Západní část republiky - 14. den - dopoledne: Stráž nad Ohří - PP Malý stolec (skalní masiv Sluneční skály); Ostrov - městská památková zóna (centrum města, klášterní a zámecký areál)
Středa 16. 7. 2025 - dopoledne
V noci bylo výrazně chladněji, v autě teplota klesla pod 16 stupňů. Ale i tak jsem to bez peřiny přežila. Včera jsem si říkala, jak mne záda skoro nebolí. Dnes v noci jsem se nějak zkroutila, zase se nemohu narovnat. Doufám, že to zase rozchodím.
V noci byla mlha, ráno houkaly sirény. Ota tvrdí, že vyhlásili smogovou situaci. O něco později mne vzbudila přerušovaná siréna. To snad byl konec té nepříjemné situace.
Když jsme vstali, mlha je pryč, je střídavě slunečno a zataženo, podle toho je horko a zima, protože vítr neustává. Podle předpovědi se má ochladit a stále tvrdí, že bude pršet. Dokonce už od 12 hodin. Uvidíme, co podnikneme.
Když jsme vstali, mlha je pryč, je střídavě slunečno a zataženo, podle toho je horko a zima, protože vítr neustává. Podle předpovědi se má ochladit a stále tvrdí, že bude pršet. Dokonce už od 12 hodin. Uvidíme, co podnikneme.
Spíme ve Stráži nad Ohří u vysílače, který je i s přístupovou cestou vyjmut z přírodní památky Malý stolec. Ta je všude okolo. Předmětem ochrany je geologický čedičový útvar a částečně odtěžené čedičové sloupy, kamenné moře a různé teplomilné druhy flóry a fauny. Při pohledu na mapu je součástí této památky skalní masiv Sluneční skály. Samozřejmě nás láká ho vidět. Na mapě cesta vyznačená není, ale to nic neznamená. Zajedeme se tam podívat.
Je poznat, že jsme včera dost jezdili, auto nastartovalo, i když trochu váhavě. Popojíždíme kousek blíž ke skále, kam až to jde. Dál jdeme pěšky. Náznak cesty vidíme, ale ta za chvíli mizí. Sledujeme mapu a zkoušíme se ke skále dostat. Nějakou v dálce vidíme, ale je to tady zarostlé čím dál víc. Asi jsme zvolili špatnou trasu, na skálu je povolené lezení, pravděpodobně se tam chodí z jiné strany. Vzdáváme to, odjíždíme. Jediná dobrá zprava je, že jsem záda nějak rozhýbala.
Rušíme původní plán vyrazit na zříceninu hradu Himlštejn. Včerejší deštivý výlet na zříceninu hradu Šumburk nám stačil. Dnes by to asi bylo podobné, co se týká počasí, ale náročnější. Při kratší trase je větší převýšení. Nevíme, jaký je charakter cesty, předpokládáme, že spíš kamenitý, v dešti by to nebylo asi nejlepší. Zajedeme sem někdy jindy. Vždyť to sem nemáme daleko, navíc už víme, kde přespat.
Jedeme do Ostrova, opět nakupuji v Kauflandu. Potřebujeme něco, co se hodí k bramborám. Z předvčerejška mi zbyl kousek pražské šunky. Chtěla jsem cigáro nebo sekanou, nemají ani jedno. Kupuji nějaké 2 klobásy, snad budou dobré. Ostatně stejně je sníme, nic jiného nám nezbude.
Je středa, začíná nový akční týden. Mají v akci docela dobře vypadající meruňky a bílou papriku. To se hodí. Pak popojíždíme kousek dál do města.
R. 2010 jsme okolo Ostrova projížděli - to byl chátrající areál kláštera piaristů po rekonstrukci. Ta proběhla v letech 2001 - 2007, kdy téměř z trosek byly obnoveny památky. Mnozí návštěvníci tuto rekonstrukci přirovnávají k zázraku. V 17. století byl totiž areál barokní rezidencí s rozlehlým parkem a letohrádkem, který se stal perlou architektury.
