Víska (Kravaře)

Od dávných dob byla tato místní část Kravař samostatnou vsí s vlastním rychtářem a nosila německé pojmenování Dörfel, případně k odlišení od jiných toho jména bylo užíváno jméno Graber-Dörfel. První zmínku o její existenci pak máme z roku 1392, což také dokazuje citace z knihy "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž" od prof. Antonína Profouse: "16. Víska, Dörfel, ves (m. o. Kravaře) 6 km sv. od Úšťku: 1392 Mixo dc. Zahora de Weska assignat censum conventui in Lithomierzicz, LEr. XII. 75; 1544 Zdislav Berka z Dubee, z Lippeho .. dává plné panství na mčku Radussowie, Wescze, Janowiczy (!), AMV. - kop. 27/81; 1608 tvrz Stolinky .. Radaussow, Dörffl, Jonsdorf, Sedl. z taxy pan. ronovs.; 1609 mčko Radaussow, ves Jonsdorff .. ves Krosendorff, Wysku, DZ. 134 M 30; 1654 Dorffl, BR. 16/115."

Původně se ve Vísce, náležející do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního k panství Stvolínky, nacházel kostel sv. Klementa, v jehož hlavním oltáři bývaly relikvie tohoto světce. Zanikl ve třicetileté válce a na jeho místě pak vyrostly statky čp. 19 a 126. Zvony z tohoto chrámu Páně pak byly přeneseny do toho kravařského, kde se rozlily při požáru roku 1860, čímž zanikla poslední vzpomínka na tento svatostánek. V roce 1564 zakoupily vsi Víska a Janovice les, jenž byl později zván jako "Am Henn", z něhož třetina patřila právě Vísce. Zikmund Berka z Dubé za něj dostal 20 grošů míšeňských. Roku 1654 měla Víska 8 selských, 1 zahradnickou a 6 chalupnických usedlostí. Mnoho památek nemáme ani na tamní rychtáře. Víme pouze to, že v letech 1669, 1670, 1672, 1678, 1681, 1684, 1688, 1690, 1691, 1692, 1693 a 1698 byl víseckým rychtářem Georg Hancke; v letech 1701 a 1703 Georg Müller a roku 1705 Georg Kern z čp. 3. V roce 1603 začali místní obyvatelé robotovat pro panský hospodářský dvůr ve Stranném, roku 1713 měla Víska 123 obyvatel a v roce 1831 23 domů a 139 obyvatel. 10. června 1732 byl výše jmenovaný les rozdělen na 2 samostatné části. Roku 1801 zakoupila ves hasičskou stříkačku. 12. července 1827 uhodil blesk do zdejšího mlýna a zapálil ho. Téhož roku shořela i dvojice sousedních stavení.

Roku 1849 byla přičleněna jako osada k obci Kravaře, k níž byla také přifařena, přiškolena a její obyvatelé fungovali v rámci kulturního, společenského i jiného života spolu s těmi kravařskými (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=LIT110018430), takže např. v roce 1878 zakládali záložnu Allgemeiner Spar- und Vorschuβverein in Graber, roku 1904 Spar- und Darlehenskassen-Verein für Graber und Umgebung a v roce 1907 mlékařské družstvo Molkereigenossenschaft für Graber und Umgebung. 4. srpna 1880 shořelo 15 domů. 20. března 1890 vyhořela vísecká kovárna. Před 1. světovou válkou, resp. roku 1903, zde působili tito živnostníci: pekař a obchodník otrubami Heinrich Tschiedel, majitel koloniálu Friedrich Schiller, obchodníci moukou Josef Halank a Heinrich Tschiedel, obchodník s plodinami Josef Halank, kovář Wenzel Krombholz, obchodník střižním zbožím Friedrich Schiller, obuvnický mistr August Melzer, truhláři August Geltner a Franziska Jahnel a sedlák Anton Nase. V letech 1938-1945 pak s ní byla součástí Třetí říše a po osvobození z ní byli odsunuti její němečtí obyvatelé.

Nejvýraznější místní pamětihodností je od 20. ledna 1965 památkově chráněná bývalá roubená rychta z roku 1797 (viz https://pamatkovykatalog.cz/dum-15845350), v níž je od roku 1986 expozice lidové kultury (viz https://www.muzeumcl.cz/pobocky/visecka-rychta-v-kravarich). Dále jmenujme: od 20. října 1993 památkově chráněné torzo stodoly z roku 1834 (viz https://pamatkovykatalog.cz/stodola-14616084), podstavec litinového kříže z 18. století na sever od osady; kaple Panny Marie při cestě do Raného a litinový kříž před bývalou rychtou, jenž byl opraven v roce 2001. Zbytky tradiční architektury jsou však viditelné i na jiných objektech, které však kolikrát prošly různými přestavbami.

Víska (Kravaře) na mapě