TURISTIKU PODPORUJÍ
61 049 turistů a cestovatelů
105 916 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 241 570,- odměny za články
 
 Travel blog HKregion Tipy a novinky Chaty a chalupyChaty a chalupy  Mapa Hradec Králové
Hradec Králové leží na soutoku Labe a Orlice. Patří mezi věnná města a je centrem duchovního života, kultury a vzdělanosti východních Čech. Díky výjimečným stavbám a ojedinělému architektonickému konceptu je město nazýváno „salon republiky“. 
TIP:
 Trasy Hradecko a okolí (60)
Vyberte, co Vás zajímá v oblasti Evropa
Tipy na výlet vybrat: vše / nic
 ↓ 
Druh vybrat: vše / nic
Do přírody
Na golf
Na hory
Na kole
Se psem
Vinařská turistika
Za gastronomií
Za kulturou
Za sportem
Náročnost vybrat: vše / nic
Pro zdatnější
Romantika
Rodina s dětmi
Délka vybrat: vše / nic
Vycházka - půldenní
Celodenní výlet
Putování (více dnů)
Turistické cíle vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava vybrat: vše / nic
Autobusová zastávka
ŽST
Letiště
Žel. stanice
Města, obce, vesnice vybrat: vše / nic
Hlavní město
Městečko
Město
Městská část
Městys
Místní část
Náměstí
Osada
Přístav
Samota
Ulice
Vesnice
Ostatní vybrat: vše / nic
Bivak
Hraniční přechod
Infocentrum
Nordic walking point
Ostatní
Turistická známka
WebKamera
Zajímavost
Památky a muzea vybrat: vše / nic
Hrad
Zámek
Zřícenina
Trosky
Kaple
Klášter
Pomník
Kříž
Chata
Muzeum
Bouda
Kostel
Památník
Měšťanský dům
Salaš, koliba
Letohrad
Farma
Hřebčín
Zámeček
Tvrz
Skanzen
Hradiště
Rotunda
Statek
Dům, budova
Chrám
Hřbitov
Hradby
Lapidárium
Kašna
Socha
Boží muka
Hrádek
Panský dvůr
Rychta
Pevnost, opevnění
Radnice
Drobné památky
Mešita
Synagoga
Příroda vybrat: vše / nic
Hora
Kopec
Štít
Vrchol
Jezero
Potok
Pleso
Rybník
Vodopád
Propast
Minerální pramen
Jeskyně
Krasový útvar
Údolí
Skalní útvar
Jezírko
Řeka
Říčka
Pohoří
Údolí, dolina
Kaňon
Sedlo
Travertíny
Planina
Hřeben
Louka
Pramen
Kámen
Zahrada
Rašeliniště
Slatě
Památný strom
Přírodní park
Ostrov
Sopka
Pobřeží
Poušť
Park
Rokle
Přírodní památka
Vodní nádrž
Studánka
Soutěska
Tůň
Pláž
Poloostrov
Bažina, mokřady
Sport a rekreace vybrat: vše / nic
Lázně
Rekreační oblast
Koňská stezka
Aquapark
Letovisko
Koupaliště
Ledovec
Ski areál
Golf
Půjčovna lodí
Cyklo bar - hospůdka
Cyklo shop - servis
Potápění
Zábava, atrakce
Půjčovna kol
Vinařský cíl
Technické zajímavosti vybrat: vše / nic
Důl, štola, šachta
Elektrárna
Jez
Lanovka
Mlýn
Most
Přehrada
Rozhledna
Technická památka
Zvonice
Výletní místa a parky vybrat: vše / nic
CHKO
Chodník, naučná stezka
Národní park
Odpočinkové místo
Orientační bod
Poutní místo
Rezervace
Rozcestí
Turistická trasa
Turistické destinace
Vyhlídka
Výletní místo
ZOO a botanické zahrady vybrat: vše / nic
Arboretum
Botanická zahrada
ZOO
Trasy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Typ vybrat: vše / nic
Autem
Balónem
Běžecká trasa
Běžky
Cyklotrasa
Golf
In line brusle
Pěší trasa
Po vodě
Ski areál
Náročnost vybrat: vše / nic
Malá náročnost
Střední náročnost
Velká náročnost
Cestopisy vybrat: vše / nic
Tipy a novinky vybrat: vše / nic
Rady a tipy vybrat: vše / nic
 ↓ 
Doprava
Jídlo a ubytování
Ostatní
Peníze a ceny
Práce a život
Zdraví a bezpečnost
Moje dovolená vybrat: vše / nic
 ↓ 
Kdy jsme jeli vybrat: vše / nic
Jaro
Léto
Podzim
Zima
Délka dovolené vybrat: vše / nic
Méně než 1 týden (do 6 dní)
1 týden (7-9 dní)
Delší než 1 týden (10-12 dní)
2 týdny a více (13 a více dní)
S kým vybrat: vše / nic
Rodina s dětmi do 5-ti let
Rodina s dětmi do 10-ti let
Rodina s dětmi 10-18 let
S partnerem
S přáteli
Typ vybrat: vše / nic
Pobyt
Aktivní dovolená
Poznávací dovolená
Eurovíkend
Plavba
Prodloužený víkend
Zaměření vybrat: vše / nic
K moři
Na lyže
Za zábavou a poznáním
Do přírody
Na hory
Cyklo
Se psem
Na vodu
Aerobic
Golf
Wellness
Potápění
Za kulturou
Zábavné parky
Aquaparky
Gastronomie
Jak jsme jeli vybrat: vše / nic
Autem
Autobusem
Letadlem
Lodí
Jinak
Jak a kde jsme bydleli vybrat: vše / nic
Dům / rekreační objekt
Kemp
Apartmán
Hotel / Penzion
Stravování na dovolené vybrat: vše / nic
Vlastní
Snídaně
Večeře
Polopenze
Plná penze
All Inclusive
Ultra all inclusive
Fotogalerie vybrat: vše / nic
zobrazit výsledky

