Javorníky - Slovensko - 6. den - okruh 10 km: Lazy pod Makytou - Papajské sedlo - Vetrná veža - Lazy pod Makytou
Sobota 6. 9. 20325
Včera jsme opustili penzion a pivovar, ale neopustili jsme zdejší hory. Ještě jsme se byli projít ve východní části velkého regionu Velké Karlovice. Dnes bychom chtěli vyrazit do slovenské části těchto hor. Moc se nám tu líbí.
Na dnešek už spíme v autě na nám známém parkovišti Velká Hanzlůvka. V noci bylo jasno a překvapivě teplo. V autě bylo celou noc mezi 18 a 19 stupni, takže by mi stačila tenká deka. Nebylo mi ale takové horko, abych ji musela měnit. Spala jsem konečně dobře.
Mělo pršet celou noc, liják nás vzbudil až v 7 hodin. Zda začalo pršet dřív, to nevíme. Jen doufáme, že nebude pršet celý den. Na vstávání je brzy, spíme dál. V 9 nás vzbudil budík, abych si vzala prášek na ředění krve. Venku prší. Ota okamžitě usíná. Budí se před 10. hodinou. To už neprší. Vstáváme, je silně zataženo. Popojíždíme k nedalekému přístřešku.
Ani během snídaně nezačalo pršet. Koukám na předpověď, mělo by se to vybrat, ale teplota jen do 20 stupňů. To je na výlet ideální. Tedy když jim to vyjde.
Ota chtěl původně jet na Soláň, kde je nějaká folklórní akce. Mně se moc nechtělo, poslední dobou nemusím takové davové akce. Ale nechtěla jsem Otovi zkazit radost. Podřídím se. Nakonec to byl Ota, který to právě ze stejného důvodu odpískal. Lepší je být někde v lese.
Držíme se tedy našeho plánu. Zůstaneme ještě v Javorníkách, jen přejedeme na jejich slovenskou část. Jedeme do malé obce Lazy pod Makytou, kde si uděláme okruh cca 10 km. Kus trasy není značený, snad to bude schůdné.
Auto necháváme na parkovišti, kousek od malé dřevěné kapličky. Sluníčko se snaží prorazit mraky, ale zatím hodně váhavě. Hlavní je, že neprší. Procházíme kousek obcí. Z rozcestí Lazy pod Makytou, Čertov se vydáváme po žluté. Jsme na horách, tak samozřejmě do kopce. Naštěstí je to zpočátku mírné, jde se občas i po rovině. Míjíme chatovou osadu, místy se otevírají i pěkné výhledy. Ota našel jeden hříbek, ale kamaráda jsme k němu už nenašli. S houbami je to letos skutečně bída. Náhle cesta prudce stoupá. To už se blížíme na rozcestí Papajské sedlo - CZ/SK. Papajské sedlo (691 m) je nejníže položené sedlo v Javorníkách. Dokonce se tudy v minulosti nechalo přejet i povozem. Tudy vedly kupecké i pašerácké stezky. Také tady docházelo i k loupežným přepadením. Ale to už je dávno. Toho se bát nemusíme. Je tady pěkné odpočinkové místo, ale také památník 4. československé brigády, která odtud 2. 5. 1945 osvobodila celé Valašsko a okolí od nacistů.
Máme za sebou 3 km a jsme u jediného místa na trase, kde si mohu odpočinout. Je to v lese ve stínu, je však vidět, že se sluníčko snaží prorazit i sem. Dáváme tady malou svačinku. Jednak jsme si větší nevzali, ale čeká nás asi ještě 1 km prudkého stoupání. S plným břichem by to bylo ještě náročnější.
Je tu však chladno, dlouho se nezdržujeme, navíc se cítím moc dobře. Naše žlutá pokračuje do Čech, to bychom se pak k autu sotva dostali. Po hranici vede červená značka a také NS Javornický hřeben. To by také nemuselo být špatné, ale také bychom se k autu těžko dostávali. My volíme neznačenou cestu a doufáme, že po ní se k autu dostaneme.
Musíme se kousek vrátit a vpravo odbočujeme momentálně po pohodlné cestě. Ta se za chvilku dělí, my jdeme vpravo. Vše raději kontroluji v tabletu na mapě. Nerada bych zabloudila a trasu si zbytečně prodloužila. Stále stoupáme. Když jsme přišli na paseku, chceme odbočit vpravo po na mapě čárkované cestě, abychom se dostali k jedné skále, která na fotkách vypadá zajímavě. Cesta je svým způsobem schůdná. Je rozježděná od těžby dřeva, ale naštěstí je to ztuhlé, nechá se v tom jít. Přemýšlíme. Kdybychom šli dál po stejné cestě, bylo by to pohodlnější, bylo by to kratší, ale minuli bychom tu skálu.
