Jílovice
Tato ves získala svůj název spíše od jílovité půdy ze zrušených opuk než od jílování (starý způsob získávání zlata ze sedimentů ve svažitém terénu). Pokud otevřeme dílo prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. II. díl. CH-L", tak v něm nalezneme o ní pouze toto: "2. Jílovice (lid. v Jílovici, do Jílovice), ves 7 km zjz. od Opočna: 1458 Janovi z Chlumce zapsány vsi kláštera Svatého Pole Libřice, Jílovice, Líčno, Sedl. z A. kapit. 33/528; 1598 Jílovice ves, Rojkův výpis z U. opočen.; 1654 Jilowicze, BR. 11/286; 1790 Hft Opocžna: Gilowitz von 38 N., Schaller XV, 178; úř. 1854 Jílovice."
Toto místo bylo osídleno již v době kamenné. Koncem 19. století zde bylo nalezeno několik kamenných sekyrek a dalších nálezů, jež se do dnešní doby nedochovaly nebo není již známo, že se nalezly zrovna zde. Sama ves však byla založena nejspíše někdy až na přelomu 12. a 13. století, což by dokazovala mapa v muzeu v Sušici z roku 1151, na níž je Jílovice zaznamenána. Byla však později restaurována, čímž ztrácí průkaznou hodnotu. Ve 14. století patřila ves pod správu kapituly Vyšehradské a příslušela k cisterciáckému kláštěru Svaté pole (Klášter nad Dědinou). Po vypálení kláštera Orebity v roce 1420 se Jílovice dostala do držení pánů z Opočna, později Trčků z Lípy. Nejstarší písemná zmínka o vsi pochází z roku 1458, kdy král Jiří z Poděbrad zapsal vsi kláštera Svatého pole: Libřice, Jílovice, Lično, Městec, Dobré, Hlinné, Bačetín a Sudín. V roce 1713 byla ves přidělena k znovuobnovené faře v Českém Meziříčí, předtím od Bílé hory patřila k Třebechovicím pod Orebem. V roce 1732 podali evangeličtí poddaní z Šestajovic, Rohenic, Slavětína, Českého Meziříčí, Jílovice a Jeníkovic, jichž bylo do 500 osob, a kteří se zorganizovali do náboženské společnosti, písemnou žádost své vrchnosti, aby jim bylo povoleno jejich náboženství soukromě konat, svobodně vyznávat, cvičit se v pobožnosti a k tomuto účelu užívat tehdy opuštěný kostel v Újezdě, či podle akt ze zámeckého archivu v Opočně, chrámu Páně v Jeníkovicích, poněvadž dobře vědí, že své dědičné milostivé vrchnosti pravé nevolnictví, poddanství a věrné poslušenství přísahali, musejí však doznat, že podle toho živi nebyli, roboty že nedobře vykonávali, milostivou vrchnost okrádali a šidili, a proto aby své spasení neztratili, chtěli pokání činit a Boha za odpuštění prosit. Bylo však s nimi naloženo jako s buřiči, a tak skončili v nejlepším případě ve vězení. Z Jílovice byli vyslýcháni například M. Kupka a J. Hlaváček. Do vsi byli též vysláni vojáci. Na lákání pátera Liberdy, který byl ve službách pruského krále, odešlo v roce 1742 z Jílovice 26 zdejších obyvatel, kteří tak dali přednost své víře před vlastí. V Soupisu nekatolíků panství opočenského z roku 1742 se hovoří o 7 vězněných obyvatelích (1 sedlák, 4 chalupníci, 2 ženy) a 1 zahradníkovi, který uprchl z panství. V té době vykládal slovo Boží a kázal zdejší sedlák Václav Horák. V roce 1782 bylo v Jílovici 38 rodin a 193 obyvatel. Roku 1786 byla ves přidělena k lokálii ve Vysokém Újezdu, kam byla v téže době rovněž přiškolena. Součástí opočenského panství zůstala obec až do zrušení poddanství a prozatímního zřízení obecního.