Věděli jsme o tom a hlavně byli zvědavi, jak to tam nyní vypadá. Tak jsme se na chvilku zastavili. Na prohlídku celého města jsme čas neměli, navíc ostatní památky čekaly na rekonstrukci. Bylo to v době, kdy jsem chodila do práce, takže jsem neměla čas dávat na Turistiku.cz všechny krásy naší republiky. Teď to napravím - spojím to s tím, co jsme si prohlédli letos.
Osada zde na pevném místě uprostřed bažinaté oblasti mezi říčkou Bystřicí a Otovým potokem byla založena pravděpodobně v 1. desetiletí 13. století. Hned po jejím založení v letech 1224 – 1226 byl vybudován románský farní kostel sv. Jakuba. Dnes tento kostel plní funkci hřbitovního kostela. Je nejstarší památkou města. U něj jsou dva kamenné smírčí kříže, které byly přeneseny ze zaniklých cest v okolí.
R. 1331 povýšil Jan Lucemburský osadu na město. V té době mělo už podélné náměstí a středověké hradby s třemi bránami. Z osady se vyvinulo rušné obchodní městečko. Toto centrum několikrát vyhořelo, současný vzhled města je až z doby po posledním požáru r. 1866. Jenom klenuté sklepy domů dokládají jeho středověký původ.
Historické jádro města je od r. 1992 městskou památkovou zónou. Patří tam zámek, klášter piaristů s kostelem Zvěstování Panny Marie a kaplemi sv. Floriána a Panny Marie, hřbitovní kostel sv. Jakuba Většího, radnice a kostel sv. Michala.
Právě na tom nejstarším, dnes Starém náměstí, nebo někde v jeho blízkosti jsme před 15 lety zaparkovali. Jako první jsme si prohlédli historickou budovu radnice, která vznikla ve 14. století. Čtyřikrát vyhořela. Vždy byla opravena, přestavěna. Z období gotiky jsou obvodová zdiva s podloubím a středověké sklepy. V 16. století byla přistavěna renesanční věž s hodinami. Z té doby je i znak města a reliéfy nad vchodem. Současná novogotická podoba je z doby po požáru v 19. století. Jako obřadní síň slouží původní síň konšelů.
Cestou do klášterního areálu jsme míjeli kostel sv. Michaela archanděla a Panny Marie Věrné. Jako farní kostel sv. Mikuláše byl postaven v poslední čtvrtině 13. století. Z této doby je zachována křížová klenba dnešní sakristie. V letech 1567 - 1572 byl přestavěn ve stylu vrcholné renesance po požáru. Věž ve spodní části čtyřboká s osmibokou nástavbou byla ke kostelu volně připojena později. V interiéru jsou zachovány renesanční náhrobky. Nejcennější je šlikovský epitaf z r. 1521. R. 2011 sem byl umístěn relikviář s kapkou krve papeže Jana Pavla II.. V kostele byla mše, tak jsme mohli na chvilku nahlédnout a pokochat se krásným interiérem.
Ke klášternímu areálu jsme přešli přes kamenný silniční most. Jako první tam byl r. 1644 položen základní kámen k raně barokní pohřební kapli sv. Anny - pod kaplí byla vybudována rodinná hrobka vévodů sasko-lauenburských a markrabat bádenských. Dostavěna byla až r. 1663. O 2 roky později sem byl pohřben jako první vévoda Julius Jindřich Sasko-Lauenburský, který právě ten základní kámen ke kapli položil. Dnes je v ní uloženo celkem osm zesnulých.
Hned vedle pohřební kaple nechala ovdovělá vévodkyně postavit kolej piaristů. Nad vchodem je umístěn štukový znak řádu zbožných škol – piaristů. Současně byl postaven i raně barokní konventní kostel Zvěstování Panny Marie. Stavba kláštera s kostelem trvala od r. 1666 do r. 1673. Kostel byl slavnostně vysvěcen r. 1674. Na torzu hlavního oltáře je kopie gotické milostné sošky Panny Marie Věrné, která v tomto kostele byla 272 let a je významným symbolem celého kláštera.
