Škola v Sendražicích

Škola v obci existovala od roku 1714, i když poprvé se zde mohlo vyučovat již dříve, a to kvůli tomu, že zdejší kostel býval farním a v době, kdy bylo školství v církevních rukou, bylo samozřejmostí zřízení farních škol v každé obci, jež byla kolaturní. Tehdy se však vyučovalo po různých chalupách. Kolem roku 1790 zde vyučoval Ignác Pohl z Velkého Vřešťova. První školní budova byla postavena teprve v roce 1793, přičemž 30. dubna byl položen základní kámen a 28. listopadu bylo zahájeno vyučování. Jejímu vybudování předcházela žádost obcí Sendražic, Rodova, Trotiny a Nedělišť k zemskému guberniu a císaři Leopoldu II. roku 1792, aby jim byla povolena vlastní škola. Prvním zdejším učitelem byl Jan Šulc z Chvalkovic. 19. prosince 1793 byla krajským školním komisařem uskutečněna první vizitace a 7. března 1794 došlo k první veřejné zkoušce, jíž přihlížel sám krajský hejtman. Od té doby se konaly každoročně.

V roce 1796 byla oplocena školní zahrada, a to nákladem zdejší duchovní správy. Zároveň byl učitel Jan Šulc přeložen do Všestar a školu prozatímně spravoval Benedikt Selichar, učitelský pomocník z Holohlav. Roku 1797 byl ustanoven učitelem školní pomocník hlavní školy ve Dvoře Králové nad Labem František Seidl. Dospělejším žákům založil svým nákladem „knihy početní“. V roce 1798 odešel ze Sendražic a do obce se vrátil Benedikt Selichar z Holohlav. Roku 1806 přišel do Sendražic bohdanečský učitel Ignác Pohl. V roce 1808 byla na škole pořízena nová střecha, protože tou dosavadní již příliš zatékalo a v době dešťů se zde nemohlo ani učit. Roku 1813 požádal učitel Pohl, aby mu bylo kvůli všeobecné drahotě přiděleno kostelní pole. Nakonec obdržel 4 míry za 6 zl. pachtu. V roce 1820 byl přeložen do Holohlav a jeho nástupcem se stal Jan Kemlink. 26. března 1823 se uskutečnilo krajským úřadem vedené komisionelní řízení ohledně stavby nové školní budovy.

Roku 1825 byl dosavadní objekt zbourán a nová jednopatrová školní budova byla vysvěcena 7. března 1826. Její délka tehdy činila 15 m a šířka byla 9,5 m. Téměř celá byla vystavěna z kamene, jen drobná část byla zbudována z cihel. Takto jí můžeme vidět zakreslenou v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od geometra Wilhelma von Hillmayra. V té době nosila škola čp. 15. V roce 1827 byl přijat navíc pomocník Josef Novotný z Újezda. Roku 1834 byla řídícím učitelem zřízena ovocná školka. O 4 roky později nebyl stav školy zrovna ideální, neboť učitel Kemlink si stěžoval, že kvůli špatným okenním rámům nemůže ve svém bytě zimou vydržet. Nakonec si nová okna a dveře pořídil z vlastních peněz. K biskupské vizitaci došlo v roce 1840. Ta skončila tak, že zdejší pomocník Josef Novotný obdržel za svoji dovednost a chování pochvalný dekret. Roku 1845 byly vrchností potrestáni někteří rodiče jednodenním vězením za to, že své děti neposílali do školy. V témže roce přesídlil učitel Kemlink do Holohlav. Roku 1846 byly postaveny nové záchody a v následujícím roce přišel do Sendražic učitel Josef Buchna, který na sebe upozornil tím, že německy vedenou školní kroniku začal psát česky. Do roku 1853 tu působil podučitel František Chocholouš a v letech 1853-1856 František Krejčí. Kvůli nedostatku učitelů byly 7. dubna 1856 spojeny obě třídy a do konce školního roku vyučovány pouze učitelem Josefem Buchnou. Od 1. září 1856 do 9. března 1858 zde působil podučitel Josef Světlík, ale po jeho onemocnění byly obě třídy opětovně spojeny, a to až do 24. května 1858, kdy nastoupil bývalý školní provizor z Chotěborek Jan Dušek. Během prusko-rakouské války sloužila škola jako vojenský lazaret. Když onemocněl učitel Buchna, byl sem 12. listopadu 1867 ustanoven podučitel Jan Strumhaus, jenž vyučoval v Sendražicích do 12. září 1869. Od 13. září 1869 do 15. ledna 1870 tu vyučoval opět jen učitel Buchna. Kvůli své nemoci mu nechala jeho manželka umístit do třídy postel, protože nemohl chodit a učil tak přímo z ní. 16. ledna 1870 sem přišel podučitel Jan Samek. V roce 1872 byl řídící učitel Buchna konečně dán do výslužby a zatímním řídícím učitelem se stal podučitel Jan Dušek. V lednu 1873 došlo k ustavení první místní školní rady, v jejímž čele stanul obecní starosta Josef Pur. Definitivním řídícím učitelem byl 22. srpna 1873 ustanoven Josef Morávek a Jan Dušek následně odešel do Semonic. Roku 1875 došlo k odškolení Rodova, který si zřídil vlastní jednotřídku. V roce 1877 bylo roční služné zdejšího učitele 400 zl., podučitel si mohl vydělat jen 350 zl. 29. února 1887 bylo c. k. zemskou školní radou povoleno otevření 3. třídy, pro níž byla najata místnost v čp. 11, kde se začalo vyučovat 23. ledna 1888. 1. září 1888 sem byla ustanovena první industriální učitelka, kterou se stala Julie Burešová z Velichovek.