V roce 1849 se stala Jílovice samostatnou politickou obcí. O 3 roky později vyhořela stavení čp. 27, 28 a 10. 25. ledna 1866 došlo k požáru domů čp. 50, 51 a 47. 1. října 1866 vyhořela čp. 4-6, 42, 45-49, 51, 54 a 58. Tento požár, jež si vyžádal škodu ve výši 41 700 zlatých, byl nejspíše založen vojáky jako jakási pomsta. 7. prosince 1868 zasáhla obec velká vichřice. Nebylo snad domu, jenž by nepřišel o střechu. Roku 1887 byl ustaven SDH, jehož stanovy byly c. k. místodržitelstvím schváleny o rok později. V roce 1898 vznikla hospodářsko-čtenářská beseda „Jitřenka“. 15. září 1900 objevili 2 školáci v blízkém lese mrtvolku novorozence, kterého uškrtila Anna Procházková, 24letá svobodná dcera statkáře z Jeníkovic. V roce 1902 došlo k urovnání návsi a jejímu osazení topoly. Roku 1907 byl založen Spořitelní a záložní spolek a vybudována cesta k Tošovu. V roce 1913 byla zakončena meliorace Lipin. 28. srpna 1914 se pokusila o sebevraždu nevyléčitelně nemocná Anna Černá. Když se jí nepodařilo zabít asi 38 ranami paličkou do hlavy, skočila do vodní nádržky ve sklepě, kde se utopila. Na fronty 1. světové války narukovalo 98 místních mužů, z nichž 11 padlo a 1 byl veden jako nezvěstný a následně byl soudně prohlášen za mrtvého.
26. dubna 1919 byla založena TJ Sokol, jež fungovala do roku 1931. V roce 1924 byly obce Skršice, Tošov, Výrava a Jílovice zúčastněny na parcelaci dvora Tošova. O rok později došlo k elektrifikaci obce. Za německé okupace nesla ves pojmenování Jillowitz. Roku 1941 bylo vybudováno skladiště Hospodářského družstva. 10. května 1945 přijela do obce Rudá armáda. Při osidlování Sudet odešlo z obce 120 obyvatel. Roku 1952 byl uspořádán v obci okresní hasičský sjezd a cvičení. 13. srpna 1957 bylo založeno JZD, k němuž bylo 1. ledna 1965 připojeno JZD Vysoký Újezd. V roce 1970 došlo k zahájení výstavby vodovodu. 1. ledna 1975 po připojení JZD Skršice a JZD Králova Lhota vzniklo JZD Nový směr Jílovice, jež bylo připojeno 1. ledna 1986 k JZD Dukla České Meziříčí. 3. května 1975 byl místním hasičům předán do užívání nový objekt s požární zbrojnicí, klubovnou a schůzovou místností, který byl vybudován během 2 let v akci Z. 1. ledna 1976 došlo ke sloučení MNV v Jílovici a v Českém Meziříčí. V roce 1977 vznikl tenisový oddíl, který byl přiřazen k TJ Vysoký Újezd. Téhož roku byla provedena rekonstrukce elektrického vedení po obci a o rok později došlo k zřízení veřejného osvětlení. 1. ledna 1981 se stala Jílovice součástí Českého Meziříčí. V roce 1982 byla opravena cesta k Tošovu. Roku 1987 byla zahájena obnova čp. 103 a výstavba sportovního hřiště. 24. listopadu 1990 se Jílovice stala opět samostatnou obcí. V roce 1997 ukončil svou činnost tenisový oddíl kvůli nedostatku hráčů a byl založen ženský volejbalový oddíl, který se v sezóně 1998-1999 stal okresním přeborníkem. 12. února 1998 vznikla TJ Jílovice. V roce 2003 došlo k plynofikaci obce. V letech 2004-2005 byl vybudován suchý poldr. 9. října 2007 obdržela Jílovice své obecní symboly (viz https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/3969). 28. května 2016 zasáhla obec blesková povodeň. V září téhož roku bylo otevřeno nové multifunkční hřiště s umělým povrchem.
