Loading...
Tipy na výlet • Rodina s dětmi • Romantika • Putování (více dnů) • Za kulturou • Do přírody • Na kole • Se psem
Vzhledem k tomu, že je dvoumilionová Vídeň nejen současnou rakouskou metropolí, ale i někdejším hlavním městem rakousko-uherského mocnářství, je celkem pochopitelné, že vybrat několik zdejších absolutních NEJ je záležitostí poměrně obtížnou až nezáviděníhodnou. Autor článku Vídeň navštěvuje vždy velmi rád a volil podle svého nejlepšího vědomí a svědomí (hlavně ale dle osobního vkusu), takže se raději hned na úvod omlouvá všem, kteří by v následujících řádcích očekávali i „zbytečnosti“ typu lunapark Prátr nebo nákupní Mariahilfer Straße.
Tento – lehce atypický – tip na výlet chce upozornit na místa, která by si žádný návštěvník Vídně neměl nechat uniknout. Většina vybraných atraktivit je umístěna v centru města, které je položkou na seznamu UNESCO, a v rámci objektivity jsem mezi 7 položek – i když s těžkým srdcem – zařadil pouze jednu stavbu gotickou. Jednotlivé atraktivity jsou úmyslně řazeny jen podle abecedy, protože pořadí jejich důležitosti si může každý určit sám ...
Hofburg
Palácový komplex v centru města býval ve své historii hradem i sídlem habsburských panovníků nebo rakouského prezidenta. Zdejší hrad byl postaven v roce 1275, ale dnešní monumentální vstup v Michaeletrakt pochází až z roku 1888. Za pozornost zde stojí zejména Císařská klenotnice s korunovačními klenoty Svaté říše římské i Rakouského císařství, Rakouská národní knihovna se skvostnou sbírkou rukopisů, prvotisků, globů a grafiky nebo gotická kaple Nurgkapelle.
katedrála sv. Štěpána
Svatoštěpánská katedrála je jednou z nejvýznamnějších gotických památek v Rakousku. Její stavba byla zahájena v roce 1137 (tehdy se jednalo o kostel románský), současná podoba chrámu pak vznikala postupně v letech 1359 až 1578. Interiérový mobiliář je převážně barokní a pochází z poloviny 17. století. Nejznámější částí exteriéru je západní průčelí s Obří bránou a dvojicí Pohanských věží, pestrobarevná střecha nebo 136,4 m vysoká jižní věž. V trojlodním interiéru zaujme hlavně Pilgramova pozdně gotická kazatelna (dnes už je spojována spíše se jménem Niclas Gerhaert van Leyden), raně barokní hlavní oltář, gotické kaple sv. Barbory a sv. Kateřiny nebo skulptura Bolestného Ježíše (Ježíš s bolestí zubů) z 15. století.
kostel sv. Karla Boromejského
Barokní kostel sv. Karla Boromejského byl postaven v letech 1715 až 1735 a ve své podobě spojuje indický Taj Mahal, turecký chrám Hagia Sofia a římský Trajánův sloup. Kostel se nachází na Karlově nám. a jeho kopule dosahuje výšky 72 m. Pro nás je zajímavé, že vznik tohoto svatostánku je spojován s mnoha jmény, se kterými se můžeme setkat i v naší domovině. Stavbu totiž vedl rakouský dvorní arch. Johann Bernhard Fischer von Erlach (ten navrhl i podobu hlavního oltáře) se svým synem Josephem Emanuelem, freskovou výzdobu provedl Johann Michael Rottmayr a model oltářní sochy Nanebevzetí sv. Karla Boromejského na oblaku dodal sochař Ferdinand Maxmilián Brokoff.
Kunsthistorické muzeum
Vídeňské KHM je všeobecně považováno za jedno z nejvýznamnějších evropských muzeí, což platí i pro všechny jeho sekce. Neorenesanční budova muzea byla na nám. Marie Terezie postavena v letech 1872 až 1891 podle projektu slavného německého architekta Gottfrieda Sempera (s asistencí domácího Karla von Hasenauera). Muzeum má několik sekcí a jeho návštěva tak může být celodenním programem. Egyptsko-orientální sbírka nabízí v části egyptské více než 17.000 předmětů pocházejících z období téměř 4.500 let a mezi hlavní klenoty zde patří bohatě zdobená kultovní komnata Ka-ni-nisut ze Staré říše, četné sarkofágy, lidské a zvířecí mumie nebo knihy mrtvých. Z orientální sbírky zaujmou např. obličejové stély ze starověké Jižní Arábie. Antická sbírka svou nabízí předměty z období více než tří tisíciletí a k vidění je asi 2.500 předmětů. Nejcennější jsou unikátní antické kameje, zlatý poklad Nagyszentmiklós, sbírka váz nebo socha muže z Kypru. V umělecké komoře neboli Kunstkammer se nachází celkem 2.200 fascinujících uměleckých děl ze zlata či slonoviny. Nechybí ani Českokrumlovská Madona, cenné hodiny či různé kuriozity. Opomenout nelze sbírku mincí, ale do KHM se chodí hlavně kvůli obrazové galerii. Ta vznikla z uměleckých sbírek Habsburků a dnes je jednou z největších svého druhu na světě. Jména jako Hieronymus Bosch, Tizian, Veronese, Tintoretto, Rubens, Jan van Eyck, van der Weyden, Albrecht Dürer, Lucas Cranach, Pieter Bruegel, Vermeer, Rembrandt, Raphael, Caravaggio nebo Velázquez musí oslovit snad úplně každého.