Malá vodní elektrárna ve Smiřicích

Turistické cíle Elektrárna

MVE Smiřice (28.9.2017)
MVE Smiřice (28.9.2017)  •  Fotografie (3)  • Foto: BorisJ.
MVE Smiřice (28.9.2017)

Tato elektrárna s jezem byla vybudována v rámci regulace řeky Labe. Ředitelství pro stavbu vodních cest v Praze vypracovalo projekt na úpravu horního toku Labe v trati Josefov – Smiřice – Lochenice, výstavbu pohyblivého jezu ve Smiřicích, 2 náhradních silničních mostů, náhradního melioračního zařízení a vodní elektrárny ve Smiřicích, který byl schválen již v roce 1901, ale od té doby se na něj nějak zapomnělo.

Teprve v letech 1924 a 1932 byl nahrazen původní projekt vodní elektrárny za projekt hydrocentrály na smiřickém jezu, neboť ta podle originálních a neuskutečněných plánů měla stát úplně jinde. Uplynulo však ještě mnoho let, než došlo k její výstavbě.

Nejprve bylo na přelomu let 1929 a 1930 zavezeno staré řečiště, sousedící s parkem Dr. O. Malburga. Následně se na regulační práce přijel 28. června 1930 podívat ministr veřejných prací Ing. Jan Dostálek. Téhož roku byl při regulačních pracích vystavěn na suchu nový železobetonový silniční most, a to na pozemcích panské zahrady v rozpětí 37 m. Teprve po vystavění jezu za Merglovými bylo Labe vedeno novým řečištěm pod již zmíněným mostem. Tato regulace byla o to důležitější, že severní a jižní část Labe od Smiřic byla již regulována, čímž byl odtok urychlen k velké škodě smiřických obyvatel, a to zejména na Šternberském nábřeží, jak bylo zjevné při velké vodě v roce 1930.

Jez byl postaven náhradou za 2 původní pevné jezy ve Smiřicích a Černožicích a jeho budování bylo zahájeno v roce 1930 firmou Kress z Prahy. Následně byla stavba pozastavena kvůli pochybnostem ohledně řešení a parametrů jezové stavby. Vliv na tuto věc však měla rovněž světová hospodářská krize. Na základě hydrotechnického výzkumu byl nakonec roku 1933 upraven projekt a zahájeny hlavní stavební práce, kterým se do cesty postavila koncem února 1935 příroda, neboť došlo k rozvodnění Labe. Následná povodeň odnesla řadu kamenů, jež zabezpečovaly labské břehy, a tudíž došlo k jejich trhání. Také byla odnesena polovina navážky starého řečiště a zřítil se kamenný teras u domku státního velkostatku.