Ze zdejších pamětihodností zmiňme: pomník M. Jana Husa, jenž byl slavnostně odhalen 6. července 1934; kamenný kříž z roku 1883 se zvoničkou v podobě dřevěné rozsochy, která tu stávala již v témže roce (6. února 1918 zrekvírován zvonek, nový pořízen v roce 1921 a roku 1972 vyměněn dřevěný sloup) a pomník obětem obou světových válek, jenž byl slavnostně odhalen 28. října 2019. Nejznámějším zdejším rodákem je evangelický básník Josef Baše (31. března 1850 Jílovice - 10. ledna 1899 Hradec Králové) a pocházel odtud rovněž učitel jezdeckého učiliště v Pardubicích kapitán Václav Procházka.
Toto místo bylo osídleno již v době kamenné. Koncem 19. století zde bylo nalezeno několik kamenných sekyrek a dalších nálezů, jež se do dnešní doby nedochovaly nebo není již známo, že se nalezly zrovna zde. Sama ves však byla založena nejspíše někdy až na přelomu 12. a 13. století, což by dokazovala mapa v muzeu v Sušici z roku 1151, na níž je Jílovice zaznamenána. Byla však později restaurována, čímž ztrácí průkaznou hodnotu. Ve 14. století patřila ves pod správu kapituly Vyšehradské a příslušela k cisterciáckému kláštěru Svaté pole (Klášter nad Dědinou). Po vypálení kláštera Orebity v roce 1420 se Jílovice dostala do držení pánů z Opočna, později Trčků z Lípy. Nejstarší písemná zmínka o vsi pochází z roku 1458, kdy král Jiří z Poděbrad zapsal vsi kláštera Svatého pole: Libřice, Jílovice, Lično, Městec, Dobré, Hlinné, Bačetín a Sudín. V roce 1713 byla ves přidělena k znovuobnovené faře v Českém Meziříčí, předtím od Bílé hory patřila k Třebechovicím pod Orebem. V roce 1732 podali evangeličtí poddaní z Šestajovic, Rohenic, Slavětína, Českého Meziříčí, Jílovice a Jeníkovic, jichž bylo do 500 osob, a kteří se zorganizovali do náboženské společnosti, písemnou žádost své vrchnosti, aby jim bylo povoleno jejich náboženství soukromě konat, svobodně vyznávat, cvičit se v pobožnosti a k tomuto účelu užívat tehdy opuštěný kostel v Újezdě, či podle akt ze zámeckého archivu v Opočně, chrámu Páně v Jeníkovicích, poněvadž dobře vědí, že své dědičné milostivé vrchnosti pravé nevolnictví, poddanství a věrné poslušenství přísahali, musejí však doznat, že podle toho živi nebyli, roboty že nedobře vykonávali, milostivou vrchnost okrádali a šidili, a proto aby své spasení neztratili, chtěli pokání činit a Boha za odpuštění prosit. Bylo však s nimi naloženo jako s buřiči, a tak skončili v nejlepším případě ve vězení. Z Jílovice byli vyslýcháni například M. Kupka a J. Hlaváček. Do vsi byli též vysláni vojáci. Na lákání pátera Liberdy, který byl ve službách pruského krále, odešlo v roce 1742 z Jílovice 26 zdejších obyvatel, kteří tak dali přednost své víře před vlastí. V Soupisu nekatolíků panství opočenského z roku 1742 se hovoří o 7 vězněných obyvatelích (1 sedlák, 4 chalupníci, 2 ženy) a 1 zahradníkovi, který uprchl z panství. V té době vykládal slovo Boží a kázal zdejší sedlák Václav Horák. V roce 1782 bylo v Jílovici 38 rodin a 193 obyvatel. Roku 1786 byla ves přidělena k lokálii ve Vysokém Újezdu, kam byla v téže době rovněž přiškolena. Součástí opočenského panství zůstala obec až do zrušení poddanství a prozatímního zřízení obecního.
