Žďárské vrchy - Milovy, Blatiny, Dráteničky, Malinská skála, Devět skal, Čtyři palice, Karlštejn

 

Žďárské vrchy - Milovy, Blatiny, Dráteničky, Malinská skála, Devět skal, Čtyři  palice

S kamarádkou jsme vyrazily v květnu 2009 na „dámskou jízdu“ do míst, kde trávila v dětství spoustu času a která zůstala jejímu srdci blízká. Od tohoto okamžiku jsem si oblast zamilovala též. Velmi rády se sem v různých ročních dobách vracíváme. Stále objevujeme nové cíle. Býváme uchváceny loukami, na jaře posetými pampeliškami, hřbety skal, výhledy do dálav, rozevřenými údolími,  lesy, rybníky,  pestrou a členitou krajinou i venkovskými osídleními s prvky lidové architektury.

 

CHKO Žďárské vrchy, tvořící součást Českomoravské vrchoviny, jsou právem považovány za jednu z nejhezčích oblastí Vysočiny. Nedotčená krajina doslova pohltí a vytrhne na pár  hodin z běžné reality. Z její celkové rozlohy téměř 71  ha tvoří  necelých 50%  lesy. Území se rozkládá v nadmořské výšce  od  490 m. do 836 m., s nejvyšším vrcholem Devět skal. Významnou součástí chráněného území je i voda. Od pradávna zde  byly ze  sítí vodních toků tvořeny soustavy rybníků. Najdeme tu mokřady i rašeliniště. Oblast je prameništěm řek Svratka, Novohradka a Sázava.

 

Tipy na výlety

Většinou parkujeme v Milovách. Cestou je možné zastavit v nedalekém Podlesí. Součástí moderního hotelového komplexu, citlivě vsazeného do krajinného rázu, je i Pohádková vesnička Podlesíčko. V pohádkových domečcích se nachází ubytování. Za poplatek je možné si vesničku zvenčí prohlédnout. Pořádají se zde i programy pro děti.

 

MILOVY

Osada je přičleněna k obci Sněžné. Okolí je protkáno kilometry turistických tras  i cyklotras. Užijí si zde horolezci, houbaři, rybáři, milovníci koupání a v zimě běžkaři. Milovám vévodí krásný rybník, kolem něhož se nachází rekreační zařízení, autokemp, restaurace a stojí zde hotel Devět skal. Pidiřeka Svratka, která poblíž vytváří meandrující tok, se po každém jarním tání sněhu vylévá z koryta a zaplavuje a vyživuje okolní louky.

V dobách dřívějších jsme byly závislé pouze na mapách a turistickém  značení. V současnosti, díky mobilním aplikacím, chodíme i po své ose.

Možností je spoustu, stačí si vybrat.

Z Milov jsme vyšly směrem na Křižánky. Ne však po silnici, ale za pomocí navigace mimo značky, lesem. Cestou jsme míjely rybníček Řásník. Po necelých 3 km jsme se napojily na modrou pokračovaly doleva, směrem k nejvyššímu vrcholu. Asi po 1 km jsme ze značky odbočily doleva a prohlédly si 28 m vysokou Bílou skálu. Po dalším kilometru jsme se ocitly v malém skalním městě. Nejen tento komplex vznikl ve čtvrtohorách působením mrazu, větru, vody a dalších erozních vlivů. Labyrint tvoří tři hřebeny a s devíti většími a několika menšími skalními věžemi. Odtud je odvozen název přírodní památky Devět skal (836 m n.m.). Na vrchol nejvyššího bodu Žďárských vrchů se dá za pár minut vystoupat. Slouží jako vyhlídka, ale stromy ho přerůstají.