Po zrušení kláštera r. 1852 byl v areálu vojenský špitál. Po konfiskaci majetku ho spravovala československá armáda, která ho postupně devastovala. Dnes je v kostele expozice Církevního umění západního Krušnohoří s doplňkovou výstavou Zničené kostely na Karlovarsku. Z původního interiéru se nedochovalo nic, proto jsou v kostele umístěny obrazy s popisem, obrázkem původního vybaveni a s obrázkem, jak to vypadalo před rekostrukcí.
Konají se tam i koncerty klasické i moderní hudby, využívá se i jako obřadní síň pro svatby a další mimořádné události. V původním konventu jsou městské nájemní byty.
Konají se tam i koncerty klasické i moderní hudby, využívá se i jako obřadní síň pro svatby a další mimořádné události. V původním konventu jsou městské nájemní byty.
Okolo kláštera byla v 80. letech 17. století upravena velká klášterní zahrada. Součástí areálu jsou ještě 2 kaple. V letech 1692 - 1693 byla postavena kaple sv. Floriána na paměť požáru, který zachvátil zámek, ale město neshořelo. V letech 1793 - 1852 se využívala jako sýpka a skladiště. Po opravě r. 1933 v ní byl památník obětem první světové války. Dnes slouží jako památník veškerého násilí na Ostrovsku. Součástí expozice je originál křížové cesty akademického sochaře, politického vězně Jaroslava Šlezingera, kterou vytvořil potají jako politický vězeň na Rudé věži smrti.
V letech 1709 – 1710 byla postavena kaple svaté Panny Marie Einsiedelnské - je to kopie poutní kaple ve švýcarském Einsiedelnu. Nyní je přístupná veřejnosti v rámci návštěvního režimu.
Celý klášterní areál jsme si toho r. 2010 prošli. Zdaleka jsme nelitovali zde stráveného času. Je to skutečná nádhera. Když teď koukám na fotky, zjišťuji, že jsme prošli i zámeckým parkem přes letohrádek až ke hřbitovnímu románskému kostelu sv. Jakuba. Zámeckou bránou jsme procházeli k autu. Stavby, které k parku přiléhají (zámek, palác princů, myslivna), ještě nebyly opravené, protože jsem jim tehdy pozornost nevěnovala a nefotila je. Letos jsme to tedy vše zkompletovali, občas si něco i zopakovali.
Zaparkovali jsme u zámku, kde je povolené parkování zdarma na 2 hodiny. Do té doby si zvládneme prohlédnout vše, co chceme. Naplánovala jsem okruh cca 2 km dlouhý. Nejdřív jdeme k zámku. Původně tady stál městský hrad, který měl hlavně obrannou funkci. Na přelomu 15. a 16. století si ho Šlikové přestavěli na renesanční zámek, kteří zde žili víc jak 100 let. Další úprava vč. rozšíření proběhla ve 30. a 40. letech 17. století, když zde žil Julius Jindřich Sasko-Lauenburský, zakladatel klášterního areálu - pohřební kaple sv. Anny. V letech 1685 - 1690 jeho syn přistavěl před původním šlikovským zámkem zámek nový – tzv. Lauenburský. Mezi významnými staviteli byl i Kryštof Dientzenhofer. Po požáru r. 1691 byl původní šlikovský zámek upraven jako vedlejší zámecké křídlo. Současná podoba je z přestavby v průběhu 19. a 20. století. Zachoval se však vstupní portál z r. 1690. Dnes má v zámku své sídlo městský úřad a turistické infocentrum.
