Třesovice

Tato lokalita byla osídlena přinejmenším v době bronzové, čehož důkazem může být nález bronzového dláta počátkem 20. století, jež se v roce 1912 dostalo do sbírek královéhradeckého historického muzea. Pravděpodobnější je však již neolitické osídlení, a to podle nálezu kamenné sekerky na poli u lesa „Babylon“. Roku 1909 byly nalezeny stopy eneolitického a neolitického sídliště mezi sušárnou a řekou Bystřicí. V roce 1989 zase došlo k objevu rozsáhlého lužického sídliště. Nálezy z různých údobí se zde objevují do dnešní doby.

Někteří autoři soudí, že sama ves vznikla někdy v 11. - 12. století a náležela královéhradeckým minoritkám při klášteře sv. Jiří, ale první písemná zmínka o obci pochází až z roku 1412. Rovněž teorií o původu názvu obce je několik. První hovoří o tom, že zde bydleli bojácní lidé, kteří se třásli strachem z každé hlouposti. Oni strachem ani obilí nemlátili, nýbrž jen vytřásali. Takto tvrdí lidová podání z celého okolí. Jiní autoři tvrdí, že své pojmenování získaly Třesovice od staroslovanského boha bázně Třase, příbuzného bohyně smrti Morany. Třetí teorie hovoří o tom, že zde stával statek Třese či Třase, jenž založil poté ves. Pokud se podíváme do knihy "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž" od prof. Antonína Profouse, tak on vykládá původ pojmenování vsi následovně:

"Třesovice (lid. v Třesovicích, do Třesovic, Třesovák), ves 5 km sv. od Nechanic: 1412 in Trzessowiczich (VI cur. rust. intabulat R. judici de Grecz), RT. II, 88; 1412 cens. in villa Trziessowicz, LEr. IX M 3; 1415 cens. in Trzessowicz prope Grecz, t. X, 70; 1454 in villa Chotieliczych G. decessit, ..in Trzesowiczych, DD. 16/11; 1575 prodali ves Trzesowicze celou, ves Stržezeticze ..s rybníkem u vsi Trzesowicz, DZ. 62 M 9.

Jm. T. = ves lidí Třesových (sr. jm. Třesice) nebo ves lidí ustrašených."

V roce 1437 se stala ves majetkem Diviše Bořka z Miletínka. V polovině 15. století tu seděl Jiří Hořínka, který měl spory se svým sousedem Alešem mladším Vřešťovským z Riesenburka, jemuž dokonce unesl manželku. Následně držel Třesovice Albrecht Kolovrat z Libštejna, který zemřel roku 1510. O 2 roky později je od jeho dědiců koupil spolu s Mokrovousy, Stračovem a Střezeticemi Václav Bořek Dohalský z Dohalic. Ves zůstala ve vlastnictví tohoto rodu až do roku 1615, kdy byl jejím držitelem Albrecht Slánský z Doubravice. Kolem roku 1630 vlastnila Třesovice Marie Magdalena Půhončí z Předmostí a na Třesovicích, druhá manželka Karla Rodovského z Hustířan, jež zemřela v roce 1638. Od jejího syna Karla Ignáce Leopolda je roku 1644 koupila Eliška Polyxena Odkolková z Mnětic, manželka Viléma Jindřicha Odkolka z Újezdce. Odkolkové z Újezdce vlastnili Třesovice nejspíše do roku 1681, kdy zemřel Vilém Jindřich Odkolek z Újezdce. Dokumenty však chybí, tak se nedá vyloučit, že ke změně majitele došlo dříve nebo později než v uvedeném roce. Následně přešla ves do majetku Františka Karla Záruby z Hustířan. Jeho mladší bratr Jan Adam prodal Třesovice v roce 1707 Alžbětě hraběnce Schaffgotschové z Kynastu a Greifensteinu. Tento hraběcí rod vlastnil ves až do roku 1829, kdy připadla Arnoštu hraběti z Harrachu. 8. června 1840 vyhořela čp. 9-13. 21. června 1840 lehla popelem čp. 38 a 39. 24. června 1840 vyhořela čp. 4-6. 15. července 1846 zasáhl požár čp. 54. 17. června 1848 vyhořelo čp. 24.