Pokračovaly jsme pak po žluté k rozcestníku Devět skal – rozc. a odtud  přešly na červenou. Posvačily jsme na vrcholu Lisovské skály (80m.n.m.²). Po necelých 3 km následoval velmi příjemný cíl. Vyškrábaly jsme se na  Malinskou skálu (811 m.n.m.) a  kochaly se z ní pohledy do širokého okolí, do luk a lesů. Shlédly jsme vísky Samotím, Sněžné, Blatiny, Křižánky, také skalní útvary Dráteničky a Čtyři palice. Dohlédly jsme i na Buchtův kopec. V jednom z nejvýše položených nemocničních zařízeních se nachází léčebna pro pacienty s plicním a respiračním onemocněním.

Po cestě, hojně prorostlé kořeny stromů, jsme se z Malinské skály skutálely k rozcestníku Dráteničky rozc. Zde je možné přejít na zelenou a zpevněnou cestou se lesem dostat zpět do Milov. Pokud jsou však síly a chuť, určitě  stojí za to pokračovat  po červené  k Drátenické skále (775 m.n.m.). Není sice nejvyšší, ale prý je jednou z nejkrásnějších skal v centrální části Žďárských vrchů. Dříve byl útvar nazýván Juránkovou skálou. Horolezcům nabízí Dráteničky několik lezeckých tras. Bylo tu  hodně rušno.

Vyběhly jsme z lesa na okraj široké louky a uložily se do pampelišek. Uprostřed  tohoto travnatého sedla stojí kamenný monument místního rodáka, profesionálního horolezce Radka Jaroše. Jako první Čech zdolal všech čtrnáct osmitisícových vrcholů světa. S horolezectvím začal právě na Českomoravské vrchovině.

Louka se svažovala do Blatin. Osada s roztroušenými zachovalými staveními je malebná. Nachází se zde chráněná lípa velkolistá o výšce  25 m a  obvodem kmene 620 cm. Blatiny jsou známé především kvůli Kavárně a pražírně kávy Hofr. Ve stylovém prostředí jsme si již několikrát vychutnaly místní pražené kafčo a zakously něco sladkého.

Z kavárny se pak dá buď vrátit zpět k silnici (tato je zároveň cyklostezkou 4340) a poté do Milov nebo se dá asfaltu vyhnout a vzít to do cíle s navigací (na vlastní pěst) po lučních a lesních neznačených cestách…spíš necestách.

Hlad a žízeň je možné zahnat v Penzionu U Šlechtů u Milovského rybníka.

Dramatickým vývojem do své současné podoby dospěly též  i Čtyři palice (730 m.n.m.). Tvoří je tři skalní bloky (Děvín, Paličatá a Tvrz) a na ně navazující skalní hřeben (Opomenutá). Nejvýznamnější skalní blok, Čtyřpaličatá  skála, se skládá z palic Sfinga, Kobyla, Paličák a Bašta.

Čtyři palice se staly součástí okružní trasy, na kterou jsme s přáteli vyrazili na jaře 2020. Do přírodní rezervace vede z obce Křižánky modrá turistická značka. Dále po modré jsme  pak přes Velké Perničky a další skupinu skal s názvem Zkamenělý zámek dorazili k Loveckému zámečku Karlštejn nad Svratouchem. Veřejnosti je tento objekt nepřístupný. Pokochali jsme se alespoň skrze mříže. Od zámečku jsme pěknou krajinou pokračovali po  červené do obce Svratka. U rozcestníku Svratka bus přešli na žlutou a brouzdali nejprve lukami, poté lesem k rozcestníku U nebožtíka a následně Na Brušovci. Odtud jsme již po zelné uzavřeli kruh opět v Křižánkách. Autem jsme se pak posunuli do Milov a v Restauraci U Šlechtů se po dlouhé koronavirové pauze odměnili smažákem.

Velké poděkování Ilči za nápady a vzpomínky.

 Z Brna  do Milov je to možné vzít i přes Žďár nad Sázavou a navštívit Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

 Čerpáno z:

http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/

https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BD%C4%8F%C3%A1rsk%C3%A9_vrchy