Ota ví, jak miluji skály, sám navrhuje, že to zvládneme. Ještě se kocháme výhledy a odcházíme. Když jsme se dostali na rozcestí, ale také na náš dnešní nejvyšší bod, přecházíme jinou na mapě čárkovanou cestou, ale nádhernou a širokou. Koukám do mapy, co je to za cestu a zjišťuji, že kdybychom ze sedla šli po červené po hranici, tak bychom po této cestě přišli na toto rozcestí. Ušetřili bychom si tak tu neschůdnou, resp. mizerně schůdnou cestu. Jenže kdo to má vědět, když obě cesty jsou na mapě stejně zakreslené.
Zdá se, že sluníčko vyhrálo a pěkně hřeje. My začínáme klesat. Charakter cesty je zase jiný. Nevíme, která její část byla lepší. Cesta není moc vyšlapaná, nedá se po ní jít rychle, musí se jít opatrně, abychom se o něco nepřerazili. Hlavně já. Je pravda, že jsme šli už po horší cestě, ale je mi jasné, že mne Ota v duchu proklíná, stejně jako onu skálu.
Naštěstí po asi 3/4 km jsme se dostali na lepší cestu. Zase nás čeká stoupání, ale skutečně mírné. Už jsme u skal. Vidíme skalní hřeben, jehož součástí má být ta zajímavá vysoká skála Vetrná veža. Jenže mezi stromy téměř není vidět. Ani k ní nevede cestička, aspoň nic jí podobného nevidím. A po neschůdném kopci se mi k ní šplhat nechce. Na to jsem přece jen pohodlná.
Okolo skalního hřebene se cesta stáčí vlevo. Doufám, že ji z druhé strany lépe uvidíme. Je to však ještě horší. Ota mi ani nenadává, vidí, jak jsem smutná z toho, že tu skálu ani nevidím. Naštěstí už jdeme po pořádné cestě. Skalní hřeben občas zahlédneme mezi stromy. Zdá se, že cesta, po které jdeme, byla vysekaná ve zdejších skaliskách. U cesty vidíme velké balvany, skaliska. Po chvíli dokonce začínáme mírně klesat. Cestou jsou zajímavé výhledy, ty nám všechny útrapy nahradily. Jenže ten kus špatně schůdné cesty mi dal zabrat. Ráda bych se na chvilku posadila. Jenže o lavičce si mohu nechat jen zdát, nejsou tu ani klády. Aspoň zpomaluji. Musím pošetřit síly. Do cíle máme ještě něco přes 3 km.
Najednou vidím u cesty velký kámen. Hurá, jdu si odpočinout. Přede mnou je kopcovitý terén, je krásné pozorovat, jak se stíny mraků posouvají po kopci. Zhruba po 10 minutách jsem se zvedla. To mi stačilo k regeneraci. Už v pohodě scházím z kopce k autu. Byla jsem však ráda, když jsme k němu došli. Že už dál nemusíme. Docela mi to dnes dalo zabrat, dokonce i nohy mne bolí. Jsem však ráda, že jsem to v podstatě zvládla bez větších problémů. Cesta nebyla nic moc, ale výhledy byly nádherné. Ty za to stály.
Najednou vidím u cesty velký kámen. Hurá, jdu si odpočinout. Přede mnou je kopcovitý terén, je krásné pozorovat, jak se stíny mraků posouvají po kopci. Zhruba po 10 minutách jsem se zvedla. To mi stačilo k regeneraci. Už v pohodě scházím z kopce k autu. Byla jsem však ráda, když jsme k němu došli. Že už dál nemusíme. Docela mi to dnes dalo zabrat, dokonce i nohy mne bolí. Jsem však ráda, že jsem to v podstatě zvládla bez větších problémů. Cesta nebyla nic moc, ale výhledy byly nádherné. Ty za to stály.
Tím jsme ukončili letošní putování po Javorníkách. Užili jsme si je a přesvědčili se, že tu jsou skutečně pěkné lesy, pěkné kopečky. Zítra už se začneme vracet, ale ještě si chceme udělat výlet v Bílých Karpatech. Sice mne ty kopce lehce ničí, ale na druhé straně se mi ty hory líbí - jakékoli hory.
