TURISTIKU PODPORUJÍ
61 465 turistů a cestovatelů
109 155 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 363 607,- odměny za články
fotografie Vitold

Vitold

Jiří Halmazňa

Fascinují mě příběhy, které jsou do krajiny vepsané. Většinou takové, které nenajdu v průvodcích či naučných tabulích.…

Příspěvky sleduje: 11 turistů
Počet příspěvků: 70
Průměrná známka příspěvků: 1,00
Počet přečtení příspěvků: 102 922

Příspěvky uživatele Vitold

Počet příspěvků: 69

Tajemná ruka pod Hostýnem.
Tajemná ruka pod Hostýnem.
Pomník
    Nejdříve dovolte malý historický exkurz. Jan Adam z Víckova je pro Valachy něco jako Kozina pro Chody. Jen méně známý, Valaši totiž neměli svého Jiráska. Podrobnější srovnání však pokulhává. Kozina byl chodský sedlák, svůj mezi svými. Moc se mi nechce věřit, že by Jan Adam, lehkomyslný a bohatý šlechtický synek sedával v nuzných pastouškách valašských past…
více »
Tam, kde Bůh zůstal v krajině. Kaple Panny Marie v Hůře.
Tam, kde Bůh zůstal v krajině. Kaple Panny Marie v Hůře.
Kaple
„Utlučeme je čepicemi“, znělo z úst českých politiků a intelektuálů. Taktika představitelů českého národa v monarchii byla jasná. Svatodušní bouře revolučního roku 1848 rychle a v tichosti zapomenout a k Vídni se chovat s maximální devótností. Snad na nás Habsburkové pohlédnou vlídným okem a něco malého z národních práv přihodí. Zcela jinak to pojali Maďaři, další údajně…
více »
Po stopě 300 let staré pohádky. Kurdějov. Ždánický les.
Po stopě 300 let staré pohádky. Kurdějov. Ždánický les.
Kostel
 Chystal se poslední, nejdrtivější tatarský útok. Blýskaly křivé šavle, hrdelní křik vzteklých asijských útočníků nesliboval sebemenší soucit. Obránci už neměli víc sil k boji. Zdi se hroutí, praská brána. „Všichni do kostela“, překřikl řev bitvy velitel obránců. Jeden po druhém přibíhají, ranění, zkrvavení a vědí, že už je jen jedna šance na záchranu před smrtí, která se sem přihn…
více »
Pověst o čertových schůdcích. Bystřec. Orlické hory.
Pověst o čertových schůdcích. Bystřec. Orlické hory.
Skalní útvar
   „Jen račte dál, panáčku, račte“, zaskřehotal čert. Pod vyděšeným čundrákem se podlomila kolena. Pravda, těch šest piv v hostinci U Špičáků tomu taky nemálo přispělo. Ani ne před minutou rozkopal vztekle hromád…
více »
Bílý kůň pod zemí. Podzemní Fejkova pískovna. Hloubětín, Praha.
Bílý kůň pod zemí. Podzemní Fejkova pískovna. Hloubětín, Praha.
Důl, štola, šachta
Zaparkovali jsme na určeném místě. Vystupujeme z auta. Dcerka už je po dlouhé cestě nasezená, teď nadšeně poskakuje po pěšině mezi domky a pouští do větru bubliny z bublifuku. Březnové slunce už se na obloze snaží…
více »
"Dusse pak raduge se w wiečny radosti..". Kříž u Přísnotic.
"Dusse pak raduge se w wiečny radosti..". Kříž u Přísnotic.
Pomník
„Zajíc, zajíc, tatí, tam je zajíc! A tam další!“, dcerka byla u vytržení. Nadšeně poskakovala kolem a dychtivě se rozhlížela po celém poli. „A tam peláší další. Těch tu je… A tam! Podívej! Vidíš, vidíš ho?“, tahala mě Eliška za rukáv a oči ji svítily nadšením. Přikývl jsem. Desítky králíků polních, dovádějících v Jarním slunci skutečně nešlo přehlídnout. Ale já dnes hledal něco jiného. Místo, na němž kdysi dávno zahynul čl…
více »
Smrt nevinného. Bystřec. Čenkovické údolí.
