Cukrová bouda

Cukrová bouda (Zuckerbaude) je vrchol, rozcestí a lesní, řekněme lovecká chata v severní části Zábřežské vrchoviny, které se říká Drozdovská vrchovina.

Jde o poměrně výrazný vrchol, který se zvedá poblíže Hoštejna a jeho svahy spadají do údolí Moravské Sázavy jižně a východněji k Březné.

Co se týče geologických poměrů, celý masiv hřebene, který se táhne ke Strážné (a potom k Lázku) je tvořen celkem typickými horninami typu metamorfitů (ruly, pararuly, biotit, svor). Však oblast ještě stále patří k Českému masivu, abychom byli přesní: krystalinikum a prevariské paleozoikum, oblast lužická (západosudetská) oblast, region: orlicko-sněžnické krystalnikum.

Velká část okolí je pokrytá lesem, ten je převážně smíšený, ačkoliv i zde najdeme velké plochy smrku, který by v těchto polohách (vrchol má kótu 591 m) neměl co dělat. Kromě tohoto jsou v porostu hojně zastoupené buky, habry, různé nálety (bříza, jeřáb) pramálo jedlí, ale také javory. A právě od nich se dá vystopovat název kopce i lesácké chaty. Některé druhy javorů (Javor cukrový – Acer saccharum) obsahují mízu s výrazně sladkou chutí. Tento druh pochází ze Severní Ameriky, kde ho domorodci hojně využívali jako dochucovadlo a k výrobě různých slazených nápojů.

Naše javory sladkou mízu obsahují též, byť poněkud s méně koncentrovanou cukrovou složkou. No a zde se dá najít původ trošku záhadného pojmenování. V časech nedostatku (tedy v období válek a krizí) se sice cukr vyráběl stále z domácí cukrové řepy, ale chyběl dovoz ve formě cukrové třtiny (ano i naše cukrovary vařili cukr z této tropické rostliny).

Jako surovina pak sloužila i šťáva z javorů. Stromy se nařezávaly obvykle z jara, kdy míza proudila nejsilněji a surovina pak putovala ke zpracování.

Právě kolem zmíněného kopce dělníci vyhledávali vhodné stromy a sbíraly sladkou hmotu. A právě v chatě měli své zázemí.

S názvem Cukrová bouda se můžeme setkat v literatuře a filmu. Film byl natočen podle novely Vladimíra Körnera, který měl k oblasti Zábřežska jistý vztah. Částečná biografie pojednává o poválečném období, kdy do Sudet přichází noví osadníci. Ve filmu ovšem originální Cukrovou boudu nahradila jiná v poněkud drsnějším okolí Hrubého Jeseníku.

Výše zmíněné rozcestí tvoří lesní cesta a pěšina s turistickými trasami. Červená od Hoštejna na Lázek (celkově Zábřeh–Štíty) a kratší modrá spojka od Tatenic.

V současné době je celá Cukrová bouda zarostlá lesem, ale v minulosti bylo prý temeno holé, takže se dalo dohlédnout i do okolí, údajně i na Králický Sněžník.