T.G.Masaryk, do kůry vyrytý. Vrch Ocásek, Chřiby.

Hned se přiznám, že budu psát o vzpomínce, víc než deset let už tomu je. A vzhledem k charakteru památky, o níž se zmíním, netuším, zde dnešní poutník ještě vůbec má možnost vidět, co já tehdy.

Od začátku. Seděl jsem ve svém oblíbeném lokále - studovně vědecké knihovny v Brně - a listoval starými ročníky Moravského vlastivědného věstníku. Nasával jsem inspiraci. Je pravda, že jsem se někdy nechal zlákat spolužáky do jiných lokálů nasávat něco jiného, ale tady jsem býval rozhodně častěji.

A tady jsem ten článek našel. A hned okopíroval. A zařadil do své sbírky na jedno z předních míst. O co šlo? Nějaký místní lidový umělec, někdy v roce 1938, asi v depresi ze státní katastrofy Československa a zániku První republiky vyryl do kůry buku portrét prezidenta T.G.Masaryka. Rytina zdařilá, z profilu, s placatou čepicí na hlavě. Iniciály „TGM“, slovo „ZVÍTĚZÍŠ“. Stalo se tak na úbočí kopce Ocásek, nejvyšší Hory této části Chřibů.

Brzo jsem se sem vydal. Ale velkou raději jsem si nedával. Rytina vznikla roku kolem 1938, to už strom musel pár let růst. Obmýtní doba buků je asi 80, možná 100 let. Třeba najdu jen paseku. A i když tu les bude, článek moc přesně konkrétní strom nespecifikoval. Tam můžu chodit celé hodiny…

Výhodou pesimisty je prý to, že může být jen příjemně překvapen. A to byl přesně tento případ. Měl jsem obrovské štěstí, přiznávám. Vydal jsem se nazdařbůh do lesa - a našel, co jsem hledal takřka okamžitě. Nějakých 100 metrů pod vrcholem, pár kroků od turistické značky z Ocásku na Hroby. Byla tam. Rytina prezidenta Masaryka. Už trochu deformovaná růstem stromu, táhly se přes ni praskliny v kůře. Ale byl to Masaryk. Frajer, stále rozpoznatelný na první pohled.

Jen mne trochu mrzí, že nemůžu najít tu kopii inspirativního článku. Mohl bych vás obohatit jménem autora rytiny, přesným datem jejího vzniku a dalšími fakty. Ale co. Důležitější je dojem a ten na mne portrét rozhodně udělal.

Běžte se tam podívat. A neodkládejte to. Kdoví, zda tatíček Masaryk stále zdobí stráně Ocásku. A pokud by někdo skutečně zavítal do těchto hvozdů, prosím, napište, jaký je stav.  Je tam ještě bukový les? A či dokonce-je tam stále v kůře vyrytá podobizna T.G.Masaryka? Podobizna symbolu prvorepublikové svobody, asi tak důležitého pro smutné lidi "mnichovské" doby?

Víte-li kdo něco, napište. Máte-li dokonce fotku, pošlete. Zajímá mě to. Děkuji.