Krátká připomínka Okrašlovacího spolku na Pouchově

Ve 2. polovině 19. století začaly z iniciativy místních lidí vznikat spolky, jejichž náplní bylo: zvelebování veřejného prostoru pomocí výsadeb stromořadí, parků a sadů; péče o udržování veřejné čistoty a pořádku; ochrana a obnova místních památek; pořádání přednášek, různých kulturních, společenských a vzdělávacích akcí, výstav a vydávání rozličných publikací a jejich fungováním se zároveň pomáhalo spojování lidí na komunitní úrovni, přičemž za první spolek takovéhoto druhu je považován Okrašlovací spolek v Kutné Hoře, který vznikl v roce 1861.

Každý však zprvu fungoval sám za sebe a neexistovalo žádné jejich centrální zastřešení, díky němuž by mohly tyto spolky lépe koordinovat svoji práci a vypomáhat si navzájem, což se změnilo až ustavující valnou hromadou Svazu českých spolků okrašlovacích v Království českém, jehož přípravný komitét zahrnoval: univerzitního profesora PhDr. Jana Urbana Jarníka jako předsedu, účetního mladoboleslavského cukrovaru Emanuela Nebesáře, kralupského advokáta JUDr. Ladislava Pavlouska, šestajovického učitele Karla Škalouda a říčanského notáře JUDr. Antonína Zahálku. Právě tito jmenovaní se zasloužili o stanovy nového zastřešujícího spolku, jež byly úředně schváleny 26. září 1904, čímž nastal boom těchto organizací.

Na Pouchově se však zjevil samostatný spolek tohoto typu až počátkem 20. století, neboť jeho ustavující valná hromada se uskutečnila 29. října 1901 v hostinci Františka Pražáka, a to za účasti 20 mužů (některé prameny hovoří pouze o 19), kteří se následně přihlásili za členy. Na této schůzi byla zastoupena deputací Beseda „Turinský“ a zúčastnili se jí rovněž členové obecního zastupitelstva. Po výkladu místního zahradníka a prodejce svých produktů o výročních trzích Jana Vognara bylo přikročeno k volbám prvního vedení. Předsedou byl zvolen učitel Jaroslav Merkl, místopředsedou J. Skalický, jednatelem Vojta Valášek, pokladníkem učitel František Morávek a členy výboru se stali: Jan Pavel, Josef Polák, Jan Vognar, Josef Kašpar, Václav Pácalt, Václav Valc. Jako náhradníci byli zvoleni: Jan Pražák, Jan Kněžour, František Pražák st. a revizory účtů se stali: František Pražák ml. a Jan Kotland.

Účelem spolku, který svoji činnost rozjel až následujícího roku, mělo být zlepšení vzhledu veřejných prostranství, a to vlastními peněžními prostředky za finanční podpory obce a místních korporací. Díky svému vedení se jeho členská základna zdárně rozrůstala a v roce 1904 dosáhla již 65 příslušníků. Prvořadým úkolem bylo upravit prostranství před pouchovskými hřbitovy patřící tehdy Právovarečnému měšťanstvu, k čemuž došlo v roce 1902. Tyto sady byly osázeny keři a vedle silnice byl zřízen chodník, podle něhož byly roku 1909 hustě vysázeny břízky, ale mnoho z nich kvůli suchu zašlo. Na popud spolku byly obcí upraveny též chodníky, místo poškozených ovocných stromů vysázeny ve Velké ulici kulové akáty a v Malé ulici lípy. Úpravy prostranství před hřbitovy byly ukončeny až 17. června 1923, kdy byl v novém parčíku odhalen pomník padlým v 1. světové válce (původně v těchto místech spolek založil a udržoval třešňovku). Tehdy byly vykáceny zaschlé břízy, do středu parku pořízen mostek ze silnice a jilm vaz, jenž stál na místě pomníku, byl přesazen směrem ke škole. Roku 1924 byl zdejší zahradník Jan Vognar pověřen spolkem, aby seřezal kaštany a lípy ve Velké a Malé ulici.

Předseda Jaroslav Merkl zůstal ve své funkci až do roku 1905, po něm byl zvolen Josef Polák a od roku 1907 stál v čele spolku Josef Pochyba. Prvním a velmi obratným jednatelem se stal Vojtěch Valášek, který zastával tuto funkci až do roku 1910, s výjimkou let 1905-1906, kdy působil v této funkci zahradník Jan Vognar. V roce 1910 byl jednatelem zvolen poštmistr Oskar Stantejský. 4. srpna 1909 v hostinci U Strunů přednesl jednatel Valášek důležitý návrh, aby byla obecnímu úřadu tlumočena žádost o zásadní rozhodnutí ve věci odkoupení všech pozemků od Právovarního měšťanstva, ale schůze obecního zastupitelstva konaná 5. prosince téhož roku neměla pro tento nápad pochopení. 8. března 1925 byl na valné hromadě spolku zvolen předsedou vrchní oficiál Vojtěch Valášek a jednatelkou účetní z královéhradecké Pilnáčkovy továrny Marie Hubičková, přičemž zde bylo nastíněno, že v uplynulém roce spolek vůbec nevyvíjel žádnou činnost. Již tehdy totiž mnohé akce provedla sama obec, zejména roku 1923, kdy se parky před hřbitovy dostaly do obecního vlastnictví.

V roce 1925 byly parky dány do opatrování a pod dohled obecnímu strážníkovi. Městský zahradník Josef Votava je osobně shlédl a navrhl jejich úpravu. Podle příkopů byly nasázeny habry, akáty při krajích a u hřbitovní zdi byly vykáceny, stejně tak bylo naloženo se starými třešněmi. Prázdná místa v rozích a při krajích byla osázena thujemi, břízami a dalšími dřevinami, jež daroval zahradník Votava. O 2 roky později nechal spolek svým nákladem vysázet množství keřů kolem parků. Vedle příkopu u parku byly vysázeny habry, od Strunových ke škole se objevily hlohy a u kovárny byla vysazena řada smrčků. Roku 1929 si zřídil menší školku, kde chtěl pěstovat štěpy pro osázení prázdných míst kolem obce.

Největší činnost však musel spolek vyvinout po 4. červenci 1929, kdy bylo nutno napravovat škody, které v okrasném stromoví napáchala zhoubná vichřice. Ve své záslužné činnosti pokračoval spolek až do začátku 2. světové války. Potom však jeho činnost ochabovala a okrašlovacích úkolů se ujímala stále více přímo obecní správa, navíc se pro činnost spolku objevovaly stále větší překážky ze strany německé okupační moci, takže jeho fungování nedlouho po příchodu Němců ustalo. Protože spolek nevyvíjel činnost, byl 3. července 1940 ze spolkového katastru vymazán, ale mnoho z toho, o co se zasloužil, se nám dochovalo do dnešních časů, a tak pokud budeme procházet třeba sady před pouchovským hřbitovem, vzpomeňme tiše těch, kteří se o všechno to zasloužili a dnes o nich již skoro vůbec nikdo nic neví.