Vrchol Komonce ve světle nových poznatků

V pátek jsem zde vložil článek o Komonci v domnění, že se tady za těch deset let, kdy přes něj mé nožky kráčely naposledy, nic podstatného nezměnilo. Ó, já bytost hluboce se mýlící a naivní… vždyť přece nic netrvá věčně (ba dokonce ani láska k jedné slečně), jenže na to já při sepisování příspěvku vůbec nepomyslil.

Shodou okolností jsem včera (v sobotu 26.března 2022) podnikl túru od hájenky nad Horní Lhotou na Starý Světlov a na Maleniska, přičemž moje trasa vedla právě přes Komonec. A já tady na všechno už jen nevěřícně zíral…

Ne. neděste se – kopec odsud nikdo nikam nepřestěhoval, zůstal se vypínat na totožném místě od svého vzniku, ba i to flyšové podloží zůstalo zachováno, jen se na něm „trošíčku“ změnil jeho lesnatý porost.

Na vině tentokrát nebyl žádný lesní požár, ale masivní těžba po kůrovci, díky čemuž na jeho celém severním svahu až k vrcholu vznikla ohromná paseka a notně prokáceno bylo i samotné temeno tohoto 672 m vysokého vrchu.

Turistický rozcestník, odpočívadlo s ohništěm, mariánský obrázek s křížem a vrcholová kniha zde zůstaly (dokonce k nim přibyla velká dřevěná houpačka, budka se skulpturou sovy a česká vlajka), jen ta světlinka obklopená stinným hvozdem je již dávnou minulostí… a znavený pocestný se odtud bude za horkých dnů kvůli pálícímu slunci rychle dekovat, neboť by se za delšího odpočinku na lavičkách upekl.

 

On se vlastně jeho vrchol stal (oproti minulosti) vrchem částečně vyhlídkovým, ale žádné zázraky nečekejte: přímo z temene je vidět jen dolů na tu rozsáhlou paseku a nejbližší zalesněné kopce.

To už mnohem lepší vyhlídka se nachází asi 250 m pod Topem a narazíte na ni, pokud z něj budete pokračovat po modré tur.značce směrem ke zřícenině Starého Světlova. Je omezena výhledem jen jedním směrem, ale zato z ní lze za hezkého počasí pozorovat dosti velkou výseč Zlínska.

 

A jen tak mimochodem – věděli jste, že Komonec patří k význačným bodům I.řádu geodetických základů České republiky? Trigonometrické body u nás byly zřizovány již za Rakousko – Uherska mezi léty 1821 – 1864, do konce století byla zbudována mnohem přesnější trigonometrická síť a po vzniku samostatného Československa bylo vše dokončeno. Na našem území tak vzniklo 181 trigonometrických bodů I.řádu a na 75 tisíc bodů II. až V.řádu.