Zahájení autobusové dopravy v Úpici v roce 1921


Původně bylo plánováno, že se Úpice stane součástí železniční trati a bude mít vlastní nádraží. To ale bylo nakonec zřízeno v nedalekých Malých Svatoňovicích, což přineslo Úpici určité dopravní komplikace. Proto se město rozhodlo podle příkladu jiných měst uvažovat o zřízení meziměstské autobusové dopravy, kterou po vzniku ČSR provozovala poštovní správa.
K zajištění autobusového spojení města se Dvorem Králové nad Labem, Trutnovem a nádražím v Malých Svatoňovicích opatřila obec způsobilou garáž, kterou odevzdala poštovní správě k bezplatnému užívání. Zároveň převzala záruku za případný schodek provozu autobusové poštovní dopravy ve výši 136 000 Kč na 10 let.
Komise ohledně zavedení autobusové dopravy v Úpici, jež byla složena ze zástupců poštovního ředitelství a zúčastněných měst, se uskutečnila 25. února 1921. Tehdy však ještě žádný autobus nevyjel, neboť poštovní správa neměla dostatek vozidel a v rámci republiky byly mnohem důležitější trasy.
Nastaly dlouhé úřední průtahy, takže autobusová doprava byla zahájena až 1. prosince téhož roku. Jednalo se o spojení se svatoňovickým nádražím a Trutnovem, čímž se Úpičtí dočkali alespoň částečně lepšího spojení se světem. Na nádraží do Malých Svatoňovic dojížděl autobus ke všem vlakům, do Trutnova jezdil 2x denně. Jízdné z úpického náměstí ke svatoňovickému nádraží činilo 4 Kč, do Trutnova se jezdilo za 7 Kč.
Na nové lince do Trutnova se však stala hned před vánočními svátky velká nehoda. Na kluzké a zledovatělé silnici mezi Rokytníkem a Trutnovem sjel autobus do hlubokého příkopu a následně se převrátil. Cestující i řidič měli velké štěstí, protože byli jen lehce zraněni, a to zejména skleněnými střepy. Velkou smůlu však měl otec ředitele úpické měšťanské školy Josefa Hrdého, který se nešťastnou náhodou dostal pod autobus a utrpěl zlomeniny nohy, ruky a žeber. Těmto poraněním nakonec podlehl.
Dalším problémem se stalo to, že poštovní ředitelství od 1. února 1922 zrušilo autobusové spoje k nejfrekventovanějším odpoledním vlakům, a to kvůli tomu, že tyto vlaky nevozí poštu. Zdejší občané byli velmi rozhořčeni, což dokládá i článek Národních listů z 10. února 1922: „Z Úpice. (Autobus.) Od 1. prosince m. r. dojížděl poštovní autobus odtud šestkrát denně k nádraží Svatoňovice-Úpice. K nejfrekventovanějším vlakům náležejí odpolední vlaky k Josefovu-Jaroměři v 15.59 a k Trutnovu v 16.29. A tu dne 1. února t. r. ředitelství pošt a telegrafů v Pardubicích po 2. hod. odp. telegrafickým rozkazem zastavilo jízdu autobusu k uvedeným vlakům s poukazem, že vlaky tyto nevezou pošty. Cestující byli tím nemile překvapeni a rozhořčeni. Může-li autobus jezditi k vlakům ve 4.26 a 23.42, jež také pošty nevezou, proč výhoda tato odňata byla k vlakům odpoledním? Žádáme tudíž slušně v zájmu turistiky i cestujícího obecenstva, aby ředitelství pošt a telegrafů zákaz svůj zrušilo a jízdu autobusu k těmto vlakům znovu neprodleně zavedlo. - Odbor Klubu čsl. turistů v Úpici. K. Pleskač, předseda.“
Dodejme ještě, že spojení se Dvorem Králové nad Labem se Úpice dočkala až v září 1932, kdy se uvolnil autobus po zrušení linek Dvůr Králové nad Labem – Pecka a Pecka – Lázně Bělohrad, jež měly nepříznivé provozní výsledky.