Chtěli jsme se podívat, jak vypadá nádvoří zámku a byli jsme překvapeni. Zámecké nádvoří je zastřešeno, střecha je skleněná, takže za dne není nutné osvětlení. Trvale jsou zde umístěny panely, kde se dočtete o historii zámku a jeho rekonstrukci. V prosklených vitrínách je vystaven ostrovský porcelán z kdysi slavné porcelánky Pfeiffer und Löwenstein Schlackenwerth. Kromě toho tato dvorana slouží i jako místo pro odpočinek. Mne nejvíc zaujaly historické hodiny, které byly osazeny v zámecké věži při přestavbě v letech 1873 - 1876. Při rekonstrukci zámku v letech 2013 - 2014 byly sundány a po jejich restaurování byly umístěny sem. Všechny původní součásti byly zachovány, pouze chybějící prvky byly vyrobeny.
Chtěli jsme se podívat, jak vypadá nádvoří zámku a byli jsme překvapeni. Zámecké nádvoří je zastřešeno, střecha je skleněná, takže za dne není nutné osvětlení. Trvale jsou zde umístěny panely, kde se dočtete o historii zámku a jeho rekonstrukci. V prosklených vitrínách je vystaven ostrovský porcelán z kdysi slavné porcelánky Pfeiffer und Löwenstein Schlackenwerth. Kromě toho tato dvorana slouží i jako místo pro odpočinek. Mne nejvíc zaujaly historické hodiny, které byly osazeny v zámecké věži při přestavbě v letech 1873 - 1876. Při rekonstrukci zámku v letech 2013 - 2014 byly sundány a po jejich restaurování byly umístěny sem. Všechny původní součásti byly zachovány, pouze chybějící prvky byly vyrobeny.
Na otevřeném Rastattském nádvoří zámku (vchod ze Šlikovy ulice) je parková úprava, která je součástí pomníku partnerství měst Ostrov a Rastatt, které bylo zpečetěno smlouvou r. 1991.
Na zámek severozápadním směrem navazuje tzv. Pohledová zeď - když r. 1691 shořel starý Šlikovský zámek, zachovala se pouze štítová stěna, která byla později upravena na hospodářskou budovu a stáje. Na přelomu 17. a 18. století tuto dominantní stěnu bádenský stavitel přeměnil na architektonickou kulisu zámeckých budov. Zeď byla silně podmáčená, chátrala, až v 90. letech 20. století se začalo s rekonstrukcí. Pohledová zeď byla zapojena do rekonstrukce zámeckého parku. Ve výšce původní vyhlídkové terasy, která zde byla již v době baroka, je umístěna kovová vyhlídková plošina. Vede na ni 59 kovových točitých schodů a umožňuje výhled do parku i staroměstské zástavby, ale také na nově vybudovanou Zahradu vůní a barev, která přiléhá ke zdi ze strany města. Připomíná tak užitkovou zahradu, která v těchto místech vždycky byla.
Opě se jdeme podívat na Staré náměstí. Protože si však nepamatujeme, jak to tady vypadalo před 15 lety, nemůžeme ani říct, co se tu změnilo. Samozřejmě se kocháme pohledem na radnici. V severní části je barokní Mariánský sloup z r. 1685. Byl postaven z vděčnosti za ochranu před morem.
Procházíme okolo kostela sv. Michaela a Panny Marie Věrné. Dnes můžeme dovnitř pouze nahlédnout od vchodu. I takhle je vidět, že je to skutečně nádherný barokní interiér. Až dnes jsme si všimli vedle kostela pískovcového jehlancového sloupu nejsvětější trojice z r. 1861. Nechala ho zde postavit ostrovská měšťanka Barbora Zápotocká, vdova po vrchnostenském sládkovi. Vichřice r. 1954 shodila vrcholové sousoší, které se rozbilo na několik částí. Tak zůstal sloup až do r. 2010, kdy mu při restaurování byla vrácena původní podoba.
