Loading...
Je unikátní připomínkou turecké války a pochází z druhé půle 17.století. Tento z pískovce vytesaný malý smírčí kříž nechal své snoubence Katce postavit její milý z Ludkovic. Na krucifixu se nachází dnes již jen málo zřetelný nápis: „1663 TUTO JEST KATERINA ZVAROVA ZAMORDOVANA OD TATARA POHANA.“ Původně se nacházel v Máčalově humně. Koncem minulého století byl poškozen a po opravě jej obec umístila na nynější místo. Spatřit jej můžeme za novou hasičskou zbrojnicí u potoka.
Podle brodského kronikáře Lechoty se zde odehrálo přibližně toto:
Léta Páně 1663 přineslo neštěstí celé jihovýchodní Moravě. Vlárským a Hrozenkovským průsmykem totiž do ní pronikly četné voje Turků spolu s Tatary a ti všude loupili, pálili a vraždili. V Podhradí – dědince stulené v údolíčku pod Starým Světlovem, Turci zabili pět lidí a sedlákům ukradli koně. U Zvarovských zavraždili mladičkou nevěstu jménem Kateřina, která se zrovna chystala na vlastní svatbu. Čekala na svého ženicha z Ludkovic, nedočkavě ze stavení vyhlížela, kdy už přijede... a namísto něj dorazili cizí nájezdníci. Jakmile spatřili krásnou nevěstu, pobídli koně a hnali se zběsile za ní. Katuška utekla do zahrady a skryla se v rákosí. Jenže jeden Turek ji z koně zahlédl. Seskočil z oře a vrhl se k ní, chtěje ji znásilnit. Kateřina se mu ale urputně bránila, což jej rozzuřilo a probodl ji dýkou. Poslední slova umírající prý zněla: „Miláčku, sbohem – nezapomeň!“
Namísto slavné svatby na druhý den v Podhradí následoval pohřeb. Lidí na něm ale bylo málo, protože většina obyvatel dědiny se před Turky ukrývala v okolních lesích. U hrobu tak stanula jen rodina nevěsty s nešťastným ženichem. Ten nezapomněl a na místě skonu své milé nechal postavit kamenný kříž.