Rybník Přelov

Jde o vodní plochu, která se neřadí již k vlastním Černožicím, nýbrž k jejich původní osadě Čáslavkám (zanikla v roce 1960 s jednotným přečíslováním nemovitostí a roku 1983 byl oficiálně zrušen i její název; neplést s nedalekou stejnojmennou obcí, dnes místní částí Dolan). Původně však nešlo o rybník, ale o jedno z ramen řeky Labe, jehož okolí od nepaměti tvořily vrbové háje a vůbec lužní porosty. Krása této lokality však bývala vždy znepříjemňována velkým množstvím komárů.

Původní stav můžeme krásně vidět v indikační skice stabilního katastru od adjunkta 2. třídy Antona Witlaczila a geometra 3. třídy Zundera z roku 1840, kdy zde už nešlo o rameno zmíněné řeky, nýbrž velký rybník, který se táhl od hranic semonického katastru podél celých Čáslavek, aby nakonec skončil v jednom z labských ohybů (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA511018400). V té době šlo již o obecní majetek.

Jeho význam však nebyl velký, protože v obecní kronice o něm nalezneme pouze tuto zmínku: "Rybník tu je jen jeden a jmenuje se Přelov. Roste v něm veliké množství puškvorce, jehož kořenáři do roka natahají značné množství. I ryb, ač chov jejich se nikterak nepodporuje, nachytá se zde dosti." K tomu dodejme, že pojmenování "na Přelově" bylo zmíněno v listinách smiřického panství již roku 1713, ale podle všeho je ještě mnohem staršího původu, i když v trochu jiné verzi - "Přerov" či "na Přerově", resp. "zahrada Přerovská", zmíněná při prodeji v roce 1632 (viz http://www.smirice.eu/usedlosti/cernozice1197.htm).

Celé okolí se radikálně změnilo až v souvislostí s regulací Labe a meliorováním přilehlých pozemků. S úmyslem založit meliorační družstvo se přišlo v roce 1923, a to po sérii různých přednášek, jež měly osvětlit význam těchto prací. Ty začaly již v listopadu téhož roku a jejich úkolem bylo narovnat dvojici labských oblouků za Přelovem.

Sám Přelov byl obcí najímán jiným, protože o to méně mělo její vedení starostí. Počátkem 20. let 20. století měl rybník v nájmu Josef Jakoubek z Čáslavek, jemuž byly těsně před velikonočními svátky roku 1925 ukradeny ryby, které měl připravené k prodeji. Pachatel se však ze svého "úlovku" dlouho neradoval, protože byl dopaden a skončil před soudem. Zpočátku se myslelo, že jde o někoho cizího, ale nakonec se zjistilo, že šlo o místního občana.

Vlastní regulace řeky pokračovala i v následujících letech, čímž vznikla nedaleko Přelova dvojice rybníků, což je přímý pozůstatek původního toku Labe, který byl tehdy odstaven a ponechán pouze k chovu ryb a jako zdroj vody. Díky změnám pojmenování, kdy se rybník zval rovněž jako Přílov, však později vznikla chybná situace, že v katastrálních mapách je Přelov zván jako Přílov, stejně tak již v tereziánském katastru známé místní pojmenování "Za Přelovem" je jmenováno jako "Za Přílovem" a zbytek labského ohybu obdrželo název "Přelov". Dvojice rybníků tak byla pojmenována názvem jednoho z nich.

Za velkého sucha v roce 1930 uhynulo v Přelově i v Labi množství ryb a místní si užili velkého zápachu, když vyrazily na povrch bahenní plyny. O 4 roky později došlo k zastavení regulačních prací na černožickém katastru, protože se nedostávaly jak peníze, tak chyběl vysoký jez u Smiřic, jehož dostavba ještě zbývala.

Obecním majetkem zůstal Přelov téměř až do dnešní doby, i když svého času se ho chtěla zmocnit bývalá vrchnost, což nám opět podává obecní kronika, v níž se píše: "Podle lidového podání, asi v devadesátých letech minulého století, smiřické panství začalo uplatňovat nárok na vlastnictví Přelova a na obecní pozemky k němu přiléhající. Podle starých pamětníků, tyto pozemky i s Přelovem, a i s rybolovem v něm, užívala obec, a když smiřické panství prohlásilo, že bude nárok uplatňovati třeba i soudní cestou, prohlásili černožičtí hostinští, že setrvá-li panství na svém, třeba i neoprávněném požadavku, přestanou brát pivo ze smiřického pivovaru. Smiřické panství přestalo pak uplatňovat nárok na Přelov."

