Nový Hradec Králové (Hradec Králové)

Celá lokalita byla osídlena již v době kamenné, ale zdejší osídlení se podle nálezů zvětšilo až v době bronzové. Od středověku byla tato místa součástí Mýtského podměstí, ale jednalo se o velmi roztroušenou zástavbu, která mnohokrát zanikla během různých válečných konfliktů, např. za třicetileté války. Sama obec byla poprvé zmíněna až v roce 1766, kdy začala vznikat v souvislosti s budováním královéhradecké pevnosti, neboť sem byli vystěhováváni obyvatelé zbouraných předměstí, tzv. vybouranci. 6. června 1733 napadlo tolik sněhu, že se dalo jezdit na saních. Roku 1772 se začalo na Novém Hradci Králové vyučovat, a to v přízemní jednotřídce. 18. května 1789 zničilo velké krupobití úrodu na polích. V roce 1814 Josef Pochyba vyhotovil původní osidlovací plán Nového Hradce Králové. Roku 1823 byla škola zvýšena o 1 patro. O 9 let později vypukla epidemie cholery, proto byla za kostelem vybudována umrlčí komora. V roce 1843 bylo na Novém Hradci Králové 209 domů s 1 813 obyvateli. O 5 let později bylo vybudováno obecní vězení Hájek.

Roku 1849 se Nový Hradec Králové stal samostatnou politickou obcí. Prvním zvoleným starostou byl Josef Pochyba. 26. února 1863 vyhořelo 6 domů. V roce 1866 byl jmenován čestným občanem ministerský předseda Richard hrabě Belcredi. V roce 1867 byla znovu vyzděna studánka před zdejší školou a založen Záložní spolek v Novém Hradci Králové (od 22. února 1885 Občanská záložna v Novém Hradci Králové). 1. března 1868 vznikla Ochotnická jednota, jež 8. března téhož roku sehrála své první představení - „Liška nad lišku“. V roce 1869 byl úřední název obce změněn z Nový Hradec na Nový Hradec Králové a obec byla povýšena na městys s právem 4 výročních a týdenních trhů, a to v pondělí po sv. Řehoři, sv. Filipu a Jakubu, sv. Vavřinci a sv. Martinovi, biskupovi. Roku 1870 byl jmenován čestným občanem P. Václav Jaňura. V roce 1871 byla otevřena poštovna. Roku 1873 byly vyhloubeny 3 obecní studně a v následujícím roce byla zřízena ještě další. Roku 1874 koupil Antonín Petrof hostinec „na Brně“. V roce 1880 proběhla přestavba staré zborcené vodní nádržky uprostřed obce. Roku 1882 byl ustaven SDH. V roce 1884 vznikla Čtenářská jednota. Roku 1885 došlo ke sporu mezi Novým Hradcem a Kluky kvůli pasení dobytka a P. Josef Lexa byl jmenován čestným občanem. V dubnu 1885 bylo vysázeno lipové stromořadí od fary až k novému hřbitovu. 21. října 1885 vyhořely dřevěné domky čp. 72-73. V roce 1887 byly do ulic pořízeny petrolejové svítilny. 27. července 1887 shořel les mezi Novým Hradcem Králové a Hrázkou. 1. dubna 1888 byla v čp. 238 otevřena četnická stanice o 1 muži (Josef Holzmann). 9. dubna 1888 se začalo se stavbou domu čp. 96, který byl upraven kapitulním děkanem a biskupským generálním vikářem Edvardem Prášingerem na dětskou opatrovnu, jež byla slavnostně posvěcena 7. října 1888. V témže roce byl Msgr. Edvard Prašinger jmenován čestným občanem. 20. dubna 1888 vyhořely dřevěné domky čp. 120-119. 22.-23. dubna 1889 se 3 muži pokusili vloupat do pekařství Jana Štěpa, kde je vyrušila Aloisie Zelenková, manželka řezníka Františka Zelenky. Ti jí způsobili zranění na hlavě a uprchli. O něco později byli u hostince na Brně přepadeni 2 muži manželé Jan a Růžena Javůrkovi. Byli zbiti a obráni o uzel s prádlem a o 8 zlatých v hotovosti. 17. října 1889 došlo k požáru čp. 158 a lednice při čp. 157. 28. října 1889 vyhořelo 5 domů. Roku 1890 c. k. místodržitelství povolilo stanovy spolku mládenců „Bujarost“ na Novém Hradci Králové. 30. července 1890 vznikl Okrašlovací spolek. 1. března 1891 byla založena Dělnická beseda. 8. března 1891 vyhořely domy čp. 156-157. V roce 1892 bylo založeno Vodní družstvo pro Nový Hradec Králové a okolí. Roku 1893 se novohradecké děti začaly učit v nové škole a byl pořízen nový regulační plán Nového Hradce Králové od Antonína Pokorného, mistra zednického z Hradce Králové. V roce 1895 obecní zastupitelstvo rozpustilo SDH a na poště byl zřízen telefon. 24. února 1895 proběhla ustavující schůze Pěvecko-hudebního spolku „Bendl“ Nový Hradec Králové. 25. května 1895 se konala slavnost svěcení pomníku zřízeného na hrobě Josefa Štrumhause, bývalého řídícího učitele v Plotištích a v Novém Hradci Králové. V roce 1897 byla část Občin použita na vojenskou střelnici. 18. června 1898 shořelo 12 domů do podvalů a ze 2 zůstaly sutiny. Bez přístřeší se tak ocitlo 176 osob. V letech 1902-1906 fungovala Živnostensko-řemeslnická beseda. Roku 1904 byl založen Všeodborový spolek dělnický a o 2 roky později DTJ. V roce 1912 byl rozšířen hřbitov a do obce zavedena elektřina. Roku 1913 se z knihovny Čtenářské jednoty stala Husova veřejná knihovna a starosta Václav Jandík byl jmenován čestným občanem. 12. září 1915 TJ Sokol odevzdala nářadí škole, ostatní inventář a 1 500 K obci, protože byla nucena zastavit svoji činnost. Během 1. světové války bylo odvedeno 632 místních mužů, z nichž 32 padlo a 30 se stalo invalidy.