Na noc popojíždíme podle plánu do obce Střelná - tam v blízkosti fotbalového stadionu jsme před třemi lety spali. Snad se nebude hrát zápas a bude tam zase klid. Ten se nehraje, ale pár aut tady stojí. Parkujeme na druhé straně silnice a jdu vařit večeři. Vytáhla jsem bramboračku v pytlíku, přidala jsem do ní ten jeden hříbek a brambor. Přidala jsem ještě majoránku a česnek a je z toho výborná hustá polévka. Máme oba velkou porci. Myslela jsem, že k ní dáme ještě krajíc chleba, ale Ota ho nechtěl. Jsme najedeni.
Venku už je jen 15 stupňů, jdeme do kabiny. Okolo hřiště a tím pádem okolo nás je trasa nějakého běžeckého závodu. Občas někdo proběhne. Nevíme, kde je start, ani kde je cíl. S přibývající tmou mají závodníci na sobě výrazné vesty, čelovky a pod. Vypadá to asi na nějaký noční závod. Ale nikde jsme neviděli žádné plakáty a k nádraží, okolo kterého se běhá (možná zrovna tam je start), se nejdeme podívat. Každopádně to nebere konce, a to už je tma. V sokolovně - v klubovně u hřiště se svítí, zda tam je cíl, nevíme. Možná tam mají zase jinou akci. Hlavní je, že nás nikdo nevyhazuje, závodníkům nepřekážíme, tak se tu snad opět dobře vyspíme, letos v Javorníkách naposledy.
Je jasno, vychází měsíc, zítra bude úplněk. Aspoň uvidíme na stěhování, až půjdeme spát.
Je 10 hodin, skončil pořad s Koptou, jdeme spát. Venku je hrozná zima, v autě sotva 15 stupňů. To jsou změny počasí. Závodníci už tudy neběhají, v klubovně je stále živo, občas nějaké auto odjede, jiné přijede. Jinak je tu klid.
Je 10 hodin, skončil pořad s Koptou, jdeme spát. Venku je hrozná zima, v autě sotva 15 stupňů. To jsou změny počasí. Závodníci už tudy neběhají, v klubovně je stále živo, občas nějaké auto odjede, jiné přijede. Jinak je tu klid.
Pod rouškou tmy (bohužel svítí ten měsíc) se jdu rychle umýt a doufám, že v tomto okamžiku žádné auto nepřijede. Povedlo se. Sice jsem mytí v té zimě dost odbyla, ale mám dobrý pocit, že nejsem prasátko. Výjimečně si beru pod noční košili ještě triko s dlouhým rukávem a spodky. Po té zapeklité léčbě mi je neustále zima. Když mi bude horko, snadno se vysvleču, ale asi to nehrozí.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(49.278, 18.183)
Poslední aktualizace: 19.12.2025
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Huslenky
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Javorníky - Slovensko - 6. den - okruh 10 km: Lazy pod Makytou - Papajské sedlo - Vetrná veža - Lazy pod Makytou
Z Francovy Lhoty přes Makytu a Val. Kyčeru do Valašské Senice - retro 2002
Cestopisy
Je konec měsíce března a já opět vyjíždím na výšlap na svůj čím dál tím více oblíbený "konec" - na moravsko - slovenské pomezí u hory Makyty. Protože mezi Valašskými Klobouky a Horní Lidčí nikdo nevystupuje a ani netouž…
0.3km
více »
Na tajemnou Větrnou věž podruhé - Javorníky ( retro 2000 )
Cestopisy
Ani neproteklo tolik vody v říčce Brumovce, ani se Zeměkoule nestačila mnohokrát zavrtět kolem své osy - prostě : než se minulý úplněk stačil proměnit v ten nový, vyrážím hledat tajemnou skálu, skrytou v hlubokých lesích Moravsko - slovenského pomezí, podruhé ... ( Nevím, jak je to u druhých lidí, ale já když něco hledám a nenajdu, tak mi to tak dlouho narušuje zdárnou funkci mých "myšlenkových poskoků", že s tím dřív …
0.3km
více »
Javorníky - Papajské sedlo
Sedlo
Pokud se vydáme po červené turistické trase z Makyty na hlavní javornický hřeben, čeká nás při sestupu do Papajského sedla dosti značná ztráta nadmořské výšky, kterou potom musíme prudkým výstupem zase nahradit – …
0.4km
více »
Papajské sedlo
Sedlo
Nejníže položené sedlo v hlavním hřebeni Javorníků. Je zde rozcestí červených a žlutých turistických značek vedoucích na všechny světové strany a Památník 4. čs. briády, která odtud 2. 5. 1945 osvobodila Vsetín.…
0.5km
více »
Výhledy ze svahů Štice
Vyhlídka
Vrch Štica se vypíná už na slovenské straně Javorníků. Jeho hvozdem krytý vrchol, který dosahuje nadm. výše 862 metrů, je od státní hranice směrem na východ vzdálen vzdušnou čarou pouhý kilometr. Od sousedního a m…
0.9km
více »
Na tajemnou Větrnou věž v zimě - retro 2002
Cestopisy
V polovině února jedu v neděli vláčkem do H.Lidče a odtud busem na konečnou do Valašské Senice. ( Od horního konce dědinky pokračuje asfaltová silnička údolím okolo toku Senice až pod horu Makytu, tady se prudce s…
1.6km
více »
Větrná věž
Skalní útvar
Tuto tak trochu tajemnou a v horách "ztracenou" skalní věž najdeme nedaleko hory Makyty poblíž státní hranice, ale už na slovenské straně Javorníků. Ke skalnímu útvaru, jehož poloha je na "zelené" mapě KČT - (jako obvykle nesprávně…
2km
více »
Nejbizarnější skalní věž Javorníků
Skalní útvar
Pokud si odmyslím útvary Pulčínských skal, je pro mne nejpitoresknější skalní věží Javorníků tajuplná Větrná věž… a to i z toho prostého důvodu, že jinou skálu v hlavní části pohoří vlastně ani neznám. Já už o ní tady na Turistice kdysi psal, ale po včerejší její návštěvě (jež mne velmi nadchla) bych rád doplnil několik doplňujících informací.