Po lávce pro pěší přecházíme říčku Bystřici. Tady se dočítáme, že na místě fotbalového hřiště býval jeden ze 4 ostrovských mlýnů. Jako Nový mlýn je zmiňován již r. 1665. R. 1682 přešel do majetku panstva. Dalších 160 let se o něm nepsalo, takže zůstává otázka, zda zanikl nebo pouze byl zrekonstruován. Od r. 1842 ho vlastni Josef Schmidt a po něm byl také pojmenován, i když r. 1930 byl majitelem Karel Lihl. V současné době ho připomíná již jen pilíř od branky.
Přes lávku jsme se dostali do zámecké zahrady, která byla založena r. 1625. Již tehdy zde byly vodní nádrže a bohatá sochařská výzdoba. Později byla upravena po vzoru francouzských zahrad. Byly zde umělé skály, oranžerie, zahradní divadlo, labyrinty, kuželník, altány, vodní plochy s vodotrysky a fontánami. Byla to u nás první zahrada tohoto typu, proto se stala předlohou řady zahrad u nás i v zahraničí. Ke konci 18. století se pomalu začala měnit na přírodně krajinářský park, stavby byly odstraněny, vodní plochy zasypány, sochařská výzdoba rozprodána nebo zničena. Při rekonstrukci r. 2007 jí byla částečně navrácena původní podoba.
Uprostřed parku je Letohrádek. Byl postaven v letech 1673 – 1679 na místě staršího dřevěného letohrádku. Má mohutnou freskovou a štukovou výzdobu. Dnes je tam pobočka karlovarské Galerie umění. Je to i prostor pro tvůrčí činnost, připravují zde animační programy pro školní skupiny. Na komínech letohrádku mají svá hnízda čápy. Dlouho jsme zvládli je pozorovat.
V parku je řada plastik, jedna má být dokonce od J. Černého. Nikde tu však autor plastik napsán není. Až teď v mapy.com jsem zjistila, že J. Černý udělal platiku Dialog. Tu jsem však nevyfotila.
Tuto část parku opouštíme po hezky opraveném mostku a dostáváme se do druhé části. V té je dominantou Palác princů, známý také jako Bádenský zámek, další ze zámeckých budov. Byl postaven v letech 1685 - 1696. Původně měl 3 křídla a byl propojen se zámkem. R. 1796 západní křídlo shořelo a nádvoří se tak otevřelo do parku. Při rekonstrukci byly v suterénu jižní části objeveny pozůstatky Dianiny lázně - barokního bazénu o rozměrech 5,2m x 2,2 m. Na stropní valené klenbě byly ještě vidět malby bohyně Diany v lázni. Vstupovalo se tam dvěma protilehlými schodišti. Taková lázeň byla v té době jen v nejbohatších sídlech panovníků. Dnes je bazén odborně zakonzervován a není přístupný veřejnosti. V objektu je dnes archiv a sídlo Městské knihovny. V dětském koutku knihovny je k vidění nástropní malba bohyně Diany. Součástí areálu je prosklená oranžerie, která se využívá k výstavám, koncertům a dalším prezentačním účelům.
Před zámkem jsou zdobně upravené repliky bazénů s lekníny a vodotrysky. Další krásně upravený prostor je na nádvoří. Jeho součástí je i kamenná mísa fontány z 2. pol. 17. století, jediný pozůstatek původní bohaté výzdoby zámecké zahrady.
Zámecký park opouštíme renesanční zámeckou bránou, zvanou Bílá brána, s bohatě zdobeným erbem Šliků, tehdejších majitelů zámku.
K autu jdeme ještě malou oklikou Jáchymovskou ulicí, kde byly v 17. století postaveny panské hospodářské budovy, pravděpodobně i konírna, a které později sloužily jako hostinec U Westfálce. Po rekonstrukci je v objektu hotel Myslivna.
Na rohu - jen přes Karlovarskou ulici je zajímavá Wolfova vila z roku 1902.
Na rohu - jen přes Karlovarskou ulici je zajímavá Wolfova vila z roku 1902.
