Cerekvice nad Bystřicí -žel.zastávka

Zdejší malebná lokalita nedaleko říčky Bystřice byla osídlena již v pravěku, čehož důkazem mohou být nálezy kosterních pozůstatků a bronzových nástrojů při stavbě školy roku 1911 a objevy části mlatu, pazourkových…

Tato lokalita byla osídlena již v době kamenné, ale největšího rozmachu bylo dosaženo v době laténské. Můžeme zmínit např. nález 2 žárových hrobů z roku 1937 při výstavbě stodoly Františka Kremlíka z čp. 14. První…

Původní gotická věžovitá tvrz existovala již nejspíše v roce 1368, kdy zde seděli bratři Vojslav, Petr a Štěpán z Cerekvice, poté se zde vystřídala řada dalších vlastníků, z nichž se dochovala jména jen některých.…

Barokní zámek stojí na severním okraji obce Cerekvice nad Bystřicí na Jičínsku v Královéhradeckém kraji. Zámek je trojkřídlý objekt s mansardovou střechou, v nádvoří jsou přízemní arkády. Ve východním zámeckém k…

Podle pověsti měla tato malebná obec obdržet své jméno podle toho, že se zde 2 rytíři na své cestě pohněvali a ve Smiřicích opět smířili. Podle jiných zdrojů by mělo toto pojmenování znamenat Hněvkovu ves a podobn…

O tom, kdy byl zavěšen na návsi první zvon, se prameny zásadně rozcházejí. Podle jedněch se tak stalo již koncem 18. století, další uvádějí rok 1822 a jiné zdroje kladou zřízení první zvoničky až do roku 1899. Téměř s jistotou můžeme vyloučit prvně zmíněnou dvojici letopočtů, protože v indikační skice stabilního katastru od adjunkta 2. třídy Ernesta Dawidka a geometra 4. třídy …

První zmínka o vsi pochází z roku 1143, kdy biskup Jan věnoval klášteru na Strahově vše, co kdy měl v Černůtkách. Zaniklá tvrz se měla nacházet na místě stavení čp. 19-21 a původně na ní vládl v letech 1106 1242 r…

Tato část návse před čp. 22 byla původně prázdná a dosti nevzhledná, neboť šlo o pouhou prašnou cestu, což je vidět již ze srovnání indikační skici stabilního katastru z roku 1841 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD084018410) s reambulací téhož z roku 1875 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=orm&idrastru=B2_a_4C_7717_5), ale to není…

U zrodu této, dnes na 2 části rozdělené osady, byl panský dvůr, který v historii nesl několik pojmenování (Czenecz, Čenitz, Tschenitz, Čenice; viz https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/12860/?view=-61.62516086042284…

Obec Želkovice se nalézá nejen na pomyslné hranici Hradecka a Podkrkonoší, ale i na hranici bojiště prusko-rakouské války roku 1866 což dokládá pomník 2 padlých vojínů, který se nachází v prostoru křižovatky ve směru od Vrchovnice. V obci najdeme dochovány původní zemědělské a venkovské usedlosti, "pod ochranou lip" se nachází pomník J. A. Komenského, na návsi najdeme dřevěnou…

Benátky - obec na okraji bojiště Prusko-rakouské války roku 1866. Památkou na bitvu je několik pomníků, jedná se např. o pískovcový jehlanec věnovaný pruskému praporčíku Louisu von Seydlitzovi und Kurzbachovi od 2…

Obec Benátky bývá spojována zejména s Mlakovskou svodnicí, ale kromě ní teče v jižní části obce také jiný, i když bezejmenný tok, který pramení pod "Havrancem", od něhož je někdy nazýván jako Havranecká svodnice. …

Ať již přijedeme do této obce z jakéhokoliv směru, uvnitř Benátek narazíme na stará Boží muka, jež jsou umístěna na ostrůvku uprostřed křižovatky a jsou složena z hranolového soklu o rozměrech 27 x 27 x 220 cm a v…