V roce 1849 se stala Jílovice samostatnou politickou obcí. O 3 roky později vyhořela stavení čp. 27, 28 a 10. 25. ledna 1866 došlo k požáru domů čp. 50, 51 a 47. 1. října 1866 vyhořela čp. 4-6, 42, 45-49, 51, 54 a 58. Tento požár, jež si vyžádal škodu ve výši 41 700 zlatých, byl nejspíše založen vojáky jako jakási pomsta. 7. prosince 1868 zasáhla obec velká vichřice. Nebylo snad domu, jenž by nepřišel o střechu. Roku 1887 byl ustaven SDH, jehož stanovy byly c. k. místodržitelstvím schváleny o rok později. V roce 1898 vznikla hospodářsko-čtenářská beseda „Jitřenka“. 15. září 1900 objevili 2 školáci v blízkém lese mrtvolku novorozence, kterého uškrtila Anna Procházková, 24letá svobodná dcera statkáře z Jeníkovic. V roce 1902 došlo k urovnání návsi a jejímu osazení topoly. Roku 1907 byl založen Spořitelní a záložní spolek a vybudována cesta k Tošovu. V roce 1913 byla zakončena meliorace Lipin. 28. srpna 1914 se pokusila o sebevraždu nevyléčitelně nemocná Anna Černá. Když se jí nepodařilo zabít asi 38 ranami paličkou do hlavy, skočila do vodní nádržky ve sklepě, kde se utopila. Na fronty 1. světové války narukovalo 98 místních mužů, z nichž 11 padlo a 1 byl veden jako nezvěstný a následně byl soudně prohlášen za mrtvého.
26. dubna 1919 byla založena TJ Sokol, jež fungovala do roku 1931. V roce 1924 byly obce Skršice, Tošov, Výrava a Jílovice zúčastněny na parcelaci dvora Tošova. O rok později došlo k elektrifikaci obce. Za německé okupace nesla ves pojmenování Jillowitz. Roku 1941 bylo vybudováno skladiště Hospodářského družstva. 10. května 1945 přijela do obce Rudá armáda. Při osidlování Sudet odešlo z obce 120 obyvatel. Roku 1952 byl uspořádán v obci okresní hasičský sjezd a cvičení. 13. srpna 1957 bylo založeno JZD, k němuž bylo 1. ledna 1965 připojeno JZD Vysoký Újezd. V roce 1970 došlo k zahájení výstavby vodovodu. 1. ledna 1975 po připojení JZD Skršice a JZD Králova Lhota vzniklo JZD Nový směr Jílovice, jež bylo připojeno 1. ledna 1986 k JZD Dukla České Meziříčí. 3. května 1975 byl místním hasičům předán do užívání nový objekt s požární zbrojnicí, klubovnou a schůzovou místností, který byl vybudován během 2 let v akci Z. 1. ledna 1976 došlo ke sloučení MNV v Jílovici a v Českém Meziříčí. V roce 1977 vznikl tenisový oddíl, který byl přiřazen k TJ Vysoký Újezd. Téhož roku byla provedena rekonstrukce elektrického vedení po obci a o rok později došlo k zřízení veřejného osvětlení. 1. ledna 1981 se stala Jílovice součástí Českého Meziříčí. V roce 1982 byla opravena cesta k Tošovu. Roku 1987 byla zahájena obnova čp. 103 a výstavba sportovního hřiště. 24. listopadu 1990 se Jílovice stala opět samostatnou obcí. V roce 1997 ukončil svou činnost tenisový oddíl kvůli nedostatku hráčů a byl založen ženský volejbalový oddíl, který se v sezóně 1998-1999 stal okresním přeborníkem. 12. února 1998 vznikla TJ Jílovice. V roce 2003 došlo k plynofikaci obce. V letech 2004-2005 byl vybudován suchý poldr. 9. října 2007 obdržela Jílovice své obecní symboly (viz https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/3969). 28. května 2016 zasáhla obec blesková povodeň. V září téhož roku bylo otevřeno nové multifunkční hřiště s umělým povrchem.
