Zámecký park ve Smiřicích

Nikdo přesně neví, kdy v těchto místech zámecký park vznikl, natož zda ten původní měl již stejnou rozlohu jako jeho pozdější nástupce. Soudí se, že k jeho založení došlo někdy v letech 1690-1699, kdy došlo za Šternberků z Paaru k barokní přestavbě zámku, avšak někteří doboví autoři jeho vznikl kladou ještě do dřívějších dob, minimálně do období, kdy vládli Smiřicím Gallasové, ale můžeme se setkat i s tvrzeními, že tak došlo již za Trčků z Lípy nebo za Žerotínů. S jistotou můžeme říci pouze to, že v těchto místech bývaly původně vodní příkopy a valy, které však ztratily v době přestavby zímku již svou obrannou roli, a tak došlo k jejich zrušení.

Velký rozkvět pro tento park přišel po roce 1848, kdy přioadl spolu se zámkem rakouské bance, od níž je koupil roku 1863 textilní továrník Jan starší Liebig, jemuž se park zdál příliš strohý, avšak za proměnou tohoto místa stál až jeho syn František, který byl velkým znalcem parkových úprav, takže ho zařídil množstvím soch a nechal zde vysadit množství stromů, které v těchto místech byly přímo neznámé (jasan pensylvánský, břestovec západní, jerlín japonský, nahovětvec dvoudomý, platan javorolistý, ořešák černý, jírovec červený). Vše se nejspíše dělo díky Eduardu Petzoldovi, jednomu z nejvýraznějších postav evropské zahradní architektury, neboť podle některých zdrojů vytvořil projekt parku právě on. Celou plochu však nezabíral pouze park, na jeho jihu bychom našli ještě zelinářskou, ovocnou a květinovou zahradu se skleníkem. K tomu ještě poznamenejme to, že se baron Liebig zasloužil i o sám rozvoj smiřického zahradnictví, protože když v roce 1861 koupil panství Smiřice a Hořiněves, zrušil dosud fungující zahradnictví v Hořiněvsi a ponechal ho a všemožně podporoval pouze ve Smiřicích.

Roku 1881 však smiřické panství koupil od hrabat Šternberků císařský svěřenecký rodinný fond, jenž se tak přírodně krajinářskému parku již nevěnoval tak, jak by potřeboval. Když byly tyto majetky zabaveny čs. státem, jehož nucená správa tu fungovala v letech 1918-1921, došlo k velké změně kvůli tomu, že došlo k pracím ohledně regulace řeky Labe. Kvůli tomu bylo usneseno na noc park zavřít a z bezpečnostních důvodů byl zamezen přístup do míst, která sloužila jako regulační staveniště. V plánu bylo navíc rozšíření náměstí na úkor parku, k čemuž naštěstí nakonec nedošlo (viz https://www.smirice.eu/zamek/namesti.htm). V letech 1921-1950 zde hospodařily státní lesy a statky, i když zámek s parkem užívala Státní rolnická škola ve Smiřicích, jejíž zásahy byly též svého času patrné (viz https://www.smirice.eu/smirice/park/park_plany.htm). Roku 1935 byl park poškozen velkou vodou. Nejvíce však byl park poničen za německé okupace, kdy zde zdejší německá posádka vykácela řadu stromů, aby se sem vešel její autopark. Avšak ani po osvobození nebyla nouze o změny. V roce 1947 byla zbourána zeď, jež byla západním směrem ke kapli Zjevení Páně a na vzniklém místě byl vybudován památník osvobození, později nazývaný jako sousoší Osvoboditelů, dílo to hořického akademického sochaře Josefa Bílka a pražského akademického architekta Bohuslava Holého.

22. ledna 1964 byl zámek se dvorem a parkem zapsán do státního seznamu kulturních památek (viz https://pamatkovykatalog.cz/zamek-se-dvorem-a-parkem-13307560), i když chráněným byl park již od roku 1958, jak sdělil Krajský vlastivědný ústav v Hradci Králové radě MNV ve Smiřicích v roce 1960, avšak dlouhou dobu se s ním mnoho nedělo, protože ho užívaly Státní statky Smiřice, i když za zmínku stojí jeho malá úprava a likvidace černé skládky za parkem na jaře 1960. Nejvýraznější jeho úprava byla provedena až v letech 1973-1974, kdy byl rozšířen o místo, které vzniklo zavezením labského řečiště a zrušením původního višňového sadu. Jak rekonstrukce staré části, tak vytvoření nové části, vzniklo podle plánů Ing. Františka Dobrkovského, jenž vypracoval též doplňkovou část evidenčního listu kulturní památky z roku 1986. V roce 2002 získalo zámecký park se zahradou od s. p. Státní statek Smiřice město Smiřice.

Díky tomu má dnes park rozlohu 3,65 ha a je z větší části upraven přírodně-krajinářsky, pouze parter před vstupem do zámku má pravidelné členění. Stejně tak je bez oplocení, takže je přístupný všem návštěvníkům po celý den i noc, což občas není pro jeho existenci zrovna dobré. Vandalové se totiž najdou všude! Oplocení z litiny má pouze předzahrádka na jih od zámku, která obsahuje dvojici kruhových bazénů z 19. století, k jejichž úpravě došlo v následujícím století a původně měly oba vodotrysk. V roce 2012 pak byla zahájena postupná revitalizace parku, jejíž částečnou technickou právu od Ing. Lenky Hladíkové nalezneme na tomto webovém odkazu: https://www.smirice.eu/smirice/park/park.htm. Roku 2018 se torzo po skáceném buku stalo chaloupkou večerníčkové Malé čarodějnice a v různých změnách se de facto pokračuje do současnosti.