Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Chvalčov
Tipy na výlet všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Druh vybrat: vše / nic
Vinařská turistika
Za gastronomií
Na kole
Na hory
Na golf
Do přírody
Za sportem
Za kulturou
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Příroda vybrat: vše / nic
Bažina, mokřady
Poloostrov
Pláž
Tůň
Soutěska
Studánka
Vodní nádrž
Přírodní památka
Rokle
Park
Poušť
Pobřeží
Sopka
Ostrov
Přírodní park
Památný strom
Slatě
Rašeliniště
Zahrada
Kámen
Pramen
Louka
Hřeben
Planina
Travertíny
Sedlo
Kaňon
Údolí, dolina
Pohoří
Říčka
Řeka
Jezírko
Skalní útvar
Údolí
Krasový útvar
Jeskyně
Minerální pramen
Propast
Vodopád
Rybník
Pleso
Potok
Jezero
Vrchol
Štít
Kopec
Hora
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Žlab
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Půjčovna kol
Cyklisté vítáni
Zábava, atrakce
Potápění
Cyklo shop - servis
Cyklo bar - hospůdka
Půjčovna lodí
Golf
Ski areál
Ledovec
Koupaliště
Letovisko
Aquapark
Koňská stezka
Rekreační oblast
Lázně
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Synagoga
Mešita
Drobné památky
Radnice
Pevnost, opevnění
Rychta
Panský dvůr
Hrádek
Boží muka
Socha
Kašna
Lapidárium
Hradby
Hřbitov
Chrám
Dům, budova
Statek
Rotunda
Hradiště
Skanzen
Tvrz
Zámeček
Hřebčín
Farma
Letohrad
Salaš, koliba
Měšťanský dům
Památník
Kostel
Bouda
Muzeum
Chata
Kříž
Pomník
Klášter
Kaple
Trosky
Zřícenina
Zámek
Hrad
Ostatní vybrat: vše / nic
Prima Port
Babyfriendly
Bivak
WebKamera
Infocentrum
Nordic walking point
Turistická známka
Hraniční přechod
Ostatní
Zajímavost
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy všechny kategorie / nevybrat nic
 › 
Typ vybrat: vše / nic
Balónem
Golf
Pěší trasa
Cyklotrasa
In line brusle
Běžky
Po vodě
Ski areál
Běžecká trasa
Autem
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Druh vybrat: vše / nic
Video trasa
Cestopisy všechny kategorie / nevybrat nic
Články redakce všechny kategorie / nevybrat nic
Fotogalerie všechny kategorie / nevybrat nic
zobrazit výsledky
Změnit oblast
Vyhledat oblast:

Tajemná ruka pod Hostýnem.

Turistické cíle Památky a muzea Pomník

Fotografie (6)  • Foto: Vitold

Nejdříve dovolte malý historický exkurz.

Jan Adam z Víckova je pro Valachy něco jako Kozina pro Chody. Jen méně známý, Valaši totiž neměli svého Jiráska. Podrobnější srovnání však pokulhává. Kozina byl chodský sedlák, svůj mezi svými. Moc se mi nechce věřit, že by Jan Adam, lehkomyslný a bohatý šlechtický synek sedával v nuzných pastouškách valašských pastevců a jídal s nimi ze společného hrnce zkyslé mléko, jak nám ho pověsti idealizují.

Mám pocit, že hrdinou se Jan Adam stal tak nějak mimochodem. Odpor proti císaři patřil v první polovině 17. století k dobrému mravu české a moravské šlechty, no a Jan Adam byl zrovna majitelem valašských panství. Se samotnými Valachy to bylo jiné. Uvykli svobodnému životu, vlastnili zbraně k hlídání svých stád a uherské hranice, žili tak daleko v horách, že na ně feudální panstvo moc nemohlo. Ovšem tento příjemný životní styl se poslední dobou začal měnit k horšímu, poddanství se utužovalo, rekatolizace protestantskému lidu taky moc nevoněla. Navíc zuřila třicetiletá válka a Valaši přes kopce moc dobře viděli, jak to od zdivočelých žoldáků schytala Haná, jejíž obyvatelstvo se bránit neumělo. Valaši mysleli, že to umí. Vypuklo první valašské povstání.