K zajištění autobusového spojení města se Dvorem Králové nad Labem, Trutnovem a nádražím v Malých Svatoňovicích opatřila obec způsobilou garáž, kterou odevzdala poštovní správě k bezplatnému užívání. Zároveň převzala záruku za případný schodek provozu autobusové poštovní dopravy ve výši 136 000 Kč na 10 let.
Komise ohledně zavedení autobusové dopravy v Úpici, jež byla složena ze zástupců poštovního ředitelství a zúčastněných měst, se uskutečnila 25. února 1921. Tehdy však ještě žádný autobus nevyjel, neboť poštovní správa neměla dostatek vozidel a v rámci republiky byly mnohem důležitější trasy.
Nastaly dlouhé úřední průtahy, takže autobusová doprava byla zahájena až 1. prosince téhož roku. Jednalo se o spojení se svatoňovickým nádražím a Trutnovem, čímž se Úpičtí dočkali alespoň částečně lepšího spojení se světem. Na nádraží do Malých Svatoňovic dojížděl autobus ke všem vlakům, do Trutnova jezdil 2x denně. Jízdné z úpického náměstí ke svatoňovickému nádraží činilo 4 Kč, do Trutnova se jezdilo za 7 Kč.
Na nové lince do Trutnova se však stala hned před vánočními svátky velká nehoda. Na kluzké a zledovatělé silnici mezi Rokytníkem a Trutnovem sjel autobus do hlubokého příkopu a následně se převrátil. Cestující i řidič měli velké štěstí, protože byli jen lehce zraněni, a to zejména skleněnými střepy. Velkou smůlu však měl otec ředitele úpické měšťanské školy Josefa Hrdého, který se nešťastnou náhodou dostal pod autobus a utrpěl zlomeniny nohy, ruky a žeber. Těmto poraněním nakonec podlehl.
Dalším problémem se stalo to, že poštovní ředitelství od 1. února 1922 zrušilo autobusové spoje k nejfrekventovanějším odpoledním vlakům, a to kvůli tomu, že tyto vlaky nevozí poštu. Zdejší občané byli velmi rozhořčeni, což dokládá i článek Národních listů z 10. února 1922: „Z Úpice. (Autobus.) Od 1. prosince m. r. dojížděl poštovní autobus odtud šestkrát denně k nádraží Svatoňovice-Úpice. K nejfrekventovanějším vlakům náležejí odpolední vlaky k Josefovu-Jaroměři v 15.59 a k Trutnovu v 16.29. A tu dne 1. února t. r. ředitelství pošt a telegrafů v Pardubicích po 2. hod. odp. telegrafickým rozkazem zastavilo jízdu autobusu k uvedeným vlakům s poukazem, že vlaky tyto nevezou pošty. Cestující byli tím nemile překvapeni a rozhořčeni. Může-li autobus jezditi k vlakům ve 4.26 a 23.42, jež také pošty nevezou, proč výhoda tato odňata byla k vlakům odpoledním? Žádáme tudíž slušně v zájmu turistiky i cestujícího obecenstva, aby ředitelství pošt a telegrafů zákaz svůj zrušilo a jízdu autobusu k těmto vlakům znovu neprodleně zavedlo. - Odbor Klubu čsl. turistů v Úpici. K. Pleskač, předseda.“
Dodejme ještě, že spojení se Dvorem Králové nad Labem se Úpice dočkala až v září 1932, kdy se uvolnil autobus po zrušení linek Dvůr Králové nad Labem – Pecka a Pecka – Lázně Bělohrad, jež měly nepříznivé provozní výsledky.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.509, 16.019)
Poslední aktualizace: 23.2.2021
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Příspěvky z okolí Zahájení autobusové dopravy v Úpici v roce 1921