Tato lokalita byla osídlena již v období kultury se šňůrovou keramikou a slezskoplatěnické kultury. Název obce pravděpodobně vznikl ze jména Černotice nebo Črnotice, které zahrnovalo Horní i Dolní Černůtky, které kdysi tvořily jednu ves a později byly podle majitelů rozděleny. Zdrobnělina názvu je pravděpodobně následek rozdělení, a tím zmenšení obou vsí. Na počátku zdejší obce…

Tato lokalita, v níž se nikdy žádná vodní plocha nenacházela, čehož důkazem může být I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_…

Důvod pojmenování obce není známý, ale tvrdí se, že zdejší krajina, která byla od nepaměti obklopena vodstvem, připomínala majiteli panství Benátky. Sám prof. Antonín Profous o tom ve své knize "Místní jména v Čec…

Žiželeveský kostel se poprvé připomíná roku 1355, stával uprostřed vsi, jeho patrony byli Jiří z Hustířan a jeho bratr Jan z Hořic. Roku 1425 byl kostel zničen Tábority, později opraven a po požáru v r. 1769 zboře…

Velkovřešťovský rybník a kemp se nachází jižně, necelý 1 km, od centra obce Velký Vřešťov. Své si zde najdou jak příznivci koupání tak příznivci rybaření. Info o možnosti ubytování, cenách, provozní době a kontakt…

Při cestě do Podkrkonoší, na Zvičinu, nebo do ZOO ve Dvoře Králové nad Labem se můžeme zastavit v obci Hořiněves, která se nalézá na pomyslné hranici Hradecka a Podkrkonoší.  Hořiněves zřejmě nejvíce zviditelnil j…

Jeřičky - málo obydlená obec na nejsevernějším místě bývalého hradeckého okresu. Vzhledem k poloze obce na okraji lesů jsou Jeřičky dobrým východiskem k lesním toulkám a k podzimnímu sběru hub. Z obce je to nedale…

Les Svíb - vyrážíme k lesu jenž byl svědkem jedněch z nejprudších bojů mezi Prusy a Rakušany dne 3.7.1866. K lesu je nejlepší přístup od Máslojed, autem je zde možno zajet přímo až k lesu. Od silnice č. 35 ve směru Hradec Králové - Jičín je možnost příjezdu od Čistěvse. Jdeme do lesa v němž a v jeho okolí posledním spánkem odpočívá téměř 5 000 účastníků bitvy….  Než však…

Alej mrtvých - místo posledního odpočinku tisíců vojáků obou znepřátelených stran Prusko-Rakouské války. Část lesa podél Aleje mrtvých je v podstatě jedním Velkým hromadným hrobem. Podél Aleje jsou vystavěny monum…

Příslušnost obce Máslojedy k bojišti prusko-rakouské války r. 1866 dokládá vojenský hřbitov, který se nachází v severozápadní části obce, při silnici ve směru na Hořiněves. Na hřbitově se nalézá několik pískovcových pomníků vč. pískovcové pyramidy s všeobecným věnováním všem vojákům, kteří zemřeli v obvodu obce (90 rakouským, 25 pruským důstojníkům a 3500 rakouským a 700…

Hořiněveské Lípy, památné stromy, které se nachází jihovýchodně od Hořiněvse. Stáří lip je odhadováno na více než 500 let. Během války r. 1866 mezi Prusy a Rakušany lípy určovaly směr postupu II. pruské armády. U …

Baterie mrtvých.  Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7. - Mrtvé baterie najdeme na vrcholu Chlumu nedaleko muzea. Pomník Mrtvé baterii Augusta van der Groebena dal zbudovat Komitét pro udržování po…

Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…

Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…

Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však …

Masarykova věž samostatnosti je jedním z největších symbolů Hořic. Postavena byla v letech 1925 - 1938 dle projektu architekta Františka Blažka, umístěna je v ose hořického náměstí. Základní kámen byl položen 10. …

ZOO nabízí klasickou zahradu se všemi pavilony a s více než 2.400 zvířaty po celou otevírací dobu, velké letní výběhy osazené africkými kopytníky a ptáky a Africké safari, kde návštěvníci…