Svárov - Boží muka v místech zaniklé tvrze Podle pověsti byl prvním majitelem středověké tvrze ve Svárově Jakub řečený „Svárlivý“, to kvůli své výbušné a nepřizpůsobivé povaze. Tito Svárovští ze Svárova údajně patřili k nejstarším vladyckým rodům na Moravě. Osada i tvrz za česko-uherských válek zanikla a znovu osídlena až po 130 letech díky rodu Janaurů ze Strachnova. Léta Páně 1597 Václav mladší Janaur novou dědinu spolu s tvrzí předal Štěpánovi Ledeckému z Ledenic. Tento feudál byl slavonsko-chorvatského původu a brzy se zařadil mezi šlechtice Zemí Koruny české. Za Ledenických byl Svárov až do roku 1647 samostatným statkem s tvrzí. Dalším majitelem se stal Jan Jakartovský ze Sudic, který vše připojil k uherskobrodskému panství. Tvrz přestala být obývána, zcela zpustla a v současnosti už ani historikové nedokáží určit, kde přesně stávala, protože se po ní nezachovalo ani tvrziště.   Podle pověsti byl prvním majitelem středověké tvrze ve Svárově Jakub řečený „Svárlivý“, to kvůli své výbušné a nepřizpůsobivé povaze. Tito Svárovští ze Svárova údajně patřili k nejstarším vladyckým rodům na Moravě. Osada i tvrz za česko-uherských válek zanikla a znovu osídlena až po 130 letech díky rodu Janaurů ze Strachnova. Léta Páně 1597 Václav mladší Janaur novou dědinu spolu s tvrzí předal Štěpánovi Ledeckému z Ledenic. Tento feudál byl slavonsko-chorvatského původu a brzy se zařadil mezi šlechtice Zemí Koruny české. Za Ledenických byl Svárov až do roku 1647 samostatným statkem s tvrzí. Dalším majitelem se stal Jan Jakartovský ze Sudic, který vše připojil k uherskobrodskému panství. Tvrz přestala být obývána, zcela zpustla a v současnosti už ani historikové nedokáží určit, kde přesně stávala, protože se po ní nezachovalo ani tvrziště.