Libníkovice – historie obce a rozhledna Libníkovice

Trošku cik cak projíždíme Královéhradeckým krajem, abychom zvládli navštívit všechny rozhledny této oblasti. Z rozhledny Osičiny jedeme prakticky přímo na západ k další rozhledně se zajímavou historií.

Obec leží zhruba 15 km na východ od krajského města Hradec Králové. Pravděpodobně byla založena ve 13. století. První písemná zmínka je však až z r. 1546. V té době patřila obec pod tvrz v Ledcích, které jsou zhruba 6 km jihovýchodním směrem. Majitelé se často měnili. V době po zrušení roboty se v oblasti na sever a západ od Hradce Králové zakládají rybníky. Na celém panství jich bylo asi šedesát. Samotné Libníkovice jich měly třináct.

Pro obec byla nejdůležitější památná, pravděpodobně 350 let stará lípa, která stála na kopci severně nad obcí. Říkalo se jí Národní lípa. V obrovské koruně byla vytvořena podlaha, na kterou se vešlo až 25 hudebníků, kteří hráli při slavnostech, které se zde pořádali. První koncert byl 6 července 1890 při příležitosti hasičské slavnosti.

Tomu všemu udělala konec obrovská větrná smršť, která ve čtvrtek 4. července 1925 postihla část střední Evropy, tedy i tuto oblast. Vichr odnášel střechy, vyvracel sloupy elektrického vedení i stromy. V obci byly poškozeny všechny domy, ale největší katastrofou bylo, že tomuto větru neodolala ani památná lípa. Obyvatelé se shodli na tom, že domy se nechají opravit, ale lípu jim již nikdo nevrátí. I když všichni měli plno práce s opravami, uspořádali u padlé lípy v neděli 26.července pietní slavnost na rozloučenou, které se zúčastnili i lidé z okolí. Dokonce i hymna zazněla.

Aby místo nezůstalo prázdné, bylo r. 1930 rozhodnuto na památku této lípy postavit na kopci rozhlednu. Na její stavbu z větší části přispěli samotní občané. Železná rozhledna na betonových základech byla slavnostně otevřena 12. července 1930. R. 1992 byla opravena, r. 2004 nově natřena a nyní je volně přístupná. Je 15 metrů vysoká, má dvě plošiny, ale z té nižší není nic vidět, jen dřevěné posezení u rozhledny. Nahoru vede 70 schodů.

I když r. 2005 byly nejvyšší stromy vykáceny, je shora stále omezený výhled, a to pouze severním a částečně západním směrem - je vidět Zvičina, Krkonoše, Podkrkonoší a Polabská nížina.

U rozhledny se nechá pouze posedět u dřevěného přístřešku a najíst se z vlastních zásob. Asi ani v obci žádná možnost není.

Tady se nám mohlo líbit jen to, že jsme navštívili další rozhlednu a samozřejmě historie jejího vzniku. Nevypadá příliš pevně, dost to foukalo, měli jsme i strach, že to s námi musí spadnout, ale vydržela. Také proto je psáno, že na ni může max. 5 osob a že vstup je na vlastní nebezpečí.

K rozhledně nevede značená cesta. Z obce je nutno odbočit na Výravu, pak nejdřív odbočuje vlevo silnice do Horního Černilova a jen o kousek dál vede vlevo polní cesta, po které cca po 200 metrech dojdete k rozhledně. Tuto cestu doporučuji pro pěší nebo cyklisty. Zaparkovat se tady nikde nenechá.

Kdo jede autem, tak je lepší odbočit do Horního Černilova. Po cca 200 metrech je vlevo nějaký areál, kde se na betonových panelech nechá zaparkovat. K rozhledně se odbočuje jen o kousek dál vpravo – pěšina nejdřív vede podle okraje lesa a pak zatáčí vpravo do lesa k rozhledně. Tato cesta je nepatrně kratší a asi o trochu víc do kopce.

Přes obec vede cyklotrasa - zdejší oblast je cyklotrasami protkána, takže možností, kam se vypravit je celá řada.

Libníkovice – historie obce a rozhledna Libníkovice na mapě