Krátká připomínka Okrašlovacího spolku na Pouchově Ve 2. polovině 19. století začaly z iniciativy místních lidí vznikat spolky, jejichž náplní bylo: zvelebování veřejného prostoru pomocí výsadeb stromořadí, parků a sadů; péče o udržování veřejné čistoty a pořádku; ochrana a obnova místních památek; pořádání přednášek, různých kulturních, společenských a vzdělávacích akcí, výstav a vydávání rozličných publikací a jejich fungováním se zároveň pomáhalo spojování lidí na komunitní úrovni, přičemž za první spolek takovéhoto druhu je považován Okrašlovací spolek v Kutné Hoře, který vznikl v roce 1861.Každý však zprvu fungoval sám za sebe a neexistovalo žádné jejich centrální zastřešení, díky němuž by mohly tyto spolky lépe koordinovat svoji práci a vypomáhat si navzájem, což se změnilo až ustavující valnou hromadou Svazu českých spolků okrašlovacích v Království českém, jehož přípravný komitét zahrnoval: univerzitního profesora PhDr. Jana Urbana Jarníka jako předsedu, účetního mladoboleslavského cukrovaru… Ve 2. polovině 19. století začaly z iniciativy místních lidí vznikat spolky, jejichž náplní bylo: zvelebování veřejného prostoru pomocí výsadeb stromořadí, parků a sadů; péče o udržování veřejné čistoty a pořádku; ochrana a obnova místních památek; pořádání přednášek, různých kulturních, společenských a vzdělávacích akcí, výstav a vydávání rozličných publikací a jejich fungováním se zároveň pomáhalo spojování lidí na komunitní úrovni, přičemž za první spolek takovéhoto druhu je považován Okrašlovací spolek v Kutné Hoře, který vznikl v roce 1861.Každý však zprvu fungoval sám za sebe a neexistovalo žádné jejich centrální zastřešení, díky němuž by mohly tyto spolky lépe koordinovat svoji práci a vypomáhat si navzájem, což se změnilo až ustavující valnou hromadou Svazu českých spolků okrašlovacích v Království českém, jehož přípravný komitét zahrnoval: univerzitního profesora PhDr. Jana Urbana Jarníka jako předsedu, účetního mladoboleslavského cukrovaru…