Ze zdejších pamětihodností zmiňme: pomník M. Jana Husa, jenž byl slavnostně odhalen 6. července 1934; kamenný kříž z roku 1883 se zvoničkou v podobě dřevěné rozsochy, která tu stávala již v témže roce (6. února 1918 zrekvírován zvonek, nový pořízen v roce 1921 a roku 1972 vyměněn dřevěný sloup) a pomník obětem obou světových válek, jenž byl slavnostně odhalen 28. října 2019. Nejznámějším zdejším rodákem je evangelický básník Josef Baše (31. března 1850 Jílovice - 10. ledna 1899 Hradec Králové) a pocházel odtud rovněž učitel jezdeckého učiliště v Pardubicích kapitán Václav Procházka.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.250, 16.013)
Poslední aktualizace: 31.5.2026
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Jílovice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Jílovice
Jílovice
Vesnice
Jílovice - první písemná zpráva o obci pochází z roku 1458. Dnes v obci na návsi najdeme obnovený pomník ukřižování se zvoničkou a Pomník Mistra Jana Husa. V obci se kříží tři cyklotrasy KČT, jsou to č. 4256, 4165 a 4166.
0.2km
více »
cykloturistické rozcestí pod Vysokým Újezdem
Rozcestí
Cykloturistický rozcestník, který se nachází v křižovatce po obcí Vysoký Újezd, ukazuje cykloturistům cestu do dvou směrů. Po trase KČT č. 4165 ve směru Třebechovice - Jeníkovice a po trase KČT č. 4167 od rozcestí…
1km
více »
cykloturistické rozcestí - Libníkovice, u rozhledny
Rozcestí
Cykloturistický rozcestník, který se nachází v prostoru křižovatky ve směru k Třebechovicím, ukazuje cyklistům cestu do dvou směrů. Po cyklotrase KČT č. 4257 ve směru Piletice, Slatina, Librantice - Libníkovíce, J…
1km
více »
Chátrající rozhledna Libníkovice.
Tipy na výlet
Nenáročný výlet na rozhlednu, která leží nedaleko od krajského města Hradce Králové. Je dostupná autem, takže se může jednat o krásný rodinný výlet.
Z Hradce se vydáme směr Šumperk po silnici č. 11. Na Slezském p…
1.1km
více »
Libníkovice
Vesnice
Když se podíváme na název obce, tak nám vytane na mysli to, že musí mít něco společného s pražskou Libní a podobnými jmény. Nahlédnutím do knihy prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původ…
1.2km
více »
Rozhledna v Libníkovicích
Rozhledna
Na tomto kopečku na severní straně Libníkovic původně stávala od nepaměti staletá lípa. Nikdo již nevěděl, kdy byla vysazena, jen její věk byl odhadován na 350 let. Postupem času se jí začalo říkat „Národní“. V její koruně byla umístěna podlaha a lavice pro hudebníky, kteří tu hrávali. Bylo udáváno, že se sem mohlo vejít 25-30 hudebníků, kteří mohli bez závad koncertovat. A dol…
1.2km
více »
Libníkovice
Vesnice
Libníkovice - obec založena zřejmě ve třináctém století. Počátkem 16.století je ves zmiňována jako součást tvrze v Ledcích. V roce 1542 je majitelem Libníkovic zmiňován Václav Šárovec. Dnes v obci najdeme pomník ukřižování se zvoničkou a pomník padlých v 1. sv. válce.