Upřímně řečeno, úspěchy vzbouřenci sklízeli hlavně ve chvílích, kdy bylo císařské vojsko zaměstnáno někde jinde. Když hlavní fronta války polevila a císařští se vrhli na povstalce, bylo zle. Následovala porážka a slib, že už budou hodní. Slib vydržel do té doby, než vojsko odtáhlo. A tak to šlo pořád dál až do pověstného roku 1644, kdy císařský generál hrabě z Rottalu pojal nepříliš humánní, leč logickou myšlenku, že nezbude-li naživu nikdo, kdo by se bouřil, povstání jaksi samo od sebe pohasne. A tak se taky stalo. Naivní valašské vojsko bylo zašlapáno do země, z vesnic nezůstal kámen na kameni a těch pár prozíravých, kteří utekli do zasněžených hor ztratilo veškerou chuť na odboj.

Tehdy se psal srpen roku 1627. Jan Adam z Víckova zachmuřeně hleděl z lukovských hradeb na císařskou přesilu pod kopcem. Nedávno se vrátil z emigrace (zatímco valašští rebelové hořeli v štěpánovských stodolách, Jan Adam si užíval na dvoře německých protestantských knížat) a hned taková polízanice. Sinusoida této etapy povstání se blížila ke spodní amplitudě a Lukov byl poslední hrad, který Valachům zbyl. A ani to dlouho nevydrželo. Přes všechny pochybnosti je Janu Adamovi nutno přiznat alespoň řádnou odvahu. V beznadějném boji se bil jako lev, marně, střela z muškety mu přinesla smrt. Ještě umírajícího ho poslední jeho věrní vynesli do skal za hradem, na nosítkách z větví se ho snažili zachránit. Jan Adam zemřel při útěku a údajně byl pohřben ve skalách na Držkové. Kde přesně, to už nikdo nikdy nezjistí. Ty, kteří utekli s ním stejně nečekalo nic dobrého. Byli chyceni někde u Vsetína a popraveni se středověkou krutostí…

Jedním z nejkrásnějších a nejbájnějších kopců nejen Moravy je Hostýn. Upoutával příchozí už od nepaměti. První experimenty s železem zde prováděli lidé slezsko-platěnické kultury, Keltové tu měli největší moravské oppidum. Zalíbilo se tady i Slovanům, česká knížata zde ve 12. století budovala pohraniční opevnění. Nejslavnější historka se váže k tatarskému vpádu a obrazy a sochy, tuto legendární událost zobrazující, je možno dnes vidět v hostýnském chrámu Panny Marie.

Ve 13. století se pod Hostýnem zastavila tatarská vojska. Před pár měsíci porazila v Polsku výkvět evropského rytířstva a teď se zdálo, že jim nic nestojí v cestě snad až k Atlantiku. Ovšem na Hostýně zaúřadovala formou zázračné bouře a povodně vyšší moc, tatarské hordy byly obráceny na potupný útěk. O původci zázraku zpívají vypravěči písně podle toho, koho chleba právě jedí. Zbytky pohanů, přeživších mírumilovné křesťanské mise děkovaly Perunovi, katolíci nedají dopustit na Pannu Marii. Materialisté beze vší fantazie poukazují na možnost přívalového deště, bouřky z horka, zemětřesení, nebo písečné či sněžné bouře. Nihilisté, historici a jiní kazisvěti dokonce pochybují, že tu kdy k jaké bitvě vůbec došlo. Nechme je při tom.

Později na Hostýně vyrostl chrám Panny Marie (katolíci to nakonec vyhráli), klášter, kaple, křížové cesty. Vzniklo tady slavné poutní místo. Poutníci přilákali řadu prodejců, podél kamenného schodiště vyrostly stánky, pak i hotel. Na bývalé keltské akropoli se tyčí rozhledna, před pár lety ji co do výšky předstihla větrná elektrárna.

Návštěva Hostýna stojí za to. Kdo tak již učinil, jistě potvrdí. A kdo předtím vzal do ruky turistického průvodce Hostýnské a vizovické vrchy z roku 1988 možná ho zaujala malá poznámka na okraji - někde v lese pod rozhlednou má stát balvan s pseudohistorickými nápisy a rytinami. Čest a sláva tomu, kdo se jej kdy pokusil najít. Kdo se prodral mořem kopřiv na temeni Hostýna, pak seběhl prudký svah až dolů, pak se jím hnal zase zpátky. Tomu, kdo škrábal klackem mech z balvanů a rukou odhrnoval hlínu. A kdo to zkusil potřetí a počtvrté, měl možná stejné štěstí jako já.