Do počátku 90. let 20. století však byl jeho stav neutěšený, což dokládají znovu slova černožického kronikáře, tentokrát za rok 1987: "Rybník u státní silnice, ačkoliv je již asi pět let prohlouben a vyčištěn, stále na břehu jsou kupy hlíny zarostlé travou tak, že koupající nemají přístup k vodě. Taktéž rybník "Přelov" je v neutěšeném stavu. Vybraná hlína se prozatímně ukládá na louku směrem k loděnici a při současném tempu postupu prací zřejmě v této části obce pořádek bude za několik let. Budujeme sice moderní obec se všemi vymoženostmi, ale zapomínáme na to, že k obci přísluší i čisté okolí a zachovaná zdravá příroda."

Kvalitě vody v Přelově rovněž neprospívalo to, že do něj byla vypouštěna odpadní voda z Východočeských drůbežářských závodů, což se změnilo až roku 1982 spuštěním čistírny odpadních vod do provozu, odkud pak zamířila přečištěná voda kanálem do Labe. Tím též zmizel dosavadní nepříjemný zápach, který obtěžoval místní obyvatele již od spuštění tohoto závodu. V témže čase došlo ke snížení hladiny melioračního odpadu Přelova a slepého ramene za Tibou, aby se odstranilo podmáčení pozemků Velkovýkrmen Smiřice. Zároveň byla zdejší černá skládka zakázána a část slepého ramene byla zatrubena. I zde je namístě použít hodnocení obecního kronikáře Jaroslava Macha, v jehož zápise za rok 1979 je uvedeno toto:

"Přelov

Býval to romantický kout kolem rybníku Přelova, i když trochu vlhký. Pod strání vedla cesta podle čisté strouhy od Manychových k Semonicům a podle mladých proutnic. Dalo se k Semonicům jít i přes Šecův "Palouk" plný třešňových stromů a za přelovskou straní luční pěšinou ke kostelu. Všude bylo krásně, obzvlášť na jaře při kvetoucích lukách. Přelov býval daleko od břehů porostlý rákosím a zelenavý žabincem, ale čistý a koupávali jsme se v něm.

Prostředí se velmi změnilo po vystavení závodu Východočeských drůbežáren v místech dřívější pazderny. Zejména vypouštěné odpadní vody ze závodu do přelovské strouhy jsou plné živočišných zbytků a zapáchají, ačkoliv jsou závodem čištěny. Na tento stav jsou od občanů časté stížnosti.

Na plenarním zasedání MNV 8. 11. 1979 se táže s. Blatník, jakým zpusobem bude Přelov vyčištěn, nebo zasypán.

S. Kuchařová připomíná, že Přelov není nikdo ochoten dát do pořádku.

Předseda MNV s. Porubčanský odpovídá, že členové rady sledují jaká opatření činí drůbežárna, aby se voda v rybníku zlepšila, protože je to i v zájmu Smiřic, kam voda náhonem dotéká. Je předpoklad instalovat v zavodě lapač tuků a zároveň se připravuje odvádění znečištěných vod přímo do Labe. Má to být hotovo do konce tohoto roku 1979."

Od té doby, co se stal Přelov soukromým majetkem, tak kolem něj vznikla rekreačně-rybářská oblast. V současnosti náleží v roce 2003 vzniklé společnosti ZIKO FISH s. r. o., jež postupně skoupila od obce přiléhající pozemky a vzniklý areál oplotila, aby v něm mohl být provozován bez překážky sportovní rybolov apod. Výtok z tohoto 3,5 ha velkého rybníka a následující vodoteč je však nadále majetkem obce. Vztahy obou nejsou vždy až růžové, což dokládá výzva obecního úřadu z roku 2018, aby firma odstranila dvojici nepovolených skládek stavební suti, jež byly založeny na obecních pozemcích, ale stav vodní plochy je o mnoho lepší než před několika desetiletími. Více informací o tomto soukromém revíru lze najít na tomto webu: http://www.soukromyrevir-velkyprelov.cz. Na závěr je ještě třeba dodat to, že se k Přelovu váže několik pověstí a povídaček. Některé z nich (o churavém žebrákovi a o ohnivém muži) se vyskytují na těchto stránkách: http://www.smirice.eu/historie/povesti_z_okoli.htm. Naopak několik dobových snímků Přelova se nachází na tomto odkazu: http://www.smirice.eu/pohledy/cernozice/rybnik.htm.