Skály v okolí zříceniny Starého Světlova

Možná, že budou tyhle informace pro někoho překvapivé, ale i poblíž ruin tohoto hradu se nachází několik pískovcových skalních útvarů.

 

První z nich spatříme na západní straně, kde poblíž hlavního vstupu na zříceninu trčí přímo z hradního příkopu. Tato skála je ale pouze nízkým mrazovým srubem, zkrášleným bizarním bukem nad ním rostoucím.

 

To směrem na jihovýchod (a ve vzdálenosti pouhých sto metrů) z úpatí hradního vrchu vystupuje podstatně větší skalní „macek!“ Nejdominantnějším prvkem několik desítek metrů dlouhých skalních výchozů je totiž mohutný rozložitý mrazový srub, jehož stěna dosahuje výše asi 7 metrů. Skalisko trčí z obtížně přístupného prudkého srázu nad kotlinkou s močálem a jeho „zajímavostí“ je kromě nápadného žlutooranžového zbarvení absence viditelných forem selektivního zvětrávání pískovců a tudíž vykazuje jen velmi malou členitost.

 

Nejatraktivnějším vzorkem „neživé přírody“ u hradu Starý Světlov pak je vzdušnou čarou přibližně 300 m (směrem na severovýchod) vzdálené souskalí jménem Tři Sestry. Navíc docela dobře přístupné, neboť od rozcestí za hradem k 300 m vzdálené studánce Sojsínce svahem klesá lesní cesta, jíž prochází trasa NS Ekopark Starý Světlov dolů do Pozlovic. Od studánky je to nahoru pod skalní amfiteátr jen asi sto metrů.

Ve stejné délce ze svahů tří klesajících hřebínků (připomínajích jakési skalnaté splazy) vystupují vlastní útvary, navzájem od sebe oddělené dolíky s balvany a vysoko napadaným starým listím.

 

První Sestra (zcela vpravo) je pouze větším mrazovým srubem, ale zbylé dvě sourozenkyně jsou tvořeny až osm metrů vysokými a divoce rozeklanými útesy, členěnými římsami, spárami a četnými svislými puklinami.

Nejzajímavější „švýcou“ je až ta třetí (zcela vlevo), jejíž bizarní vrcholek při správném úhlu pohledu z čela navodí představu hlavy jakési babice čarodějnice… a z boku pak hlavu nestvůry, která kdyby obživla, mohla by zdárně konkurovat i slavnému filmovému Vetřelci.

 

I tohle skalní souskalí se pyšní zářivě teplým okrovým zbarvením a jako ostatní popisované útvary je tvořeno luhačovickými vrstvami (hrubozrnné arkózové a drobové pískovce s drobnozrnnými slepenci) zlínského souvrství, přináležícího do račanské jednotky magurského flyšového pásma.