Vídeň - kostel sv. Alžběty (Wien – Elisabethkirche)
Tento zajímavý vídeňský farní kostel z II. poloviny 19. století najdeme na náměstí St.-Elisabeth-Platz, které je v podstatě krátkým rozšířením ulice Argentinierstrasse. Kostel patří mezi chráněné památky a autorem jeho neogotické podoby je – v Praze narozený - architekt Hermann von Bergmann.
Ten sice stavební plány nového vídeňského svatostánku představil již v březnu 1859, ale samotná stavba se nakonec protáhla až do roku 1866. Ke skutečnému vysvěcení kostela ovšem nakonec došlo ještě o dva roky později. Za II. světové války byl kostel poškozen, takže zde následně muselo dojít k restaurování chrámové klenby i oltáře.
Stupňovitý kostel má netradičně - tedy severojižně - orientovanou loď, transept a polygonální jižní chór. Kostelní věž je zasazená do severního průčelí a dosahuje výšky 74 metrů. V tympanonu hlavního portálu je ve třech kamenných reliéfech sochaře Rudolfa Zatloukala zobrazeno Sedm děl milosrdenství (sedmé dílo milosrdenství – tedy Nakrmit hladové – je ovšem zpodobněno na středovém sloupu).
Za pozornost jistě stojí také masivní kamenný krucifix od sochaře Johana Fesslera, který je umístěn před rozetou západní příčné lodi nebo dva průčelní reliéfy Franze Melnického s vyobrazením Narození Krista a Kristus na Olivetské hoře.
Podoba neogotického interiéru kostela pochází z období výstavby. Devět metrů vysoký – rovněž neogotický - hlavní oltář je dubový, bohatě vyřezávaný a kompletně zlacený. Stejně jako celý interiér jej navrhl architekt Josef Erwin von Lippert. Oltářní obraz sv. Alžběty namaloval v roce 1866 vídeňský malíř Franz Josef Dobiaschofsky. Jeho kolega Ludwig Mayer vyzdobil freskami někdejší křestní kapli. Dva boční oltáře zdobí obrazy Josefa Kesslera z roku 1866.
Poměrně vysoko jsou ceněny chrámové varhany, i když se často mění. Původní nástroj byl postaven v roce 1867, aby jej roku 1902 nahradily varhany nové. Třetí varhany postavil v roce 1985 Gerhard Hradetzky.
Příspěvky z okolí Vídeň - kostel sv. Alžběty (Wien – Elisabethkirche)