Most Svatopluka Čecha v Úpici
Most
Protože Úpice byla již od svých počátků rozdělena řekou Úpou, byly pro její existenci vždy potřebné mosty a lávky, kterých zde bývalo několik a vybíralo se na nich mýto k udržování a spravování mostů a cest (podle…
0.1km
více »

turistické rozcestí - Úpice, u mostu přes Úpu
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází v Úpici u mostu přes řeku Úpu, ukazuje turistům cestu do tří směrů. Po značce červené ve směru Úpice náměstí T.G.M. - Malé Svatoňovice, po značce žluté ve směru Větrník, Hoř…
0.1km
více »

Úpice - kaple sv. Michala
Kaple

Kaple sv. Michala byla postavena v letech 1698 - 1701 podle plánu J. Schotta farářem Martinem Benediktem Hůlkem, který je v hrobce pod kaplí pochován. Sv. Michalu byla kaple zasvěcena z úcty k otci stavitele Michala Hůlky. U kaple se nachází pomník obětem bitvy prusko-rakouské války r. 1866, který dokládá, že je zde pohřbeno 31 rakouských a pruských vojáků.
0.3km
více »

Úpice
Městečko

Úpice leží v Severních Čechách, jihovýchodním směrem od města Trutnov. Město se rozkládá nedaleko jihozápadního chráněné krajinné oblasti Broumovsko a protéká jím řeka Úpa. Od okrajových částí města se zvedají zal…
0.3km
více »

Hřbitovní kaple sv. Archanděla Michaela v Úpici
Kaple
Tato barokní kaple románského vzhledu a oválného půdorysu s velkou cibulovitou bání a lucernou byla postavena v letech 1698-1701 (některé prameny ukončují stavbu již v roce 1700, případně až roku 1702) podle plánu broumovského stavitele Jiřího Schotta farářem Martinem Benediktem Hůlkem, jenž je v hrobce pod kaplí s několika dalšími zdejšími faráři pochován. Zasvěcena byla sv. M…
0.3km
více »

Husův sbor Církve čs. husitské v Úpici
Kostel
O stavbě sboru rozhodla rada starších v březnu 1923. Tehdy byli jejími členy: Josef Hrdina, Jan Beyr, Jaroslav Metelka, Josef Lán, Václav Horák, V. Dvořák, J. Houser, J. Dytrych, Rudolf Vít, Josef Prouza, Rudolf V…
0.3km
více »

Úpice - divadlo Aloise Jiráska
Dům, budova

Historie divadla v Úpici spadá do roku 1824, kdy byl založen ochotnický divadelní spolek, který je činný dodnes. Současné divadlo vzniklo v roce 1937-38 přestavěním bývalého skladiště firmy Eduard Morawetz stavitelem Václavem Rybářem podle projektu Josefa Záruby.
Kontakt: http://www.divadloupice.cz/
0.4km
více »

Úpice - Městské muzeum a galerie J. W. Mezerové
Muzeum

Městské muzeum a galerie Julie W. Mezerové v Úpici je umístěno v budově staré radnice na náměstí. Kromě stálých expozic jsou zde pravidelně obměňovány tématické výstavy. Mezi stálé expozice patří: obrazy J. W. Mezerové, rodina Čapkova, národopisná expozice, Vizmburk a sbírka zbraní.
Otevírací doba:
leden až květen, září až prosinec od úterý do pátku 10.00 - 12.00 a 13.00 - 16.00, svátky a neděle 13.00…
0.4km
více »

Zavedení elektřiny v Úpici
Zajímavost
První nápad se zavedením elektrického osvětlení města měl na svědomí v roce 1893 notář JUDr. Karel Rudolf. K souhlasu však nedošlo, protože se město bálo vysokých finančních nákladů a někteří radní se i této novot…
0.4km
více »