Tato už na slovenské straně Javo…
2.1km
více »
Vetrná veža.
Skalní útvar
Za sedmero horami a sedmero řekami… V dnešním přeneseném smyslu slova by se dalo říct: „Za jedinou státní hranicí, ve vzdálenosti pár kilometrů nachází se zajímavé místo.“
Jak snadné na mapě a jak snadné před „dobou ZÁKAZOVOU“. Tehdy, když ještě vše bylo zcela v pořádku, tak stačilo jen obout pohory a vyjít vstříc tajemným neznámým místům za „sedmero horami a sedmero řekami“ …
2.1km
více »
Makyta
Vrchol
Nejvyšší vrchol západní části Javorníků, ležící na česko-slovenské státní hranici. Tetno vrchol poskytuje jen omezený výhled, dřevěná rozhledna byla zničena. Pod vrcholem má pramen řeka Senice, na svazích najdet…
2.4km
více »
Hora Makyta - Javorníky
Hora
Jakou atraktivitu může zvídavý turista spatřit na vrcholku hory, kde se protínají značené turistické cesty všech barev a která nese tak hezky znějící libozvučné jméno - MAKYTA? Ačkoliv to zní divně, tak na první…
2.5km
více »
Makyta - největší přírodní rezervace Javorníků
Rezervace
Tato od hlavního hřebene oddělená hora je nejmohutnějším masívem západní části Javorníků a její zalesněné vrcholové témě (923 m) dominuje příhraniční krajině Valašskosenicka a Pulčínska.
I když je tenhle Top bez v…
2.5km
více »
O hoře Makytě a Větrné věži - (retro vyprávění)
Cestopisy
Kdybych někomu položil otázku - kdo, nebo co je Makyta - a dal mu na výběr, že:
a) je to hora v Javorníkách
b) název textilní továrny v Púchově
c) jméno jedné z mých milenek
…dotyčný b…
2.5km
více »
Za tajemnou Větrnou věží - Javorníky - ( retro 2000 )
Cestopisy
Na poslední chvíli mi odpadá povinnost strávit tuto sobotu pracovně. Protože je hlášeno počasí s tropickými teplotami, rozhoduji se pro výlet do trochu vyšších kopců - ( takže na Makytu ) - a pokusit se najít na slovenské straně tajemnou skálu Větrnou věž ... Z…
2.5km
více »
Na Makytu - nejvyšší horu západních Javorníků
Tipy na výlet
Tak tentokrát jdeme na Makytu. Nejvyšší a nejmasivnější horu západních Javorníků. Na první pohled není na Makytě nic zvláštního, prostě jen zalesněná hora, ale když se trochu ponoříte do jejích tajů a tichých zákoutí, určitě se stane jedním z vašich oblíbených míst. Někdy tam za celý výlet nepotkáte ani živáčka. Klikaté lesní cestičky, vinoucí se zdánlivě do neznáma,…
3.1km
více »
Valašskosenicko - Valašská Kyčera
Kopec
Pohraniční hora Makyta, o jejíž hmotu se spravedlivě dělíme se sousedním bratrským státem, se na moravskou stranu rozevírá hluboce zařezaným klínem údolí, ve kterém byly už dávno v minulosti založeny dvě dědi…
3.6km
více »
Kohútka
Vrchol
Vrchol Kohútka leží na hlavním hřebeni Javorníků. Je zde Rozcestí červené a žluté turistické značky vedoucí na všechny světové strany. V blízkosti vrcholu dále po hřebeni najdete lyžařský areál s horsk…
3.9km
více »
Javornická Kohútka
Výletní místo
Javorníky jsou nádherným pohraničním pohořím, táhnoucím se desítky kilometrů od Čadce až po soutěsku Lomensko u Lidečka, ale do naší republiky zasahuje jen jejich menší část. Naštěstí k ní patří i kus hlavního hře…
4km
více »
Ubytování v horském hotelu Kohútka
Dům, budova