1.2km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Libníkovice - rozhledna
Rozhledna
Železnou rozhlednu najdeme na vyvýšenině severně od obce. Rozhledna postavená na místě památné lípy je 15 metrů vysoká. Jak historie praví, po vichřici v r. 1925, kdy lípa neočekávaně a nenávratně zmizela, zel kopec prázdnotou. Zdejší obyvatelstvo nechtělo, aby památné místo po zničené lípě upadlo v zapomenutí a tak jejich zásluhou došlo k rozhodnutí o výstavbě rozhledny.…
1.2km
více »
Rozhledna Libníkovice
Tipy na výlet
Cílem našeho výletu je méně známá rozhledna cca 13 km východně od centra Hradce Králové, tedy rozhledna u Libníkovic. Libníkovická rozhledna je vhodným místem k zastávce při výletu do Opočna, nebo Nového Města nad Metují. Železnou rozhlednu najdeme na vyvýšeném místě severně od obce Libníkovice. Na místě dnešní rozhledny stávala památna lípa, která byla těžce poničena vichřicí…
1.2km
více »
Libníkovice – historie obce a rozhledna Libníkovice
Tipy na výlet
Trošku cik cak projíždíme Královéhradeckým krajem, abychom zvládli navštívit všechny rozhledny této oblasti. Z rozhledny Osičiny jedeme prakticky přímo na západ k další rozhledně se zajímavou historií. Obec leží zhruba 15 km na východ od krajského města Hradec Králové. Pravděpodobně byla založena ve 13. století. První písemná zmínka je však až z r. 1546. V té době patřila obec …
1.2km
více »
Kostel sv. Jakuba Staršího, apoštola ve Vysokém Újezdě nad Dědinou
Kostel
Nejprve zde stál dřevěný kostel, jenž byl zasvěcen sv. Klimentu. Z něho se zachovala až do 18. století dřevěná kostelnice a zvonice. Současný chrám vznikl nejspíše v souvislosti s působením cisterciáckého kláštera Svaté Pole ve 2. polovině 12. století. Někdy se udává rok 1150, případně různá období kolem tohoto roku. Ke kostelu se vztahuje pověst o tajné spojovací chodbě z kláš…
1.3km
více »
Vysoký Újezd - kostel sv. Jakuba
Kostel
Vysoký Újezd - obec je připomínána 1369. Její dominantou je zvelké dálky viditelný románský kostel sv. Jakuba. Založení kostela je datováno 2. polovinou 12. století a je spojováno s bývalým klášterem Svaté Pole v obci Klášter nad Dědinou. Na severní straně je zazděný půlkruhový portál z doby kolem r. 1200 s nápisem "Woislava domicella", což by údajně měla být zakladatelka…
1.3km
více »
Libníkovický potok
Potok
Tento vodní tok vzniká výtokem z rybníka mezi čp. 14 a 19, jež se nacházejí v jižní části Libníkovic, odkud jako zatrubený teče do polohy „U Dubiny“. Tento název vznikl od toho, že se zde původně nacházela panská …
1.4km
více »
Biocentrum "V Rákosném"
Přírodní park
V těchto místech podél Libníkovického potoka mezi zalesněným "Remízkem" a areálem zemědělského družstva, kde se dříve říkalo "Na průhoně", byly od dávných dob zahrady a pole zdejších hospodářů. Snad každý z nich z…
1.5km
více »
cykloturistické rozcestí - Libníkovice, u křižovatky
Rozcestí
Cykloturistický rozcestník, který se nachází v prostoru křižovatky ve směru k Třebechovicím, ukazuje cyklistům cestu do dvou směrů. Po cyklotrase KČT č. 4257 ve směru Piletice, Slatina, Librantice - Libníkovíce, J…
1.5km
více »
Kaplička Panny Marie ve Výravě
Kaple
Původní kaplička byla kulatá a k jejímu vybudování mělo dojít někdy v 18. století nad studánkou, která byla známá tím, že nikdy nevysychala, a to i při tom největším suchu, ale ohledně její výstavby se zde objevuje nesoulad v tom, že ji nenalezneme zakreslenou v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a v jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.p…
1.9km
více »
Biocentrum "Na Bělkách" u Horního Černilova
Přírodní park
Horní Černilov je již přinejmenším od 18. století (oficiálně od roku 1849) součástí Libníkovic, i když s menší přestávkou v letech 1980-1991, kdy náležel spolu s mateřskou obcí k Černilovu, od něhož se k 1. lednu …
1.9km
více »
Horní Černilov (Libníkovice)
Místní část
