Jílovice

Tato ves získala svůj název spíše od jílovité půdy ze zrušených opuk než od jílování (starý způsob získávání zlata ze sedimentů ve svažitém terénu). Pokud otevřeme dílo prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. II. díl. CH-L", tak v něm nalezneme o ní pouze toto: "2. Jílovice (lid. v Jílovici, do Jílovice), ves 7 km zjz. od Opočna: 1458 Janovi z Chlumce zapsány vsi kláštera Svatého Pole Libřice, Jílovice, Líčno, Sedl. z A. kapit. 33/528; 1598 Jílovice ves, Rojkův výpis z U. opočen.; 1654 Jilowicze, BR. 11/286; 1790 Hft Opocžna: Gilowitz von 38 N., Schaller XV, 178; úř. 1854 Jílovice."

Toto místo bylo osídleno již v době kamenné. Koncem 19. století zde bylo nalezeno několik kamenných sekyrek a dalších nálezů, jež se do dnešní doby nedochovaly nebo není již známo, že se nalezly zrovna zde. Sama ves však byla založena nejspíše někdy až na přelomu 12. a 13. století, což by dokazovala mapa v muzeu v Sušici z roku 1151, na níž je Jílovice zaznamenána. Byla však později restaurována, čímž ztrácí průkaznou hodnotu. Ve 14. století patřila ves pod správu kapituly Vyšehradské a příslušela k cisterciáckému kláštěru Svaté pole (Klášter nad Dědinou). Po vypálení kláštera Orebity v roce 1420 se Jílovice dostala do držení pánů z Opočna, později Trčků z Lípy. Nejstarší písemná zmínka o vsi pochází z roku 1458, kdy král Jiří z Poděbrad zapsal vsi kláštera Svatého pole: Libřice, Jílovice, Lično, Městec, Dobré, Hlinné, Bačetín a Sudín. V roce 1713 byla ves přidělena k znovuobnovené faře v Českém Meziříčí, předtím od Bílé hory patřila k Třebechovicím pod Orebem. V roce 1732 podali evangeličtí poddaní z Šestajovic, Rohenic, Slavětína, Českého Meziříčí, Jílovice a Jeníkovic, jichž bylo do 500 osob, a kteří se zorganizovali do náboženské společnosti, písemnou žádost své vrchnosti, aby jim bylo povoleno jejich náboženství soukromě konat, svobodně vyznávat, cvičit se v pobožnosti a k tomuto účelu užívat tehdy opuštěný kostel v Újezdě, či podle akt ze zámeckého archivu v Opočně, chrámu Páně v Jeníkovicích, poněvadž dobře vědí, že své dědičné milostivé vrchnosti pravé nevolnictví, poddanství a věrné poslušenství přísahali, musejí však doznat, že podle toho živi nebyli, roboty že nedobře vykonávali, milostivou vrchnost okrádali a šidili, a proto aby své spasení neztratili, chtěli pokání činit a Boha za odpuštění prosit. Bylo však s nimi naloženo jako s buřiči, a tak skončili v nejlepším případě ve vězení. Z Jílovice byli vyslýcháni například M. Kupka a J. Hlaváček. Do vsi byli též vysláni vojáci. Na lákání pátera Liberdy, který byl ve službách pruského krále, odešlo v roce 1742 z Jílovice 26 zdejších obyvatel, kteří tak dali přednost své víře před vlastí. V Soupisu nekatolíků panství opočenského z roku 1742 se hovoří o 7 vězněných obyvatelích (1 sedlák, 4 chalupníci, 2 ženy) a 1 zahradníkovi, který uprchl z panství. V té době vykládal slovo Boží a kázal zdejší sedlák Václav Horák. V roce 1782 bylo v Jílovici 38 rodin a 193 obyvatel. Roku 1786 byla ves přidělena k lokálii ve Vysokém Újezdu, kam byla v téže době rovněž přiškolena. Součástí opočenského panství zůstala obec až do zrušení poddanství a prozatímního zřízení obecního.