Milovníci zimních sportů i turistiky mohou po celý rok využít ubytování v horském hotelu Kohútka, nacházejícím se na hřebenu Javorníků na moravsko - slezském pomezí, ve výšce 960 metrů, v blízkosti SKI AREÁLU…
4km
více »
Skibufet Kurník s výhledovou terasou na Kohútce
Dům, budova
Na výhledovém vrcholu Javorníků na česko - slovenské hranici stojí horský hotel Kohútka, kde lze využít ubytování i stravování po celý rok. V jeho těsné blízkosti nad velkou sjezdovkou n…
4km
více »
Ostatní valašskosenické "kameně"
Skalní útvar
Závěrem putování po nádherném, ale málo známém okolí Valašské Senice a jejích přírodních zajímavostí, se "letem světem" seznámíme ještě s několika zajímavými místy. S nejvýraznějšími - (netvrdím, že také nejlíbiv…
4.2km
více »
Kohútka - Javorka
Rozcestí
Rozcestí červené a žluté turistické značky poblíž hraničního vrcholu Kohútka na hlavní Hřebenovce Javorníků. Kousek odtud jsou chaty Javorka a Kohútka a lyžařský areál. Červená značka vede po hřebeni k chatě Por…
4.2km
více »
Javorníky - sobota.
Tipy na výlet
Původně jsme chtěli vyjet už minulý týden, jenže smutná událost v rodině to zrušila. Tak aspoň vyrážíme následující sobotu 26.října. V pátek to ještě nešlo. Naštěstí máme v pondělí svátek, tak si hor snad užijeme.…
4.4km
více »
Z Lidečka přes hory a doly na Valašskosenicko
Cestopisy
Blíží se konec února, ale letošní vývoj počasí jde, potvora, jaksi "popředu." Předbíhá se jako nástěnné hodiny, koupené na trhu a to, co vidíme okolo nás, tak to už je přece pravé a nefalšované jaro! K tomu dost…
6km
více »
Ski centrum Kohůtka - Javorníky
Ski areál
Provozní doba střediska - od 9:00 do 16:00
Parkování - pro návštěvníky Horského hotelu Kohútka přímo na hotelovém parkovišti zdarma po celou dobu pobytu, pro ostatní návštěvníky taktéž zdarma na centrálním parkovišti v horském sedle pod Kohútkou popř. na z…
6.5km
více »
Huslenky
Vesnice
Obec Huslenky leží východně od Vsetína. Obcí prochází silniční tah vedoucí ze Vsetína na Slovensko do Makova. Huslenkami také vede železniční trať ze Vsetína do Velkých Karlovic. Obec se rozkládá v údolí tvořené…
7km
více »
Balaton u Nového Hrozenkova
Jezero
Umělé jezero poblíž spojovací silnice mezi Novým Hrozenkovem a Karolinkou vzniklé těžbou štěrkopísku. Obklopené plážemi a nezbytným zázemím. V areálu je sociální zařízení, bufet, hřiště na plážový volejbal. Nacház…
7.7km
více »
Pulčínské skály
Skalní útvar
Chráněný přírodní útvar Pulčínské skály se nachází poblíž obce Pulčín, jižně od Vsetína. Jsou součástí NPR Pulčín-Hradisko. Není bez zajímavosti, že skály byly útočištěm člověka již v prn…
9.3km
více »
Velké Karlovice
Vesnice
Obec Velké Karlovice je jedna z největších obcí na Valašsku. Najdeme ji v údolí, které odděluje Beskydy, Vsetínské vrchy a Javorníky. Velké Karlovice leží východním směrem od Vsetína nedaleko státní hranice se Slo…
11.8km
více »
Čertovy skály
Skalní útvar
Máte-li rádi přírodu a vše, co k ní patří, pak vám doporučujeme navštívit pískovcové skály, kterým se začalo říkat Čertovy podle pověsti o sázce chytrého valašského mlynáře s čertem. Jedná se o skalní stěnu charak…
12.7km
více »




