Barcelona – palác Casa Padellàs

Pozdně gotický rodový dům Casa Padellàs je typickou stavební ukázkou slavné barcelonské historické čtvrti Barri Gòtic. Byl postaven na přelomu 15. a 16. století, ale pravdivé je i tvrzení, že se jedná o stavbu z konce I. třetiny 20. století. Jeho původní adresou byla ulice Carrer de Mercaders, dnes dům stojí na nároží náměstí La plaza del Rey (Plaça del Rei) s ulicí Carrer del Veguer … tedy o nějakých 150 metrů jinde. Zdá se vám to divné? A vše je přitom tak prosté, milý Watsone …

Tento kamenný palác s renesančními zdobnými prvky (pochopitelně hlavně kolem oken a dveří) byl postaven v letech 1497 až 1515 a v roce 1962 se stal národní kulturní památkou. Na zajímavosti mu nic neubírá ani fakt, že jeho podoba v současné době již zcela původní není. To už snad ale platí téměř vždy a všude.

A jak že to tedy bylo s těmi daty a adresami? Vzhledem k budování páteřní třídy Via Laietana bylo potřeba odstranit některé stavby, které neodmyslitelně patřily do „staré“ Barcelony.  Palác Padellàs, který bývá někdy označován jako zámek, byl ovšem budovou natolik významnou, že „totální likvidace“ prostě nepřicházela v úvahu. Psal se rok 1931, když byl celý dům rozebrán, přestěhován a poté znovu vystavěn na současném místě, kde nahradil několik domů, které byly prohlášeny za architektonicky méně zajímavé. O 12 let později se pak do paláce přestěhovalo Muzeum dějin města (Museu d'Història de Barcelona).

Budova je třípodlažní, geometricky uspořádaná kolem nádvoří se schodištěm a galerií, tedy prvky charakteristickými pro téměř všechny gotické paláce v Barceloně. Pod střechou najdeme galerii s řadou kamenných sloupů, v jednom z rohů paláce věž, která je však nyní výrazně snížená. Neobvykle velká průčelní okna s balkony vznikla teprve v průběhu 18. století. Předpokládá se, že stavebníkem a prvním vlastníkem paláce byl královský rada Joan de Hostalric-Sabastida i Llull.

V roce 1584 se dům stal majetkem rodiny Casamitjana, který se později příbuzensky spojil s rodem Padellàů. Díky tomu nese palác od 18. století své současné jméno. V 19. století zde žila rodina Togores, která se sňatkovou poltikou spojila s rodem Padellàs. Na počátku minulého století se v paláci ještě rychle vystřídalo několik majitelů, aby byla budova v roce 1928 předána Radě města Barcelony.

Palác Casa Padellàs se po svém přestěhování stal posledním kamínkem, který skvěle zapadl do velkolepého komplexu budov, obklopujících náměstí Plaza del Rei, a dnes by už nikoho ani nenapadlo, že sem vlastně vůbec nepatří.

Jeho přemístění přineslo katalánské metropoli překvapení, které se později stalo velkou atrakcí. Při jeho opětovné výstavbě byly totiž objeveny zbytky římského města Barcino (vše prý odstartoval zcela náhodný objev jediné amfory). Následné archeologické prace zde pak trvaly čtyří roky a zastavila je až Občanská válka. Teprve po jejím skončení v roce 1939 byly dokončeny všechny archeologické výzkumy i rekonstrukce paláce Casa Padellàs a jeho podzemí. Od roku 1943 se zde tak můžeme projít ulicemi antického města. Některé fragmenty starých staveb však pocházejí z přelomu 5. a 6. století.

Odkaz na článek o palácovém muzeu:

https://www.turistika.cz/mista/barcelona-podzemni-muzeum-dejin-mesta-museu-dhistoria-de-la-ciutat-museu-d-historia-de-barcelona/detail