Smrt nevinného. Bystřec. Čenkovické údolí.
Pomník
„Německá vojenská hlídka stála na vrcholu skály. No, a když ten hluchoněmý nešťastník nereagoval na jejich výzvu k zastavení, zastřelili ho…“. Seděl jsem v jednom z bystřeckých statků, na stole voněla káva a v světnici jehličí a vánoční cukroví. Poslouchal jsem tento příběh s tragickým koncem a v duchu trochu nevěřícně vrtěl hlavou. Jen obtížně jsem si představoval německé…
více »
Bohumil Peroutka. Šestá pochodeň devětašedesátého roku. Zámek Vsetín.
Bohumil Peroutka. Šestá pochodeň devětašedesátého roku. Zámek Vsetín.
Pomník
Ten hrůzný výjev nikdo neviděl.  Jen černý kouř zahalil zámecké nádvoří. Hořící muž doklopýtal ke dveřím. Ještě stačil vzít za kliku, ale otevřít už neodkázal. Až tady jej dostihli první vyděšení p…
více »
Podkova z turského pole. Tursko, střední Čechy.
Podkova z turského pole. Tursko, střední Čechy.
Zajímavost
„Tak vstávej, sladká lásko, vstávej, už je čas, Už dávno nemám náskok, a jen zdáli cizí hlas. Volá, že čas je se brát do zítřejší bitvy.“   Ten obraz mě fascinoval, ten obraz před sebou pořá…
více »
Noční strach na Kumburku
Noční strach na Kumburku
Zřícenina
Vzpomínám si na tu noc, jako by to bylo včera. A přitom uplynulo již skoro deset let. Skončil další z Táborů, jehož jsem se účastnil, kamarádi se rozjeli…
více »
Chalupy, v zemi a v čase propadlé. Končiny. Rajnochovice.
Chalupy, v zemi a v čase propadlé. Končiny. Rajnochovice.
Louka
Všichni ten hřeben znáte. Na kole, na běžkách. Nebo jen tak procházkou. Jeho krása je nenápadná. Žádné skalní štíty, žádné dechberoucí vodopády či propasti. Jen lesy, louky, zvlněné obzory. Ale kdo někdy koukal na…
více »
Drastihlava. Tajemná hora s tajemným názvem a tajemným tajemstvím. Ratiboř u Vsetína.
Drastihlava. Tajemná hora s tajemným názvem a tajemným tajemstvím. Ratiboř u Vsetína.
Kopec
Ano, máme dobu GPS souřadnic, detailních satelitních map, internetových aplikací. Klasicky laděný turista svírá v ruce zelenou edici map KČT v měřítku 1:50000. Ale propadnete-li někdy záchvatu nostalgie a retro ná…
více »
Mrtvý v obřanské rokli. Obřany u Brna.
Mrtvý v obřanské rokli. Obřany u Brna.
Pomník
Přece tady někde musí být! Ovšem, malý kamenný pomníček je ... snadné přehlédnout. ... jsem přestával věřit. Není to poprvé, co se ho snažím v této divočině nalézt. Zatím pořád marně. A dneska? Tři…
více »
Tataři ante portas. Mariánský sloup ve Valašském Meziříčí.
Tataři ante portas. Mariánský sloup ve Valašském Meziříčí.
Socha
Musela to být učiněná apokalypsa. Pokud znáte slavný Dürerův obraz, zkuste vynásobit ty čtyři děsivé jezdce tak asi tisícem. Byli všude. Nebylo úniku. Tatarský vpád na Valašsko. Lavina se utrhla kdesi daleko na Balkáně. Osmanská říše ukončila válku na východě proti Persii a uvolnila si ruce směrem do Evropy. Už to několikrát zkusili a výsledky byly ohromující. Turecké vojsko obsadilo v minulých staletích Srbsko,…
více »
Vojenské muzeum "U Hynků". Údolí Borčí, Ratiboř u Vsetína.
Vojenské muzeum "U Hynků". Údolí Borčí, Ratiboř u Vsetína.
Muzeum
Už jako malé děti jsme sem chodili. Školní výlety, dlouhá řada žáků, vepředu i vzadu kráčející soudružky učitelky. Ještě předtím ve školních lavicích poučení o konci války, německé brutalitě, o hrdinných partyzáne…