Ringstraße
Vídeňská Ringstraße neboli Okružní ulice má několik částí a je klasickým reprezentativním bulvárem z II. poloviny 19. století, který nahradil hradby vnitřního města a na kterém najdeme několik významných historických budov. Zmínit musíme zejména neorenesanční Státní operu z roku 1869, neoklasicistní budovu Parlamentu z let 1874 až 1883 (projekt Theophil von Hansen), neogotickou radnici z let 1872 až 1883 (projekt ve stylu vlámské gotiky Friedrich von Schmidt), divadlo Burgtheater z roku 1888 (projekt Semper a von Hasenauer), univerzitu z let 1877 až 1884 (projekt Heinrich von Ferstel) a krásný neogotický kostel Votivkirche s 99 m vysokou věží. Jeho stavba podle Ferstelova projektu byla zahájena v roce 1853 a trvala více než 20 let.
zámky Horní a Dolní Belveder
Pozoruhodný komplex dvou zámků propojených nádhernou zahradou vznikal pro prince Evžena Savojského v letech 1714 až 1723. Autorem projektu byl jeden z nejvýznamnějších architektů rakouského baroka Johann Lucas von Hildebrandt. Jestliže dolní zámek je skromnější zámeckou rezidencí, jejíž součástí byly od počátku stáje a oranžérie, horní zámek můžeme označit za přepychové šlechtické sídlo. Oba zámky dnes slouží jako galerie – v Dolním Belvederu je k vidění středověké umění a bývají zde krátkodobé výstavy, expozice Horního Belvederu je postavena zejména na obrazech čelního představitele vídeňské secese Gustava Klimta v čele s Polibkem a Judith. Zahrady Belvederu jsou vrcholem barokní zahradní architektury a jejich součástí je např. Rybník zrcadlení, tři velké terasy s vodními rezervoáry, komorní zahrada Kammergarten nebo Alpská zahrada (nejstarší v Evropě). Nechybí ani velmi bohatá sochařská výzdoba.
zámek Schönbrunn
Vídeňský Schönbrunn je nejnavštěvovanější rakouskou památkou a řadí se k nejkrásnějším barokním areálům Evropy. Je součástí seznamu UNESCO, býval letním sídlem Habsburků a v jeho komnatách pobývaly a velkolepou zahradou se procházely osobnosti jako Marie Terezie, František Josef II. nebo Sissi. Schönbrunn vznikl v roce 1642 jako letohrádek, který nechala Marie Terezie po roce 1743 kompletně přestavět. Zámek má celkem 1.441 pokojů, z toho 45 je možné navštívit (nejznámější jsou Zrcadlový sál, Vieux-Lacque nebo Milionová komnata). Vnitřní vybavení je ve stylu rokoka. Součástí schönbrunnského zámeckého komplexu je i volně přístupný, rozsáhlý zámecký park s fontánami a sochami, nádherný Gloriet, Muzeum císařských kočárů, Zahrada korunního prince, Oranžérie, zahradní labyrint, Palmový dům, Dům pouští a skvělá ZOO.
Někdejší hlavní město mocnářství nabízí nepřeberné množství ubytovacích prostor i občerstvoven všech typů, úrovní a cenových kategorií.
Ve Vídni asi vždy jen a jen líbilo. K vidění tady toho je opravdu hodně a všechny výše uvedená místa navštěvujeme opakovaně … a rádi. Někdy i téměř zalitujeme, že nám Pán Bůh tu monarchii zachovati neráčil ...
Dá se říct, že vstup do interiérů všech popsaných „atrakcí“ je zpoplatněn (min. to platí do těch nejzajímavějších částí). Ale minimálně jednou by si tyto skvosty měl v plné verzi užít snad každý ... stojí to opravdu za to (bez ohledu na výši vstupného).
Velmi rád bych ještě přidal alespoň Albertinu (skvostná umělecká galerie založená v roce 1776), kapucínský kostel s císařskou hrobkou, Hundertwasserhaus (barevný a „vlnící se“ bytový komplex z let 1983 až 1985) nebo pár středověkých kostelů, ale 7 je prostě 7 ...
PS: Vzhledem k tomu, že se mi teď v mém „historickém archivu fotografií“ nepodařilo najít některé potřebné snímky z Vídně, použil jsem výjimečně jako ilustrační foto i pár skenů svých turistických vizitek.