Stejně jako u Dolního Černilova by se dalo předpokládat, že jde o místní část obce Černilova, ale chyba lávky. Tentokrát jde o místní část obce Libníkovic, jež byla přiřazena k Černilovu jen v letech 1976-1991, a …
2km
více »
cykloturistické rozcestí - U Borovice
Rozcestí
Cykloturistický rozcestník, který se nachází u autobusové zastávky u obce Borovice ukazuje cyklistům cestu do dvou směrů. Po cyklotrase KČT č. 4257 ve směru Piletice, Slatina, Librantice - Libníkovíce, Jílovice a …
2km
více »
Vranov u Českého Meziříčí
Statek
Bývalý poplužní dvůr Vranov se nachází cca 2,5 km jižně od Českého Meziříčí. Dvůr Vranov je historicky doložen v roce 1549, kdy přešel pod správu Viléma Trčky z Lípy, který jej natrvalo připojil k opočenskému pans…
2.2km
více »
Tošov (České Meziříčí)
Místní část
Tato místní část Českého Meziříčí se původně vyvíjela jako samostatná ves, jejíž pojmenování je docela zvláštní. Abychom osvětlili jeho anabázi, tak bude nejlepší otevřít knihu "Místní jména v Čechách. Jejich vzni…
2.3km
více »
řeka Dědina
Řeka
Říčka Dědina pramení v Orlických horách pod Sedloňovským vrchem jako Zlatý potok. Od Českého Meziříčí je již nazývána Dědina. Pro vodáky je sjízdná od Dobrušky zejména za jarního tání a po menších deštích (žádná velká "vodařina" to, ale není). Místy je regulována, občas jsou v cestě statné vrby a křoviny, jezy a stavidla sjízdné nebývají, lodě nutno přenést. Tok říčky končí…
2.3km
více »
Jeníkovice - kostel sv. Petra a Pavla
Kostel
Dominanta obce Jeníkovice, Kostel Sv. Petra a Pavla, stojí na místě púvodního kostela, který je připomínán roku 1385. Současný kostel byl postaven v letech 1741-45. Po propadnutí klenby v r. 1900 byl kostel o rok …
2.4km
více »
Klášter nad Dědinou - kostel sv. Jana Křtitele
Kostel
Ves Klášter je připomínána již roku 1149. Stával zde cisterciácký klášter Svaté Pole. Pohromou pro ves a klášter byl rok 1420, kdy byl vypálen husity a zanikl. V místech kláštera byl v 16. století postaven kostel…
2.5km
více »
Pavlovský rybník, Jeníkovice
Rybník
Pavlovský rybník o rozloze asi 2 ha je napájený vodou z Pavlovského potoka, napájí Šárovec a u Třebechovic se vlévá do řeky Dědiny. V současné době je soukromým majetkem. Jsou zde kachny,…
2.6km
více »
Klášter nad Dědinou
Vesnice
Klášter nad Dědinou je obec ležící v místě, kde se původně nacházel Klášter Svaté pole, který byl za husitských válek zcela zničen. Mezi obcemi Ledce a Klášter nad Dědinou leží statek - rodiště zakladatele první…
2.7km
více »
GC Navrších
Golf
Golfový areál Na Vrších zahájil svoji aktivitu v roce 2004 a srdečně Vás zve k Vaší návštěvě. Naleznete u nás golfou školu pro děti i dospělé tenisový kurt s profesionální trenérkou, prima…
2.8km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Třebechovice pod Orebem - kaple sv. Jana Křtitele
Kaple
Kaplička sv. Jana Křtitele ze 17. století se nachází na pravé straně silnice při výjezdu z Třebechovic směrem na Opočno. Přesné datum jejího vzniku a kým byla postavena se mi zjistit nepodařilo, když by Tato data někdo věděl může je doplnit do diskuze.
5.5km
více »
Třebechovice pod Orebem
Městečko
Třebechovice pod Orebem leží ve Východních Čechách, východním směrem od města Hradec Králové. Město se rozkládá na okraji Hradeckého lesa a nad soutokem potoka Dědina s řekou Orlicí. Největším lákadlem města je muzeum betlémů, které najdeme na náměstí. Unikátem muzea je Třebechovický betlém, jehož figurky jsou uvedeny do pohybu. Betlém představuje nejenom výjevy z bible, ale také život ve městě na konci 19. století. V ok…
5.7km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Opočno - zámek
Zámek
Zámek Opočno, který je národní kulturní památkou, leží nad údolím Zlatého potoka. Zámek Opočno je perlou české renesanční architektury. Zámek je hlavní dominantou stejnojmenného města v Královéhradeckém kraji. Zám…
7.7km
více »