Třesovice náležely potomkům Arnošta hraběte Harracha až do roku 1849, kdy došlo ke zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. Prvním voleným starostou byl Václav Ryba. Roku 1851 byla zakoupena na hašení nová obecní konev a k jiné ucho. 3. července 1866 probíhaly po celém okolí boje prusko-rakouské války. Po bitvě bylo v čp. 61 manipulováno s nevybuchlým granátem, což si vyžádalo 2 lidské životy a zmrzačení dalšího člověka. 30. dubna 1869 vyhořela čp. 21, 22, 31-33, 37-40, 47, 48, 51, 54, 57, 58 a 63. 7. září 1871 lehla popelem čp. 16, 22, 24, 26-31, 37, 49, 50, 56, 63 a 64. 8. července 1873 vyhořela čp. 18, 59 a 62. Počátkem 80. let 19. století se řada místních občanů vystěhovala za živobytím do Ruska (v roce 1883 jich bylo 16, roku 1884 11 a v roce 1885 19 lidí). 22. května 1887 lehla popelem čp. 11 a 12. 24. února 1890 lehla popelem sušárna na len u čp. 62. 1. listopadu 1891 vyhořela čp. 46 a 52. Roku 1893 postavila obec silnici. O rok později byla postavena dvoutřídní obecná škola, jež byla vysvěcena 16. září 1894. Současně se školou byla vybudována spolková sušárna na čekanku a vznikl SDH (stanovy schváleny již roku 1893), jehož prvním velitelem byl Čeněk Ryba z čp. 20 a prvním starostou Josef Ryba z čp. 18. 5. února 1900 vyhořela družstevní sušárna na čekanku. 11. ledna 1903 se uskutečnila ustavující valná hromada Hospodářsko čtenářské besedy. V roce 1905 byl přenesen obecní zvonek ze zchátralé zvoničky u sochy Panny Marie do zvonice na nově vybudované hasičské zbrojnici. Roku 1907 byl založen spořitelní a záložní spolek. 21. ledna 1908 vyhořela družstevní sušárna. Následně byla znovuzřízena a rozšířena a vybavena moderním zařízením. 29. března 1908 byly kolem sochy Panny Marie zasazeny 4 jubilejní lípy. 3. června 1908 došlo při bouři a průtrži mračen k bleskové povodni. V únoru 1909 se čtyřletý syn manželů Vavřínových přitočil k plotně tak, že se na něm vzňaly šaty. Na následky popálenin zemřel v náručí své matky, jejíž manžel byl krátce předtím odeslán do ústavu pro choromyslné. 12. června 1914 se uskutečnil v obci župní hasičský sjezd. 30. března 1918 byl zrekvírován 23 kg vážící obecní zvonek. Z front 1. světové války se nevrátilo 11 místních mužů.

6. dubna 1919 byla založena TJ Sokol. Tehdy pouze jako odbočka TJ Sokol v Dohalicích. 22. září 1919 byla založena místní organizace Domoviny. V témže roce zasáhla obec epidemie slintavky a kulhavky. Roku 1924 došlo k parcelaci třesovického a mokrovouského dvora. 16. května 1925 došlo k ustavení Vodního družstva. V roce 1926 byla opravena škola a zahájeny meliorace zdejších pozemků. 22. února 1929 se uskutečnila 1. valná hromada Družstva pro rozvod elektrické energie. Obec byla připojena na síť 28. června 1929. Roku 1937 byl postaven obecní domek. Autorem plánů byl sadovský stavitel Falta a vybudováním byl pověřen František Šolc, mistr zednický a tesařský z Nechanic. V témže roce si postavila Kampelička vlastní budovu, a to nákladem 144 000 Kč. Dům, který stál na jejím místě vyhořel 1. března 1937. Za německé okupace nesla obec název Tresowitz. Roku 1941 byl do obce zaveden telefon. V roce 1951 vzniklo JZD, jež o 10 let později změnilo svůj název na JZD Rozkvět Třesovice a 1. ledna 1974 bylo připojeno k JZD Mokrovousy. Roku 1967 byla zrušena zdejší škola. V roce 1968 byla vybudována hasičská zbrojnice s autobusovou čekárnou. V srpnu 1971 byla oplechována požární zbrojnice a autobusová čekárna. O rok později byla postavena prodejna smíšeného zboží. Roku 1979 získal bývalou sušárnu Státní okresní archiv v Hradci Králové. V roce 1981 byla otevřena MŠ, která vznikla adaptací bývalé školy. V letech 1999-2000 byl zaveden vodovod. Roku 2002 byly vybudovány nové chodníky. V roce 2015 byla dokončena rekonstrukce MŠ.

Ze zdejších pamětihodností je nutno zmínit: kamenný kříž, který vznikl na místě vichřicí vyvráceného dřevěného krucifixu a byl posvěcen 19. září 1875; sochu Panny Marie, jíž obec získala darem od sádovské vrchnosti roku 1830; pískovcovou typovou pyramidu všeobecného věnování všem vojákům padlým v obvodu obce za prusko-rakouské války roku 1866 a pomník padlým v 1. světové válce, který byl slavnostně odhalen 2. července 1922. V centru obce se navíc nachází dub letní s obvodem kmene 367 cm a výškou 22 m, jenž byl vyhlášen památným stromem rozhodnutím odboru životního prostředí Magistrátu města Hradec Králové 16. září 2002 s účinností od 10. října 2002. Nejvýraznějšími zdejšími rodáky jsou: varhaník a hudební skladatel Josef Václav Ryba (28. března 1818 Třesovice - 3./15. července 1895 Moskva), který byl v letech 1872-1889 učitelem hry na klavír v carském Nikolajevském sirotčím ústavu, a horněradechovský a červenokostelecký učitel Jan Brouček (* 10. února 1859 Třesovice), ale musíme jmenovat i rolníka Františka Pišla (25. ledna 1862 Třesovice - 27. prosince 1938 tamtéž), v letech 1910-1919 obecního starostu a v letech 1907-1924 zakládajícího člena a člena představenstva Rolnického družstva.