Přesto se podařilo to, že 7. června 1935 v 11.20 hod. byl zahrazen v Labi na Šternberku přítok, takže od tohoto dne teklo Labe pouze zregulovanou částí přes nový jez a náhonem ke mlýnu. Díky tomu byla většina podjezí na Šternberku zasypána. Následně byl také koncem téhož roku rozebrán železný most nad jezem na Šternberku, který si za 3 500 Kč zakoupila firma bratří Hamplových z Hradce Králové. K zakončení úpravy Labe došlo v následujícím roce, kdy byla provedena převážná část plánovaných prací a pořízeno strojní a elektrické zařízení od ČKD Praha a firmy Křížík. 14.-15. března 1937 a 21.-22. března téhož roku způsobila velké škody další povodeň. Vše musela následně prozkoumat nejprve komise ministerstva veřejných prací, kterou vedl ministerský rada Dr. Rathouský, a 5. dubna 1937 zástupci ředitelství pro stavbu vodních cest vrchní rada Ing. Michl a vrchní rada Ing. Vonka. První věcí, jež následovala, byla prozatímní oprava podemletého mostu přes Smržovský potok. Poté opět vše na nějakou dobu usnulo.

Teprve 6. prosince 1938 se objevila v „Lidových novinách“ krátká zmínka: „Nová elektrárna ve Smiřicích. Po delší době oživlý projekt smiřické hydrocentrály bude nyní urychleně uskutečněn. Se stavbou hydrocentrály se začne v nejbližších dnech. Zatím byl dokončen jez a ostatní přípravné práce. Řeka má spád devět metrů a získá se 3500ks, z nichž se vyrobí 14 mil. kilowatových hodin ročně. Náklad na hydrocentrálu bude asi 4 miliony Kč.“ Nic se však nakonec nedělo, protože v roce 1939 Nejvyšší správní soud rozhodoval stížnost Státního fondu pro splavnění řek, vybudování vodních sil a spol., zastoupeného finanční prokuraturou v Praze, proti rozhodnutí ministerstva zemědělství z 11. března 1936 o schválení projektu Labského vodního družstva Smiřice n. Lab.-Předměřice n. Lab. To bylo nakonec 16. června 1939 soudem zrušeno. Pokračování ve stavbě tak již nic nebránilo, ale pouze z hlediska úředního. Mnohem větším zádrhelem se stalo vypuknutí 2. světové války a jí předcházející povodně 25. srpna a 11. září 1938. Jedinou věcí, jež tehdy vznikla, byla železobetonová lávka u Malburgovy vlečky přes mlýnský náhon, kterou roku 1938 vybudoval stavitel V. Volt za rozpočtenou částku 8 726,22 Kč, i když tato stavba se regulačních prací nijak netýkala a byla plně v obecní gesci.

V roce 1939 tak byla firmou Kunc prováděna regulace Labe mezi Smiřicemi a Černožicemi a společnost Martinovský dokončovala regulaci na Smržovském potoce. Pravý břeh Labe byl při regulačních pracech zvednut o 0,5 m výše než levý břeh, aby se v případě povodní voda nevylila a nezaplavila Smiřice a Černožice a unikla do luk. Nad jezem se 2 otvory vzniklo nadržením vody umělé jezero, jehož vody později začala využívat elektrárna pro svou turbinu. Vzdutím vody bylo docíleno značného spádu – 9 m. Postup těchto prací však začal být bržděn nedostatkem pracovních sil a nedostatkem potřebného vybavení, protože příslušným firmám Němci postupně zabavovali stroje a zařízení, jež byly k provádění regulace potřebné. 14. a 15. března 1940 bylo navíc řečiště zahrazeno ledem, který byl vyhozen do povětří pyrotechniky wehrmachtu a vládního vojska.

Ve většině současných pramenů se uvádí, že vodní elektrárna byla postavena v letech 1942-1953 a jejím hlavním účelem byla stabilizace spádových poměrů, zlepšení odtokových poměrů, využití vodní energie, zajištění průtoku v Mlýnském náhonu a odběru povrchové vody pro průmysl a zemědělství. Ohledně uvedených let si však dovolím polemizovat. Pokud bylo něco v roce 1942 zahájeno, tak jen na úrovni úřední, ale i o tom pochybuji. Spíše jde o tiskovou chybu, jež se šíří dál a dál.