V roce 1849 se stala Jílovice samostatnou politickou obcí. O 3 roky později vyhořela stavení čp. 27, 28 a 10. 25. ledna 1866 došlo k požáru domů čp. 50, 51 a 47. 1. října 1866 vyhořela čp. 4-6, 42, 45-49, 51, 54 a 58. Tento požár, jež si vyžádal škodu ve výši 41 700 zlatých, byl nejspíše založen vojáky jako jakási pomsta. 7. prosince 1868 zasáhla obec velká vichřice. Nebylo snad domu, jenž by nepřišel o střechu. Roku 1887 byl ustaven SDH, jehož stanovy byly c. k. místodržitelstvím schváleny o rok později. V roce 1898 vznikla hospodářsko-čtenářská beseda „Jitřenka“. 15. září 1900 objevili 2 školáci v blízkém lese mrtvolku novorozence, kterého uškrtila Anna Procházková, 24letá svobodná dcera statkáře z Jeníkovic. V roce 1902 došlo k urovnání návsi a jejímu osazení topoly. Roku 1907 byl založen Spořitelní a záložní spolek a vybudována cesta k Tošovu. V roce 1913 byla zakončena meliorace Lipin. 28. srpna 1914 se pokusila o sebevraždu nevyléčitelně nemocná Anna Černá. Když se jí nepodařilo zabít asi 38 ranami paličkou do hlavy, skočila do vodní nádržky ve sklepě, kde se utopila. Na fronty 1. světové války narukovalo 98 místních mužů, z nichž 11 padlo a 1 byl veden jako nezvěstný a následně byl soudně prohlášen za mrtvého.

26. dubna 1919 byla založena TJ Sokol, jež fungovala do roku 1931. V roce 1924 byly obce Skršice, Tošov, Výrava a Jílovice zúčastněny na parcelaci dvora Tošova. O rok později došlo k elektrifikaci obce. Za německé okupace nesla ves pojmenování Jillowitz. Roku 1941 bylo vybudováno skladiště Hospodářského družstva. 10. května 1945 přijela do obce Rudá armáda. Při osidlování Sudet odešlo z obce 120 obyvatel. Roku 1952 byl uspořádán v obci okresní hasičský sjezd a cvičení. 13. srpna 1957 bylo založeno JZD, k němuž bylo 1. ledna 1965 připojeno JZD Vysoký Újezd. V roce 1970 došlo k zahájení výstavby vodovodu. 1. ledna 1975 po připojení JZD Skršice a JZD Králova Lhota vzniklo JZD Nový směr Jílovice, jež bylo připojeno 1. ledna 1986 k JZD Dukla České Meziříčí. 3. května 1975 byl místním hasičům předán do užívání nový objekt s požární zbrojnicí, klubovnou a schůzovou místností, který byl vybudován během 2 let v akci Z. 1. ledna 1976 došlo ke sloučení MNV v Jílovici a v Českém Meziříčí. V roce 1977 vznikl tenisový oddíl, který byl přiřazen k TJ Vysoký Újezd. Téhož roku byla provedena rekonstrukce elektrického vedení po obci a o rok později došlo k zřízení veřejného osvětlení. 1. ledna 1981 se stala Jílovice součástí Českého Meziříčí. V roce 1982 byla opravena cesta k Tošovu. Roku 1987 byla zahájena obnova čp. 103 a výstavba sportovního hřiště. 24. listopadu 1990 se Jílovice stala opět samostatnou obcí. V roce 1997 ukončil svou činnost tenisový oddíl kvůli nedostatku hráčů a byl založen ženský volejbalový oddíl, který se v sezóně 1998-1999 stal okresním přeborníkem. 12. února 1998 vznikla TJ Jílovice. V roce 2003 došlo k plynofikaci obce. V letech 2004-2005 byl vybudován suchý poldr. 9. října 2007 obdržela Jílovice své obecní symboly (viz https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/3969). 28. května 2016 zasáhla obec blesková povodeň. V září téhož roku bylo otevřeno nové multifunkční hřiště s umělým povrchem.

Ze zdejších pamětihodností zmiňme: pomník M. Jana Husa, jenž byl slavnostně odhalen 6. července 1934; kamenný kříž z roku 1883 se zvoničkou v podobě dřevěné rozsochy, která tu stávala již v témže roce (6. února 1918 zrekvírován zvonek, nový pořízen v roce 1921 a roku 1972 vyměněn dřevěný sloup) a pomník obětem obou světových válek, jenž byl slavnostně odhalen 28. října 2019. Nejznámějším zdejším rodákem je evangelický básník Josef Baše (31. března 1850 Jílovice - 10. ledna 1899 Hradec Králové) a pocházel odtud rovněž učitel jezdeckého učiliště v Pardubicích kapitán Václav Procházka.