1. ledna 1919 začal vycházet místní časopis „Občan“ (vyšlo 9 čísel). 27. ledna 1919 bylo utvořeno Krejčovské výrobní družstvo. V roce 1920 byla zavedena státní autobusová doprava osob a pošty mezi Hradcem Králové a Vysokým Mýtem, jež byla roku 1924 omezena na Nový Hradec Králové. 7. prosince 1920 započalo svoji činnost místní stavební družstvo, v jehož čele stál Jan Petrof. V roce 1921 byl jmenován čestným občanem Václav Machek. 9. ledna 1922 vznikla Živnostenská záložna a v témže roce obnovila svoji činnost místní organizace sociální demokracie. 20. září 1923 byla slavnostně otevřena místní sokolovna. 8. května 1925 byly instalovány místní telefony. 22. května 1926 proběhla ustavující valná hromada DTJ. 15.-16. června 1926 byla zdejší pole a louky postižena velkou potopou. 16. ledna 1927 proběhla slavnostní akademie k otevření Dělnického domu, jenž vznikl z Postlerova hostince. 25. prosince 1927 zahájilo provoz Bio invalidů. 8. května 1928 proběhla kolaudace nové čtyřpatrové budovy Petrofovy továrny. 24. května 1929 se za jízdy z Rovně do Hradce Králové zastavili v obci prezident T. G. Masaryk a předseda vlády F. Udržal. 4. července 1929 zasáhla obec větrná smršť. 30. srpna 1930 proběhlo slavnostní otevření nové školy. V roce 1932 byla na Brně zřízena obecní mostní váha. V letech 1936-1937 byl vybudován vodovod. 1. dubna 1942 se Nový Hradec Králové stal součástí Hradce Králové. Roku 1944 byla z popudu okresního vedení Kuratoria pro výchovu mládeže v Hradci Králové zřízena loutková scéna. 29. září 1946 proběhlo slavnostní otevření kulturního domu. V letech 1947 1951 byla vybudována hvězdárna s planetáriem. 2. května 1949 začal pravidelný provoz na trolejbusové lince MHD č. 2 z hlavního nádraží na Nový Hradec Králové. V letech 1956-1960 byl vybudován areál přírodního divadla. 23. srpna 1957 vzniklo JZD, jež se 1. listopadu 1961 sloučilo s JZD Vysoká nad Labem. 4. června 1964 byl vodovod napojen na královéhradeckou vodovodní síť, čímž došlo k odstavení čerpací stanice v Třebši. 10. února 1965 došlo ke slavnostnímu otevření nového Domova důchodců. 17. září 1974 vznikl SSM. V letech 1974-1977 byla vybudována kanalizace. V roce 1975 došlo k rekonstrukci místní lidové knihovny. 8. května 1975 byla otevřena naučná lesnická stezka. V letech 1975-1976 byl vybudován park u zvoničky. Roku 1981 byl zahájen provoz v závodních jeslích Potravin. 6. dubna 1981 byl zahájen převod ze svítiplynu na zemní plyn. 19. prosince 1983 proběhlo slavnostní znovuotevření zrenovovaného Dělnického domu. 22. listopadu 2000 bylo otevřeno obchodní centrum Futurum, jež bylo v letech 2011-2012 rozšířeno. 12. února 2002 byl otevřen nový pavilon domova důchodců pro 60 obyvatel. 4. září 2011 byla uvedena do provozu turistická trasa pro vozíčkáře k rybníku Výskyt. V letech 2013-2014 bylo vybudováno digitální planetárium.

Dominantou obce je od 20. ledna 1964 památkově chráněný kostel sv. Antonína, který byl postaven v letech 1769-1772. Z dalších pamětihodností musíme zmínit: sochu Panny Marie u kostela z roku 1903 od Anny Strachotové; sochu sv. Jana Nepomuckého, jež byla v roce 1766 přenesena z bouraného Mýtského podměstí na Nový Hradec Králové a roku 1842 byla zrenovována a ozdobena; sochu sv. Václava u kostela z roku 1823; pomník padlým v 1. světové válce od Jaroslava Samka z Hradce Králové, který byl slavnostně odhalen 1. července 1923. Nejvýznamnějšími zdejšími rodáky jsou: římskokatolický kněz a spisovatel Václav Michal Pešina rytíř z Čechorodu (13. září 1782 Nový Hradec Králové - 7. května 1859 Praha), římskokatolický kněz Msgr. Edvard Prašinger (9. dubna 1826 Nový Hradec Králové - 25. září 1895 Hradec Králové), římskokatolický kněz a publicista Antonín Václav Mužík (24. února 1845 Nový Hradec Králové - 29. ledna 1877 Praha) a básník Augustin Eugen Mužík (15. května 1859 Nový Hradec Králové - 31. března 1925 Praha).