K realizaci díla totiž došlo až v roce 1946, kdy byly provedeny různé pochůzky, politická a úřední vyjednávání a následné řízení ohledně vyvlastňování potřebných pozemků, a to až po únorové povodní téhož roku. Po nich následovaly zemní práce, výkopy řečiště, násypy hrází a opravy po výše zmíněné velké vodě. 7. dubna 1947 došlo při převážení pramice se stavebními hmotami k tragédii. Říční proud strhl loď přes jez a následně ji roztříštil. Dělníci Jaroslav Fikejz z Rasošek, František Hůlka z Pěčína, Josef Kolovratník z Hoříněvsi, Josef Kučera z Rasošek a Gabriel Společník ze Smiřic utonuli, pouze jejich kolega Ladislav Rezek z Rasošek se zachránil. V letech 1947-1948 (obecní kronika udává roky 1948-1950) došlo k zavezení tzv. jalového Mlýnského náhona, který protékal od bývalého mlýna kolem Dvorany a kostela směrem k dnešnímu toku Labe. Řečiště Labe bylo opět probagrováno, a to až do Předměřic nad Labem. Roku 1947 bylo vydáno povolení ke stavbě obytného domu pro pracovníky budoucí elektrárny a byly zahájeny práce na výstavbě železobetonového mostu v Černožicích (vybetonování základů levé mostní opěry, beranění železných štětovnic pro pravou mostní opěru, jezdit se přes něj začalo 21. dubna 1949). O 2 roky později byl zrušen malý jez, který zvedal hladinu Labe mezi jezem a tzv. betonkem proti tehdejší vodárně přibližně o 120 cm. Náhradou za zrušený bývalý jízek na Labi bylo postaveno stavidlo a rozšířeno řečiště, čímž se odstranilo strojní přečerpávání vody z hlavního řečiště. Poklesem hladiny v Labi však došlo ke ztrátě vody ve 180 smiřických studních.

Se samou výstavbou elektrárny se začalo až později a zabudována byla do levého pilíře jezu. V roce 1948 byla zřízena střední jímka a z většiny byl proveden výkop pro základy strojovny. Betonáž jejích základů byla dokončena 5. prosince 1949. Základy této stavby dosahují hloubky až 18 m pod hladinou řeky, aby nedošlo k obdobné katastrofě jako v předměřické elektrárně v roce 1932. Tehdy se objevily i různé další těžkosti, ale díky píli, obětavosti a vynalézavosti bylo vše zdárně překonáno. Roku 1950 byl dobetonován vtok ve střední jímce, vybudována a vyzděna vrchní část strojovny a rozvodny, zřízena horní jímka, kde byly vybetonovány základy vtokových zdí.

V roce 1951 bylo zahájeno svážení strojního a elektrárenského zařízení a vlastní montáž turbiny, kterou prováděli montéři ČKD Blansko. Následovala montáž generátoru, jehož rotor vážil 35 tun. Na výstavbě vlastní rozvodny pomáhala navíc i budoucí obsluha elektrárny, jež sem přišla v létě 1952, aby ji dobře poznala a zapracovala se. Elektrárna byla připojena k elektrické síti 1. října 1952, kdy dodala své první vyrobené kilowatthodiny. Následovalo období nutných zkoušek a následného zkušebního provozu. Po měsíčním provozu byl zahájen garanční chod, který trval 1 rok. Během něho byly opraveny všechny poruchy a odstraněny různé nedostatky. Následně ministerstvo energetiky předalo hydrocentrálu k užívání jejímu provozovateli – Hradeckým energetickým rozvodným závodům v Hradci Králové. V dubnu 1953 byl navíc celý tábor romských pracovníků, pracujících na výstavbě elektrárny, přemístěn do Černožic a dosavadní dřevěný barák na Šternberku byl zbourán. Od té doby pracuje smiřická elektrárna bez poruchy až do dnešní doby. Naposledy byla zrekonstruována roku 2011, kdy získala rovněž současné modré zbarvení. Další informace o ní se dají nalézt zde: http://www.smirice.eu/voda/jez.htm.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor (50.301, 15.878)
Poslední aktualizace: 10.8.2020
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
Autor: BorisJ.
Kvalita příspěvku:    
Hodnotit kvalitu příspěvku
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Smiřice