Ale ještě před úspěšnou výpravou jsem navštívil ve vesnici pod kopcem místní historičku. Milá paní, ochotně přerušila zavařování rybízu a vyprávěla, co ví. Balvan kdysi dávno viděla, je na něm prý vyryt kalich, ruka a dnes už nečitelná slova. A pak přišlo překvapení. „Víte, já mám takovou teorii. Ten kámen označuje místo pohřbu Jana Adama z Víckova. Víte, kdo to byl?“ Ke znalosti vůdce valašských povstalců jsem se přiznal, ale ten pohřeb, ten mě šokoval. „Jaké pro to máte důkazy? Veškerá literatura mluví o držkovských skalách“, ptám se. „Jen vyprávění starých lidí, jinak žádné. Stejně tak žádné nejsou ani pro Držkovou“. To jsem musel ovšem uznat.

A teď stojím před balvanem. Udýchaný, dvakrát jsem vyběhl hostýnskou stráň. Tak tentokrát mi štěstí přálo. Odhrnul jsem z kamene suché listí a jehličí. Vyvstala zřetelná, ač neumělá rytina kalicha, kolem další, smysl nedávající vrypy. Snad písmena. Na vertikální ploše rytina ruky. Vztyčený prst, někam ukazuje.

Vzal jsem tužku, papír a křídu a dal se do práce. Křídou zvýraznit rytiny a vrypy, pak plochu balvanu trochu zamazat hlínou, kontury tak vyvstanou zřetelněji. Překreslit je na papír, domyslet si ty čáry, které čas už vzal. A pak jen vykombinovat vzkaz, jež nám chtěl kdosi kdysi říct. Podíval jsem se na papír, plný čmáranic - a strnul překvapením. Ty největší písmena, vyryta přímo pod kalichem, dávají jednoznačné slovo - LUKOV. Ten Lukov, odkud si tehdy v roce 1627 přinesl svoji smrt Jan Adam z Víckova. Napřažený ukazováček vyryté ruky směřuje někam do houští.

Kolik tajemství skrývá krajina kolem nás. Minulost se promítá do přítomnosti znaky, jejichž význam nám tak často uniká. Myšlenky, filtrované přes staletí se stávají pouhými symboly. A ty se pak větví v takové množství vyjádření, že jim konce nelze dohlédnout.

Tak i Hostýn má své tajemství. Kam asi ukazuje kamenná ruka? Na co směřuje její ukazováček?

Jen co na podzim spadne listí a les zprůhlední, vydám se tím směrem...

Poznámka na závěr. Dalo mi spoustu práce, než jsem vypátral asi jediný odborný článek, který o tomto kameni pojednával. Napsal ho v roce 1978 pan doktor Karel Ludikovský, významný brněnský archeolog. Taky úplně nevěděl, co s ním. Nakonec učinil závěr (podle typu užitého písma), že nápisy a rytiny vytvořil nějaký místní nadšenec v době romantismu (polovina 19. století). Ano, tvorba historických falz byla pro romantismus a národní obrození celkem typická, vzpomeňme třeba na slavné rukopisy. Ale přece jen bych takové tendence čekal v intelektuálském prostředí pražských kaváren a ne u venkovských sedláků, kteří mají jistě úplně jiné starosti než romantické vylepšování vlastní historie. A že by sem zavítal nějaký ten Václav Hanka? Asi bych si dokázal představit mnohem monumentálnější pseudohistorický výtvor než pár škrábanců do šutru uprostřed lesa...

Druhá poznámka na závěr: Snad toto místo ani nezkoušejte najít. Nenápadný kámen mezi tisící podobnými kameny. Nedovede vás k němu žádná pěšina, žádná turistická značka, žádný naučný chodník. A já sobecky doufám, že to tak i zůstane. Jen já vím, jaká neuvěřitelná a těžko opakovatelná náhoda mi pomohla. Dokážu si představit, že kámen nepoznáte, ani když budete stát na krok od něj. A pokud budete pročesávat hostýnskou stráň, můžete tak činit celý dny a nakonec v tom svahu vyplivnete plíce.

Už za první republiky po tomto kameni pátral Tomáš Baťa. Nějak se o něm dozvěděl a chtěl jej vidět. Jistě na to mohl vynaložit nemalé prostředky a nemálo lidí na pomoc. Nenašel ho...

A nakonec – stojí nějaký fádní, poškrábaný šutr za tu námahu?

Máme přece tolik jiných, atraktivnějších památek. Pozlacené zámky, nedobytné hrady, vysokánské rozhledny…

Odpověď za mne – rozhodně stojí...