To je poslední zastávka v centru města. Zdrželi jsme se déle, než jsme počítali. Ale zvládli jsme to přesně za dvě hodiny. Na trase byla celá řada zajímavých informací. Bylo co si číst. Jsou tam i obrázky, jak to tady vypadalo dřív. Tak to bylo skutečně zajímavé.
Počasí je naprosto nevyzpytatelné. Když jsme odcházeli od auta, bylo zataženo, foukal studený vítr, že jsem přemýšlela i nad šátkem na krk. Ota si ho vzal rovnou. 2x na chvilku sprchlo, ale nebylo to nic prudkého. Mezitím se to vždy na chvíli vyčasilo, sluníčko pálilo, bylo vedro. Jak však sluníčko zalezlo, byla zase zima. Docela hrozné, ale na prohlídku města to šlo. V přírodě by to bylo víc nepříjemné.
Na oběd jít nechceme, ale už máme had. Jedeme ho uvařit k nádraží, odkud chceme vyrazit na odpolední procházku.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.306, 12.939)
Poslední aktualizace: 5.10.2025
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Ostrov
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Západní část republiky - 14. den - dopoledne: Stráž nad Ohří - PP Malý stolec (skalní masiv Sluneční skály); Ostrov - městská památková zóna (centrum města, klášterní a zámecký areál)
Procházka zámeckým parkem Ostrov nad Ohří
Tipy na výlet
Vážení přátelé turistiky i Turistiky, tentokrát Vás pozvu na procházku Zámeckým parkem Ostrov nad Ohří.K zámku se dostanete po červené nebo zelené turistické značce od vlakového nádraží Ostrov nad Ohří. Jelikož …
0.4km
více »
Město Ostrov - barevná mozaika architektonických stylů
Tipy a novinky
Město Ostrov můžeme charakterizovat jako barevnou mozaiku architektonických stylů od stylu pozdně románského až k socialistickému realismu 20. století.
Nejstarší architektonickou památkou je kostel sv. Jakuba Většího. Původně far…
0.4km
více »
Ostrov, kaple sv. Anny – Hrobní kaple.
Kaple
Kapli nechal postavit sasko – lauenburský vévoda Julius Jindřich. Se stavbou se začalo v roce 1644, ale k jejímu vysvěcení došlo až v roce 1663. Vévoda Julius Jindřich byl jako první v této kapli pohřben a to dva roky po jejím vysvěcení. Stavba byla provedena v raně barokním slohu. Je postavena na půdorysu osmiúhelníku. Mezi pilíři jsou umístěny výklenkové kaple a celá stavba je zaklenutá osmibokou kupol…
0.5km
více »
Pohledová zeď ostrovského zámku.
Zámek
Při procházení Žižkovou ulicí od kostela k zámku se po pravé straně nedaleko zámku objeví zajímavá stavba. Je to vysoká, nabílená zeď s mnoha výklenky, pilíři a zaslepenými okny. Výškou je…
0.5km
více »
Ostrov, město barokních památek.
Tipy na výlet
Slovanská osada je poprvé připomínaná v roce 1207. Stála na pravém břehu říčky Bystřice a byla chráněná pouze valy. Dnes je v těchto místech hřbitov s původně románským kostelíkem sv.…
0.5km
více »
Letohrádek v zámeckém parku v Ostrově.
Letohrad
Při procházce parkem nelze minout Letohrádek, jednu z nejhezčích památek města. Byl postaven mezi roky 1673 až 1679 podle návrhu pražského architekta A. Leuthnera. Stavbu zadal tehdejší…
0.5km
více »
Ostrov, Staré náměstí.
Náměstí
Město Ostrov v minulosti postihlo několik požárů. Jedním z nejhorších byl požár v roce 1734. Tehdy shořela severní část města a Jáchymovské předměstí. Dá se říci, že dnešní vzhled náměstí…
0.5km
více »
Ostrov, kaple sv. Floriána.
