Přes Trutnov do Brna - 24. den - Brno: 7,5 km přes rozhledny Chvalovka a Holedná

Včera jsem si myslela, jak budu dobře spát, že konečně nebude v noci horko. Ale tlak asi pěkně lítá. Jinak si to nedovedu vysvětlit. Nejdřív se oteplovalo, v autě bylo dokonce 19 stupňů. To nebylo zase tak moc. Vyvětrali jsme a nechali malou mezerku. Ota spal jak dřevo, já se neustále budila a vrtěla se a nemohla jsem pořádně zabrat. Až k ránu, ale stejně už jsem byla v 8 zase vzhůru. Vstávám jak praštěná. Venku je střídavě jasno, občas se přežene mrak. Na sluníčku je vedro, ve stínu chladno, různě silně to fouká. Uz to vidím, jak se budu neustále svlékat a oblékat.

Naše parkoviště Mlýnské nábřeží je u skateparku a venkovní posilovny. Včera nebylo nejlepší počasí, nebyl tu nikdo. Dnes je tu však docela rušno. Aspoň vidím, že se to využívá.

Po snídani a mé ranní kávě vyrážíme. Jako včera jedeme opět hromadnou dopravou a opět přes celé město. V plánu máme navštívit dvě brněnské rozhledny, které jsou od sebe cca 6 km, takže ze zastávky na zastávku je to cca 7,5 km.

Začínáme u té vzdálenější. Vystupujeme na zastávce Říčanská a okolo Alberta po vlastním značení jdeme k rozhledně. Není to ani 1 km a je to téměř po rovině, takže na rozdýchání je to úplně ideální.

Rozhledna Chvalovka je bytelná dřevěná vyhlídka, která je postavena z tenčích klád. Připomíná myslivecký posed. Je vysoká 4 m, na vyhlídkovou plošinu ve výši 2,5 m vede žebřík o 8 příčkách. Postavily ji Lesy ČR, s.p. na podzim 2018 na úpatí stejnojmenného kopce (365m). V okolí vytyčily i několik tras pro vycházky. Chtěly tímto způsobem zatraktivnit tuto oblast Podkomorských lesů. Okolí postupně zarůstalo vegetací, která je v současné době vyšší než rozhledna. Ota je však spokojen, může si odškrtnout jednu z posledních rozhleden, které ještě nenavštívil. S tím, že nic nevidí samozřejmě spokojen není, ale na tom nic nezmění. O to víc se těší na další rozhlednu, která je nová. Tam určitě výhledy budou.

Kousek se vracíme stejnou cestou. Před silnicí odbočujeme po pěšině vlevo. Procházíme sídlištěm Bystrc po vlastním značení téměř nejkratším směrem. Cesta je pohodlná, mírně klesáme. Jen to vedro není zrovna příjemné. Konečně se dostáváme do lesíka. Procházíme podle potoku Vrbovec okolo obory v přírodním parku Pekárna.

Podcházíme dálnici, kde je dvoupatrový dálniční most. Tak je to psáno v mapě. Já to vidím trochu jinak. Podcházíme pod jedním obloukem dálničního mostu, o malý kousek dál je dvouobloukový most přes potok, který je stažen kamsi pod zem a na povrch se dostává až na druhé straně dálnice. Možné je, že potok vede těmi tunely pod dálničním mostem. Pak to skutečně bude dvoupatrový most. Z druhé strany jsme však nic neviděli.
Řeším něco naprosto nepodstatného. Jenže jsem strašně zvědavá. Raději jdeme podle potoka dál. U vstupu do obory Holedná jsme se zasekli. Marně hledám neznačenou cestu podle potoka, po které jsme chtěli pokračovat. Tam, kde by měla vést, je plot. Vypadá to, že je ohrazen kus lesa, aby se nechodilo přes dálnici. Ještě jsem se nestačila zorientovat podle mapy, když vychází z obory manželé, zdá se že místní. Ptám se jich na cestu, ochotně radí. Je to trochu delší, ale jiná možnost není. Hlavně, že je nějaká.

Vcházíme do obory a pokračujeme po žluté. Z rozcestí Vrbovec - rybník pokračujeme po žluté vlevo okolo starého hraničního kamene. Mají tady být čtyři z r. 1589 s označením bývalých vlastníků - SM (obce Jundrov patřící klášteru při kostelu Panny Marie), SA (obci Kohoutovice patřící klášteru u sv. Anny) a KK (klášter Králové na Starém Brně). Jenže další nevidíme. Přicházíme k rozcestí U jezírka. Jedno jezírko je zelené, druhé kalné, ale je to tu hezké.

Tady opět řešíme dilema. Podle rozcestníku se k rozhledně má jít po zelené. Na opačnou stranu po neznačené cestě nás k rozhledně posílá šipka. Volíme zlatou střední cestu - neznačenou, přímou, nejkratší. Vrchol Holedná (391 m) obcházíme, i když ne po vrstevnici. Mírně stoupáme. Míjíme zajímavý železný pomník Rudolfa Goly, lesníka a správce brněnských lesů. Má pravděpodobně připomínat zlomený strom.

Rozhledna je až za Holednou, takže cca v polovině cesty začínáme klesat. Konečně vycházíme z obory.