Poslední aktualizace: 07.08.2016
Autor příspěvku: Vitold
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Tajemná ruka pod Hostýnem. - Služby, informace
Tajemná ruka pod Hostýnem. na mapě
Přidat oblast mezi oblíbené
Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:

Příspěvky v okolí Tajemná ruka pod Hostýnem.

Svatý Hostýn je velice kouzelným kopcem Hostýnských vrchů. Dosahuje 735 metrů nad mořem a už po Dlouhá léta je vyhlášeným poutním místem. Stojí zde chrám zasvěcený Panně Marii, která podle pověsti zachránila oby…
Hostýn je významné poutní místo v Hostýnských vrších. Nejvýznamějším objektem je bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Základní kámen byl posvěcen r.1721, stavba byla dokončena r.1748.…
Jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst u nás, hora v Hostýnských vrších s barokním poutním kostelem.
PĚŠKYKe chrámu vede turistická značka z centra města Bystřice pod Hostýnem. AUTEM Ve městě Bystřice pod Hostýnem je odstavné parkoviště. BUS/VLAK Lze využít spojení do města Bystřice pod Hostýnem. Chrám na hoře Hostýn byl postaven na památku velké bitvy s tatarským vojskem ve 13. století, které bylo pod touto horou poraženo. Současná podoba chrá…
Když přicházíme na Hostýn po červené turistické značce z Bystřice p. H., první památkou, kterou potkáme, bude Vodní kaple. Půvabná stavba pochází z poloviny 18. století, upravena v novobarokním stylu byla na konci…
Poutní chrám byl vybudován v barokním slohu Františkem Antonínem z Rottálu v letech 1721 - 1748. Po slavnostním vysvěcení svatohostýnského chrámu došlo z nařízení císaře Josefa II. k jeho z…
Poutní místo Svatý Hostýn na vrcholu stejnojmenné hory vévodí širokým rovinám Hané, silueta chrámu i blízké rozhledny a sousední větrné elektrárny na obzoru ojedinělá zdaleka viditelná z mnoha stran.
Rozcestí lesních cest na úpatí Svatého Hostýna. Červená, modrá a žlutá značka vedoucí od Bystřice pod Hostýnem - Lázní se zde rozděluje. Červená s modrou spolu ještě 500m pokračují na rozcestí Pod Vodní kaplí kd…
Přestože v lednu je počasí víceméně nevlídné a jeden ani neví kolik vrstev na sebe navléknout, výletem na Hostýn jsme neutrpěli žádnou újmu na zdraví a dobrý pocit z pohybu nám chvíli vydrží. Na Hostýn jsme vyraz…
Křížové cesty najdeme v hostýnském poutním areálu vlastně dvě. Ta starší byla budována od roku 1900 do roku 1902. Poblíž Sarkanderovy kaple stojí první dvě kapličky s výjevy 1. a 2. zastavení, dalších 8 zastavení …
Jedeme autem do Hostýnských vrchů, do obce Chvalčov, k hotelu Říka (auto nechejte na parkovišti vlevo před mostem, u hotelu je rezervé).  Odtud se jdeme pěšky podívat na zříceninu hradu Obřany. Odtud se pak v…
   Hostýn je plochý  zalesněný pískovcový vrch se dvěma vrcholy. Na jižním nižším vrcholu (není z Chvalčova vidět) v nadmořské výšce 718 m  stojí barokní…
Vrchol
Tento, na první pohled, docela obyčejný kopec je docela zajímavým přírodním výtvorem a určitě stojí za to jej shlédnout. Turisté na tento kopec nejčastěji vyrážejí z poutního místa na sv. Hostýně a cesta …
Bystřice pod Hostýnem leží na Jižní Moravě, jihovýchodně od města Přerov. Město se rozkládá pod severozápadními vrcholky Hostýnských vrchů, pod nedalekým vrcholem Hostýn ( 735 m.n.m.). Na vrcholku Hostýn byla po…
Jdeme pěšky od zámku v Bystřici pod Hostýnem (320m/m) po červené turistické značce až na vrchol Hostýn(735 m/m) a po modré a žluté zpět do údolí řeky Bystřice do Chvalčova a zpět do Bystřice. Trasa má 12 km. V Bystřici pod Hostýnem : zámek, kašna p.Marie, duha, kostel sv.Jiljí, kaple, památník bitvy u Slavkova, hřbitov s kaplí rodu …
Zámek je nejvýznamnější památkou města Bystřice pod Hostýnem na Kroměřížsku ve Zlínském kraji. Vlastní zámek je čtyřkřídlá budova kolem téměř čtvercového dvora. Z původní tvrze se dochovala část vnější ohradní zdi podkovovitého půdorysu se vstupní věží, ke které byla později přistavěna hospodářská stavení, která dnes tvoří předzámčí. Romantická malířská výzdoba zámeckých…
