Částkov - tvrziště

Místo, kde stávala první tvrz, se nachází nedaleko obecního úřadu na ostrohu, který místní dodnes nazývají „Hradem“ anebo „Na hradě.“ Tvoří je kruhové travnaté návrší, na jehož temeni bývaly tři jámy po propadlých sklepech. Po 2.světové válce témě upraveno na hříště a jámy zasypány. Nálezy z archeologického průzkumu jsou uloženy v historických sbírkách Moravského muzea v Brně a datovány do 14.století.

 

Tvrz Částkov vznikla ve druhé půli století třináctého a první zmínka o ní se objevila o sto let později, kdy byla sídlem vladyků z Částkova. Ve zprávě se píše, kterak Jaroslav (syn šlechtice Vlčka) Léta Páně 1321 vizovickému klášteru věnoval díl „Újezda.“ Částkov zůstal i nadále samostatným statkem. Poté připadl ke Kunovicím a roku 1497 již označován za tvrz opuštěnou. Ke zpustnutí došlo zřejmě za česko - uherských válek. Později byla další tvrz vystavěna přímo ve vsi a připomínána 1637, kdy byla spolu s dvorem, mlýnem, ovčírnou a pivovarem prodána. Po připojení Částkova k uherskobrodskému panství tento novější týn zcela zanikl.

 

 

Reliéfní pozůstatky staré tvrze jsou přístupné od budovy Obú (bývalé školy) a kaple Panny Marie Lurdské po polní cestě, která mírně stoupá pod a poté okolo levé strany tvrziště. Od klesajícího hřbítku s náhorní planinou tvrz odděloval 12 m široký a v současnosti 1.5 metru hluboký příkop. Původně chránil celou obytnou plošinu a na svazích byl doplněn vnějším valem. Val zanikl zbudováním polní cesty spojující dědinu se sady nad bývalou tvrzí a také těžbou hlíny. Ta narušila centrální ovál tvrziště dosahující délky 30 a šířky 16 m. Podle zde nalezené mazanice archeologové usoudili, že obytná stavení tvrze byla pouze dřevěná.

V nedávné době byl areál místními pěkně upraven. Pod tvrzištěm se nachází travnatá plošina s ohništěm a bytelným posezením. Od polní cesty je přístupna dřevěným schodištěm se zábradlím. Stejného materiálu bylo použito i na sloupovitou bránu, jíž se vchází dovnitř a jejíž vysoké pilíře jsou po stranách ozdobeny zajímavými keramickými výtvory.