Vyhledání vlakového spojení
Datum a čas:
Odkud:
Kam:
1,4km od místa

Příspěvky z okolí Malá vodní elektrárna ve Smiřicích

Smiřický jez - vodní elektrárna na Labi
Smiřický jez - vodní elektrárna na Labi
Jez
Smiřický jez s elektrárnou samozřejmě není klasický turistický cíl, ale zajímavost. Stavba jezu byla zahájena v roce 1930, v rámci realizace vodocestného programu úpravy středního Labe až po Jaroměř, jako náhrada…
0.2km
více »
Tyršův most přes Labe ve Smiřicích
Tyršův most přes Labe ve Smiřicích
Most
Původně se v těchto místech nacházel dřevěný most, který byl většinou často se vyskytujícími povodněmi poškozen nebo zničen, a tak musel být mnohokrát obnovován. V roce 1877 byl nakonec místo starého dřevěného mos…
0.3km
více »
cykloturistické rozcestí Smiřice - u mostu
cykloturistické rozcestí Smiřice - u mostu
Rozcestí
Cykloturistický rozcestník, který se nachází u mostu přes Labe ve Smiřicích, ukazuje cykloturistům cestu po trasách KČT v několika směrech. Číslem 24 je značena Labská trasa, trasa č. 4264 směřuje do Jeníkovic, tr…
0.3km
více »
Smiřice - Tyršův most
Smiřice - Tyršův most
Most
Dokladem silničního stavitelství našich předků je obloukový Tyršův most ve Smiřicích. Postaven byl v letech 1930-1933, provozu sloužil do roku 1981, kdy byl otevřen most nový. Dnes je obloukový Tyršův most přístup…
0.3km
více »
Biocentrum Obora
Biocentrum Obora
Rybník
Stejně jako jinde v okolí stála na počátku této smiřické vodní plochy těžba štěrkopísků, protože jinak tato lokalita mezi místy zvanými "Malá louka", "V lukách", "U obory" a "V oboře" sloužila zejména jako pastvin…
0.4km
více »
Smiřice - biocentrum Obora
Smiřice - biocentrum Obora
Rezervace
Jihovýchodně od Smiřic se nalézá Biocentrum Obora, které patří k významným uměle vytvořeným krajinným prvkům. Biocentrum Obora zde tak částečně nahrazuje původní přirozené vodní plochy slepých ramen a meandrů Labe.
0.5km
více »
Smiřice - zámecký park
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Smiřice - zámecký park
Park
Historie Zámeckého parku spadá zřejmě do období, kdy byla původní tvrz za Jana ze Šternberka, koncem 17. století přestavována na zámek. V té době byl však o mnoho větší než dnes. V letech 1863-82 byl park upravová…
0.5km
více »
Smržovský potok
Smržovský potok
Potok
Tento potok o délce více než 9,6 km a povodí 24,20 km2 pramení v polích v místě zvaném „V paloucích“, jež se nachází na západ od obce Jasenná a odtud teče do Lejšovky, před níž byl na jeho toku zřízen rybník nazýv…
0.5km
více »
cykloturistické rozcestí Smiřice - u biocentra Obora
cykloturistické rozcestí Smiřice - u biocentra Obora
Rozcestí
Cykloturistický rozcestník, který se nachází u biocentra Obora u Smiřic, ukazuje cykloturistům cestu po trasách KČT v několika směrech. Číslem 24 je značena Labská trasa ve směru Hradec Králové - Vrchlabí, trasa č. 4264 ve směru Smiřice - Jeníkovice a č. 4252 ve směru Piletice - Velichovky.
0.5km
více »
Smiřický solní obchod na přelomu 17. a 18. století
Smiřický solní obchod na přelomu 17. a 18. století
Zajímavost
Původně byla od dávných dob přivážena do Čech sůl z Míšně do Litoměřic a z alpských zemí přes Pasov do Prachatic, odkud byla rozvážena po celých Čechách. V roce 1548 založil král Ferdinand I. solní sklady v hornor…
0.6km
více »
Smiřice
Smiřice
Zámek