Úpice
Tipy na výlet

Míříme do oblasti, která se nachází mezi Krkonošemi a Adršpašsko-Broumovskem, do centra Jestřebích hor, do Úpice. Jedeme za poznáním turisticky opomíjené, ale krásné oblasti. Úpickému náměstí dominuje stavba kostela sv. Jakuba Většího, který byl postaven v první polovině 14. století. Za dobu své historie byl dvakrát poničen požárem. Do současné podoby byl postaven v roce 1698.…
0.4km
více »

Úpice - námestie T. G. Masaryka
Náměstí

Mesto Úpice, dnešné centrum Jestřebích hor vzniklo ako strážna osada na odbočke zemskej cesty do Slezska a po prvykrát sa spomína v písomnej zmienke z roku 1358. Mesto ležiace v údolí rieky Úpy.
Úpice bola už za…
0.4km
více »

turistické rozcestí Úpice - náměstí T. G. Masaryka
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází na náměstí T. G. Masaryka v Úpici, ukazuje turistům cestu do čtyř směrů. Po značce červené ve směru Úpice - Malé Svatoňovice, po značce zelené ve směru Trutnov - Červený Kos…
0.4km
více »

Projížďka pod Jestřebími horami
Trasa
Pro ty, co nevědí, kde se nacházejí Jestřebí hory, dám malou náopovědu. Jsou v Hradeckém kraji blízkou města Červený Kostelec. Nachází se tu také jiná známá …
0.4km
více »

Úpice - fara, čp. 1
Dům, budova

Fara se nachází v těsné blízkosti kostela sv. Jakuba Většího. Postavena byla v roce 1822 v místech, kde stávala fara dřevěná, již časem zchátralá, prvně zmiňována byla již ve 14. století. Ke stavbě nové fary byly použity cihly z místní Cihelny na Závodi.
0.5km
více »

Masarykovy obecné školy na Lánech v Úpici
Dům, budova
Tato budova pro pětitřídní obecnou školu dívčí a pětitřídní obecnou školu chlapeckou pro II. obvod Sychrova byla vybudována v letech 1930-1932 podle projektu královéhradeckého stavitele Františka Capouška. Jednání…
0.5km
více »

Úpice - kostel sv. Jakuba Většího
Kostel

Kostel sv. Jakuba Většího byl postaven v první polovině 14. století. První zmínky o něm spadají do roku 1350. Za dobu své existrence byl dvakrát zničen požárem. V nynější podobě postaven v roce 1698 a vysvěcen roku 1…
0.5km
více »

Freibertův dům čp. 7 v Úpici
Měšťanský dům
Jedná se o vodorovnými římsami členěný patrový měšťanský dům v severní frontě náměstí T. G. Masaryka z 1. poloviny 19. století, na jehož místě stával objekt, který je poprvé zmíněn v roce 1575. Jeho prvním známým majitelem byl Vávra Mareš, snad potomek krejčího Mareše, o němž se činí zmínka v letech 1510 a 1530 a bývá označován za zakladatele úpického rodu Marešů.Roku 1678 získ…
0.5km
více »

Fara v Úpici
Dům, budova
Zdejší kostel byl farním již ve 14. století (podle pověsti měla být Úpice založena již roku 1012 Ondřejem z Doupova) a držiteli podacího byli vlastníci hradu Vízmburku nad Havlovicemi. Jeho zakladatelé byli rovněž…
0.5km
více »

Mariánský sloup v Úpici
Boží muka
Tento barokní pískovcový sloup se sochou Panny Marie pochází z roku 1724 a původně stál uprostřed náměstí, kde se dříve nacházel obecní pranýř. V blízkosti se zde navíc nacházela kamenná kašna s vodotryskem a západně od sochy meteorologická stanice, zřízená v roce 1908. Autor není znám, ale pomník svým zpracováním velmi připomíná školu Matyáše Bernarda Brauna. Protože tento soc…
0.5km
více »

Stručný vývoj mlynářského řemesla v Úpici
Zajímavost
Stejně jako všude, kde se nacházel významný vodní tok, také v Úpici se rozvíjelo od středověku mlynářství. První mlýn se však nacházel v sousedních Havlovicích pod ostrohem hradu Vízmburku (lokalita „Na mlejništi“…
0.5km
více »