Kaple
Kaple je součástí Posvátného okrsku, ve kterém se nacházejí tři kaple, bývalý klášterní kostel a klášterní budovy. Všechny objekty byly postaveny v barokním slohu a stavělo se postupně.…
0.5km
více »
Ostrov, Bílá brána.
Drobné památky
Bílá brána je zajímavou památkou v areálu zámku, která byla původně vstupem na nádvoří Paláce princů. V současnosti je vchodem do zámeckého parku. I když její velikost není nijak výrazná a…
0.5km
více »
Ostrov, socha sv. Jana z Nepomuku.
Socha
Socha tohoto světce se v naší malé zemičce nachází jistě v každém městečku. Hodně často je součástí mostu přes vodní tok nebo v jeho blízkosti. Jak jinak, i v Ostrově sochu sv. Jana z…
0.5km
více »
Ostrov nad Ohří
Tipy na výlet
Rozhodli jsme se vyrazit na výlet do oblasti Podkrušnohoří, dá se říct do oblasti mezi Krušnými a Doupovskými horami. Hlavní cíl cesty bylo nově opravené historické jádro Ostrova a o kousek dál stále …
0.5km
více »
Ostrov, klášterní kostel Zvěstování Panny Marie.
Klášter
V jihozápadní části města Ostrova se nachází areál bývalého kláštera. Klášter byl založen v roce 1666 a stavělo se až do roku 1673. Rok poté byl kostel vysvěcen. Většinou se uvádí, že stavitelem byl Martin Rainer. Klášter sloužil svému účelu až do roku 1852, kdy došlo k jeho zrušení. Tři patrové budovy byly postaveny kolem nádvoří. Čtvrtým křídlem, které uzavřelo vnitřní nádvoří, byl klášterní kostel. V budovách kláštera js…
0.5km
více »
Kostel sv. Michaela Archanděla v Ostrově
Kostel
Původní gotický farní kostel, který byl zasvěcený sv. Mikuláši je v historických spisech zmíněn už v roce 1384. Tento kostel však vyhořel v roce 1567 a na jeho základech byl vystavěn a roku 1572 dokončen kostel no…
0.6km
více »
Sloup se sochou Panny Marie v Ostrově
Socha
Na severním konci Starého náměstí v centru historické části města Ostrov stojí barokní sloup se sochou Panny Marie s Ježíškem. Jde o práci neznámého autora přičemž Mariánský morový sloup nechali postavit ostrovští měšťané v roce 1685. Dílo bylo postaveno k vyjádření díků za ochranu před morem a ke cti císaře Leopolda I. a vévody Julia Františka Sasko Lauenburského. Dnes na…
0.6km
více »
Stará radnice
Radnice
Původně gotický objekt, pravděpodobný vznik budovy ve druhé polovině 14. století. Po požáru v r. 1567 objekt renesančně přestavěn, po r. 1795 upraven v klasicistním duchu. Po požáru v r. 1866 úpravy novogotické. Dodatečně vznikla hranolová věž s hodinami, znakem města a třemi reliéfy. Poslední obnova radnice byla provedena v letech 1994 - 1997.Na Staré radnici najdete infocentrum, obřadní síň a půdu, kde se kon…
0.6km
více »
Kostel sv. Michaela Archanděla a Panny Marie Věrné v Ostrově
Kostel
Tento původně gotický farní kostel, zasvěcený v době svého vzniku sv. Mikuláši, byl postaven ve 2. polovině 14. století uprostřed nově založeného městečka Ostrov. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1384, …
0.6km
více »
Ostrov nad Ohří (SORELA)
Místní část
Ostrov nad Ohří (SORELA)
Město Ostrov leží v Karlovarském kraji na úpatí Krušných hor a žije zde přes 17 tisíc obyvatel. Nejstarší dochovanou stavební památkou je kostel sv. Jakuba Staršího. Tato pozdně románská …
0.6km