To už vidíme vysokou rozhlednu Holedná. První nápad postavit tady rozhlednu vznikl již na poč. 21. století. Česká radiokomunikační zde chtěla postavit stometrový vysílač. Ve výšce 30 m by byla vyhlídková plošina. Dostala i stavební povolení. R. 2011 bylo pokáceno několik stromů a tím to skončilo. Pravděpodobně proto, že neuspěli se svojí žádostí o dotaci.

R. 2017 byl nápad postavit rozhlednu oživen. Místo původní 20 m vysoké dřevěné rozhledny byla postavená 35,4 m vysoká kovová rozhledna, která má připomínat stromy v oboře. Je štíhlá a vysoká. Ocelová lana, které ukotvují tuto věž mají připomínat drsnou kůru kmenu. Stavba probíhala od jara 2020 a byla slavnostně otevřena v úterý 15. prosince 2020. V březnu 2021 zvítězila ve veřejné anketě "Rozhledna roku 2020", kterou pořádal Klub přátel rozhleden.

Rozhledna je volně přístupná. Na vyhlídkovou plošinu ve výši 34,3 m vede 209 kovových točitých schodů. Je vidět do údolí Svratky a podstatná část Brna, Drahanská vrchovina, Ždánický les aj.

Když vidím tu výšku a kolik schodů se musí zdolat, skoro to chci vzdát. Jenže to bych nebyla já, abych to nezkusila. Překvapivě zjišťuji, že se nahoru jde dobře. Schody jsou nízké, pohodlné. Po 16 schodech je kousek rovinky, aby se dalo vydechnout a nemuselo se balancovat na schodech. Už v polovině je vidět, jak vítr sílí. Samozrejmě si cestou řikám, proč musím až nahoru, když je už pěkně vidět v polovině. Ale stoupám a stoupám skoro bez zástavky. Jen si cestou beru na sebe bundu. Dole bylo vedro, téměř bezvětří, tady je vítr silný a ledový.

Konečně jsme nahoře. Je vidět daleko, jen panoramatická tabule tu chybí. Ota však věděl docela dost, co vidíme - prosklenou výškovou budovu finančního úřadu, výstaviště s rozhlednou, výšková budova AZ tower, Hády. Jen střed města nebyl vidět, dokonce ani Špilberk - snad jen kousek střechy jsme viděli.

Jsme spokojeni. Ota, že má další rozhlednu k odškrtnutí (konečně navštívil všechny rozhledny, postavené do r. 2022), já, že jsem tam vylezla.

Na zastávku tramvaje to máme po zelené zhruba kilometr z poměrně prudšího kopečka. Za čtvrt hodiny jsme v civilizaci. Přišli jsme přímo k zástavce Svratecká. Je tu několik stánků s občerstvením. V jednom ze zdejších bister, kde nabízí Bernarda, dáváme čočkovou polévku. Jenže nám ji donesli studenou. To jsme jim ještě vrátili, že chceme polévku teplou. Na druhý pokus dosahovala teploty polévek ze školní jídelny našeho mládi. Máme však hlad, už to neřešíme. Moc spokojeni nejsme. Za 64,- Kč jsme dostali vlažnou řídkou polévku, kde bylo trochu čočky a zeleniny. O nějaké uzenině jsme si mohli nechat jen zdát. Ani nás to moc nezasytilo. Rohlíky už neměli, stejně jako neměli Bernarda.
Stále ještě hladoví se přesouváme vedle, kde točí brněnského Sterna a krušovickou IPU Beránka. Já si dala IPU, Ota samozřejmě musel ochutnat obě. Až teď a tady koukám do mapy, abychom zjistili, že prakticky za dvěma rohy je restaurace U Mocnáře, kde vaří a dokonce točí pivo z brněnského pivovaru Hauskrecht. Tohle pivo Ota ještě neochutnal. Jdeme tam. Točí ležák 11, já si dávám fazolky se slaninou s pečivem. Celý oběd bych nesnědla. K tomu malé pivo, Ota zatuploval, jíst nechce. Asi pivo přece jen zasytí.
Konečně jsme spokojeni. S drobným deštěm jdeme na tramvaj, abychom s jedním přestupem dojeli do Babické. Už skoro neprší, ale z tramvaje vidíme duhu, chvíli dokonce dvojitou. Když jsme dorazili do naší cílové stanice, už neprší, svítí sluníčko. Až teď cestou k autu zjišťujeme, že prakticky nad námi je vysílač Hády. Včera jsme se ho v mracích nevšimli, až v noci jsme registrovali světýlko. Ale to jsme zase netušili, co to je.

Tím jsme ukončili dnešní den - zítra už Brno opouštíme. Jsme spokojeni. Výlet se podařil, nebyl moc náročný i počasí vyšlo. Jen já jsem strašně zničená, možná i proto, že jsem toho v noci moc nenaspala. Na povzbuzení dáváme slivovici, pak večeři, i když já už moc nejím. Na zapití večeře otevíráme jedno pivo, v lednici vydrželo studené, i když v autě bylo docela horko.

Dnes je skoro až do tmy na cvičišti opět rušno.

V 9 hodin jsem už v posteli. Má být chladno, ale teď je v autě 19 stupňů. Opět necháváme malou mezerku. Pevně věřím, že se už v noci konečně vyspím.

Přes Trutnov do Brna - 24. den - Brno: 7,5 km přes rozhledny Chvalovka a Holedná na mapě