Tatenice – sv. Florián

Staří Řekové (ale i Egypťané Sumerové, Asyřané, Indové, Číňané, Římané, Keltové, Hunové aj.)měli ve svých městských státech nějakého boha, který je měl bránit před nepřáteli, ale i před přírodními jevy, tedy projevy počasí, zemětřesením a jinými blíže nespecifikovanými pohromami.

Pokud zůstaneme u těch prvních jmenovaných, každý městský stát měl toho svého oblíbeného boha, byť nad všemi Olympany dohlížel Zeus, ale ten nestačil kontrolovat různé naschvály, které si mezi sebou hašteřiví bohové tropili. Pak to většinou odskákali prostí lidé, kteří spoléhali na ochranu svých patronů.

Když jsme nahradili polyteismus monoteismem, najednou se zjistilo, že Bůh Otec nestačí kontrolovat veškeré světové dění, přidali si věřící k pomoci zástup andělů, Svatého ducha, pak i Syna a zřejmě toho ke hlídání bylo víc než dost, takže na další věci dohlíží už početný zástup svatých.

Oheň a voda patří k nejvíce ohrožujícím živlům, kterým kdy lidstvo čelilo, takže spousta měst i vesnic se odvolává k někomu, kdo má toto řádění na povel (tedy boj proti těm pohromám).

Tím svatým je samozřejmě v našich končinách sv. Florián. Jeho předobrazem byl nějaký římský důstojník, který se nechtěl zříci své víry a byl kvůli tomu popraven utopením (ta voda).

Je vlastně zajímavé, že kult světce nebyl nikdy příliš oficiální, ale spíše vycházel z lidového uctívání. Oni asi ti církevní papaláši tolik pohromami netrpěli.

Pěknou sochu světce objevíme i ve vedlejší uličce ve východočeských Tatenicích. Socha je datována rokem 1807, autorství není známé, ale podle vzhledu jde vskutku o solidní příklad místní kamenicko-sochařské tvorby. Dílo představuje dozvuky barokního až rokokového tvarosloví.

Socha je umístěná na nízké kamenné desce obdélníkového tvaru. Čtyřhranný podstavec s prolomenými rohy přechází zužující se římsou v tvarovaný sokl. Boky jsou zdobeny volutovými náběhy, čelní strana má dekoračně orámované zrcadlo s výjevem utopení sv. Jana Nepomuckého.

Na zadní straně soklu je dedikační nápis s chronogramem: IOANNES PELZL IVDEX / AC VXOR BARBARA / STATVAM TIBI FLORIANI / PATRONI NOSTRI / ERREXERVNT /.

Z toho tedy zjistíme, že sochu zaplatil nějaký Jan Pelzl s manželkou Barbarou…

Na sokl navazuje výrazná římsa, v čelní části vrcholově prohnutá nad mušlovou ozdobou. Nad římsou je nižší soklík se středním prohnutím, v čelní straně girlandová ozdoba.

Samotný světec je v mírně nadživotní velikosti, v levé ruce drží žerď s praporem, v pravici drží vědro s vodou, kterou hasí hořící dům.

Možná fakt, že Florián býval voják přispěl k tomu, že byl pasován do role ochránce. Pokud si vzpomeneme na výše jmenované Řeky, tedy na nejslavnější město (samozřejmě Atény), jejich patronku byla Diova dcera Pallas Athéna a ta byla velmi často ztvárňována ve válečné zbroji, což celkem odpovídá i vzhledu oblíbeného Floriánka.