více »
Ostrov
Zámek
Rozlehlý zámecký areál se nachází ve městě Ostrov na Karlovarsku. Zámecký areál tvoří zámek s Bílou bránou z roku 1690 a Bílým dvorem z let 1693 ? 1696, dále Šlikovský zámek, ze kterého se dodnes dochovaly pouze…
0.7km
více »
Ostrov na úpatí Krušných hor a barokní pohledová zeď
Rozhledna
Město Ostrov ležící na úpatí Krušných hor je mnohým známé jako Ostrov nad Ohří. Historické jádro je městskou památkovou zónou, kde byl nedávno otevřen důkladně zrekonstruovaný barokní zámek. Současně s tím byla op…
0.7km
více »
Posvátný okrsek Ostrov- Klášterní areál
Klášter
Klášterní areál byl vybudován ve druhé polovině 17. století tehdejšími držiteli ostrovského panství, vévodové Sasko-Lauenburští, na odlehlém místě za zámeckou…
0.7km
více »
Posvátný okrsek v Ostrově u Karlových Varů
Klášter
Na západním okraji historického města Ostrov nedaleko Karlových Varů v sousedství slavného Zámeckého parku s barokním Letohrádkem se nachází rozsáhlý klášterní areál.
Toto místo, které bylo nazýváno „Posvátný okrs…
0.7km
více »
Klášterní Areál
Klášter
Klášter v Ostrově, známý také jako Posvátný okrsek Ostrov, vznikl v 17. století a je výjimečný svou barokní architekturou. Vedle původní pohřební kaple vyrostl klášterní…
0.7km
více »
Ostrov nad Ohří
Město
Původně slovanskou osadu založil spolu s klášterem Slávek z Oseka v bažinaté roviněnad potokem Bystřicí kolem roku 1200. Z německého názvu Schackenwerth pochází současný český název Ostrov, který se poprvé objevuje r. 1562. Trhová osada na obchodní cestě z Chobu patřila r. 1337 mezi královská města. Kašparu Šlikovi byl Ostrov zastaven r. 1434 a zdejší stříbrné doly koncem 15.…
0.7km
více »
Ostrovský zámek.
Zámek
Před návštěvou města Ostrova bylo nezbytné seznámit se trochu s jeho historií a zjistit, co tam lze uvidět. Ukázalo se, že tou třešničkou na dortu bude místní zámek. V průvodcích se často píše o zámecké rezidenci …
0.7km
více »
Bílá brána v Ostrově
Drobné památky
Každého návštěvníka Zámecké zahrady v Ostrově na první pohled zaujme mohutné kamenné zdobení a monumentální vstup do zámeckého parku z ulice Jáchymovské. Tato jedinečná kamenická práce je datována do roku 1690 a p…
0.8km
více »
Letohrádek – Ostrov u Karlových Varů
Muzeum
Tato raně barokní stavba se nachází při jihozápadním okraji města Ostrov nedaleko Karlových Varů. Původně na tomto místě stával dřevěný letohrádek. V letech 1673-1679 zde nechal Julius František, vévoda Sasko-Laue…
0.8km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Ostrovský zámek
Zámek
Ostrovský zámek má za sebou bohatou historii .15 století byl ve vlastnictví Schliků, ale postupně zámek prošel stavebními úpravami podle toho, jak se měnily…
0.8km
více »
Zámecký park v Ostrově u Karlových Varů
Výletní místo
Na západním okraji historického města Ostrov v sousedství Klášterního Areálu se nachází krásný Zámecký park s barokním Letohrádkem a budovou Paláce princů.
První zámeckou zahradu v Ostrově založil po roce 1625 teh…
0.8km
více »
Ostrovský letohrádek v zámeckém parku
Letohrad
Ostrovský letohrádek v zámeckém parku
Na místě dnešního letohrádku stával letohrádek dřevěný. V letech 1673 – 1679…
0.8km
více »




