Kostel Panny Marie Pomocnice v Moravských Křižánkách

Dlouhá staletí byla tato ves přifařena k Herálci, tedy Moravské Křižánky myšleno, neboť České Křižánky naopak patřily ke Svratce. Během těch staletí se několikrát objevila touha po vlastním chrámu Páně, protože velikost a věhlas obce stále rostl, zvláště od 17. století, když zde vznikla sklářská huť a železný hamr, avšak vždy se do toho postavily jak peníze, tak osobní a náboženské animozity, proto se tak dlouho prakticky nic nedělo a teprve počátkem 30. let 20. století se příslovečné ledy hnuly, ale nebýt faráře P. Antonína Straškraby, který v letech 1927-1933 působil v Herálci, tak by k ničemu možná nedošlo, případně by se to ještě o nějakou dobu opozdilo.

Právě díky němu vznikla v roce 1931 Kostelní jednota, jíž zpočátku vedl obchodník a starosta Jednoty Orla čs. v Křižánkách Vincenc Slavíček (později působil jako její pokladník). Kromě předem zmíněného bychom v ní nalezli ještě: Františka Veselého, orelského místonáčelníka Bonaventuru Zástěru a pozdějšího heráleckého faráře i předsedu zmíněné organizace P. Josefa Menšíka (viz http://www.farnost.katolik.cz/heralec/historie/seznam_knezi.htm). Jejím hlavním úkolem mělo být zřízení a udržování filiálního římskokatolického kostela a hřbitova. Při mnoha jednáních na rozličných schůzích, besedách a valných hromadách se tedy opět dostala na přetřes otázka křižáneckého svatostánku, která však tentokrát již dostala všeobecně zelenou a vyhlášena byla sbírka, jež byla vedena tamní Občanskou záložnou.

Plány zhotovil a jejich realizaci na darovaném poli Zástěrova statku čp. 45 (viz https://www.mza.cz/indikacniskici/skica/detail/2272) uskutečnil brněnský stavitel Jaroslav Jungmann, přičemž rozpočet na stavbu byl schválen ve výši 120 000 Kč, zednické práce provedli zedníci z Fryšavy, truhlářské práce měl na starosti českokřižánecký truhlář Josef Žejdlík a veškeré dovozy stavebního materiálu a množství pomocných prací vykonali místní obyvatelé, takže můžeme říci, že tento kostel vznikl skutečně pouze z darů (viz http://www.farnost.katolik.cz/heralec/historie/historie_krizanky_od_1932.htm), ať již z těch finančních, nebo materiálních, žádná subvence nebo jiná pomoc nebyla využita a ani o ni nebylo žádáno (přes 60 000 Kč bylo vybráno ve sbírce a 50 000 Kč věnovali místní prostřednictvím různých prací). Když se má vybudovat chrám Páně, mají se o to postarat ti, co o něj stojí!

Práce byly prováděny s velkou pílí, ale zároveň až nezvykle rychle, takže již 5. srpna 1934 (viz https://katalog.biskupstvi.cz/detail/kostel/8216/Křižánky-Moravské%20Křižánky,%20kostel-filialni-Panny-Marie-Pomocnice; k jejich zahájení došlo na svátek sv. Anny předchozího roku) byl kostel slavnostně vysvěcen brněnským biskupem Msgre. PhDr. ThDr. Josefem Kupkou, i když původně měl být vysvěcen již dvakrát, ale vždy se do toho něco postavilo a slavnost byla odložena. Navíc na stavbě zbýval ještě dluh ve výši přes 40 000 Kč, aniž by kostel měl zvony, harmonium pro hudební doprovod, křížovou cestu, křtitelnici, lustr na osvětlení, zelené mešní roucho či kadidelnici. To vše se totiž pořizovalo až později přes Kostelní jednotu v Moravských Křižánkách a její, v záložně Hermes vedenou sbírku, přesto např. varhany se zakoupily až v roce 1955 a pocházejí z kostela sv. Jana Křtitele ve Svratce, pro který je roku 1832 zhotovil tamní mistr Josef Tadeáš Strniště (viz https://www.varhany.net/cardheader.php?lok=656). Jakousi pomocí pro vybavení kostela bylo rovněž zavedení pouzí, přičemž druhá v pořadí se uskutečnila 4. srpna 1935. O rok později byl při kostele zřízen hřbitov. V roce 1984 došlo k výměně střechy věže kostela a nabílení fasády. Naopak vymalování interiéru bylo provedeno v letech 1954 a 1973.

Jde o zděnou omítanou obdélnou stavbu, jejíž vnější vzhled odpovídá historizujícím tendencím počátku 30. let 20. století, přičemž se dbá na jednoduchost a soulad s okolní vysočinskou venkovskou zástavbou. Největší část zabírá loď o rozměrech 8 x 13 m s trojicí polokruhem zakončených oken z každé strany, kromě ní stavba obsahuje ještě presbytář, sakristii, chór a hranolovitou, jehlancem s koulí a křížem završenou věž, k nimž v 50. letech 20. století přibyl komín s druhou předsíí, a to kvůli nově zřízenému vytápění svatostánku.

Veškeré zařízení je novodobé, pouze některé věci jsou staršího původu. Hlavní oltář, jehož vrchní část zhotovil Antonín Kyncl ze Svratoucha, je ozdoben v Brně pořízenou sochou Panny Marie, jež je situována nad ním. Po stěnách objektu jsou zavěšena jednotlivá malovaná zastavení Křížové cesty. Jak již bylo řečeno, tak varhany pocházejí z roku 1832 a do zdejšího chrámu Páně se dostaly v roce 1955.

Původně se nacházela v kostele dvojice zvonů - Matky Boží s nápisem: "MATKO BOŽÍ, PROS ZA SVÉ CTITELE, DOBRODINCE!" a sv. Jana Nepomuckého s textem: "SV. JENE Z NEPOMUKU, ODPUSŤ LIDEM NA ZEMI A PŘIMLOUVEJ SE NA NEBI.", jejíž slavnostní posvěcení proběhlo 14. června 1936. Ta byla pořízena prostřednictvím Chrámového družstva v Pelhřimově u firmy Manoušek v Brně, avšak dlouho se zde neohřála, neboť za německé okupace byla zrekvírována a zpět se již nevrátila. Několik let tedy fungoval chrám Páně bez zvonu, ale v některých zdrojích se hovoří, že sem byl dán provizorně ocelový zvon, ale ve skutečnosti se jedná o ten dnešní, který zde nalezneme. Pořízen byl až v roce 1954 ve Žďárských strojírnách-slévárnách a slavnostně posvěcen farářem P. Stanislavem Svobodou 8. července téhož roku. Na závěr dodejme, že kostel zůstal stále pouhou heráleckou filiálkou a v současné době je administrován excurrendo ze Žďáru nad Sázavou.