse.V roce 1557 držela mlýn Mandalena, vdova po Jindřichu z Krucemburka. Roku 1571 ho zdědila její sestra Ludmila Mikšová. V roce 1596 ujal „mlýn pod zídmi“ Jan Kupka, a to po svém otci Mikuláši Kupkovi. Roku 1614 držel mlýn Václav Svědík a u stavu podzedního mlýna bývala valcha…