Zámek Smiřice se nachází ve stejnojmenném městě v Královéhradeckém kraji. Zámek je čtyřkřídlá dvoupatrová budova, otevřená do nádvoří arkádami na čtyřhranných pilířích. Hlavní průčelí bylo rozčleněno mělkým středn…
0.6km
více »
Smiřice - pomník odboje a 2 sv. války
Smiřice - pomník odboje a 2 sv. války
Pomník
V blízkosti kaple Zjevení Páně a zámku se nachází monumentální pomník odboje a obětí 2. sv. války. Socha ženy má znázorňovat republiku, po její levé ruce jsou umístěny sochy vojáka, partyzána a bojujícího dělníka…
0.6km
více »
Pomník odboje a obětem 2. světové války ve Smiřicích
Pomník odboje a obětem 2. světové války ve Smiřicích
Pomník
O pomníku, který by byl věnován místním odbojářům a padlým ve 2. světové válce, se začalo hovořit krátce po osvobození, ale nakonec byl zařazen až do prací pětiletého plánu v letech 1949-1953, jehož rozsah byl sch…
0.6km
více »
Zámek ve Smiřicích
Zámek ve Smiřicích
Zámek
Na tomto místě stávala původně gotická tvrz, jež měla roku 1359 náležet Mutinovi z Dobrušky. Po něm tu seděla Eliška ze Smiřic, vdova po Sezemovi z Dobrušky. V roce 1392 byla tvrz zmíněna jako odúmrť po Markvartov…
0.6km
více »
Krátké srovnání poddanství na smiřickém a hořiněveském panství koncem 18. století
Krátké srovnání poddanství na smiřickém a hořiněveském panství koncem 18. století
Zajímavost
Od dávných dob nebyl poddaný lid pánem svých pozemků a přesto se nesměl odpoutat od hroudy, kterou obdělával. Bez povolení vrchnosti se nesměl stěhovat, ženit či vdávat, dávat své děti…
0.6km
více »
Smiřice - zámecká kaple Zjevení Páně
Smiřice - zámecká kaple Zjevení Páně
Tipy na výlet
Jedeme cca 15 km severně od Hradce Králové, do Smiřic.     Jedeme za poznáním Smiřic, které jsou prvně historicky doloženy r. 1361, ale zejména za poznáním barokního skvostu, zámecké kaple Zjevení Páně. V sousedství kaple se nachází čtyřkřídlý zámek, který byl v polovině 16. století přestavěn z původní vodní tvrze ze 14. století. Do barokní podoby byl zámek upraven Šternberky…
0.7km
více »
Noční vyjížďka ke Smiřicím
Noční vyjížďka ke Smiřicím
Fotogalerie
Zajímavé je vyrazit tam, kudy člověk pravidelně jezdí, také v nočních hodinách, protože zjistí, že je to o něčem jiném a tamní krajina je úplně odlišná, zejména cyklostezka z Hradce Králové do Jaroměře a dále do K…
0.7km
více »
Smiřice - sousoší sv. Jana Nepomuckého s anděly
Smiřice - sousoší sv. Jana Nepomuckého s anděly
Socha
Při západní straně kaple Zjevení Páně se nachází krásné sousoší sv. Jana Nepomuckého se dvěma anděly. Dílo vzniklo zřejmě v dílně Matyáše Bernarda Brauna kolem roku 1740, jeho postavení zadala Marie Terezie Violeta ze Šternberka. Na podstavci sousoší jsou umístěny erby rodů Šternberků a Paarů (Marie Terezie Violeta byla provdána za Jana Leopolda hraběte z Paarů). Původně dílo…
0.7km
více »
Zámecký kostel Zjevení Páně ve Smiřicích
Zámecký kostel Zjevení Páně ve Smiřicích
Kostel
Na místě tohoto kostela či kaple (oba termíny jsou používány, pro královéhradecké biskupství je tento objekt kostelem, město ho vydává za kapli) stávaly původně 2 domy, které zakoupil a nechal zbořit Leopold hrabě…
0.7km
více »
Mlýn ve Smiřicích
Mlýn ve Smiřicích
Zajímavost
Původní mlýn se nacházel na Labi pod Smiřicemi mezi Velkou a Malou Skalicí u příkrého skalnatého břehu, kde se spojovala obě labská ramena. Podle pověsti byl zanesen povodní, a tak se smiřická vrchnost rozhodla vy…
