Velký požár v Želkovicích v roce 1892

Tato obec nedaleko Hoříněvse nebyla nikdy příliš zámožná, stejně tak ani veliká, protože zde žilo 260 obyvatel ve 38 domech. Velkou katastrofou pro její existenci se stal požár, který ji zasáhl v pátek 19. srpna 1892.

Tehdy bylo nesnesitelné horko, jímž všechny střechy, které byly z většiny pouze doškové, vyprahly přímo na troud. Oheň vypukl v 9.00 hod. v dřevěném stavení Václava Petříka čp. 31. Soudilo se, že musel být založen, protože v té době byli všichni obyvatelé domku již od časných ranních hodin na poli. Navíc požár vznikl v suchém roští na záspi až ke slaměné střeše vyrovnaném, odkud byl s velkou rychlostí roznášen prudkým povětřím do všech stran.

Většina obyvatelstva obce se rovněž nalézala na poli a prchajíc odtud s nářkem na místo neštěstí dokázala stěží vyvést dobytek z hořících chalup. Však také mnoho dobytka uhořelo, protože požár v kratičké době zasáhl 18 stavení se stodolami s celou letošní sklizní, s chlévy i kolnami.

Na místo požáru se záhy sjelo 6 stříkaček a dostavila se řada hasičských sborů z okolních obcí - Hoříněvse, Máslojed, Lužan, Velkého Vřešťova a Cerekvice. Kvůli suchu poloprázdných či prázdných studních a nedostatku jiné vody bylo všechno lidské úsilí marné. Naštěstí se alespoň vítr stočil do polí, takže nehrozilo, že by se celá obec ocitla v plamenech.

Pohořelých bylo celkem 21 a třem vyhořely jen stodoly, stáje a menší hospodářské objekty. Vedle toho ale přišlo k citelné škodě mnoho nájemníků a podruhů, z nichž se stali žebráci. Jak oheň řádil, můžeme vidět z následujícího přehledu, když navíc uvážíme, že jednotlivá stavení byla očíslována správně po řadě.

Od Petříkovy chalupy čp. 31 přenesl vítr oheň na Němcův domek čp. 19, odtud dále na Nepilého čp. 21, Hančlovo čp. 17, čp. 16 vdovy Pekárkové, Šecovo čp. 18, Jirouskovo čp. 52, Čížkův statek čp. 29, Pražákův statek čp. 32, Podlipného domek čp. 34, Šulcův statek čp. 28, Černého statek čp. 1, živnost čp. 29 tesaře Tomáška, Fofovo čp. 20, Macháčkovu chalupu čp. 15, Rybářovo stavení čp. 3 se stodolou, Podlipného čp. 22, Jonešovo čp. 24, Rollovo čp. 2, Fiedlerovo čp. 4 a Černého statek čp. 30 (původní stav obce lze zaznamenat v indikační skice stabilního katastru z roku 1841, jíž nalezneme na této webové adrese: https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=BYD477018410).

Jak již bylo výše řečeno, uhořelo velké množství dobytka. Největší škoda vznikla na hovězím dobytku tesaři Tomáškovi. Škoda byla hned na místě odhadnuta na 47 165 zl., ale občané byli pojištěni pouze na 25 185 zl., z nichž byly ještě učiněny srážky. Navíc někteří z dotčených žádné pojištění neměli, neboť si ho nemohli dovolit. Nastalá bída pohořelých byla tak neobyčejná a srdcervoucí, že se lidé nejen z okolí, ale i z jiných míst Čech i Moravy snažili dle svých možností jim nějak pomoci. Okresní hejtmanství následně uveřejnilo tuto vyhlášku:

„Dne 19. t. m. k 9. hodině ranní vypukl v dřevěném, slamou krytém domku čís. 31 Václava Petříka v Želkovicích oheň, který podporován východním větrem rychle z uvedeného, uprostřed obce se nalezajícího čísla rozšířil se na sousední, většinou dřevěná a slamou krytá a panujícím vedrem zcela vysušená stavení tak záhubně, že v krátké době 21 čísel se všemi vedlejšími budovami, zásobami obilí a píce, hospodářským náčiním a nábytkem shořelo. Na rozšíření požáru nemalého vlivu měla i ta okolnost, že obyvatelstvo, jsouc zaměstnáno pracemi na polích, nebylo v obci a kromě toho vyschly následkem po mnoho dnů panujících veder studny a nádržky s vodou. Škoda, způsobená požárem obnáší celkem 60.894 zl. a jest hrazena pojištěním v obnosu 26.264 zl. Tato škoda jest pro pohořelé tím citelnější, že zároveň s budovami padly za oběť rozkacenému živlu i celá letošní sklizeň, téměř veškeré rolnické nářadí a nábytek. K umírnění nouze vzniklé mezi pohořelými povolují se sbírky dobrovolných milodarů a žádají se pp. obecní starostové za zavedení sbírek s doložením, že peníze mohou odevzdati buď okresnímu hejtmanu neb přímo zvláštnímu, k účelu tomu zřízenému komitétu v Želkovicích, v jehož čele jest tamější obecní starosta.“

Peníze se pozvolna začaly hrnout ze všech stran, ať již byly vybírány prostřednictvím různých duchovních, tak světských činitelů nebo korporací. Informace o požáru se objevily rovněž v krajanském tisku v USA, odkud byly rovněž zaslány příspěvky, přesto tyto částky nemohly plně nahradit způsobené ztráty a jejich nápravu. Obnova obce tak byla velmi pozvolná, ale jednu kladnou věc tento požár měl, když většina zdejších roubených stavení byla vyměněna za zděné.

Velký požár v Želkovicích v roce 1892 na mapě