Z historie pivovaru v Úpici
Zajímavost
Stejně jako tomu bylo u panských mlýnů, nacházel se první pivovar v podhradí hradu Vízmburku, prvního centra této lokality. Údajně se…
0.5km
více »

Z historie pranýře v Úpici
Zajímavost
Město Úpice připadlo k náchodskému panství již počátkem 16. století, a tak se útrpné a hrdelní právo odbývalo právě v Náchodě, což dosvědčují zápisy v outrpných knihách města Náchoda, z nichž mnohé byly uveřejněny v knihách o historii tohoto města, případně v Schreibrově kronice.První zpráva o úpickém pranýři – místě světské hanby – pochází z roku 1670. V 1. díle „Pamětí města …
0.5km
více »

Zřízení městské veřejné knihovny a čítárny v Úpici
Zajímavost
Již od 19. století byla Úpice spolkově velmi čilým místem, a to i v oblasti knihovnicko-čtenářské. Roku 1836 zřídil děkan P. Vincenc Matějka školní knihovnu a daroval na počáteční zakoupení dobrých knih 50 zlatých…
0.5km
více »

Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Úpice - Dřevěnka
Dům, budova

Dřevěnka - nejstarší úpická stavební památka, která byla vystavěna z neotesaných klád. První záznam o této stavbě se nachází v gruntovních knihách roku 1559. V dřívějších dobách byly ve štítě dva kalichy a v předu…
0.6km
více »

Hostinec U Mílů v Úpici
Dům, budova
Starý zájezdní hostinec se stájemi nesl původní čp. 1, později obdržel čp. 301. O povolení hostinské živnosti v tomto domě požádal Antonín Mühl v roce 1866. Musel ho obdržet, protože existence hostince je zmíněna …
0.6km
více »
turistické rozcestí Úpice - Palackého/Puškinova
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u křižovatky ulic Palackého a Puškinova, ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po značce zelené ve směru Trutnov - Červený Kostelec (Horní Kostelec) a po značce žluté ve směru Úpice - Velké Svatoňovice.
0.6km
více »

Úpice - hvězdárna Úpice
Zajímavost

Známá Úpická hvězdárna se nachází v jihozápadní části města na kopci jménem U lipek. Cesta k hvězdárně je velmi dobře značena místním turistickým navigačním systémem - směrovkami. Krom specializované práce nabízí …
0.7km
více »

Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hvězdárna v Úpici
Zábava, atrakce

Úpickou hvězdárnu naleznete, jak již z jména vyplývá, v šestitisícovém městě Úpici, v jeho jihozápadní části; pro přesně uvažující jedince na souřadnicích 50°30'27,5" severní šířky a 16°00'44" východní délky. Hvě…
0.7km
více »

Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Turistické rozcestí U Lipek
Rozcestí

Turistické rozcestí potkáme na okraji Úpice, asi 300 metrů pod hvězdárnou. Procházejí tudy tyto značené trasy:
modrá SV směrem - Úpice a dále buď Kvíčala, Velké a malé Svatoňovice, hřeben Jestřebích hor, Radvanice nebo Sychrov, Havlovice
modrá JZ směrem - Maršov u Úpice, Proruby, Běluň
žlutá SZ směrem - Úpice a buď dále Kvíčala, Končiny, Čížkovy kameny nebo Sychrov, Končiny (nad Rtyní), U Devíti křížů (nad Červeným Ko…
1km
více »

Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Batňovice - kostel sv. Bartoloměje
Kostel

Batňovice - obec mezi Úpicí a Rtyní v Podkrkonoší prvně historicky doložená roku 1408. K roku 1775 se váží zmínky o obci v díle Aloise Jiráska, Skaláci a to v souvislosti se selským povstáním. Dominantou obce je k…
1.4km
více »