0.8km
více »
Propadlina po zemníku pod Číbuzí
Propadlina po zemníku pod Číbuzí
Fotogalerie
Tato vodní plocha vznikla severovýchodně od Číbuzi v lokalitě "U obory", po níž je některými lidmi nazývána, ale oficiálně nenese dosud žádné pojmenování. Na jejím vzniku má zásluhu těžba hlíny a písku na přelomu …
1.2km
více »
Bod vojenské triangulace z let 1862-98 u Vlkova
Bod vojenské triangulace z let 1862-98 u Vlkova
Technická památka
Popisovaný objekt, který se nachází jižně od obce Vlkov, jsem velmi dlouho nedokázal identifikovat, mylně jsem ho pokládal za pomník prusko-rakouské války r. 1866. S vojenstvím tento „pomník“ však spojitost má. Ve skutečnosti se o pomník nejedená, ale je to jeden ze tří bodů vojenské triangulace, které probíhalo v letech 1862-98. Tento bod, ale i dva další byly postaveny v…
1.2km
více »
Holohlavy - sochy, sv. Pana Marie a sv. Jan Nepomucký
Holohlavy - sochy, sv. Pana Marie a sv. Jan Nepomucký
Socha
Sochy sv. Pany Marie a Sv. Jan Nepomucký v souvislosti s umístěním v krajině vytvářejí nádherný krajinotvorný prvek mezi holohlavským ko…
1.2km
více »
Smiřice
Smiřice
Kostel
Základní kámen byl položen roku 1699. Stavba však byla roku 1700 přerušena tragickou smrtí majitelů panství, Jana Josefa a Marie Violanty ze Šternberka. Za jejich osiřelou, tehdy roční dceru Marii Terezii Violan…
1.3km
více »
Holohlavy - kostel sv. Jana Křtitele
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Holohlavy - kostel sv. Jana Křtitele
Kostel
Holohlavy - obec prvně písemně doložená roku 1318 jako majetek Pusty z Pardubic. V té době stávala na místě dnešní děkanské zahrady tvz, která byla zničena tábority roku 1425. Dominantou Holohlav je původně go…
1.4km
více »
Kostel sv. Jana Křtitele v Holohlavech
Kostel sv. Jana Křtitele v Holohlavech
Kostel
Nejstarší zpráva o kostele v Holohlavech pochází z roku 1357. Roku 1365 je zmínka o nadaci k holohlavskému kostelu černožickým Matějem a holohlavským Benešem. V roce 1380 zde bylo založeno Benešem z Holohlav vikář…
1.4km
více »
Vlkov
Vlkov
Vesnice
Vlkov - obec na rozhraní bývalého Náchodského a Hradeckého okresu. Historie osady Vlkov spadá zřejmě do 12. - 13. století do doby osídlování lesů. První písemná zpráva o vsi pochází z 15. století. Od druhé poloviny 18. století je osud obce ovlivňován stavbou a později životem blízké vojenské pevnosti Josefov. Název obce se postupně vyvíjel od Vlkovyje, Wlková y Vlková, který…
1.9km
více »
Čibuz - kostel sv. Václava
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Čibuz - kostel sv. Václava
Kostel
Renesanční Kostel sv. Václava v Čibuzi je dominantou nejen obce, ale i blízkého okolí. Nachází se na okraji obce v místech bývalého hřbitova. Historie založení kostela spadá do roku 1601, pohromou pro kostel byl rok 1750, kdy byl vypálen Pruským vojskem. Do téměř současné podoby byl opraven a přestavěn kolem roku 1772.
1.9km
více »
Josefov - pevnost, vstup do podzemí
Soutěž 5 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Josefov - pevnost, vstup do podzemí
Pevnost, opevnění
Pevnost Josefov byla postavena z popudu císaře Josefa II v letech 1780 až 1787 jako obranný prvek proti Prusku. Základní kámen položil sám císař Josef II dne 3.10.1780. Hradby pevnosti byly postaveny podle francou…
5.2km
více »