více »
Velká maminka a "slavný rudý partyzán". Bílová, Rajnochovice.
Velká maminka a "slavný rudý partyzán". Bílová, Rajnochovice.
Pomník
Paseky Bílová. Krásný kousek Valašska mezi Rajnochovicemi a Lázy. Rozlehlá louka vysoko nad krajinou. Pár roztroušených usedlostí a chat. Kolem smrkové lesy, rostou tu jalovce i vřes. A kdykoliv sem přijdu, zasáhn…
více »
Na zdraví sudetských hor.
Na zdraví sudetských hor.
Skalní útvar
Zastavil jsem se. Ta odbočka tu někde musí být. Kolem už úplná tma, ani hvězdy přes husté větve nevidím. Když jsem vycházel z nádraží v Javorníku, přecházel právě soumrak do tmy. Ještě z hřebínku …
více »
Nivka. Louky, lesy, výhledy. A horská kola.
Nivka. Louky, lesy, výhledy. A horská kola.
Hřeben
Moc pěkné místo na výlet. Stávala tu panská hájenka, už na indikační skice z roku 1825 je zanesená. I okolní rozsáhlé louky. I název je původní – „Nivka“. Výrazný a nápadný hřeben, oddělující semetínské údolí od R…
více »
Belgičan zvaný Franta. Lesní hrob na Lázech.
Belgičan zvaný Franta. Lesní hrob na Lázech.
Pomník
Ten pomníček byl pro mne vždycky symbolem tajemství. Chodili jsme do lesů pod Ojíčnou s rodiči na procházky kam až moje vzpomínky sahají. A ten vysoký, dřevěný kříž, tak ukrytý v hlubokém lese vždy jitřil moji fantazii. Když už jsem byl větší, dokázal jsem přečíst i jméno: „Franta Belgičan“. Jméno podivné, neobvyklé, tajemné. A mé první dotazy po původu pomníku nedokázal nikdo…
více »
Pohnutý osud Caroliny Meineke, "královny z Blanska"
Pohnutý osud Caroliny Meineke, "královny z Blanska"
Pomník
Být to příběh z červené knihovny, asi bych se mu vysmál. Tohle se ale skutečně stalo. A je to víc než dvě stě let… V daleké říši za mořem vládl král Jiří. Manželka Žofie jej obdařila čtyřmi syny, království bylo bohaté, silné, před pár lety vyhrálo válku o nadvládu nad světem. Štěstí ale v královské rodině nepanovalo. Nejstarší dva synové trpěli vážnou duševní chorobou, další zas propadl hýřivému a rozmařilému životu. …
více »
Atomová spása. Podzemní kryt pod vsetínskou Zbrojovkou.
Atomová spása. Podzemní kryt pod vsetínskou Zbrojovkou.
Zajímavost
Možná se to někomu z vás taky přihodilo. Jako několikrát mně. Pohodová procházka po hřebeni Vsetínských vrchů, Soláň, Vsacký Cáb. A při pohledu z terasy Vsackého Cábu dolů do údolí nápad – sejít přes ty lesy a stráně na Vsetín. A když jsem se tak vnořil do lesů, které zas úplně moc neznám, pravidelně jsem po pár minutách zabloudil a nakonec skončil u železného plotu. Ale…
více »
T.G.Masaryk, do kůry vyrytý. Vrch Ocásek, Chřiby.
T.G.Masaryk, do kůry vyrytý. Vrch Ocásek, Chřiby.
Zajímavost
Hned se přiznám, že budu psát o vzpomínce, víc než deset let už tomu je. A vzhledem k charakteru památky, o níž se zmíním, netuším, zde dnešní poutník ještě vůbec má možnost vidět, co já …
více »
Zázračný pád z bítovské skály. Hrad Bítov.
Zázračný pád z bítovské skály. Hrad Bítov.
Socha
„Zůstaňte u nás přes noc, pane faráři. V tomto počasí přece nemůžete jít zpátky“. Hrabě Daun vyprovázel kněze až k hradní bráně. Železné veřeje zaskřípaly. Nebylo to poprvé. Vzdělaný a světaznalý kdousovský farář Jan Stallhofer býval na hradě častým hostem. Jednou týdně zde chodil do hradní kaple sloužit mše a po ní tu často zůstal až do soumraku. Hrabě byl totiž vděčen za…
