Loading...
Lačnov leží asi 6 km severně od Valašských Klobouk a 3 km západně od Horní Lidče. Žije tu více jak 830 obyvatel a obec má katastr o rozloze 1530 ha. Centrální část zástavby se ukrývá v mělkém údolí Vizovických vrchů okolo Lačnovského potoka, nad nímž se po obou stranách táhnou hřebeny bezlesých kopců, takže není při příjezdu od Lidče až do poslední chvíle vůbec vidět. Spatříme jen nejvýchodnější část a dolní konec obce s návrším, z něhož se vypíná hmota kostelíka Panny Marie, Královny nebe a země s vysokou kónickou věží zvonice.
Základní kámen chrámu byl do země vložen v období „Pražského jara“ v roce 1968. Po dostavění nesměl být už za normalizace vysvěcen a sloužil pouze jako obřadní síň. Svůj původní účel začal plnit až od roku 1991. Dnes se v něm bohoslužby pravidelně slouží v pátek podvečer a v neděli ráno v 9 hodin. U kostela stojí barokní socha sv.Jana Nepomuckého a kamenný kříž z roku 1756. Součástí sakrálního areálu je i hřbitov, okolo něhož prochází silnice do Valašských Klobouk.
Od kostelíka se otvírá výhled na centrální část obce. Zástavba rozložená od k jihu k severu stoupá od spodního konce s nadm.výší 500 m dolinkou v délce dvou kilometrů až nad horní část obce s přízviskem „Kozinec“, kde byl nedávno v nadm.výšce 590 metrů zbudován novodobý skanzen.
První písemná zmínka o dědinkách Velký a Malý Lačnov, které později splynuly, se v análech objevila LP 1422. Tehdy spadaly pod panství hradu Brumova. Část vsi později zastavena Miroslavovi z Cimburka a počátkem 16.století se opět stala součástí brumovského panství, což vydrželo až do roku 1899. Největší válečné útrapy místní obyvatelé zažili při vpádu Tatarů roku 1663 (prý tu bylo zabito anebo do zajetí odvlečeno 93 lidí!) a mezi lety 1703 až 1710, kdy Vlárským průsmykem na Valašsko opakovaně pronikli kuruci. Silnice do Horní Lidče byla zbudována roku 1932 a o šest let později uskutečněna elektrifikace obce. Před koncem druhé světové války v okolí působili partyzáni, na což Němci reagovali naprosto barbarsky: vypálili Ploštinu, Prlov a nedaleké Vařákovy paseky. Lačnov byl naštěstí ušetřen.
Dnes je samostatnou obcí a kromě nových hezkých rodinných domů tu narazíme i na starší usedlosti, památky a jiné zajímavosti.
V nejvýchodnější části Lačnova stojí u silnice boží muka s trojúhelníkovou prosklenou skříňkou a soškou Panny Marie. (Na obdobnou výklenkovou kapličku narazíme i na konci obce pod skanzenem.) V nejdolnější části obce stojí u rozcestí se zastávkou busu kříž a naproti hospoda Šenk Maja. O něco výš na hlavní ulici narazíme na místní požární zbrojnici, za níž si můžeme prohlédnout velikou studnu opatřenou ochrannou mříží. (Naprosto stejná se nachází také ve střední části vsi a je na mapách.com (nevím proč) označena ikonkou kašny.)
O něco výš v obci mineme kamenný kříž pocházející ze „století páry“ a přijdeme k objektu ZŠ a Mateřské školy. První dřevěná škola tu byla vystavěna roku 1825. ve druhé půli 19.století ji nahradila zděná budova, rozšířená časem na dvoutřídku. Roku 1898 byla stržena a namísto ní zbudována několikapatrová trojtřídní škola, která je funkční dodnes
Jižně od MŠ stojí velmi pěkný příklad lidové architektury: roubená usedlost (č.p.13) s hospodářským dvorem a studnou z okovem, pocházející ze začátku 19.století.
Západně od MŠ se nachází PP Lačnov – louka, která vždy začátkem jara ožije nesčíslnými květy šafránu bělokvětého. Tato rostlina, jejíž domovem jsou Alpy, se k nám dostala za napoleonských válek, kdy ji sem v podobě semen vojáci „dotáhli“ na svých vozech se senem pro koně. Kromě „PP Lačnov“ se šafrán bělokvětý ve velkém vyskytuje také v PP Sucháčkovy paseky východně od obce a v menší míře i nahoře na hlavním hřebeni Vizovických vrchů na rozsáhlé horské louce, na níž stávaly Vařákovy paseky.
Nad lačnovskou školou stojí napravo u silnice objekt obecního úřadu, nad ním obchod „CBA Market Lačnov" a o něco výš nalevo mineme roubenou zvonici.
Žlutá tur.trasa, která začíná v Horní Lidči a pokračuje okolo malebných Lačnovských rybníků po hřebeni na horní konec Lačnova, nás od nového skanzenu a vyhlídkového tur.altánu zavede k trojímu uskupení bizarních pískovcových skal – na Dolní, Prostřední a Horní Lačnovské skály, které jsou odtud vzdáleny asi 3 km.