Svárov - Boží muka v místech zaniklé tvrze
Podle pověsti byl prvním majitelem středověké tvrze ve Svárově Jakub řečený „Svárlivý“, to kvůli své výbušné a nepřizpůsobivé povaze. Tito Svárovští ze Svárova údajně patřili k nejstarším vladyckým rodům na Moravě. Osada i tvrz za česko-uherských válek zanikla a znovu osídlena až po 130 letech díky rodu Janaurů ze Strachnova. Léta Páně 1597 Václav mladší Janaur novou dědinu spolu s tvrzí předal Štěpánovi Ledeckému z Ledenic. Tento feudál byl slavonsko-chorvatského původu a brzy se zařadil mezi šlechtice Zemí Koruny české. Za Ledenických byl Svárov až do roku 1647 samostatným statkem s tvrzí. Dalším majitelem se stal Jan Jakartovský ze Sudic, který vše připojil k uherskobrodskému panství. Tvrz přestala být obývána, zcela zpustla a v současnosti už ani historikové nedokáží určit, kde přesně stávala, protože se po ní nezachovalo ani tvrziště.
Jednou z možných verzí je, že stávala u již dávno zaniklého rybníka. Další ji umísťuje na plochý hřeben nad novou zástavbou v horní části obce, kde v současnosti stojí novodobá zděná a velmi hezká Boží muka.
Pod korunami stromů je možno usednout na lavičku a potěšit se pohledem na okolní krajinu Vizovických vrchů s táhlými hřebeny, oddělených od sebe hlubokými dolinami. Na krajinu, v níž se střídají lesy s lány polí a pastvinami a na první pohled pozorovatele nijak neohromí, přesto má tato vrchovina pod svým povrchem sice dobře skryté, ale nesporné kouzlo...
Svárov
Příspěvky z okolí Svárov - Boží muka v místech zaniklé tvrze