Velkou rekonstrukcí za 950 zl. prošel objekt v roce 1888, kdy byla střecha nově pokryta šindelem, rozšířen hlavní vchod, zvětšena okna, pořízeny nové podlahy, ohozeny stropy a pořízena nová fasáda. Výnosem c. k. zemské školní rady ze 7. června 1888 došlo k odškolení Nedělišť. 25. září téhož roku podala obec na toto rozhodnutí stížnost, jež byla 3. července 1889 c. k. správním soudním dvorem zamítnuta, a tak se učilo pouze ve 2 třídách. Roku 1893 bylo služné řídícího učitele 500 zl., funkční příplatek činil 100 zl. a k tomu patřil navíc ještě byt. Nic jiného již za svoje působení od obce nezískal. 30. září 1893 odešel na odpočinek řídící učitel Morávek a následujícího dne ho zatímně zastoupil Václav Tomek. 1. března 1894 se stal definitivním správcem školy Jan Jirman, jenž přišel z Máslojed. Téhož roku byla škola náležitě opravena. Zároveň došlo k přístavbě nového schodiště a toalet, 1. učebna byla rozšířena a upraveny byty pro řídícího a mladšího učitele. Při kopání žumpy bylo v hloubce 1 m nalezeno velké množství pravěkých popelnic, z nichž pouze 1 byla zachována v neporušeném stavu a uložena ve školním kabinetu. Během nemoci a po úmrtí řídícího učitele Jirmana byl zatímním správcem školy opět Václav Tomek. 1. září 1898 se stal definitivním řídícím učitelem Václav Pultr, který byl od 23. dubna 1917 zastupován Josefem Šulcem ze Smiřic a 31. srpna 1917 odešel do výslužby. V letech 1917-1931 byl řídícím učitelem Václav Tomek (nejprve zatímním a od 31. srpna 1918 definitivním řídícím učitelem). Během jeho působení v roce 1928 byla zřízena nová pumpa. K velké opravě budovy došlo roku 1929. Budova tak získala novou střechu a fasádu, došlo k vymalování interiérů, natření všech oken a dveří a rekonstrukci toalet.

V obecní kronice byla škola popsána takto: „Škola má vlastní budovu školní. Je 15 m dlouhá, 9,5 m široká. Stojí naproti kostelu; je to budova jednopatrová, téměř celá z kamene, krytá břidlicí. Má dvě učebny a kabinet v prvním poschodí, byt říd. učitele v přízemí. Škola má 2 def. třídy. Učebny mají rozměry: I. je 8,18 m dlouhá, 5,70 m široká, 3,10 m vysoká, vzdušný obsah je 144,54 m3, II. je 8,18 m dlouhá, 5,60 m široká, 3,06 m vysoká, vzdušný obsah má 140,17 m3. Rozloha dvora je 207 m2, školní zahrady 398 m2.“ Roku 1931 se stal řídícím učitelem Josef Šulc a jeho nástupcem za německé okupace byl Karel Černík. Dalšími řediteli školy byli: do roku 1953 Václav Král, 1953-1958 Prokop Šaroun, 1958-1960 Vlasta Gřondilová, 1960-1963 Václav Hodyc, 1963-1970 Milena Brůnová a v letech 1970-1971 Marie Šepsová. V roce 1954 byla provedena oprava střechy, i když k nasazení nových okapů došlo až následujícího roku. V roce 1956 byla vyměněna okna a položena nová podlaha. Všechny tyto práce provedla Stavoslužba Jaroměř. Nové fasády se objekt dočkal až roku 1960, a to díky račickému zedníkovi Emilu Novotnému.

Postupem času klesal počet dětí, např. ve školním roce 1971/1972 jich bylo pouhých 21. Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto o jejím zrušení, k němuž došlo v roce 1974. Posledním jejím ředitelem byl Karel Hrabaň, který jím byl od roku 1971. V letech 1978-1999 působila v objektu mateřská škola. Roku 2009 obec řešila problém jakým způsobem využít tuto budovu, zda ji zrekonstruovat a umístit v ní mateřskou školu nebo z ní udělat byty. Občané se tehdy mohli vyjádřit prostřednictvím obdržených dotazníků, které obec vypracovala. Zpět se obci vrátilo velmi málo z nich a nadpoloviční většina dotázaných chtěla byty než mateřskou školu. Na základě toho zastupitelstvo obce rozhodlo a následně došlo k rekonstrukci objektu na bytový dům. Dnes budova čp. 15 tedy slouží pouze k bydlení.

Škola v Sendražicích na mapě