Zřícenina
Zřícenina hradu Lukov se nachází asi deset kilometrů od Zlína, na kopci nad obcí Lukov, na dohled Zoologické zahrady Zlín a zámku Lešná. První zmínky o něm pocházejí ze 13. století, důkazy o osídlení této lokality však sahají ještě do dávnější historie – během archeologických výzkumů v 80. a 90. letech 20. století zde byly mj. nalezeny fragmenty pravěké keramiky, které…
Zoo Zlín je jedna z nejoblíbenějších v České republice. JE rozdělena na kontinenty a tak postupně projdete Afriku, Evropu, Asii a Střední i Jižní Ameriku. Chlubí se tropickou halou Yukatan a nádherným zámkem Lešná…
12.2km
více »
Zámek Lešná je klenotem areálu zlínské zoologické zahrady. Zámek doplněný o menší budovy a další drobné objekty, rozptýlené v parku, tvoří architektonicky ucelený soubor pohádkového ladění. Hlavní zámeckou dvoup…
12.2km
více »
Zoo Lešná Zlínská zoologická zahrada je nejnavštěvovanější a nejkrásnější místo celé Moravy. Areál zoo se rozkládá v historickém lešenském parku, ve kterém roste více než1 140 druhů dřevin a okrasných bylin. Rom…
15.4km
více »
Zřícenina
Hrad Helfštýn leží na úpatí Moravské brány. Nachází se nedaleko města Lipníku nad Bečvou v Olomouckém kraji. Helfštýn lze navštívit v březnu a listopadu o víkendech a od dubna do října…
16.2km
více »
Cílem našeho zájmu byly tentokrát Teplice nad. Bečvou, kde nás lákala jednak Hranická propast, Národní přírodní rezervace Hůrka u Hranic, ale hlavně Zbrašovské aragonitové jeskyně. Teplice…
16.6km
více »
Arcibiskupský zámek Kroměříž se nachází ve Zlínském kraji. Zámek je otevřen v dubnu a říjnu pouze o víkendech a od května do září každý den. Zámek patří k nejvýznamnějším památkám na Moravě. Zámek Kroměříž byl zapsán do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zámek, na rozdíl od mnoha jiných památkových objektů, v minulosti zpřístupnil téměř všechny své…
24.4km
více »
Luhačovice leží na Jižní Moravě, jižním směrem od města Zlín. Luhačovice jsou vyhledávaným lázeňským a rekreačním městem. V lázních se léčí nemoci dýchacích cest, cukrovka a zažívací nemo…
31.6km
více »
Dřevěné městečko je nejstarším areálem. Od roku 1925, kdy bylo poprvé otevřeno pro veřejnost, sem byly postupně přeneseny a znovu postaveny domy z rožnovského náměstí. K nim později dostavěn kostel podle kostela ve Větřkovicíc…
33.4km
více »
Již po několikáté jsem se byla podívat ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Musím uznat, že jsem byla mile překvapená. Čekala jsem, že vše bude tak jak minule, ale nebylo. Je vidět, že skanzen se neustále rozrůstá o nové a nové objekty. Prohlídka tohoto místa zabere celkem dost času. Je lepší si to naplánovat jako celodenní výlet. Vedle skanzenu je velké parkoviště. Za…
33.4km
více »
Štramberský hrad byl založen koncem 13. století jako centrum zbylého zeměpanského majetku po rozdělení držav pánů z Hückeswagen. Jádro hradu tvořilo malé nádvoří s válcovou 40 m vysokou věží, do níž se vcházelo …
37.7km
více »
Štramberk leží na Severní Moravě, jižním směrem od Ostravy. Městečko se rozkládá pod vrcholky Moravskoslezských Beskyd a na pravém břehu říčky Sedlnice. U jihozápadního okraje města je na…
Město
Olomouc leží na Severní Moravě, jihozápadním směrem od Ostravy. Olomouc je nejvýznamnější historické město na Moravě ležící na soutoku řeky Moravy a Bystřice. Město je centrem oblasti zvané…
40.6km
více »
Zámek Buchlovice, nacházející se poblíž Uherského Hradiště ve Zlínském kraji, je stavbou vrcholného baroka ve stylu italské vily. Zámek je vybaven původním mobiliářem, který doplňují novobarokní repliky, pocháze…
42.3km
více »
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. další informace