více »
Postslavkovské umírání v Bystřici pod Hostýnem.
Postslavkovské umírání v Bystřici pod Hostýnem.
Pomník
Musela to být absolutní hrůza. Peklo. Inferno. Bojiště těsně po bitvě. Ty mrtvé, ty už asi nic nebolí. Ale co ty desítky, stovky, tisíce raněných… Jeden kamarád je fandou do vojenské historie. Napoleonská doba. Vi…
více »
Kámen v Jalubí. Úvaha o dilematech hledačů pomníků.
Kámen v Jalubí. Úvaha o dilematech hledačů pomníků.
Pomník
Něco se změnilo. Něco je jinak.  Zkusil jsem jít zpátky pamětí.  Byl únor, Jarní prázdniny. Měl jsem tehdy cestu do Uherského Hradiště, ale očekáván jsem tu byl až večer. Když vyrazím brzo ráno, mám celý den k d…
více »
Místo, kde se píšou svaté knihy. Kamenná zeď na Hřibové.
Místo, kde se píšou svaté knihy. Kamenná zeď na Hřibové.
Zajímavost
Stoupal jsem strání stále výš. Končil horký, červencový den. Slunce bylo už jen kousek nad obzorem, ale krajina ještě sálala. Louky voněly spáleným tymiánem. Zastavil jsem se, otočil. Pohled byl udivující. Nečekal…
více »
120 let stará dopravní nehoda na okraji Zlína
120 let stará dopravní nehoda na okraji Zlína
Pomník
Pomníky a památné kameny jsem hledal kde všude. Ve skalách, v lesích, na křižovatkách polních cest, dokonce už i pod vodou. Ale pátrat na městském sídlišti, to se mi tak často nestává. Obeciny, část města Zlína. Štefánikova ulice, výpadovka směr Vizovice. To vůbec není náhoda, už před 200 lety tady vedla cesta ven z města. Či možná spíš z vesnice, v 19. století Zlín rozhodně…
více »
Hrůzy cholerové epidemie ve Valašském Meziříčí
Hrůzy cholerové epidemie ve Valašském Meziříčí
Pomník
Asi je dneska těžko si představit hrůzy pandemií. Z hodin dějepisu a historických filmů máme snad představu o morových ranách středověku a morové sloupy na náměstích a kostnice pod kostely nám to dodnes trochu připomínají. Mor přestal Evropu trápit v 18. století. Ale přišly jiné, ne tak už známé epidemie. Z tohoto pohledu je 18. století stoletím černých neštovic. A 19. století…
více »
"Co nemá cenu pro věčnosť, nemůže být než marnosť". Tragédie při lovu u Provodova.
"Co nemá cenu pro věčnosť, nemůže být než marnosť". Tragédie při lovu u Provodova.
Socha
V Provodově jsem pořádně šlápl do pedálů, čeká mě ještě kus cesty. Pod poutním místem Malenisko už jsem svištěl docela slušnou rychlostí. Když jsem tu sochu na okraji cesty uviděl, půl vteřiny jsem váhal, zda kvůli ní vůbec brzdit. „Takových soch je, ty osle“, nadával jsem si, když jsem po 30 metrech zastavil a do kopce se vracel. Zdržení jsem rozhodně nelitoval. Hned…
více »
Zastávka mimo čas. Dvě tváře zaniklé sudetské osady.
Zastávka mimo čas. Dvě tváře zaniklé sudetské osady.
Osada
Stillstand, česky Zastávka. Dnešními slovy bychom řekli „stavební uzávěra“. Místo na střetu vratislavského a vlčického panství, jejichž majitelé tady chtěli založit vesnici. Oba současně. Vznikl letitý soudní spor, během něhož zde bylo zakázáno vesnici budovat. Soud nakonec vyhrál a osadu zde založil vratislavský biskup roku 1735. Je s podivem, že předmětem sporu bylo tak…
více »
stránka 2 z 3
« na začátek    < předchozí    1 | 2 | 3    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Vitold